Dnes se pořádně podíváme na zoubek také epické fantasy, tedy tomu základu, který mají rádi zástupy čtenářů a ne vždy se jedná o nějaké laciné škváry. V polovině 90.let se podobně kvalitních kousků spojujících epický rozmach s mimořádnou kvalitou urodilo poměrně dost. Samozřejmě neopomeneme i tituly méně obvyklého charakteru, tentokrát to bude příjemně vyvážený díl naší historie, uvidíme jestli nám to vydrží i do budoucna.
Tim Powers si v románu Expiration Date (1995) připravil jako obvykle poměrně složitou a spletitou zápletku, která méně pozorné čtenáře dokáže zmást, nemluvě o značném množství jednajících postav a nestandardní práci s fantastickými motivy. Možná proto je tomuto i jiným autorovým dílům vyčítána nepřehlednost a přílišná složitost. Pokud se však dokážete ponořit do Powersových románů s ničím nezkalenou pozorností, pak je vám odměnou příběh, v němž se doslova ozývají jednotlivé části mechanismu tak, jak do sebe lehce zapadají na autorovo přání. Ústředním románem tohoto díla je předpoklad, podle kterého duše zemřelých nadále zůstávají v našem světě a jejich esence se může stát vyhledávanou lidmi obeznámenými s faktem, že pozření tohoto uvolněného vědomí může mít život prodlužující účinky. Některé duše, jako třeba ta Thomase Edisona, mohou být pro svou sílu doslova zářivým lákadlem pro chtivé zájemce. Dodejme snad ještě, že chlapec nosící Edisonovu duši ve skleněné fióle není s tímto faktem obeznámen a po svém útěku z domova a následné smrti rodičů se stává doslova lovnou zvěří.
Jaká je cena za smlouvu uzavřenou s ďáblem? To je otázka, kterou se zabývala již celá řada různých spisovatelů, a je to také jedno z témat románu All the Bells on Earth (1995) od Jamese P. Blaylocka. Jde o příběh muže, jemuž je o vánocích omylem doručen podivný balíček obsahující mrtvého ptáka blaženosti, což je mocný talisman slibující vyplnit veškerá přání. Je to také jediná naděje jak uniknout zaprodání duše ďáblu, zoufalá naděje hrdinova bývalého obchodního společníka, který se narozdíl od něj téměř topí v penězích. A je to také spoušť neuvěřitelných událostí, které promění život neúspěšného obchodníka a uvrhne ho na cestu plnou fascinujících prožitků. Není snadné popsat Blaylockovo dílo – skvěle napsané, bizarně zábavné a na každém kroku upozorňující na tenkou hranici mezi tajemnými událostmi a každodenním životem, který každý z nás vede, slepý k zázračným událostem probíhajícím v bezprostřední blízkosti.
Na počátku tetralogie Fortress in the Eye of Time (1995), Fortress of Eagles (1998), Fortress of Owls (1999) a Fortress of Dragons (2000) od C. J. Cherryhové vytvoří umírající čaroděj hrdinu série Tristena jako poslední zbraň ve vleklém boji proti znepřátelenému kouzelníkovi. K jeho zklamání je však Tristen zcela nevinným mužem bez zkušeností, doslova jako nepopsaný list pergamenu. Po smrti stvořitele unikne Tristen z jeho pevnosti do okolního světa, aby poznal nejen dosud neznámé dotyky deště či horkého plamene svíce, ale i svůj osud. Je možné, že je dědicem čarodějných schopností svého mistra nebo k životu opět přivedeným lordem z dávné minulosti. Ovšem jeho budoucnost není pevně dána, obávaný přáteli i nepřáteli, on sám je strůjcem svého osudu ve světě, kde je pro něj magické umění přirozenou věcí narozdíl od kouzelníků, kteří se mu musí trpělivě učit. Pokud znáte spisovatelské umění C. J. Cherryhové, pak není třeba chválit tuto sérii přespříliš, ne každému se styl autorky zalíbí, ale snad každý by se měl pokusit ho alespoň poznat.
Zajímavou směsí science fiction a fantasy je román City of Bones (1995) od Marthy Wellsové. Postkatastrofický příběh ze světa, kde se oceány vypařily a souš je pokrytá z větší části písečnou pouští. V pustině se však dají nalézt četné pozůstatky po ztracené civilizaci. Část lidstva byla bioinženýrsky upravena pro život ve změněných podmínkách, což je i případ jednoho z ústřední dvojice hlavních hrdinů. Ti jsou přinuceni k hledání zvláštního artefaktu, jenž by měl Mistru Dozorci umožnit zesílení mentálních sil a přitom by mu pomohl vyhnout se hrozbě šílenství, která je spojena s jejich nadměrným využíváním. Bohužel, samotný artefakt v sobě skrývá strašlivou hrozbu, která může vést dokonce i ke zničení již tak dost zpustošené planety.
Guy Gavriel Kay opět potvrdil své mistrovství v epické fantasy The Lions of Al-Rassan (1995), kde oživil španělskou legendu o znovudobytí země legendárním hrdinou Cidem. Paralelu k politické situaci ve Španělsku 12. století zde tvoří mocné království toužící znovu připojit ke své zemi kdysi ztracenou oblast nejednotných knížectví Al-Rassanu. Bohužel, plánovaného vydání tohoto díla se patrně jen tak nedočkáme. Z románových debutantů zaujala J(ulie) V(ictorie) Jonesová úvodním dílem trilogie Book of Words: The Baker’s Boy (1995), A Man Betrayed (1996) a Master and Fool (1996). V den, kdy panovník čtyř království leží na smrtelném loži, jeho dcera je pomocí pletich nucena vzít si muže, kterým opovrhuje. Není tedy divu, že před nežádoucím sňatkem uprchne, a to s pomocí kuchyňského učedníka neznámého rodu. Ten však není obyčejným chlapcem, ale nositelem mimořádného magického talentu. Pronásledováni čarodějem i politickými intrikáři musí dvojice podniknout podivuhodnou cestu za vyplněním dávného proroctví. Nijak výrazně originální zápletka, ovšem její zpracování je na debutantku nadprůměrným výkonem.
Paul Kearney přišel s doposud svým nejambicióznějším a také nejzdařilejším projektem, v pentalogii Království boží: Hawkwood’s Voyage (1995, č. Hawkwoodova cesta/Laser 2001), The Heretic Kings (1996, č. Královští kacíři/Laser 2001), The Iron Wars (1999, č. Železné války/Laser 2002), The Second Empire (2000, č. Druhé císařství/Laser 2003) a Ships from the West (2001, č. Lodě ze západu/Laser 2004) vytvořil alternativní svět, jenž geopoliticky připomíná renesanční Evropu, zde však přirozeně obohacenou o přítomnost magie. Realistické ztvárnění rozsáhlého konfliktu mezi východem a západem připomíná skutečnou historii. Při bližším pohledu jde především o souboj dvou náboženství, které nakonec dojdou ke shodě díky snaze obyčejného vojáka Corfeho, jemuž osud přichystal budoucnost mocného vojevůdce a krále – sjednotitele jen zdánlivě nesmiřitelné ideologie v moři krve a utrpení. Z mnoha vedlejších postav zaujme rovněž odvážný námořní kapitán Hawkwood, jenž vede průzkumnou plavbu a za oceánem objeví číhající zlo magicky nadaných vlkodlaků.
Megan Lindholmová se pod pseudonymem Robin Hobb pustila do fantasy žánru v trilogii Farseer: Assassin’s Apprentice (1995, č. Krev a jed/Návrat 2000 a Královská magie/Návrat 2001), Royal Assassin (1996, č. Vahadlo osudu/Návrat 2002, Říše v ohrožení/Návrat 2002 a Očima vlka/Návrat 2002) a Assassin’s Quest (1997, č. Stará krev/Návrat 2002, Psancem/Návrat 2002, Výprava k bohům/Návrat 2003 a Hra o krále/Návrat 2003), kde v příběhu Fitze Chivalryho, nemanželského syna původního následníka trůnu Šesti vévodství, s chutí a neotřele popisuje spletité dvorské intriky, do nichž je Fitz proti své vůli zatažen. Zatímco se cvičí dovednostem nájemného vraha či magickému Umění, je země samotná napadnuta barbarskými Ostrovany. Patnáct let po událostech úvodní trilogie pokračuje série Snědý muž: Fool’s Errand (2001, č. Čas změn/Návrat 2004, Kočičí hrad/Návrat 2004 a Na hrotu času/Návrat 2004), The Golden Fool (2002) a Fool’s Errand (2003), v níž starý známý Fitz opouští zasloužený klid venkovského domova, aby se opět ponořil do sítě intrik ve službách zemi a trůnu.
Hrdinou románové dvojice Seana Russella Moontide and Magic Rise: World Without End (1995) a Sea Without a Shore (1996) je mladý botanik a přírodovědec Tristam, jenž se ve světě pokroku a magie brání jakémukoli spojení se silami nadpřirozena. Jeho snaha je marná, vždyť jeho strýc je posledním z velkých mágů. Jako odborník je povolán k léčení samotného krále a skutečně záhy objeví rostlinu, která by mu mohla v léčbě pomoci a dokonce by zřejmě vedla i k prodloužení králova života. Ovšem vzácná rostlina je sama neduživá a tak nezbývá, než podniknout odvážnou námořní výpravu do neznámých a patřičně vzdálených končin, odkud byla původně přivezena. Jde o počátek neobyčejné cesty, během které dojde k řadě zajímavých objevů a k mnoha dobrodružstvím, které prověří mimořádné vlastnosti Tristama a upozorní na jeho jedinečnost, díky níž má v rukou nejen svou budoucnost.
V románu Resurrection Man (1995) od Seana Stewarta se v průběhu 2. světové války vrátí na svět magie a v následujících letech její projevy stále sílí a zasahují do každého odvětví lidského života. Dante Ratkay se vždy bránil vlastním nadpřirozeným schopnostem, které z něho činí tzv. anděla, tedy člověka nadaného magickou mocí. Ovšem názor změní poté, co se střetne s vlastním mrtvým tělem a je tímto nálezem přesvědčen o své blížící se smrti. Ještě předtím se chce pokusit pomoci nevlastnímu bratrovi z problémů a snad i odkrýt tajemné nejasnosti kolem své rodiny. Čeká ho cesta alternativní Amerikou, která je v mnoha směrech podobná té naší a v mnoha věcech zcela jiná a zvláštní.
V románu The Book of Atrix Wolfe (1995) od Patricie A. McKillipové se mág Atrix v pokusu o ukončení konfliktu mezi dvěma královstvími dopustil tragické chyby a vyvolal na svět válečníka oddaného pouze smrti. Následoval krvavý masakr obou armád bez rozdílu. Zděšen tímto selháním uprchl Atrix do hor, kde po dvacet následujících let žil mezi vlky. Mezitím se z královského dědice stal mladý muž učící se magickému umění. Při studiích nalezne knihu napsanou samotným Atrixem před jeho odchodem do dobrovolného exilu. Po návratu ze studií se setká s Královnou lesů, jejíž dcera se ztratila v době masakru a od té doby je zoufale hledána. Díky knize je Atrix opět přivolán do královských služeb a s jeho pomocí se snad nakonec podaří nalézt ztracenou princeznu a napravit tak alespoň zčásti následky špatně použitého kouzla. McKillipová je autorkou s bohatou představivostí a s citem pro přesvědčivé a obrazotvorné vypravěčství, snad se již brzy setkáme s ukázkou z její bohaté tvorby i u nás.
Pokud byl rok 1995 něčím zvláštní, pak snad díky tomu, že se v něm objevily hned dva počátky dnes celosvětově uznávaných fantasy cyklů pro mládež. Australan Garth Nix na sebe upozornil románem Sabriel (1995), v němž se osmnáctiletá dívka, dcera Abhorsena – mága obdařeného schopnostmi poutat mrtvé a vracet je zpět jejich osudu, stává nástupcem v předlouhé řadě bojovníků proti zlu zpoza temných bran smrti. Smrt jejího otce přišla bez varování a uvrhla ji do prastarého konfliktu s temným tvorem ze světa mrtvých. Naštěstí nemusí této zkáze čelit osamocena. Na konci dlouhé cesty má naději zvrátit dlouhotrvající úpadek Starého království a znovu obnovit jeho zašlou slávu. Pokračování tvoří svazky Lirael, Daughter of the Clayr (2001, č. Lirael/Triton 2005), Abhorsen (2003, č. Abhorsen/připravuje Triton) a The Creature in the Case (2005).
Stěžejní dílo publikoval rovněž Philip Pullman, jde samozřejmě o trilogii Jeho šerá hmota: Northern Lights (1995=The Golden Compass, č. Světla Severu/Classic 2002), The Subtle Knife (1997, č. Dokonalý nůž/Classic 2003) a The Amber Spyglass (1999, č. Jantarový dalekohled/Classic 2003), v níž se malá Lyra dostane na Sever všech světů, mrazivé místo plné magie, kde ve vražedném a krvavém souboji bojují o moc její otec a matka. Lyra je možná vyvolená, ale rozhodně ne nesmrtelná a její rodiče se jí prozatím zabít nepokoušejí pouze v naději, že se přidá na jejich stranu. Leží na ní osud tří světů a odpovědnost za život ohrožených přátel; těžké břemeno pro malou dívku, ať už jsou její schopnosti výjimečné nebo ne. Autor později cyklus doplnil ještě samostatně vydanou povídkou Lyra’s Oxford (2003).
I přes všechnu snahu jsem byl tentokrát přinucen k představení pouze jednoho ročníku a roční přehledy vám budu prezentovat patrně i do budoucna. Má to však i své plusy, protože je tak možné zachytit fantasy tak, jak jí má ráda většina čtenářů, tedy včetně epických ság a čtenářsky atraktivnějších témat. Přeci jen i počet kvalitních děl se s postupem času zvyšuje s tím, jak k dobře známým autorům neustále přibývají další spolu s nárůstem popularity žánru. Máme se tedy na co těšit, protože ta skutečně aktuální díla naleznou v naší historii dostatek místa.
GG KAY
Na Lions of Al-Rassan jsem se tesil, ale talpress to uz asi zrejme definitivne stahnul z edicaku, protoze asi krute prodelal na Pisni pro Arbonne, ktera se dlouho valela ve zlevnenkach.
na vltava.cz maji Lions of A-R v anglictine za docela rozumnou cenu a ta knizka rozhodne stoji za precteni!kazdopadne nepletu li se tak laser mel v edicnim planu (kdyz jeste fungovaly jeho stranky :-P) Kayovu prvotinu trilogii (myslim), The Fionwar tapissery, tak snad vyjde alespon to…nevim jestli laseru verit, kdyz na dalsi dily Alvina tvurce cekam tak dlouho, ze jsem malem zesedivel…
koukam presne stejnou obalku mam doma i na svym vydani Lions of Al-Rassan, ted jeste najit cas a precist si ji ;)) jednou jsem zacal a odradily me tam ty spanelsky nazvy ;))
To: Cenis
Alvin byl tezky komercni propadak, ale myslim, ze Laser dalsi dily vydat chce. Ale proste to kvuli tomu tak trva. Kayovu trilogii vydat chteji, ale ja bych teda vice ocenil ty Lvi z Al-Rassan, jenomze Talpress pravdepodobne na prave sedi (nebo mu je Laser nechce prebrat), nevim.
Alvin
Muzu potvrdit, ze dalsi Alvin bude. Zrovna vcera pred koncertem Mobyho (mimochodem skvelym) jsem Tomasovi Laserovi slibil, ze Ucednika pres leto prelozim, takze do konce roku by mel byt venku. Jinak priznavam, ze to zpozdeni castecne pada i na vrub mych priorit.
Tim Powers je určitě machr, ale doopravdy se mi líbilo jen Stáčení temného piva, jednoduché a skvělé. Brány Anubisovy mi nějak drhly, nevím, jestli to bylo překladem… (i když ani v nich se Powersovo mistrovství nezapřelo).Na Pullmana se chystám už delší dobu, ale ten Classic mě odrazuje…četl to někdo, jak to je přeložené? Snesitelně, nebo radši přeprat lenost a jít do originálu?
je to jeden z nejlepsich vykonu Classiku. bez ironie.
hmm Stáčení černého piva bylo před těmi pětí šesti lety krokem o kus dál a dodnes platí, že tahle kniha je ideální přchod přechod mezi fantasy tradiční a netradiční.Nixovi a Pullmanovi budu držet palce, aby se vyprodaly dvakrát třikrát a přitáhly k fantasy spoustu dalších čtenářů. Přesně tohle čtivo má totiž potenciál oslovit ty čtenářské masy.
Jak je přeložený Pullman
Středně špatně. Ale s originálem se to srovnávat nedá.
brany anubisovy se mi libili vic nez Staceni temneho piva, jen skoda jeste vydaneho Last Call, ten byl prelozenej mizerne
Všelicos
Ano, Kayova trilogie v Laseru určitě vyjde a doufejme, že se jí bude dařit víc než Alvinovi. Alvin patří mezi to nejlepší co bylo ve fantasy napsáno, vřele doporučuji první víceméně samostatné díly. Třetí díl Alvina snad už letos konečně vyjde, určitě s ním Laser počítá.Powers je skvělý, je to můj oblíbenec. Mám rád všechny jeho knihy. Nejvíc Brány Anubisovy, které by si zasloužily lepší překlad, ale to není až zase tak vina překladatele, který odevzdal prvotní verzi překladu s tím, že bude dopracována a redakčně upravena, což se následně nestalo. Druhé vydání si po stránce redaktorské vezme na starost Richard Podaný, což je záruka kvalitního výsledku. Vyjde také Stáčení a ještě jedna Powersova kniha – pirátský On Stranger Tides.Pokud jde o Lvi z Al-Rassanu, o případném vydání se může uvažovat jedině při úspěchu Fionavary.
ctu dobre, ze vyjdou znova Brany Anubisovy? super, jen vice Powerse, a u koho mohuli se zeptat?
Powers
U Laser-books, koupili jsme tři Powerse, ten poslední se u nás moc neprodával, tak to zkusíme nejdřív s reedicí Bran a Stáčení, román On Stranger Tides se již překládá, kdo ví, třeba se Powers chytne a bude moci vycházet i dál…
Martin Šust – dvě otázky. 1) O jak velkou reedici Bran se jedná? Kosmetickou nebo důkladnou? 2) Kdo překládá On Stranger Tides? dík.
Powers
Jak jsem uvedl, původní překlad není zase tak špatný, jen se měl redakčně upravit. Je tam celá řada různých nejasností, takže se na to vrhne Richard Podaný a postará se o nápravu věci. Myslím, že to dopadne dobře a Brány se konečně dočkají kvalitního vydání.S tím překladem teď nevím přesně 🙂
Já Pullmanovi zrovna moc nefandím. První díl šeré hmoty byl sice dobrý, ale Dokonalý nůž byl přímo příšerný, ale rozhodl jsem se trilogii přečíst celou a tak do půlky Jantarového dalokohledu sem jsi myslel, že když dokážu číst tohle aniž bych bouchal hlavou o zeď, tak jsem zešílel. Naštěstí nevím jak je to možné má trilogie neskutečně skvělý konec, což mi vynahradilo. Neupírám však Pullmanovi skvělou fantasii
Alvin patří k tomu nejlepšímu co bylo ve fantasy vydáno? Pochybuji Půjčil jsem si první díl, přečetl jsem si ho a pln nadšení koupil první a druhý současně. Druhý byl tak divný, po tolika letech už přesně nedokážu spedifikovat čím, snad pseudonábožensku rétorikou a nekonečným opěvováním indiánů, že jsme na tuhle sérii naprosto rezignoval a nedivím se, že byla komerčním propadákem.
Vím, že je to tu všem jedno
ale přece jen si nemůžu pomoct:Ne že by se Lindholmová/Hobbová rozhodla k postmoderně literátskému triku na čtenáře pojmenovat závěrečný díl trilogie stejně jako první; akorát se mARTINOVI přihodila havárie při copy&pastování.A co se týče výzvy od minula – jasně že dávno vím, že je potřeba zkontrolovat každý detail (a většinou to i dělám); ale jak říkám, některé chyby mě praští do očí hned (a někdy jsou to všechny), zatímco na jiné přijdu až při ověřování ve spolehlivých zdrojích. Tentokrát to bylo tak mezi: že druhé Fool´s Errand bude nonsens, mi bylo jasné hned, ale to správné zpaměti neznám.Jo, a Jonesová je VictoriA.
Není to jedno
No, mě to jedno není, tak záleží na tom, jestli Ti to stojí za to.Ta chyba u Hobbové není výsledkem neúspěšné akce copy/paste, ale spíš popůlnoční únavy, možná to znáš.Pokud jde o Jonesovou, tak tam je to trapný pokus o “české” skloňování, když už jsem nucen tam dodávat to -ová atp.
Není to jedno
No, mě to jedno není, tak záleží na tom, jestli Ti to stojí za to.Ta chyba u Hobbové není výsledkem neúspěšné akce copy/paste, ale spíš popůlnoční únavy, možná to znáš.Pokud jde o Jonesovou, tak tam je to trapný pokus o “české” skloňování, když už jsem nucen tam dodávat to -ová atp. Jo a ten čtvrtý díl se jmenuje Fool´s Fate.
Pullman – His dark materials, naprosto fantastická trilogie, někoho odradí tím, že skončí špatně, ale z pohledu toho, že se navždy rozejdou, nikdy neuvidí a zemřou rodiče a další důležité a oblíbené i nenáviděné postavy. Z druhého pohledu skončí dobře, že to Lyra a Will přežijí. Mě to nadchlo z obou pohledů a je to u mě trilogie na prvním místě, se kterou mohu v její dokonalosti srovnávat jen Tolkiena nebo Sapkowského.