Historie moderní fantasy #8: 1987-1988

K nejpozoruhodnějším žánrovým pracím 80. let se směle zařadil úvodní díl z cyklu Orsona Scotta Carda o osudech Alvina Tvůrce, které čeští čtenáři mohli poznat dosud jen v románech Seventh Son (1987, č. Sedmý syn/Laser 1999) a Red Prophet (1988, č. Rudý prorok/Laser 2000). Jako v podstatě samostatná díla mohu jen vřele doporučit, škoda, že právě nezájem domácích fanoušků žánru prozatím zbrzdil plány Laseru na další pokračování, ale snad se přeci jen dočkáme. Pomalu plynoucí, o to však silnější a poutavější vyprávění popisuje dětství mlynářova syna Alvina, jenž je jako sedmý syn sedmého syna nositelem nebývalého nadání přetvářet věci kolem sebe dle vlastního přání. Kolonizace Ameriky probíhala v tomto světě poněkud jinak, než tomu bylo v tom našem, hlavní rozdíl je v tom, že mezi osadníky není nouze právě o magicky nadané osoby, které to ve staré vlasti neměly lehké. V Alvinově příběhu jsou zakódovány životní osudy zakladatele mormonské církve Josepha Smithe, ale netřeba se příliš bát, Card zde nepřekračuje hranici mezi dobrou literaturou a církevní propagandou, naopak, ačkoli nemusíte ve všem souhlasit s názory autora, jde o strhující čtení, rozhodně o jednu z nejlepších fantasy vydaných koncem 20. století. [1]

Román Weaveworld (1987, č. Utkaný svět/Laser 2004) od Cliva Barkera je neskonale půvabnou temnou fantasy o lidech, kteří se zoufale snaží ochránit kouzelnou říši vetkanou do kobercového vzoru před nenávistí a nepochopením okolí. Kniha v sobě skrývá křehkou touhu po naplnění skrytých představ a přání, jež jsou neustále ohrožovány drsnou a nepřející skutečností. V kontextu autorovy tvorby pozapomenuté dílo, pro mě osobně rozhodně jeden z vrcholných projevů Barkerova literárního génia. „Je víc než jen jedna jediná historie našeho světa“, to je motiv neméně úchvatného románu Ægypt (1987=The Solitudes) od Johna Crowleyho. Ten se vrátil ke kořenům fantastické tvorby, k víře v něco víc než šedivou realitu. K víře, kterou téměř každý z nás ztrácí v průběhu dospívání a pokud jste ji neztratili, pak na vás okolí hledí jako na podivína, který to nemá v hlavě tak docela v pořádku (pozn. – berte to jako stížnost, to si nedokážu odpustit). Bývalý univerzitní profesor je zde podle všeho ve skutečnosti poutníkem z prostoru mimo tento vesmír, jenž zapomenul na původní poslání a na cestě za poznáním minulosti odkrývá tajemství skryté pod povrchem lidské historie.

K nejlepším dílům skvělého Tima Powerse patří román On Stranger Tides (1987). Ten v sobě spojuje populární pirátskou romantiku s neméně lákavou tématikou voodoo magie. Syn potulného francouzského loutkáře se zde dostane na palubu pirátského plavidla obávaného Černovouse a jako nová posila navýsost podivné posádky sleduje každodenní používání voodoo magie, pokusy o nalezení fontány mládí a v neposlední řadě je jedním z iniciátorů snah o záchranu milované Beth ze spárů zlotřilého otce. Esther M. Friesnerová vytvořila v románu Druid’s Blood (1988) alternativní svět, kde druidové vládnou Anglii již po celá staletí. S pomocí magických sil udržují ochrannou bariéru proti okolnímu světu, ta je však nyní zrušena a naděje na obnovení bývalého pořádku závisí na vyřešení zapeklitého detektivního případu. Friesnerová zde víceméně obvyklé fantasy prostředí obohatila o promyšlenou obdobu sherlockovského pátrání a výtečným způsobem tak složila hold nesmrtelnému dílu Arthura Conana Doyla.

Skutečně pozoruhodným románovým debutem War for the Oaks (1987) se prosadila Emma Bullová, jde o dodnes často připomínanou městskou fantasy, vlastně o jeden ze základních kamenů tohoto subžánru. Rock&rollová zpěvačka Eddi zažije po rozchodu s přítelem a po následném rozpadu společné hudební skupiny zvláštní střet s nadpřirozenem v ulicích nočního Minneapolis. Proti své vůli je zapletena do skryté války dvou skupin obyvatel fantastické říše. Vedle přesvědčivě podaných znalostí z hudebního světa zaujme román úderným humorem, hlavně pokud jde o trefné komentáře hrdinky příběhu. Bohužel Bullová tento nadějný start kariéry nepotvrdila v další tvorbě a dnes již řadu let nic podstatného nepublikovala. Zato Charles de Lint napsal jedno ze svých nejlepších raných děl. V románu Greenmantle (1988) se matka s dcerou ocitnou po výhře v loterii a návratu do bývalého domova v ohrožení ze strany ziskuchtivého otce. Netuší však, že nedaleko je tajemný prastarý les, zapomenutý okolním světem, a jeho stínem se prochází tajemný muž s nevšedním osudem. Uprostřed hvozdu leží ve skrytu vesnice, jejíž obyvatelé odvrhli civilizaci a žijí v harmonii s přírodou pod ochranou zvláštního boha (Nepřipomíná vám to filmový horor Vesnice od M. N. Shyamalana? – pozn. O.J.).

Mezi stěžejní díla steampunku se zařadil román Infernal Devices: A Mad Victorian Fantasy (1987) od K. W. Jetera. Ctihodný občan viktoriánského Londýna se zde dostane do víru nanejvýš nevhodných událostí poté, co přijme zakázku na opravu mechanického stroje, jenž pochází z dílny nedávno zesnulého otce. Ke slovu se brzy začnou hlásit další otcovi bývalí klienti a nic netušící George, jenž bohužel postrádá geniální mechanické nadání svého předka, se rázem stává klíčovou postavou v nepřehledné hře o osud celého světa. Steampunkový mág James P. Blaylock se v románu Land of Dreams (1987) naopak podíval do přímořského městečka moderní Kalifornie. Trojice dospívajících se zde musí vypořádat se znepokojivými událostmi kolem nadcházejícího slunovratu, k nimž patří například dlouho nefunkční masopust zprovozněný mrtvými těly z místních hrobů či duchové zesnulých měšťanů, kteří komentují téměř vše, na co přijdou. V následujícím Blaylockově románu The Last Coin (1988) se Jules Pennyman snaží shromáždit třicet stříbrných mincí, za které Jidáš zradil Ježíše. Mince jsou klíčem k nesmrtelnosti a temné moci, jež by mu umožnila převzít vládu nad světem.

Carolyn Janice Cherryh vydala jednu ze svých nijak početných fantasy prací – samostatný román The Paladin (1988, č. Paladin/Návrat 1995) je svěžím příběhem z orientálního prostředí, v němž se dívka z vyvražděné rodiny rozhodne na cestě za pomstou přesvědčit zatrpklého mistra bojových umění k tomu, aby ji vycvičil a tím jí poskytl šanci na odplatu v boji proti jednomu z dvorních šlechticů mladého Císaře. Mistr zprvu dívku odmítá, ale posléze se přeci jen nechá přesvědčit. Během následujícího výcviku s ní naváže křehký vztah, jenž ho nakonec donutí její snahu aktivně podpořit a tím ukončit samotářský život v odloučení. Román je, ostatně tak jako celé autorčino dílo, pozoruhodný přesvědčivou historickou věrností zobrazeného světa a bohatým jazykem, jenž je bohužel v českém překladu často poškozen nepříliš odpovídajícím překladem.

Pro milovníky propracovaných fantasy ság napsal Tad Williams vřele přijatou trilogii The Dragonbone Chair (1988, č. Trůn z dračích kostí/Laser 1996), Stone of Farewell (1990, č. Kámen rozluky/Laser 1997) a To Green Angel Tower (1993, č. Věž zeleného anděla/Laser 1998-2000), dílo úctyhodného rozsahu popisuje příběh nalezence Simona, jenž se jako učedník královského čaroděje stane rozhodující postavou v boji proti probouzejícímu se zlu, které využije smrti dosavadního vládce a mezi jeho nástupci vyvolá vzájemnou nenávist. Na Simona čeká předurčení ve formě vyřešení hádanky dlouho ztracených Mečů Moci. Spád trilogie poněkud ruší autorův někdy až přehnaný smysl pro detail, ačkoli pro některé čtenáře je toto naopak neocenitelný klad, každému co jeho jest.

Překvapivým vítězem ceny Nebula se stal román The Healer’s War (1988, č. Léčitelka/Laser 2003) od Elizabeth Ann Scarboroughové, byť s minimálními prvky fantastiky. Autorka zde plně využila vlastních zkušeností z války ve Vietnamu a vytvořila realisticky působící příběh zdravotní sestry, které se během tohoto krvavého konfliktu naskytne šance pomáhat zraněným a zmrzačeným vojákům mnohem lépe než tomu bylo doposud. S pomocí kouzelného amuletu totiž může zesílit své dosud skryté vlohy, ať už jde o mimořádné léčitelské nadání či o skryté telepatické schopnosti. V rámci fantastiky jde o dílo netradiční, ale poměrně čtivé, vhodné pro čtenáře znuděného neustále se opakujícími bitvami s nastupujícím zlem. Všední život běžných Američanů je konfrontován s existencí jednorožců v románu Unicorn Mountain (1988) od u nás trestuhodně stále neznámého Michaela Bishopa. Ranč v horách je svědkem prolínání dvou světů, zatímco v tom našem řádí nezastavitelný virus AIDS, tak ani svět jednorožců není prost obdobně smrtící hrozby. Klíč k záchraně pomalu vymírajících mystických stvoření může ležet ve vyčerpávajícím rituálu Slunečního tance. Ten může být díky průniku do přízračného světa zoufale potřebnou odpovědí na palčivou otázku ohrožení nejen jednorožců, ale i všech lidí, jejichž životy jsou spojeny s jejich osudem.

Po krátké tvůrčí odmlce se k fantastice vrátil Jonathan Carroll úvodním titulem volně propojené série, k níž patří ještě následujících pět románů jeho mimořádně poutavé tvorby. Hrdinka románu Bones of the Moon (1987) dokáže díky snům o fantastické zemi Rondua změnit skutečnou realitu svého života a uchránit tak nenarozeného syna před nadpřirozeným vrahem. V románu Sleeping in Flame (1988) se poklidný život herce a scénáristy v důchodu změní s příchodem lásky k překrásné ženě. Jeho neustále se prohlubující cit s sebou však přináší mnoho znepokojivých událostí včetně předvídání blízké budoucnosti a snahy o rozluštění záhadné minulosti. Obyčejný svět se v těchto pracích stává magickým prostředím, nebezpečným, přesto však okouzlujícím. Snad se s Jonathanem Carrollem, nositelem neobvykle silného literárního talentu, setkáme brzy v odpovídajícím překladu.

Příště uzavřeme bohatá 80. léta a nakoukneme do další dekády, přičemž se náš seriál přehoupne do druhé poloviny své existence a pokud se nejen z průzkumu všech těch zajímavých titulů nezblázním, můžete se těšit i nadále na pravidelný čtrnáctidenní příděl (Ty denní výkyvy jdou na moji hlavu. – pozn. šéfredaktora) nablýskaných perel žánru fantasy, držte mi palce!

[1] Další díly nesou názvy Prentice Alvin (1989, č. Učeň Alvin/připravuje Laser), Alvin Journeyman (1995, č. Tovaryš Alvin/připravuje Laser), Heartfire (1998), The Crystal City (2003) a Alvin Master (dosud nepublikováno). První tři svazky vyšly společně pod názvem Hatrack River: The Tales of Alvin Maker (1989), následující dva poté v knize Alvin Wandering (1998). Dále zbývá jmenovat novely Grinning Man (Legends, ed. Robert Silverberg 1998, č. Šklebil-Legendy/Beta 1999) a The Yazoo Queen (Legends II, ed. Robert Silverberg 2003).

[2] Plánovaná tetralogie se prozatím dočkala pouze dvou pokračování – Love & Sleep (1994) a Daemonomania (2000).