Přehled nejpozoruhodnějších děl z oblasti světové science fiction pokračuje roky 1990 a 1991. Ten první byl kvalitním titulům nakloněný, v druhém zase dostala více prostoru pokračování populárních sérií.
1990
Na kvalitní tituly již bohatší rok 1990 přinesl z dílny zasloužených mistrů především romány The World at the End of Time (Svět na konci času/Laser 1995) od Frederika Pohla a The Ghost from the Grand Banks (Duch z Grand Banks/Polaris 1996) od Arthura C. Clarka.
Snad nejambicióznějším dílem byl rozsáhlý hard-SF román Earth (Země) od Davida Brina, který mimořádně komplexním způsobem oživil blízkou budoucnost roku 2038 včetně ekologických, ekonomických, sociálních a kulturních změn. Skupinka odhodlaných protagonistů příběhu se mimo nevítanou pozornost veřejnosti snaží o záchranu Země před neblahým působením uměle vytvořené černé díry ohrožující stabilitu zemského jádra. Román trpí značnou rozvláčností a jeho děj lze poměrně snadno předpovědět až k jen stěží realistickému zakončení, přesto zůstává pozoruhodným dílem zvláště díky propracovanosti prostředí a díky Brinově schopnosti vtáhnout čtenáře doslova doprostřed dění.
Odlišnou verzi blízké budoucnosti předkládá čtenářům v románu Queen of Angels (Královna andělů) spisovatel Greg Bear. Svět míru a prosperity se stává pouhým pozadím při pátrání po motivech, které donutily známého básníka Emmanuela Goldsmithe spáchat hrůzný vražedný zločin. Filozofický podtext příběhu si všímá vlivu moderních technologií na lidské vědomí. Autor se zamýšlí nad pro člověka základními pojmy lidskosti, duševního zdraví a spravedlnosti; výsledkem je možná nejlepší román roku a jeden z vrcholů Bearovy bohaté literární kariéry.
Neméně věrohodným způsobem se podařilo vykreslit blízkou budoucnost také v románu The Quiet Pools (Poklidná jezírka) od Michaela P. Kube-McDowella. Ambiciózní projekt Diaspora hodlá v několika vesmírných lodích vyslat vybrané jedince ke kolonizaci blízkých hvězdných systémů. Ekonomicky náročný plán je však trnem v oku odpůrcům, kteří by raději veškeré prostředky investovali k nápravě ekologického znečištění. Řemeslně bezchybně napsaný román dává v osobě autora tušit dosud ne zcela objevený talent, který je však v posledních letech bohužel mařen v sérii komerčně založených projektů.
Spolupráce dvojice nejvýraznějších postav již zesnulého Kyberpunkového hnutí přinesla na svět román The Difference Engine (Mašina zázraků/Návrat 1999). William Gibson a Bruce Sterling zde stvořili působivou vizi viktoriánského 19. století, které se díky praktickému využití vynálezu analytického stroje Charlese Babbage přeměnilo ve svět poněkud předčasné průmyslové revoluce, což s sebou mimo jiné přináší i nezvykle silné projevy ekologického znečištění. Místy až nepřehledný děj se soustředí na osudy děrných štítků s tajemným obsahem, hlavní důraz je však kladen na prokreslení alternativního světa parních strojů a přímou vazbu jejich všudypřítomného využití na lidskou společnost.
Revoluční vynález Charlese Babbage sehraje svou roli rovněž v románovém debutu In the Country of the Blind (V zemi slepých) od Michaela F. Flynna. Hrdinka příběhu se dostává na stopu tajného spolku, který využívá Babbagův přístroj k předpovědím budoucnosti. Zprvu čistě vědecky založená společnost se v průběhu let přeměnila v tajnou organizaci zneužívající své znalosti v touze po moci a bohatství. Její členové navíc neváhají pro ochranu svých zájmů přistoupit k násilnému odstranění nebezpečných protivníků.
Zvýšenou pozornost si jistě zaslouží rovněž román Voyage to the Red Planet (Cesta k Rudé planetě) od Terryho Bissona, v němž se Amerika pomalu probouzí z velké ekonomické krize a jako výraz nového vzestupu hodlá Disneyho společnost natočit na palubě pozapomenuté vesmírné lodi dobrodružný snímek sledující první let lidské posádky na planetu Mars.
V Británii se mezitím začíná dařit moderní vesmírné space opeře, román Take Back Plenty (Navraťte Hojnost) od Colina Greenlanda zaujme především sympatickou postavou pilotky Tabithy, ale jinak není jeho cesta vesmírem exotických mimozemšťanů příliš oslnivá. Mnohem lépe je na tom román Use of Weapons (Jak na zbraně) od Iaina M. Bankse, jehož hrdinou je stárnoucí žoldnéř ve službách Kultury, což je takřka utopické společenství planet snažící se své vysoce etické zásady šířit i za hranice přímého vlivu. Banks je díky svému kultivovanému a inteligentnímu stylu příjemným zpestřením nejen britské science fiction. Z jindy početných pokračování populárních sérií stojí za zmínku snad jen The Vor Game (Vorova hra/Talpress 2001) od Lois McMaster Bujoldové.
1991
Rok 1991 byl co do kvality opět jedním z těch slabších. Od starších autorů stojí za zmínku romány Ecce and Old Earth (Ecce a Stará Země) od stále vitálního Jacka Vance a Russian Spring (Ruské jaro) od Normana Spinrada, v němž ruská přestavba vlila umdlévajícímu kolosu do žil novou energii zastiňující úspěch americké ekonomiky.
Všeobecně kladného přijetí se dostalo románu Bone Dance: A Fantasy for Technophiles (Tanec kostí) od Emmy Bullové, tedy od autorky držící se ve své tvorbě především žánru fantasy. Ojedinělý výlet na území science fiction dopadl nad očekávání dobře, americký kontinent se v něm snaží vyrovnat s hrozivými následky nukleární války. Také hrdinka Sparrow je pozůstatkem zbrojního experimentu, během něhož se podařilo vytvořit nový druh člověka s telepatickým nadáním pro myšlenkové ovládnutí jakéhokoli lidského těla. Sparrow je však ještě něčím jiným a zcela odlišným, přičemž tajemství svého původu může odkrýt pouze s cizí pomocí, což ji přinutí překonat vrozenou nedůvěru a objevit hodnotu lidského přátelství. Román je atraktivním spojením žánrů a v díle Emmy Bullové zůstává dosud nepřekonán.
Cenu Nebula získal útlý román Stations of the Tide (Stanice přílivu) od Michaela Swanwicka. Neobvyklá směs kyberpunku a alegorie přecházející místy až k magickému realismu je zasazena do lidmi osídleného světa, v němž jsou některé vysoce rozvinuté technologie zakázány pro využití v odlehlých koloniích. Bezejmenný byrokrat z Divize pro technologický přenos pátrá po uprchlém mystikovi, který se v rozporu se zákonem pokouší použít tajemnou technologii na umírající planetě Miranda. Nepříliš velký rozsah zabránil v hlubším prokreslení jednajících charakterů, navíc celkově obtížnější text nepřál širšímu čtenářskému úspěchu.
Poměrně vděčné čtení nejen pro mladší generaci nabízí román Orbital Resonance (Orbitální ozvěna) z pera Johna Barnese, příběh třináctileté dívky popisující život na jednom z asteroidů, díky jejichž produkci potravin se Země dostane z období válek, epidemií a hladomoru. Svou bývalou náležitost ke kyberpunkovému hnutí nezapřela Pat Cadiganová v mimořádně atraktivním románu Synners (Synners). Vynález technologie zdířek, které umožňují uživatelům přenos hudebních i obrazových informací přímo do lidského vědomí, zde poslouží k rozšíření viru ohrožujícímu celé lidstvo. Po dlouhé době šlo o odvážné dílo dokazující přetrvávající sílu kyberpunku navzdory již nečinnému hnutí.
Nadějný románový debut Carve the Sky (Vyříznout oblohu) od Alexandra Jablokova nezapře vysokou kvalitu jeho předchozích kratších prací. Jde o pátrání po původu vzácného uměleckého předmětu zřejmě mimozemského původu. Neméně kvalitní debutový román publikovala pod názvem The Cipher (Šifra) americká autorka Kathe Kojové, která své hrdiny nechala najít na podlaze opuštěného skladiště miniaturní černou díru doslova lákající k všemožným experimentům. Z románových debutů stojí za zmínku ještě román Raft (Vor/Laser 2000) britského autora Stephena Baxtera a drsný detektivní příběh Alien Blues (E. T. Blues/Transit 1992).
Jinak spíše podprůměrný rok zčásti zachraňují některá pokračování oblíbených sérií, jmenujme především Barrayar (Barrayar) od Lois McMaster Bujoldové, Xenocide (Xenocida/Classic 1995 a Laser 2002) od Orsona Scotta Carda, The Summer Queen (Letní královna/Laser 2000 až 2001) od Joan D. Vingové, All Weyrs of Pern (Všechny Weyry Pernu) od Anne McCaffreyové a Eternal Light (Věčné světlo) od Paula J. McAuleyho.
Pokračování příště
Článek vyšel v Pevnosti Speciálu – Science fiction
