Historie moderní fantasy #14: 1997

Ve zpětném pohledu však nezbývá, než za událost roku prohlásit právě vydání románu Harry Potter and the Sorcerer’s Stone (1997=Harry Potter and the Philosopher’s Stone, č. Harry Potter a kámen mudrců/Albatros 2000) od Joanne Kathleen Rowlingové. Nikomu snad netřeba představovat mladého Harryho, v jehož osudu je vepsán boj „však vy víte s kým“, je to ten moc ošklivý pán, co má na svědomí jeho rodiče. Kniha si následně odnesla řadu významných cen a nejen díky filmovému zpracování se příběh trojice učedníků z magické školy v Bradavicích stal světovým bestsellerem. Další svazky z celkem sedmidílné plánované série nesou názvy Harry Potter and the Chamber of Secrets (1998, č. Harry Potter a tajemná komnata/Albatros 2000), Harry Potter and the Prisoner of Azkaban (1999, č. Harry Potter a vězeň z Azkabanu/Albatros 2001), Harry Potter and the Goblet of Fire (2000, č. Harry Potter a ohnivý pohár/Albatros 2001), Harry Potter and the Order of the Phoenix (2003, č. Harry Potter a Fénixův řád/Albatros 2004) a Harry Potter and the Half-Blood Prince (2005).

Ostrovní svět opakovaně procházející vzestupy a oslabeními magické moci popisuje David Drake v románové sérii Lord of the Isles (1997, č. Ostrovy čarodějů/Návrat 2001 a Malkarův trůn/Návrat 2002), Queen of Demons (1998), Servant of the Dragon (1999), Mistress of the Catacombs (2001), Goddess of the Ice Realm (2003) a Master of the Cauldron (2004). Při posledním podobném vzepětí magie proběhla divoká válka, v níž se vítězný čaroděj mohl těšit ze svého triumfu pouze za cenu zpustošení a potopení celého ostrova. Nyní jsou někdejší hráči této zkázonosné hry znovu přítomni a dochází k novému zesílení magie. Svět je opět v ohrožení, naštěstí tu jsou hrdinové, kteří ho neváhají zachránit i za cenu nejvyšších obětí. Série je v podstatě klasickou epickou fantasy, jen lehce nadprůměrnou, a je na ní vidět autorova snaha v co největší míře využít všech atributů žánru, někdy možná až ke škodě věci.

Kate Elliottová se s chutí pustila do rozsáhlé fantasy ságy Crown of Stars: King’s Dragon (1997), Prince of Dogs (1997), The Burning Stone (1998), Child of Flame (2000), The Gathering Storm (2003) a In the Ruins (2005), v níž se jí podařilo vytvořit další z mimořádně povedených sérií, které se věnují spletitým mocenským intrikám ve světě ovládaném magií. Království Wendar se zmítá v náručí občanské války a zatímco se král rozhodl pro dobyvačnou sjednotitelskou válku, jeho vláda je ohrožena vojenskými silami sestry, která zpochybňuje oprávněnost panovníkova nároku na trůn. Přitom všem se říše stala ještě terčem invaze nelidských nepřátel. Věrohodně popsané politické i ekonomické pozadí konfliktu dává sérii další rozměr, ovšem autorka se věnuje především osudům dvojice hrdinů na jejich cestě za pravdou a vyplněním osudu, jenž by mohl vyvést zemi z krvavého konfliktu.

Patrick O’Leary se v románu The Gift (1997) rozhodl po svém zpracovat obvyklý fantasy motiv cesty směřující k porážce zdánlivě nepřekonatelného zla. Hrdiny příběhu jsou ztrátou sluchu stižený mladý král Simon a dřevorubcův syn Tim, jenž prahne po pomstě za smrt rodiny. Oba se zde vydávají na pouť s cílem zničit Uvaděče noci, který je přímo odpovědný za jejich utrpení. Tento zvrácený čaroděj přivolal na svět prastaré zlo a poražen může být pouze spojenými silami Matky Smrti a Krotitele větrů, jímž se v průběhu děje stane Tim. To je jediná cesta k porážce zla ve světě, kde byla téměř veškerá magie zapomenuta a jeho obyvatelé jsou téměř bezmocní vůči zlovolným projevům nadpřirozena. Román je vzácným spojením akčního děje a literárně hodnotného zpracování, což je ideální směs vyhovující snad většině čtenářů.

Robin McKinleyová se vrátila k přepracování klasické pohádky Kráska a zvíře v románu Rose Daughter (1997), kde se pokusila vtisknout známému příběhu propracovanější pozadí. Ovšem v základech jde o stále stejnou variaci, v níž se dívka ze zchudlé rodiny snaží pomoci rodině a dobrovolně se uvolí žít s tajemným znetvořeným cizincem v jeho zchátralém sídle. Michaela Roessnerová se v románu The Stars Dispose (1997) podívala na renesanční Itálii z neobvyklého pohledu rodiny sloužící po dlouhá léta v kuchyni rodu Medici. Barvité popisy politické a historické situace se zde střídají s pohledy na mistrnou přípravu dobových jídel, která je dokonce obohacena o jednotlivé recepty. Ačkoli to nezní příliš zajímavě, výsledek rozhodně není špatné čtení, však se román dočkal pokračování The Stars Compel (1999).

Otázkou zodpovědnosti lidstva, jeho připravenosti na získání neomezených znalostí a odpovědí na klíčové otázky se zabývá Michael Swanwick v moderním přepracování faustovské legendy z románu Jack Faust (1997). Faust zde – unaven vleklým bojem s bohem o získání odpovědi na smysl života – spálí svou knihovnu, která mu místo řešení nabízela pouze zmatek spojený s dalšími a dalšími nezodpovězenými záhadami. Obrátí se na jediný zdroj informací, jenž mu zbývá – Mefistofela. Získá od něj tolik hledané znalosti ve formě pokročilé vědy, kterou v 16. století představuje elektřina, létání aj. Neuvědomuje si však, že ztrácí nejen svou duši, ale že tak vehnal na podobné znalosti nepřipravené lidstvo na cestu k neodvratné záhubě, což byl samozřejmě od začátku skutečný ďáblův záměr. Jako obvykle překračuje Swanwick hranice nejen fantastických žánrů, vzniklo tak dílo s velkou výpovědní hodnotou pro každého čtenáře, jenž se nebojí hlouběji se zamyslet nad základními otázkami lidské existence.

Jeffrey Ford, svěží hlas na poli fantastiky, se v úvodním díle úzce propojené trilogie The Physiognomy (1997), Memoranda (1999) a The Beyond (2001) pokusil popsat svět, v němž se fyziognomie, jakási rozšířená forma frenologie – tj. teorie posuzující psychické vlastnosti člověka podle tvaru jeho lebky, stala hlavní pomůckou soudní moci, všeobecně váženým klíčem k odhalování zločinců. V praxi to vede k persekuci nejen tělesně postižených občanů, ale jde také o hlavní zbraň k udržení tyranské moci nad skvěle zobrazeným městem (však se také jmenuje Well-Built City). Odtud se jeden z nejváženějších vyšetřovatelů vládnoucího režimu vydává na cestu za hledáním ukradeného posvátného předmětu. Nejde však pouze o cestu fyzickou, ale i duševní, protože se hrdina v průběhu děje přerodí z nesmiřitelného soudce na obhájce práva a pořádku poté, co odhalí scestnou povahu fyziognomie a s tím i hrůzné břemeno ležící na jeho svědomí. Ohlasy na dílo se pohybují od zcela nadšených po střízlivě kritické, přesto snad každý musí Fordovi přiznat neotřelost, mimořádné stylistické schopnosti a hlavně schopnost upoutat čtenáře skvěle zpracovaným ústředním tématem.

Emma Bullová a Steven Brust se v románu Freedom & Necessity (1997) společně vrátili do 19. století nejen v čase, ale i ve zpracování příběhu, jenž je popisován formou dopisů a deníkových zápisů tak, jak to bylo v těch dobách značně populární. James Cobham se zde zdánlivě utopí po pádu z lodi. Jeho tělo nebylo nalezeno, i přesto byl samozřejmě prohlášen za mrtvého. O dva měsíce později se však přihlásí s tím, že je živ a zdráv, skrývá se a není si vědom ničeho, co se s ním celou tu dobu dělo. Opatrné vyšetřování záhady odkryje překvapivou konspirační síť, jejíž součástí je i tajný politický spolek toužící pomocí magických rituálů získat moc a možnost pomsty. Vedle demokracie na scestí se zde autorská dvojice zabývá také německou filozofií a tou dobou se rodícími politickými směry, ať už jde o komunismus nebo o hnutí za práva žen. Pokud překonáte úskalí epistolární formy románu (tj. románu v dopisech a deníkových záznamech) a máte chuť ponořit se do atmosféry 19. století, pak je k tomu v tomto případě jistě vhodná příležitost.

Přesvědčivé zobrazení historického pozadí dvora francouzského krále Ludvíka XIV. poskytla Vonda N. McIntyrová v románu The Moon and the Sun (1997). Do Versailles, honosného sídla Krále slunce z roku 1693, jsou dovezeny dvě těla podivuhodných mořských stvoření, jedno mrtvé a jedno živé. Jde o výsledek vědecké cesty jezuitského otce a královského přírodovědce de la Croixe. Jeho sestrou je dvorní dáma Marie-Josephe, která se neváhá postavit králově vůli a za každou cenu se snaží ochránit život přivezeného „exponátu“. Ten se má stát obětí zvěsti, podle níž se po konzumaci části jeho těla může člověk stát nesmrtelným. Ovšem, tento veškerých práv zbavený výtvor přírody není pouhým tvorem bez inteligence, ale naopak jde o bytost nadanou vlastní osobností, nade vše toužící po návratu do svého přirozeného prostředí. Nejde o standardní fantasy, ale spíše o alternativní historii s nepatrnými prvky fantastiky, přesto román bezesporu stojí za pozornost.

Charles de Lint se v románu Trader (1997) opět vrátil do magického Newfordu v příběhu výrobce strunných nástrojů, jenž se jednoho dne probudí v těle mizerného flákače. Na cestě za opětovným získáním svého původního těla i nebývale spořádaného života zjišťuje, že se vlastně již nechce vrátit do starých kolejí, protože si v průběhu zoufalé snahy o nastolení bývalého pořádku osvojil nový pohled na život. Australan Stephen Dedman vydal svůj debutový román The Art of Arrow Cutting (1997), temnou fantasy, v níž se přepracovaný fotograf střetne s mýty opředeným světem japonského organizovaného zločinu a magie. Dedman je dalším australským spisovatelem, jenž neohroženě prorazil na světový trh nejprve povídkovou tvorbou a poté neméně kvalitními romány, snad to sympatickým protinožcům vydrží i do budoucna.

Na závěr si neodpustím krátce se zmínit o dvojici mých oblíbenců. James P. Blaylock popsal v románu Winter Tides (1997) příběh muže, jenž před lety zachránil pouze jedno z identických dvojčat – sester Anne a Elinor. S Anne se po letech opět setkává a zjišťuje, že se s ní vrátil rovněž nepříliš přívětivý přízrak mrtvé Elinor. Earthquake Weather (1997) od Tima Powerse je tématickým a částečně i dějovým průsečíkem mezi dvěma posledními romány tohoto autora, jenž tak vytvořil ne zcela obvyklý druh volné trilogie. Najdete tu motiv Krále rybáře propojený se světem karetních hráčů a obohacený o témata duchů, nesmrtelnosti a psychiatrie. Původní Král rybář je mrtev a jeho následníkem se má stát chlapec trpící neustále krvácejícím zraněním – odznakem jeho budoucího osudu. Ovšem nový Král rybář nemůže být ustanoven do doby, než se tělo toho původního stane zcela nevyhovujícím pro případné oživení. Naneštěstí, jen skutečný Král rybář může ozdravit zemi a ochránit ji před zničením…

Ročník 1997 opět přinesl pro každého něco, své si najdou milovníci epické fantasy i čtenáři pátrající po stylisticky vytříbených dílech či po obsahové originalitě. Fantasy žánr tak opakovaně přesvědčil o své bohatosti a vyspělosti, což je v přímém rozporu s tvrzením, že se postupem času dostal do slepé uličky neustálého omílání obdobných témat, stačí jen chtít a naleznete dostatek důkazů o opaku.