Historie fantasy žánru byla s přibývajícími roky stále bohatší na přínosná a kvalitní díla, která by neměla uniknout pozornosti fanoušků i všech čtenářů dobré literatury. Martin Šust nadále svědomitě vybírá všechna zásadní díla, tentokrát z první poloviny sedmdesátých let. Tato doba je spojována s prvním komerčním vzestupem, který poté vyvrcholil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
Zatímco v minulém dílu jsme se stihli probrat celou dekádou, musím vás zklamat, do tohoto se vešla pouhá polovina skutečně významných titulů a ti chytřejší z vás si již domysleli, že v následujících dílech bude jen a jen hůř. Avšak nevadí, rozsah jednotlivých článků je víceméně neměnný a českých vydání jednotlivých prací také zrovna neubylo. Máte tedy nad čím popřemýšlet, vždyť každému z vás jistě chybí pěkných pár titulů, jimiž byste si měli doplnit vzdělání v historii fantasy žánru.
Přehled významných fantasy prací 70. let snad ani nelze začít jinak, než románem Nine Princes in Amber (1970, č. Vládci stínů/AG Kult 1992 a Devět princů Amberu/Classic 1999), úvodním svazkem pentalogie Amber [1] od Rogera Zelaznyho. Amber je středobodem vesmíru, předobrazem dalších světů včetně naší Země a protipólem k dvorům Chaosu. Mezi Amberem a Chaosem zuří vleklá válka o vládu nad celým vesmírem, ovšem po záhadném zmizení Oberona, samotného krále Amberu, se i rozvětvená vládnoucí rodina propadá do atmosféry vzájemného podezřívání a nemilosrdného boje o moc. Jedním z hlavních uchazečů o trůn je princ Corwin, jenž se na počátku příběhu probouzí v pozemském nemocničním pokoji stižen ztrátou paměti a jen zdánlivě odkázán na milost sourozencům. Autor nešetří nápady, doslova omračuje čtenáře obrazotvornou smrští rychle se střídajících situací. Ačkoli se v útlém svazku nevyhnul některým nedostatkům především ve stavbě příběhu, tak právě svou bohatou fantazií vše nad míru vynahrazuje každému příznivci kvalitní fantasy.
Ve stejném roce vydala Katherine Kurtz úvodní svazek klasické trilogie Deryni: Deryni Rising (1970), Deryni Checkmate (1972) a High Deryni (1973), v němž se dospívající kralevic snaží po náhlé smrti otce udržet moc ve svých rukou navzdory dvorním intrikám i nepřátelskému okolí. To vše ve světě, jenž je silně upravenou verzí středověké Evropy ovlivněné navíc přítomností rasy parapsychologicky nadaných lidí a existencí magie, což je v přirozeně hlubokém rozporu se zásadami mocné a všudypřítomné církve. Alternativní svět série dýchá vlastní bohatou historií, což silně prohlubuje čtenářský zážitek, navíc se zde setkáme i s velmi dobře vykreslenými charaktery jednotlivých postav, není tedy divu, že se trilogie dočkala řady volných pokračování [2].
Karl Edward Wagner se svým debutovým románem Darkness Weaves with Many Shadows (1971, rozš. 1978=Darkness Weaves, č. Předivo tmy/Mustang 1996) nemalou měrou zasloužil o renesanci fantasy subžánru sword & sorcery. Série si získala značnou popularitu hlavně díky hlavní postavě, nesmrtelný antihrdina Kane zaujal čtenáře zejména cynickým postojem k lidské morálce i životu. Další dobrodružství na sebe nedala dlouho čekat, následovala pod názvy Death Angel´s Shadow (1973), Bloodstone (1975, č. Krvavý kámen/Mustang 1997) a Dark Crusade (1976). Kratší práce této série se objevily v souborech Night Wings (1978) a The Book of Kane (1985). [3]
Michael John Harrison přispěl k rozvoji žánru nekonvenčním spojením science fiction a fantasy z románu The Pastel City (1971), jenž je úvodním svazkem projektu Viriconium a nese v sobě výrazné stopy vlivu Mervyna Peaka a Jacka Vanceho. Jako celek předstihla série soudobou konkurenci svým jedinečným stylem, jenž se nebojí dosáhnout až k samým okrajům fantastického žánru. Příběh sám ukazuje neradostnou budoucnost umírající Země, v níž je město Viriconium pod vládou královny Methvet Nian představeno jako nepřátelským okolím obklopená bašta umírající civilizace. Román byl později doplněn tituly A Storm of Wings (1980) a In Viriconium (1982=The Floating Gods) a celá trilogie je dnes právem považována za autorovo stěžejní dílo. Pocit blížícího se konce reality se odráží také v kratších pracích ze souboru Viriconium Nights (1984), jenž byl spolu se závěrečným románem trilogie nakonec vydán v knize Viriconium (1988), revidované vydání knihy z roku 2000 již obsahuje veškeré práce série a právě tento soubor připravuje k vydání nakladatelství Laser.
Angličanka Joy Chant (vlastním jménem Eileen Joyce Rutter) debutovala ve velkém stylu románem Red Moon and Black Mountain (1970), jenž v mnohém připomíná budoucí záplavu obdobných příběhů, avšak v tomto případě je napsán s mimořádnou obratností a emocionální věrohodností. V podstatě jde o klasický příběh, v tomto případě psaný pro mladší čtenáře. Trojice dětí se dostane do světa kouzel, kde má každé z nich sehrát klíčovou úlohu v boji proti nastupujícím silám temnoty. K nejvýraznějším fantastickým pracím určeným dospívajícím čtenářům se zařadila rovněž skvělá kniha Watership Down (1972, č. Daleká cesta za domovem/Mladá fronta 1986) britského spisovatele Richarda Adamse. Pouť neohrožených králíků za vidinou bezpečného útočiště poté, co je z milovaného domova vyhnala skupina stavbařů nadchla obecenstvo i kritiku a následně strhla neustále sílící vlnu příběhů se zvířecími hrdiny, ačkoli žádný z nich už nebyl zdaleka tak úspěšný. Román byl v roce 1978 zpracován do filmové animované podoby a poté převyprávěn v knize The Watership Down Film Picture Book (1978). O mnoho let později se dočkal volného pokračování [4].
Jako dílo pro dospívající vyšel původně rovněž titul The Forgotten Beasts of Eld (1974) od Patricie A. McKillip, značný úspěch ho však čekal i mezi dospělými čtenáři. Jde o příběh Sybel, jež jako členka prastarého čarodějného rodu nemá žádný zájem na světě lidí a přednost dává společnosti magických stvoření. To však pouze do doby, než se stane opatrovnicí lidského dítěte, k němuž přirozeně pocítí láskyplné pouto… S ještě větším nadšením byl přijat autorčin úvodní svazek trilogie The Riddle-Master of Hed (1976), Heir of Sea and Fire (1977) a Harpist in the Wind (1979), neuvěřitelně okouzlující příběh mladého prince putujícího podivuhodnou zemí, kterou sice čarodějové jíž dávno opustili, ale magie v ní stále přebývá a čeká na opětovné obrození. Trilogie byla vydána v jednom svazku pod názvem Riddle of Stars (1979=The Chronicles of Morgon, Prince of Hed= Riddle-Master: The Complete Trilogy) a podle mnohých jde o vůbec nejlepší fantasy dílo všech dob, však je tak neustále zmiňováno v různých anketách.
Britská spisovatelka Tanith Lee si v románové trilogii The Birthgrave (1975), Vazkor, Son of Vazkor (1978=Shadowfire) a Quest for the White Witch (1978) odskočila od tvorby pro mládež a napsala skutečně pozoruhodné dílo. Trilogie je dnes oprávněně řazena mezi klasická díla žánru fantasy a její vydání znamenalo průlom v literární kariéře autorky a to hlavně díky úspěchu amerického vydání v nakladatelství DAW Books, které úvodní román přijalo po množství záporných reakcí britských vydavatelů. Důvodem byl důraz na vnitřní svět hrdinky a erotické prvky příběhu. Na samém počátku se bezejmenná hlavní protagonistka probouzí v chrámu uprostřed vulkánu a posléze odkrývá na pouti okolním světem střípky ztracené identity včetně tajemství nemalých magických schopností. Podle reakcí recenzentů jde o dosud stále nejlepší práci slavné spisovatelky, která však u nás mnoho úspěchů prozatím neslavila.
Milovníkům odlehčené fantasy s nemalou příměsí humoru doporučím román The Dragon and the George (čas. F&SF 1957=St. Dragon and the George, kn. rozš. 1976, č. Drak a Jiří/Aradan 1994) od Gordona R. Dicksona. Příjemný a svěží příběh sleduje příhody Jima Eckarta, jenž je ve snaze o záchranu v čase ztracené snoubenky vyslán potrhlým vědcem na výpravu do Anglie 14. století. Problém je, že se po přenosu ocitne v těle draka a celkem lehce nalezená nastávající paní Eckartová je záhy unesena zlovolnými silami. Zbývá tedy nejen přesvědčit udatné rytíře a další budoucí družiníky, že drak je vlastně pohodové stvoření, ale také podniknout výpravu za osvobozením milované a k tomu ještě nalézt cestu zpět do civilizované budoucnosti. Nedávno zesnulý autor po dlouhých letech neodolal a stihl vydat celou řadu patrně již ne tak pozoruhodných pokračování [5].
Románem Gate of Ivrel (1976, č. Brána Ivrelu/Amos 1993) vstoupila na půdu fantastického žánru Carolyn Janice Cherryh, později respektovaná převážně pro svou science fiction tvorbu. Pokračování nazvaná Well of Shiuan (1978, č. Studna Šihuanu/Amos 1994) a Fires of Azeroth (1979, č. Ohně Azerothu/Amos 1995) dále přibližují osudy Bílé královny Morgain, jejímž úkolem je zničit síť hyperprostorových bran ohrožujících samotnou stabilitu vesmíru. Opět tedy jde o žánrovou směs, tentokrát obohacenou o zajímavý vztah hrdinky a jejího průvodce či o popis strastiplných dobrodružství, která na své cestě skrze různé světy prožívají. Série vyšla také společně v knize The Book of Morgaine (1979=The Chronicles of Morgaine=The Morgaine Saga) a později byla zakončena čtvrtým románem Exile´s Gate (1988, č. Brána vyhnanství/Amos 1995).
Na závěr si tentokrát odpustím nějaká konečná shrnutí dekády, vždyť jsme se doposud dostali pouze do poloviny a v příštím díle nás čeká velkolepé finále. Už jen následující rok 1977 byl významným hned z několika důvodů a jako ten opravdu podstatný pro celou sérii článků zmíním narození své maličkosti (jo, přesně tak starý už jsem, věřte mi). Takže příště hlavně o jednom z nejdůležitějších roků v historii fantasy!
Pokračování opět za čtrnáct dní
[1] Pokračování tvoří tituly The Guns of Avalon (1972, č. Zbraně Avalonu/Classic 1993), Sign of the Unicorn (1975, č. Stín jednorožce/Classic 1993), The Hand of Oberon (1976, č. Oberonova ruka/Classic 1993) a The Courts of Chaos (1978, č. Dvory Chaosu/Classic 1994). Ovšem autor se k sérii vrátil v navazující pentalogii Trumps of Doom (1985-Locus, č. Trumfy osudu/Classic 1994), Blood of Amber (1986, č. Krev Amberu/Classic 1994), Sign of Chaos (1987, č. Znamení Chaosu/Classic 1994), Knight of Shadows (1989, č. Rytíř stínů/Classic 1994) a Prince of Chaos (1991, č. Princ Chaosu/Classic 1994). Celý cyklus dále doplňují kratší práce The Salesman´s Tale (Amberzine 1994), The Shroudling and the Guisel (Realms of Fantasy 1994, č. Kryptové a maskan-Ikarie 3/96), Coming to a Cord (Pirate Writings 1995), Blue Horse, Dancing Mountains (Wheel of Fortune, ed. Roger Zelazny 1995) a Hall of Mirrors (Castle Fantastic, ed. John De Chancie 1996). Opomenout nelze ani mimo beletrii náležící knihy Roger Zelazny’s Visual Guide to Castle Amber (1988, sp. Neil Randall, č. Hrad Amber: Obrazový průvodce/Mustang 1995) a The Complete Amber Sourcebook (1996) od Theodora Krulika. Tajemství samotného vzniku Amberu a důvody jeho nepřátelství s dvory Chaosu se po smrti autora pokusil odkrýt John Gregory Betancourt v trilogii Dawn of Amber: The Dawn of Amber (2002, č. První stín Amberu/Classic 2003), Chaos and Amber (2003, č. Amber a chaos/Classic 2004) a To Rule in Amber (2004, č. Kouzlo Amberu/přip. Classic).
Vřele doporučuji hlavně úvodní sérii, ale než vyrazíte do obchodu, kde je stále k sehnání, pak vás ještě upozorním, že se připravuje nové vydání v nakladatelství Straky na vrbě. Konečně se tak dočkáme vhodného překladu z dílny Jana Kantůrka, to už rozhodně stojí za to si počkat.
[2] Série později vyšla v jednom svazku jako The Chronicles of the Deryni (1985). Pokračování tvoří trilogie The Legends of Camber of Culdi: Camber of Culdi (1976), Saint Camber (1978) a Camber the Heretic (1980), The Histories of King Kelson: The Bishop´s Heir (1984), The King´s Justice (1985) a The Quest for Saint Camber (1986) a The Heirs of Saint Camber: The Harrowing of Gwynedd (1989), King Javan´s Year (1992) a The Bastard Prince (1994). Naposledy se autorka do tohoto světa vrátila v románu King Kelson’s Bride (2000). Kratší práce série shrnula do souboru The Deryni Archives (1986). Průvodci po světě Deryni jsou knihy Deryni Magic: A Grimoire (1991) a Codex Derynianus (1998, sp. Robert Reginald).
[3] Uceleným souborem všech povídek včetně poezie má být titul The Midnight Sun (2003). Společné vydání tří románů z cyklu tvoří kniha Gods in Darkness (2002). V dalších románech se Wagner věnoval literárnímu odkazu Roberta E. Howarda, jehož nejpopulárnější postavu obsadil do románu Conan: The Road of Kings (1979, č. Conan: Cesta králů/KJV 1994), zatímco v románu Legion from the Shadows (1988, č. Legie stínů/Mustang 1996) vypráví příběh piktského náčelníka Brana Mak Morna.
[4] Příběhy legendárního králičího hrdiny El-hrérána tvoří úvodní část volně navazujícího souboru Tales from Watership Down (1996, č. Příběhy z Kamenitého vršku/Mladá fronta 1998), v níž se však objevují také nové příhody Lískáče, hlavní postavy předchozí knihy.
[5] Jde o romány The Dragon Knight (1990), The Dragon on the Border (1992), The Dragon at War (1992), The Dragon, the Earl, and the Troll (1994), The Dragon and the Djinn (1995), The Dragon and the Gnarly King (1997), The Dragon in Lyonesse (1998) a The Dragon and the Fair Maid of Kent (2000).
Opět skvělý článek. Jen houšť. 🙂
Patricie A. McKillip a její nejlepší fantasy dílo…kdy bude vydáno u nás? Proč už ho dávno nemáme? Vychází tu dost fantasy, čtenářský zájem by jistě byl. To jsou tak drahá autorská práva?
hm na amber se těším, to zas budou nákupy z nostalgie.Tož a jestli jsou ostatní zde zmiňovaní autoři stějně čitelní, tak by se měli vydavatelé trožku zasnažit.
Vydavatelé
Oni to ti vydavatelé nemají tak jednoduché, nestačí přečíst si jen zahraniční recenze atp., musíte také přemýšlet, zda je ten text vhodný pro dnešní DOMÁCÍ publikum. Musíte vybrat vhodného překladatele a autora obálky, dát si pozor na redakci a hlavně se trefit, což je tak trochu alchymie. Znám SPOUSTU výborných knih, které se neprodávali a nemohl za to vydavatel, trh je prostě nepřijal.Tohle není jednoduché a práce ze 70. let už nemusí být pro dnešní publikum přijatelná, i když má v zahraničí dostatek nadšených čtenářů. Náš trh je prostě značně odlišný, jako příklad si vemte třeba Wagnerova Kanea, ten se neprodával téměř vůbec…A dost udělá už jen to, když vydáte dobrou knihu v “nesprávné” době (třeba zrovna když konkurence vydá něco obdobného a cílová skupina čtenářů se rozdělí na polovic, což nestačí pro úspěch ani jednoho z titulů). To je ale už téma pro širší diskuzi…
“opět za čtrnáct dní”
znamená ve čtvrtek, nebo ve středu, jak bylo původně anoncováno?
Co se týče Wagnera, tak se podle mne neprodával hlavně proto, že v té době tady frčel Howard a proti němu to bylo dost slabé. Ad Amber: První kniha byla skutečně skvělá, ale s dalšímy díly úroveň serie neustále klesá. První pentalogie se dá dočíst, protože má poměrně promyšlený děj, ale prokousat se druhou je holé utrpení. Autor zcela rezignoval na logickou výstavu děje a pouze volně řetězí nápady, některé mimochodem velmi dobré, ale celkově mu vychází nesmysl.Ještě k Tanith Lee: jestli je ta trilogie ještě lepší než Volkhavaar – Služebník Černého Boha co tady už vyšel, tak doufám že to někdo vydá.
To ty apostrofy žerete?
Samozřejmě má být Death Angel´s Shadow, The Bishop´s Heir, The King´s Justice, King Javan´s Year a The Salesman´s Tale (část zdrojů uvádí neurčitý člen, ale zřejmě mylně).Naopak Blood of Amber a Sign of Chaos žádný člen nemají.
Opravy
Až na ty určité členy vznikly dané chyby převodem do html, ale tím víc si vážím tvé pečlivé redakce, díky!