Historie moderní fantasy #18: 2002-2003

China Miéville představil čtenářům románu The Scar (2002, č. Jizva/Laser 2004) další vysoce bizarní prostředí. Armada je pirátským městem plujícím po moři jako slepenec uloupených lodí, spojených k sobě systémem lan, řetězů, můstků a lávek. Soběstačná metropole, v níž najdete vše potřebné – trhy, dílny, zahrady a líhně, knihovnu, park, početné přístavy, prostě vše na co si vzpomenete. Život na Armadě není pro bývalé zajatce z přepadených lodí nikterak krutý, dle schopností a vědomostí jsou přeřazeni na nové posty, postupem času asimilováni do neustále se rozrůstající společnosti. Vládci této podivné komunity mají navíc plán, chtějí využít zdroj neuvěřitelné energie a na své cestě neváhají překročit jakoukoli překážku. Debutant Alex C. Irvine zaujal v románu A Scattering of Jades (2002, č. Hrsti jadeitu/Polarit 2005) příběhem obyčejného Newyorčana 19. století, jehož dcera se má stát obětí určenou k znovuoživení Tlaloca, aztéckého boha plodnosti a deště. Jeho protivníkem v boji o život dítěte je chacmool, mumie čerpající sílu z dosud tlukoucích srdcí vyrvaných z hrudí nevinných. Irvine možná nepřináší ve svém debutovém románu příliš nového, přesto jde o atraktivní čtení, autor navíc v následující tvorbě prokázal obdivuhodnou žánrovou univerzálnost.

Hrdina románu White Apples (2002, č. Bílá jablka/přip. Laser) od Jonathana Carrolla je zpoza smrti přivolán zpět k životu bývalou přítelkyní, aby ochraňoval jejich dosud nenarozené dítě. Síly zla a chaosu totiž ohrožují matku i syna na životě, vědomi si toho, že jde o budoucího spasitele světa. Bílá jablka jsou manifestem Carrollova spisovatelského umu, žánrově nevyhraněná, znepokojivě proměnlivá struktura díla pohltí každého vnímavého čtenáře. Román The Portrait of Mrs. Charbuque (2002) od Jeffreyho Forda je surrealistickým obrazem alternativního New Yorku 19. století, v němž se poněkud nudný život úspěšného malíře zcela změní po přijetí zakázky na portrét tajemné zákaznice. Ford nechává jako autor čtenáři sdostatek prostoru, aby si mohl sám domyslet jemné náznaky mnohovrstevnatého příběhu, je mistrem nevysloveného, „splétá nitky mýtických i tradičních jinotajů“, radost číst dílo takového autora na vrcholu tvůrčích sil. V románu The Facts of Life (2002) mísí Graham Joyce prvky sociální satiry s magickým realismem v příběhu chlapce a svobodné matky, jejich života v poválečné Británii tak, jak se postupem času přemísťují z místa na místo v rámci rozvětvené rodiny sedmi sester. Právě pouť mezi rodinami dává autorovi příležitost zachytit nejen různý charakter jednotlivých manželských svazků, ale i měnící se povahu prostředí od anglického venkova až po život v univerzitním městečku.

Mladá Gyp z románu A Fistful of Sky (2002) od Niny Kiriki Hoffmanové je obyčejná dvacetiletá žena, tedy až na fakt, že pochází z rodiny obdařené magickými schopnostmi. Ty každý člen rodu získává poté, co projde životu nebezpečným „přechodem“, jakousi obdobou puberty. Gyp projde touto proměnou nezvykle pozdě, ve svých dvaceti letech získá nijak lákavou formu nadání – dar kletby. Zbývá jen dodat, že každý, kdo se zřekne využití magického daru po krátkém čase umírá. V románu Ombria in Shadow (2002) od Patricie A. McKillipové navštívíme pozvolna upadající město, k jehož vládě se po smrti panovníka dostane po moci dychtící žena – Černá perla. Právoplatný dědic je příliš mladý na to, aby se jí postavil. Převzít moc není schopen ani přehlížený levoboček. Pod povrchem Ombrie však leží stínová metropole obývaná duchy minulosti a mocnou čarodějkou. Její záměry jsou nejasné, nicméně její výtvor – vosková panna – je zcela fascinována královským bastardem, boj o moc tedy prozatím není rozhodnut. Atraktivním čtením pro domácího čtenáře je román The Alchemist’s Door (2002) od Lisy Goldsteinové. Anglický alchymista John Dee se před náhodně vyvolaným démonem rozhodne schovat na dvoře císaře Rudolfa. V Praze potká váženého Judu Löwa a dozvídá se o rabínově pátrání po posledním spravedlivém muži, jehož pouhá existence chrání svět před zlem. Pomýlený císař Rudolf se však rozhodne tohoto legendárního muže zabít, nezbývá tedy než stvořit golema k ochraně před císařskými vojáky.

Candy z úvodního dílu tetralogie Abarat (2002, č. Abarat/BB Art 2004) od Cliva Barkera sní o útěku z nudného městečka, kde jí budoucnost nabízí nanejvýš práci v místní drůbežárně. A útěk se jí skutečně podaří, na vlnách odlivu ustupujícího z nikdy neexistujícího moře uprostřed rozlehlých plání Minnesoty je vnesena do magického světa Abaratu. Rovnováha sil světla a tmy je ohrožena a zdá se, že právě Candy má být tím pomyslným jazýčkem vah, jenž rozhodne o dalším osudu exotického souostroví. Dále tu máme malou Koralinu ze stejnojmenného románu Coraline (2002, č. Koralina/Polaris 2003) od Neila Gaimana. Ta se v novém bytě také dost nudí a využije každou záminku k zábavě. A když najde tajné dveře, za kterými by měla být jen cihlová zeď a přitom je tam vchod do jiného, zrcadlového světa, pak neodolá a vejde. Čekají tu na ní její rodiče, ale nejsou to skutečně oni, tihle jsou trochu podivní a nahánějí strach. Cestu do srdcí mladších čtenářů bezpečně našel také Terry Pratchett v románu The Wee Free Men (2003, č. Svobodnej národ/Talpress 2004), což je první kniha dobrodružství Toničky Bolničkové. Zdá se, že Tonička má nadání pro magii a kolem ní se skutečně dějí podivné věci. Tak třeba ti podivní modří pidimužíci, Svobodnej národ, hledající novou královnu. Přišli právě včas, aby Toničce pomohli najít ztraceného bratříčka. Posledním románem pro mládež, kterému se chci dnes věnovat je House of the Scorpion (2002, č. Dům škorpióna/přip. Triton) od Nancy Farmerové. Všeobecně uznávaná autorka nepíše svou prózu pouze pro zábavu, naopak, klade v ní znepokojivé otázky. Tak jako v tomto díle, kde je hrdinou chlapec Matteo, klon a druhořadý občan, jehož smrt v budoucnu prodlouží život mocného drogového dealera, z jehož DNA pochází. Žije na opiové farmě mezi lidmi, které řídí program instalovaný do čipu přímo v jejich mozcích. Sami uznáte, že obdobně znepokojivě realistické obrazy najdeme v literatuře pro dospívající jen zřídkakdy.

Mary Gentleová potvrdila příslušnost k žánrové špičce románem 1610: A Sundial in a Grave (2003, č. 1610: Sluneční hodiny v hrobě/přip. Návrat). Jde o historickou fikci, jejíž děj je tentokrát založen na snaze zvrátit běh dějinných událostí tak, aby v budoucnu mohlo lidstvo odvrátit kometu hrozící vyhladit pozemský život, což stovky let před katastrofou předpověděl geniální esoterický matematik. Pro fantasy zcela obvyklý příběh předložil v kvalitním zpracování Greg Keyes v románu The Briar King (2003, č. Trnový král/přip. Triton), kde klid královského dvora naruší temné události vedoucí k probuzení prastarého zla. Nalo Hopkinsonová patří bezesporu k největším objevům literární scény posledních pěti let, ve svém třetím románu The Salt Roads (2003) vypráví neobvyklý příběh tří žen, jejich lásky a tragických životních zkušeností, příběh propojený vznikem bohyně zrozené z temného rituálu jako božstvo zasvěcené lásce a sexu. Ve své podstatě nefantastický román The Fortress of Solitude (2003) od Jonathana Lethema je příběhem nelehkého přátelství bílého a černého chlapce z Brooklynu 70. let, sleduje jejich lásku ke komiksovým superhrdinům a k osvojení si schopnosti létat, lákavé možnosti odpoutat se od tvrdé reality domova.

V románu The War of the Flowers (2003, č. Válka květin/Návrat 2005) od Tada Williamse nachází nepříliš úspěšný umělec útočiště před vražedným útokem v magické zemi, kterou zná z fantastického příběhu dlouho ztraceného strýce, samozřejmě mu ani zde není klid dopřán na dlouho. Schopnosti stát se novou hvězdou žánru projevil kanadský autor R. Scott Bakker v debutovém románu The Darkness That Comes Before (2003, č. Návrat temnoty/přip. Triton), jedná se o jakousi alternativu křižáckých válek s osudem předurčeným návratem temných sil, které předznamenává příchod tajemného poutníka, dlouho ztraceného následníka osiřelého trůnu. K fantasy se v románu The Anvil of the World (2003) odhodlala i Kage Bakerová, v podstatě jde o propojení tří novel, jejichž hrdinou je nájemný vrah toužící po změně povolání a novém domově, tím se má stát přímořské město – cíl jím chráněné karavany. Patricia A. McKillip patří k nejvýznamnějším autorům fantasy žánru po celá desetiletí, v samostatném románu In the Forests of Serre (2003) vytvořila pohádkový příběh lásky a kletby, která stojí v cestě naplnění životního příběhu nástupce trůnu a jeho nastávající manželky, princezny z říše známé jako domov mocných čarodějek.

Dětské hry hrdinky románu A Telling of Stars (2003) od Caitlin Sweetové se až příliš rychle mění v hořkou realitu poté, co je její rodina krutým způsobem zavražděna nemilosrdnými nájezdníky. Román Tooth and Claw (2003, č. Zub a dráp/přip. Triton) od Jo Waltonové popisuje svět draků, jehož přísná hierarchie připomíná viktoriánskou společnost s důrazem na rodinný původ. Nejcennějším dědictvím po zesnulých jsou jejich vlastní těla, konzumací ostatků získávají potomkové sílu předků, problémy však nastanou,když jeden z dědiců pozře větší část než mu po právu náleží. Román Paper Mage (2003) od Leah R. Cutterové je osvěžujícím debutem, jenž je dějově zasazen do dynastické Číny a vypráví příběh dívky učící se papírovou magii, tedy schopnost přivést origami podobné výtvory k životu. V románu Fudoki (2003) čerpá Kij Johnsonová dle svého zvyku opět z japonské mytologie, jde o příběh stárnoucí šlechtičny z císařského dvora, velmi volně navazující na autorčin debut Fox Woman.

Velkou pozornost kritiky a pověst možná nejkvalitnějšího fantasy románu roku si odnesl útlý debutový román Veniss Underground (2003, č. Pod povrchem Venissu/přip. Laser) od Jeffa VanderMeera. Popisuje budoucí svět roztroušených městských aglomerací pod nadvládou tzv. Umělců života, mistrných řemeslníků se schopností libovolných úprav lidského genomu. Cesta do podzemí Venissu, kde lze potkat pokroucené tvory mnohdy zbavené veškerých známek lidství, připomíná noční můru či mýtickou Orfeovu pouť podsvětím. Stejnou měrou se dařilo rovněž australské debutantce Kirsten J. Bishopové v románu The Etched City (2003, č. Vryté město/přip. Laser), což je temný příběh z tropického města Ashmoil, v němž se proplétají osudy dvou nově příchozích exulantů. Zatímco se pistolník Gwynn stává členem zločinecké organizace, jeho náhodná spolucestující se stará o nemocné bez prostředků a záhy mezi novorozeňaty narazí na epidemii s podivuhodnými příznaky. Oba romány byly označeny za zástupce „new weirdu“, či chcete-li „nového fantastična“, stejně jako kvalitní román The Light Ages (2003, č. Světlověk/Laser 2005) od britského autora Iana R. MacLeoda, jenž zde vytvořil alternativní svět změněný průmyslovým využitím magického Éteru, vzácného zdroje energie, jehož těžba je vykoupena utrpením dělníků.

Dnes jsem si pro vás připravil téměř třicet titulů, možná nejvíc v jednotlivých dílech naší série článků, snad právě proto jsem jim nevěnoval více prostoru. Příště se v předposlední části naší historie podíváme na loňskou nadílku zajímavých fantasy románů. Máme za sebou desítky, dost možná stovky knih, kdo by to počítal. Tisíce stran lákavých příběhů pramenících z bohaté lidské fantazie, nechť ten proud nikdy nevyschne, co říkáte?