Historie moderní fantasy #19: 2004

Mimořádnou událostí s komerčním dosahem přesahujícím hranice fantastiky se stalo vydání debutového románu Jonathan Strange & Mr. Norrell (2004, č. Jonathan Strange a pan Norrell/přip. Alman) od Susanny Clarkové. Román získal pověst jakéhosi „Harryho Pottera pro dospělé“ a slavil úspěchy jak u čtenářů, tak i u odborné kritiky. Autorka na něm pracovala řadu let a bude jistě zajímavé sledovat, zda se jí podaří statut nadějné hvězdy literárního nebe potvrdit další obdobně zdařilou prací. Příběh sám zavádí čtenáře na počátek 19. století, kdy se zámožný pan Norrell rozhodne ukázat světu obnovenou sílu britské magie. Jako ukázku tohoto znovuzrození dlouhá léta nečinných sil si zvolí zásah v boji proti Napoleonovi. Záhy se však objevuje nebezpečně schopný rival – šarmantní Jonathan Strange neváhá využít magii přímo na bitevním poli. Norrellovo opatrné praktikování magie je v zásadním rozporu s metodami mladého mága, jenž se přiklání k nebezpečně divoké formě kouzel.

V zajímavém bodě své literární kariéry se ocitl rovněž tolik diskutovaný China Miéville. Kolem románu Iron Council (2004, č. Železná rada/Laser 2005) se strhla bouřlivá diskuze, zda jde o nejslabší či naopak nejlepší autorův dosavadní titul. Bezesporu se opět jedná o pozoruhodné dílo. Metropole Nový Krobuzon se zmítá ve víru dramatických událostí, které přicházejí s neustále se zhoršující ekonomickou situací a s dramatickým nárůstem nespokojených obyvatel z řad vykořisťovaných dělníků a z války se navrátivších zmrzačených vojáků. Jakýmsi symbolem odporu se stává skupina uprchlých železničních dělníků, kterým se dlouho dařilo vyhnout se pronásledovatelům. Miéville se odhodlal k epickému stylu vyprávění a snad poprvé přišel s odpovídajícím vyvrcholením. Troufám si tvrdit, že až jeho následující, zcela samostatný román s konečnou platností potvrdí křehký statut hvězdy schopné transformovat žánr.

Gene Wolfe je po právu pokládán za velmistra fantastiky a tento statut beze stínu pochybnosti potvrdil v dvoudílném románu The Wizard Knight (2004), což je masivní dílo pracující se základními motivy zcela novým, osvěžujícím způsobem, jenž mu u některých kritiků vynesl přívlastek anti-tolkienovský. Základní zápletka je známa z tisíců podobných příběhů, hlavním hrdinou je chlapec, který se dostane do magické říše vzájemně propletených světů, kde je mu královnou elfů poskytnuta moc rytíře čistého srdce. Jak je u Wolfa zvykem, v díle opět vítězí forma nad obsahem, výsledek je objevný a inspirující, dost možná schopný ovlivnit základní podobu žánru. Již dnes je jisté, že k desítkám kritických studií věnujících se autorově bohatému literárnímu dílu přibudou brzy další.

Další mimořádnou událostí se stal návrat Stephena R. Donaldsona ke Kronikám Thomase Covenanta v románu The Runes of the Earth (2004). Jde již o sedmou knihu ve světě mimořádně ceněné série, která dodnes patří v USA k nejuznávanějším fantasy dílům. Thomas samotný se v úvodním díle nové tetralogie neobjevuje a díky mistrně napsanému prologu je román přístupný i novým čtenářům bez nutnosti znát předchozí svazky. Prostřednictvím nových hrdinů tak znovu vstupujeme do magické Končiny, abychom sledovali opětovný boj se sílící mocí pána Zlora. Neméně populární Tad Williams vydal úvodní díl trilogie Shadowmarch (2004, č. Stínová hranice/přip. Návrat), v němž nechá královskou rodinu vládnoucí na pohraničním hradě Jižní pomezí čelit silám temnot přicházejícím z nedaleké země nesmrtelných. V cestě za záchranou země jim však stojí rovněž zrada zdánlivých přátel, mocenské intriky a rodinná kletba.

Román The Last Light of the Sun (2004) od Guye Gavriela Kaye je umně napsanou fantasy z dob, kdy se britské ostrovy bránily útokům seveřanů. Kay se vrací do alternativní historie některých svých předchozích prací a znovu s přehledem dokazuje, že je jedním z předních autorů historické fantasy. Na pomezí moderních pohádek a fantasy se již tradičně pohybuje Patricie A. McKillipová v dalším z předlouhé řady skvělých románů. V titulu Alphabet of Thorn (2004) se rodiči opuštěná knihovnice snaží přeložit svazek napsaný záhadnou abecedou, která v sobě ukrývá podivnou magickou moc hrozící zničit celý svět. Alex C. Irvine pracuje v románu One King, One Soldier (2004, č. Král jediný, bojovník osamocený/přip. Polaris) s legendou o Králi rybáři. Veterán z korejské války objevuje ve svém životě paralely s osudy krále Artuše. Zdá se, že je předurčen nalézt svatý grál a naplnit dávnou legendu. Irvine opět mísí historické prvky z poloviny 20. století s prvky rozmanitých světových mytologií.

Moderní verzi amberské rodiny představil Charles Stross v románu The Family Trade (2004, č. Rodinný obchod/přip. Laser). Hrdinkou románu je nedávno propuštěná reportérka, která objeví svůj skutečný původ. Je totiž dlouho ztracenou členkou šlechtické rodiny obchodníků z alternativního vesmíru středověkého uspořádání. Po návratu do svého pravého domova se stane iniciátorkou rodinného obchodu mezi dvěma vesmíry. Dalším autorem, jenž se nejprve proslavil jako spisovatel SF a posléze zkusil štěstí i ve fantasy, je John C. Wright s románem The Last Guardian of Everness (2004, č. Poslední strážce Věčného útesu/přip. Laser). Hrdinou románu je neznalým okolím opovrhovaný strážce brány, za níž číhají síly temnot. Zdá se, že staletí čekání na vzestup temných sil jsou u konce. Lidstvo se však mezitím stalo nehodným další záchrany. Místo, aby se strážce brány rozhodoval mezi temnotou a zlem skrytým uvnitř člověka, zvolí si třetí cestu a nechá síly připravené k obraně spát, zatímco svět se otřásá v základech.

Vedle Clarkové se v minulém roce dočkal svět fantasy vstupu další talentované autorky. Steph Swainstonová položila ve vřele přijatém románu The Year of Our War (2004, č. Rok naší války/Laser 2005) základy nové pentalogii. Feudální Čtyřzemí se zmítá pod celá tisíciletí trvajícím náporem neúprosného Hmyzu. Drogově závislý Jant, císařský kurýr se schopností létat, se účastní zoufale odvážného pokusu o protiútok. Ten je však vzhledem k mnohonásobné přesile nepřátel předem odsouzen k nezdaru. Země se tak ocitá ve vážném ohrožení, protože již tak chatrná obrana byla ještě více oslabena. Z dnes tolik populární fantasy tvorby pro mládež zaujala především Ursula K. Le Guinová s románem Gifts (2004, č. Nadání/přip. Triton), příběhem muže, jenž je jako člen hrdého rodu z horských výšin obdařen zvláštním nadáním. V jeho případě je to však zničující a nekontrolovatelný dar. Otázkou je, zda se mu má podvolit a být hrozbou pro své okolí, či ho odvrhnout a tím se vzepřít rodinným tradicím. Mládeži je určen rovněž román The Sea of Trolls (2004, č. Moře trolů/přip. Triton) od Nancy Farmerové. Vypráví o cestách dvou dětí unesených Vikingy. Přežít v krutých podmínkách mezi drsnými námořníky se jim daří díky respektu, který budí znalostmi magie. Autorka je nositelkou řady prestižních cen mimo fantastický žánr.

Lucius Shepard se z džunglí střední Ameriky přesunul v poslední době do své domoviny, což potvrzuje rovněž A Handbook of American Prayer (2004). Jde o příběh muže, jenž se díky náhodnému zabití dostane do vězení, kde v touze po úniku před všudypřítomným násilím začne tvořit zvláštní druh motliteb. Jeho snaha o kontakt s bohem překvapivě funguje. Posléze je podmínečně propuštěn, stane se uznávanou a vyhledávanou osobností a je konfrontován s vlastním kultem osobnosti. Hrdina románu Perfect Circle (2004) od Seana Stewarta se ve svém životě snaží vypořádat s deziluzí pramenící z vlastní odlišnosti od okolí. Je totiž schopen vidět bloudící duše zemřelých, které z různých důvodů nemohou zcela opustit svět živých. Tento dar je spíše prokletím a klade stěží překonatelné překážky jak v osobním, tak pracovním životě. V románu Dead Lines (2004) se Greg Bear zabývá následky vynálezu zdánlivě neomezené širokopásmové komunikace s neuvěřitelnou rychlostí přenosu. Nedočkáte se však pouze vědecké extrapolace, protože využití tohoto nově objeveného pásma přerušilo průchod mrtvých duší na onen svět.

Příště nás čeká už jen rozloučení s naším obsáhlým seriálem. Z dávné historie jsme se v celkem devatenácti dílech probojovali až k žhavé současnosti. Měli jsme možnost alespoň zběžně poznat desítky zajímavých titulů a snad se mi podařilo vybrat co nejširší spektrum titulů tak, aby si každý čtenář přišel na své. Poslední ročník s sebou přinesl dobré zprávy do budoucna, vedle nadějných debutantek (Clarková, Swainstonová) se objevila i dvojice uznávaných SF autorů, kteří se rozhodli prorazit i v žánru fantasy (Stross, Wright), nemluvě o tom, že staří mistři se ještě rozhodně nevzdávají (Wolfe, Le Guinová, McKillipová). Máme se na co těšit, vy i já.

(Článek vyšel v rozšířené a mírně odlišné verzi v časopise Ikarie 11/2005, kde najdete podrobný přehled o událostech roku 2004 bez žánrového vymezení.)