Historie moderní fantasy #11: 1993-1994

Ve zpětném pohledu lze za největší událost prohlásit triumfální návrat Petera S. Beagla k psaní fantastiky. V románu The Innkeeper’s Song (1993) se mladý Tikat pokusí přemoci smrt a znovu přivést k životu ztracenou lásku a to i přes všechny dobré i špatné následky, které tím nevyhnutelně způsobí. Mistrovské dílo patřící mezi klenoty fantasy je vyprávěno hned z několika úhlů pohledu, které se před čtenářem překrývají a doplňují okouzlujícím způsobem. Beaglův téměř hudební styl, svěží postavy a naprostá kontrola nad celým textem činí ze čtení románu nezapomenutelný zážitek, jenž je však vhodný spíše pro staršího čtenáře. A navíc jde o důkaz, že k dobrému a dramatickému fantasy románu stačí komorní příběh několika postav bez boje o osudy národů či celého světa.

Neméně výrazným způsobem se do podvědomí příznivců žánru zapsal román The Iron Dragon’s Daughter (1993) od Michaela Swanwicka, někdy označovaný za „hard fantasy“ – fantasy psanou jako science fiction. Dívka Jane je v něm unesena do paralelního světa nadpřirozených bytostí – elfů, skřetů, nymf, satyrů, ptačích lidí aj. Je přinucena k podřadné práci v továrně na výrobu draků, obřích bitevních strojů vytvářených spojením rozvinuté elektroniky a alchymie. S pomocí jednoho z nich se jí brzy podaří uprchnout. Nakonec musí neznámému okolnímu světu čelit sama, poradit si s četnými pronásledovateli a pokusit se o návrat domů. Kniha se nečte snadno a autor se nevyhýbá neslušným výrazům, obrazům násilí a sexu, někdy až bezdůvodně. Občas narazíte i na nepříliš srozumitelné pasáže, přesto jde o nadmíru pozoruhodné čtení.

Nostalgickým pohledem na fantasy žánr je román The Thread That Binds the Bones (1993) od Niny Kiriki Hoffmanové, která svým osobitým stylem navazuje na práce Theodora Sturgeona či Raye Bradburyho a činí to s přehledem hodným těchto dvou velikánů. Dílo samotné se soustředí na rodinu, v níž se v různě silné podobě dědí zpola magické a zpola psychické schopnosti, díky nimž její členové již po celá desetiletí ovládají veškeré dění v malém americkém městečku. Zaběhnutý stav věcí však naruší příchod podobně nadaného muže, jenž není členem rodiny a přináší sebou řadu změn. U nás známe Hoffmanovou pouze z povídkové tvorby, jisté je, že jde o autorku s ohromným potenciálem, snad se brzy dočkáme třeba právě tohoto románu.

Známá autorka fantasy knih pro mládež Robin McKinleyová přepracovala v románu Deerskin (1993) obskurní pohádkový příběh Charlese Perraulta. Po smrti matky královny se její stejně krásná dcera, podobná jí k nerozeznání, stane obětí brutálního znásilnění královským otcem, jenž ohlásil úmysl pojmout ji za manželku. Po útěku najde útočiště v horách u Měsíční bohyně, která jí zbaví děsivých vzpomínek a dá jí nový smysl života. Takto očištěna se po návratu mezi lidi zamiluje do prince ze sousedního království. Její život je však poznamenán útržky znovu se vynořujících vzpomínek. Nezbývá než se vypořádat s minulostí a žádat oprávněnou nápravu. Citlivý příběh křivdy, očištění a snahy o nalezení spravedlnosti upoutá každého vnímavého čtenáře bez rozdílu.

Z pohádkového příběhu vychází rovněž román The Porcelain Dove (1993), ve kterém Delia Shermanová přepracovala starý francouzský příběh s nebývale věrně zobrazeným historickým podtextem, jenž knize vtiskl další rozměr a pozvedl ji vysoko nad průměr. Odehrává se na venkovském sídle francouzské šlechty, v předvečer jejího pádu, který nadchází s blížící se velkou revolucí. Ačkoli jde o dílo značného rozsahu, autorka se neoddává zbytečným pasážím a dokáže jemně magický román oživit vícerozměrnými živoucími charaktery s realisticky zobrazenými osobními vztahy. Ovšem pozor, rozhodně nejde o snadnou četbu, čtenář musí proniknout pod povrch a odkrýt víc než je v běžné epické fantasy zvykem. Navíc, jde spíše o historickou knihu s lehce fantastickým nádechem, přesto snad stojí na pozornost.

Jedno ze svých stěžejních děl publikoval také James Morrow, jenž nechal v románu Towing Jehovah (1994) zemřít samotného boha. Jde o mistrně napsané satirické dílo, v němž je popsána cesta kapitána ropného tankeru, který byl najat truchlícím archandělem, aby dvě míle dlouhé tělo zesnulého boha – plovoucí hlavou vzhůru ve vodách Atlantiku – dopravil na severní pól a přitom ho uchránil od poškození ze strany predátorů. Román je vlastně jakýmsi sledem příhod, které zažije kapitán ve své snaze očistit se poté, co kdysi zavinil ekologickou katastrofu s rozsáhlým únikem ropy. Dokončení volné trilogie tvoří romány Blameless in Abaddon (1996) a The Eternal Footman (1999).

Román Glimpses (1993) od Lewise Shinera je vítaným pohledem na zašlou slávu amerických 60. let. Hrdinou je životem trpce zklamaný muž po rozpadu manželství a po ztrátě otce. Na cestě do Mexika se zamiluje do emociálně podobně nestálé ženy. A uprostřed všeho toho zmatku se mu v hlavě začnou jako bývalému bubeníkovi ozývat tóny z legendární a nikdy nedokončené nahrávky Jima Morrisona, Briana Wilsona a Jimiho Hendrixe. Hudba je navíc doprovázena vhledy do komplikovaného života těchto rockových legend. Pro mnohé české čtenáře není možná nijak lákavá představa knihy s tématem rockové hudby 60. let, ale Shiner si zmínku v tomto přehledu zaslouží. Bezesporu zajímavým dílem je rovněž román Waking the Moon (1994) od Elizabeth Handová. Hrdinkou je členka pseudo-náboženské skupiny střežící svět před návratem zlé Měsíční bohyně. Během divoké noční jízdy je však svědkem rituálu, který tuto bohyni přivolá zpět v těle její nejlepší přítelkyně. Vyloučena z řad strážců se po uplynutí dvaceti let musí sama postavit avatarovi a zabránit bohyni v převzetí nadvlády nad světem.

Mezi výrazné postavy fantasy se definitivně zařadila Lisa Goldsteinová s románem Strange Devices of the Sun and Moon (1993), což je jedna z nejvýraznějších prací řazených do městské fantasy. Odehrává se v Londýně během 16. století. Uprostřed města vypukne velkolepá bitva mezi silami dobra a zla. Bytosti nadpřirozena unesou možného následníka trůnu a je na (v těchto věcech více než skeptickém) soukromém detektivovi, abych ho vypátral. Román lze prohlásit za lyricky napsanou fantasy odehrávající se uprostřed věrohodně zobrazeného prostředí, s výborně vytvořenými postavami a hlavně s příslušníky kouzelné říše, kteří dokáží být pohádkově přitažliví a zároveň z nich pořádně mrazí. V následujícím titulu Summer King, Winter Fool (1994) vypráví Goldsteinová příběh mladého dvořana, jenž se stane obětí intrik, aby poté ve vyhnanství objevil dokumenty, podle kterých je právoplatným následníkem trůnu. Během jím nezaviněné války se musí rozhodnout, zda přijme odpovědnost a pokusí se být dobrým a odpovědným panovníkem. Z dosud bezstarostně žijícího šlechtice se musí stát člověk, který je schopen vládnout zemi.

Pokud se o nějakém románu řekne, že jde o směs fantastiky, baseballu, odehrává se ve válečném období Ameriky 40. let a jednu z hlavních rolí zastupuje Frankensteinovo monstrum, pak to není podle všeho nijak lákavá premisa. Ovšem Michael Bishop by vás v románu Brittle Innings (1994) určitě přesvědčil, že nemáte dát na první dojem. Příběh venkovana, jenž se v roce 1943 chopí šance stát se profesionálním hráčem baseballu, aby v týmu navázal podivně ochranitelský vztah k Frankensteinovu monstru, je báječně napsaný a prostě si vás získá. Pochvalu si zaslouží způsob, jakým autor propojuje volné konce samostatných zápletek do jednotného celku. Navíc je Bishop skvělý stylista a zejména druhá část knihy připomene čtenáři nesmrtelné dílo Mary Shelleyové na více úrovních než jen na té dějové.

Charles de Lint napsal další ze svých báječných příběhů z uměleckého městečka Newford, kde se svět kouzel a magie často střetává s realitou. Hrdinkou románu Memory & Dream (1994) je mladá a talentovaná malířka Isabelle. Pod vedením svého mistra se naučila s neobyčejnou věrností malovat úžasná fantastická stvoření, která následné přicházejí v vlastnímu (převážně zlovolnému) životu. Poté, co obdrží vzkaz od zesnulého přítele, se musí vypořádat s vlastní uměleckou deziluzí a využít vlastní talent k nápravě věcí. Spojení umělecké citlivosti s projevy fantastična je při dostatečné míře kvalitního zpracování téměř vždy cestou k poutavému příběhu. Autor si toho je náležitě vědom a často toho využívá, tentokrát se mu to zdařilo mimořádným způsobem.

Pokud máte rádi neobvyklá díla a nevyhýbáte se hlubším ponorům do lidské psychologie či studiu mezilidských vztahů, pak je pro vás tím pravým čtením román Larque on the Wing (1994) od Nancy Springerové. Hrdinkou je stárnoucí žena v domácnosti procházející krizí středního věku. Znuděna dosavadním životem bez reálné šance na změnu využije svých schopností vytvářet nadpřirozená ztělesnění vlastních myšlenek. Vytvoří vlastní já ve věku deseti let, není však připravena na následující kritiku, kterou jí tato zhmotnělá představa zahrne ve zklamání, jak promrhala veškeré dětské sny o zářivé budoucnosti. Otázkou je, zda se poddá této kritice nebo se přeci jen vzepře a nalezne na svém životě i ty světlé stránky. Opět zde zmiňuji dílo, které se dalece vymyká standardům fantasy, dělám to však ve snaze, abych tento žánr představil v celé jeho šíři a ne jen v úzkém profilu komerčně úspěšných titulů.

Slušnou pozornost si získal Stephan Grundy s románovým debutem Rhinegold (1994), jak sám název napovídá (je převzat z Wagnerova Prstenu Nibelungů), jde o zpracování slavných germánských pověstí. Ožívají zde legendární postavy v čele se Siegfriedem, který se pomstí za smrt otce Sigmunda, podstoupí dodnes opěvovanou bitvu s drakem Fadhmirem a nakonec se musí postavit i tragické a nemožné volbě mezi láskou dvou žen. Jde nejen o nadmíru zajímavé převyprávění mýtů, autor se díky antropologickému vzdělání dokázal zdařile vypořádat i s popisem života germánských kmenů v 5. století našeho letopočtu. Vrcholem díla jsou však scény, v nichž je tento život ovlivňován projevy nadpřirozených sil. Je třeba přiznat, že ne vždy se dílo vyhnulo méně poutavým pasážím, jako celek však kniha rozhodně stojí za to.

Na otázku, zda u nás z těchto dvou ročníků snad přeci jen vyšlo něco zajímavého, odpovím – ano, ale žádná sláva to rozhodně není. Román The Far Kingdoms (1993, č. Vzdálená království/Perseus 2000) od dnes již bohužel rozhádané autorské dvojice Allan Cole a Chris Bunch je příběhem dvou velmi odlišných přátel na cestě do bájných mýtických království. Jde o standardní epickou fantasy, počátek trilogie, kterou nad vodou drží jen tu a tam použité osvěžující motivy.

Po staletí vězněný kouzelník Merlin hledá cestu ven ze svého zajetí a přitom hluboce poznamená okolní lidské osudy v románu Merlin’s Wood or the Vision of Magic (Merlin’s Wood 1994, č. Merlinův les aneb Kouzelná vidina-Merlinův les/Polaris 1999). Opět se tu setkáváme s autorovým oblíbeným motivem archetypálního lesa a jeho interakce s obyvateli moderní současnosti, ačkoli jde o čtivé a působivé dílo, v rámci tvorby Roberta Holdstocka nepřináší bohužel mnoho nového.

Komerčního úspěchu se dočkal románový debut Wizard’s First Rule (1994, č. První čarodějovo pravidlo/Classic 1997) od Terryho Goodkinda, který zde v prvním svazku rozsáhlé série popsal příběh Richarda Cyphera, jenž je jako nositel Meče pravdy předurčen podstoupit za pomoci přátel nesnadnou cestu boje s temnou magií a ochrany Tří království před nastupující dobou zla. Zprvu celkem svěží série se v posledních svazcích bohužel jen potácí v neustále se prodlužující agónii. [1] Vypravěčem románu A Night in the Lonesome October (1993, č. Noc v osamělém říjnu/Banshies 2002) od Rogera Zelaznyho je pes Čmuchal, který se ve společnosti svého pána Jacka účastní Hry s tajemnými pravidly, v níž jde o uzavření Brány vedoucí do země prastarých ras toužících po průniku do nic netušícího pozemského 19. století. Jeden z posledních románů velmistra žánru je důstojným rozloučením s oddanými čtenáři.

[1] Série pokračuje díly Stone of Tears (1995, č. Kámen slz/Classic 1998), Blood of the Fold (1996, č. Krvavá církev/Classic 1999), Temple of the Winds (1997, č. Chrám větrů/Classic 1999-2000), Soul of the Fire (1999, č. Duch ohně/Classic 2000), Faith of the Fallen (2000, Víra poražených/Classic 2001), The Pillars of Creation (2001, č. Pilíře světa/Classic 2003), Naked Empire (2003, č. Nahé císařství/Classic 2004) a Chainfire (2005). Série bude mít pravděpodobně čtrnáct dílů, u nás je vydavatel navíc dělí do dvou svazků. K cyklu patří novela Debt of Bones (1999, č. Pytel kostí – Legendy/ BETA Dobrovský a Ševčík 1999).