Historie moderní fantasy #17: 2000-2001

Tentokrát začneme dvěma romány, které snad není proč představovat. Pokud jste je v českém překladu přeci jen propásli, pak vám radím, abyste tuhle chybu co nejdříve napravili. Tolik diskutovaný China Miéville se prosadil vřele přijatým románem Perdido Street Station (2000, č. Nádraží Perdido/Laser 2003), brilantní knihou přijatou vzápětí mezi všeobecně uznávanou klasiku. Obliba ve velkoměstském prostředí vedla autora k vytvoření multirasové společnosti metropole Nový Krobuzon, kde se geniální vědec Isaac Dan der Grimnebulin živí vyřizováním mnohdy nepříliš korektních zakázek bohatých klientů. Celkem poklidnou atmosféru jeho dosavadního života však naruší příchod záhadného cizince toužícího obnovit ztracenou schopnost létat. Město následně zaplaví teror uprchlých nočních můr, po jejichž hodech jsou ulice posety nemyslícími troskami obyvatel. Originální, živá a dosud nevídaná směs žánrů se svým významem dá směle přirovnat například ke Gormenghastu od Mervyna Peaka či k autorově vzoru, sérii Viriconium od M. Johna Harrisona. Nemusí se vám líbit autorova záliba v detailech, předlouhé popisy, které mohou někoho uhranout a na jiného působit rušivě, ale Miévilla byste měli určitě poznat, už jen proto, abyste si na něj udělali vlastní názor.

Neil Gaiman vydal své dosud nejvýznamnější dílo American Gods (2001, č. Američtí bohové/Polaris 2001), jehož hlavním představitelem je životem poněkud frustrovaný Stín. Těší se, až ho po letech uvěznění pustí konečně na svobodu, překvapivě se dočká o den dřív než čekal. Důvodem je poněkud bizarní smrt manželky, která mu trochu přehází plány na budoucnost. Bez závazků vůči komukoliv je tím správným mužem pro tajemného Středu, který se zrovna shání po schopném tělesném strážci. Stín jeho nabídku přijímá a tím se ocitne uprostřed mohutného víru podivných událostí vymykajících se běžné realitě. Středobodem vyprávění je předpoklad, že si američtí přistěhovalci vedle všech společenských zvyklostí a neduhů přivezli na nový kontinent rovněž své bohy. Ti se dnes zapomenutí a přehlížení snaží udržet si alespoň matné zbytky života odkázáni v krutém světě na poslední zbytky kdysi tak silné víry. Je tu však možnost, jak tento stav změnit a znovu se vrátit k dávné velikosti, není bohužel určena pro každého a cesta k ní je více než trnitá. Román je mimo jiné kritickým obrazem americké, respektive západní spotřební kultury klanící se modlám moderního uspěchaného života, zatímco se všeobecně ignorují tradiční hodnoty. Gaiman knihu napsal s přehledem zkušeného a nezaujatého pozorovatele, čímž jí vtiskl další rozměr a potvrdil tak svou tvůrčí jedinečnost. Zbývá jen dodat, že aktuálně vychází volné pokračování Anansi Boys (2005).

Tim Powers se vrátil k historické fantasy plné temných konspirací v románu Declare (2000), výborná směs fantasy a klasického špionážního thrilleru je jakousi kronikou studené války, v níž se zástupci tajných organizací Sovětského svazu a Británie utkávají ve světě, kde je zrada každodenní realitou. V sázce však není pouze budoucí politické směřování lidstva, ale odehrává se zde i magická bitva kosmických rozměrů, to vše v pečlivém utajení před světem, jenž nemá vůbec tušení o projevech nadpřirozena. Jonathan Carroll navštívil v románu The Wooden Sea (2001) fiktivní americké městečko Crane’s View, dějiště několika jeho posledních titulů. I zde máme klasický carrollovský základ – současné prostředí, propracované charaktery, umně vyjádřené emoce a na nich založená interakce postav s okolím, podivné události, které se pomalu stávají ještě podivnějšími. Hrdinou tohoto románu je téměř padesátiletý policista, dříve mladistvý delikvent, nyní spokojený stárnoucí a spořádaný občan. Jednou si v podstatě bez možnosti výběru osvojí zmrzačeného psa, který záhy umírá. Mrtvý pes se stane katalyzátorem událostí, při kterých se policista setká s tajemnými bytostmi, které mohou manipulovat s časem, realitou i smrtí. Typický Jonathan Carroll, záruka kvality a hlubokého čtenářského prožitku.

Kanaďan Sean Stewart píše romány, které se dají označit za “literární ledovec”, méně všímavý čtenář vidí jen část, ovšem při pozorném čtení odkryjete uvnitř příběhu netušené hlubiny skrývající se především uvnitř zdařilé psychologie jednotlivých postav. Takový je i román Galveston (2000), který se odehrává ve stejnojmenném texaském městečku. Během nečekaného návratu magie v roce 2004 byl Galveston rozdělen na dvě části stěží průchodnou hranicí. Ta první část se utápí ve všední realitě, ačkoli dříve běžné vymoženosti moderního života jsou zde bohužel více než nedostatkovým zbožím. Ta druhá je uzavřena v nikdy nekončící karnevalové atmosféře a její obyvatelé jsou zčásti přetvořeni v magické bytosti. Stewartovo pojetí fantasy má daleko k únikové povaze komerční části žánru, naopak, jeho próza prostřednictvím fantastických prvků nastavuje nemilosrdným způsobem zrcadlo nedostatkům lidské společnosti – lidské hlouposti, pokrytectví, slabosti a strachu, prostě všemu co se skrývá v menší či větší míře v každém z nás.

Oddané příznivce rozhodně nezklamala Patricie A. McKillipová románem The Tower at Stony Wood (2000). McKillipová ve své tvorbě navazuje na mistrovskou tradici keltských mýtů a s přehledem rodilého barda vytváří jeden skvostný příběh za druhým. Tentokrát jde o popis strastiplné pouti královského rytíře, jenž se v oddané službě vladaři pokouší vysvobodit skutečnou královnu z magického zajetí a odhalit tak podvodnici stojící po boku jeho pána. Dílo McKillipové není určeno širokým vrstvám čtenářů, na to je příliš osobité a zvláštní, pokud v něm však najdete zalíbení, pak vás autorka ve své bohaté tvorbě téměř nikdy nezklame. Podobná slova nelze pronést příliš často, po zásluze však platí i o kanadském mistru Charlesi de Lintovi, jenž publikoval nejprve román Forests of the Heart (2000), kde popsal snahu starých irských bohů najít si místo mezi duchy Ameriky, kam následovaly emigranty již před desetiletími (podobný motiv o rok později zpracoval velmi zdařilým způsobem Neil Gaiman ve výše uvedeném románu Američtí bohové). Do magického Newfordu se de Lint vrátil v románu The Onion Girl (2001), v němž se malířka věnující se portrétům nezvyklých obyvatel města snaží uniknout nepříjemné minulosti a po těžké nehodě opustit nemocniční lůžko alespoň ve snech o jiném, mnohem zajímavějším světě. Osobně jsem velmi zvědav, jak de Lint obstojí u našeho publika.

Poměrně zdařilým debutem The King’s Peace (2000) se uvedla Jo Waltonová. V podstatě jde o fantasy úzce vycházející z artušovských předloh, ovšem zasazenou do vlastního jedinečného světa. Hrdinkou je dívka Sulien, statečná a schopná válečnice, která se po nájezdu útočníků rozhodne postavit na obranu pustošené země a pomstít tak vlastní znásilnění a ztrátu domova. Plna deziluze se k vlastnímu překvapení stává oddanou služebnicí krále Urda, jenž je oproti očekávání moudrým vladařem, nadějí na obnovení míru a pořádku v zemi. Ta se totiž po rozpadu bývalého impéria mnoho let potácela v náručí chaosu a bezvládí. Waltonová si z artušovských legend vybírá pouze to, co slouží jejímu příběhu. Nevykrádá legendu, spíš z ní s úctou čerpá a obohacuje ji o mnohé detaily. Její svět je podobný tomu našemu a přeci jiný, magie zde není věcí velkolepých kouzel, ale spíše každodenní realitou, všední součástí života. Příběh samotný se soustředí na budování vytouženého míru v zemi s pomocí meče a s božskou přítomností, protože bohové zde vystupují v aktivních úlohách jako neoddělitelná součást děje. Pokračování tvoří tituly The King’s Name (2001) a The Prize in the Game (2002).

Stěžejní dílo své literární dráhy vydala Mary Gentleová, její Ash: A Secret History (2000, č. Kniha o Ash: Utajená historie/Návrat 2005-) je monumentální tisícistránková historicko-vojenská fantasy s motivem mohutné invaze Vizigótů do nic netušící středověké Evropy. Postup Vizigótů je následován všeprostupující temnotou a jejich vojsko navíc disponuje nejedním překvapením, za zmínku stojí například nelidští golemové. Zdá se, že v této hře jde o osud celé západní civilizace, k rozhodnutí dojde patrně na hranicích bohatého Burgundska a důležitou úlohu v tom všem sehraje právě Ash. Ta je díky nezlomnému odhodlání doslova předurčena k velkým činům, nemluvě o schopnosti radit se při důležitých taktických rozhodnutích s tajemným hlasem ozývajícím se uvnitř její mysli. Právě charakterizace hlavní hrdinky se zdá být hlavním kladem díla. Ash je tvrdá žena, se kterou se život vůbec nemazlil a ona od něj také nic jiného nečeká. Rozhodně jde o příjemnou změnu, s podobnou postavou se ve fantasy nesetkáte zase tak často.

Lois McMaster Bujoldová se opět pokusila o fantasy a tentokrát u čtenářů s přehledem uspěla díky románu The Curse of Chalion (2001, č. Prokletí Chalionu/Talpress 2005). Říše Chalionu je dlouhá léta stíhána projevy kletby, která leží na vladařském rodu. Projevuje se četnými neúspěchy a to nejen ve válečných taženích či v diplomacii, ale také ve výběru pobočníků sloužících koruně. Modlitby k bohům jsou vyslyšeny v postavě přicházejícího Cazarila, jenž se do Chalionu vrací po dlouhých měsících strádání na otrokářské galéře, kde se ocitl vinou zrady vysoce postaveného představitele království. Chce zůstat pokud možno nepoznán a skryt před zraky nepřátel, ovšem jeho přání mu není splněno a on se záhy stává tajemníkem Iselly, sestry následníka trůnu. Je mu souzeno nejen ochránit svou svěřenkyni, pomoci stabilizovat politickou situaci uvnitř i vně říše, ale především stát se božím nástrojem při nesnadném sejmutí kletby. A nebude to samozřejmě cesta prostá utrpení. Tajemství úspěchu autorčiných prací tkví v nenásilné práci s jazykem, v jeho jednoduchosti a v přirozeném podání, které knize propůjčuje atmosféru zábavného a lehkého čtení. A ještě v jedné věci je Bujoldová mistrem, dokáže vytvořit charaktery, jejichž osudy je radost sledovat. Volné pokračování tvoří tituly Paladin of Souls (2003, č. Ochránkyně duší/Talpress 2005) a The Hallowed Hunt (2005).

Překvapivě obsáhlým debutem je román Kushiel’s Dart (2001) od Jacqueline Careyové. Autorka pracuje s detaily jako by se jednalo o popis skutečných historických událostí, což propůjčuje titulu nádech realistické věrnosti a čtenáře doslova vtáhne doprostřed dění. Jde o působivý příběh dívky, která byla již jako dítě prodána do nevolnictví. Tam se ve službách tajemného šlechtice naučila historii, teologii, politice, cizím jazykům a v neposlední řadě rovněž umění poskytovat rozkoš. Mimo to však také umění pozorovat, zapamatovat si a analyzovat. Výsledkem je nádherná kurtizána a neméně talentovaná špiónka. Poté, co se v zajetí dozví o chystaném napadnutí domoviny, nezbývá již než se pokusit o útěk a doručit svému lidu co nejvčasnější varování před příchozí invazí. To je však jen první krůček, jenž ji zavede na cestu vedoucí přes okraj zoufalství a ještě dále. Román je úvodní svazkem trilogie připravované k vydání rovněž v českém jazyce, pokračování tvoří tituly Kushiel’s Chosen (2002) a Kushiel’s Avatar (2003).

Snad jste si z bohaté dvouleté nabídky titulů vybrali, věřím, že je o co stát a na co se těšit. Už jen těch pár titulů z českého překladu by vám nemuselo ujít. Věřím, že na ty další se dostane časem, v poslední době se nakladatelé o zajímavé tituly doslova perou, až se člověk diví, kdy to stihnou všechno při současné nadprodukci vydat.