Historie her podle Pána prstenů – 1. díl

O trilogii Lord of the Rings se říká, že jde o nezfilmovatelný materiál. Na důkaz toho, zda je to pravda, či nikoliv, jsme si museli počkat téměř dlouhých padesát let. Když nepočítáme kreslené zpracování od Ralpha Bakshiho, je momentálně uváděný Pán prstenů: Společenstvo prstenu prvním regulérním filmovým zpracováním této ságy vůbec. V souvislosti s filmem se logicky roztočila i obrovská reklamní kampaň založená, mimo jiné, i na prodeji všemožných prstýnků, kartiček, umělých mečů, kalendářů a dalších zbytečností. Velká většina těchto věciček je skutečně pěkná, nicméně při koupi se pravověrný fanda knih jistě trochu zarazí: “Není té komerce okolo Pána prstenů už trochu moc?” Pochopitelně, není. Ostatně, obdobně sebepřesvědčovací metodou jsem se i já přemluvil ke koupi “jediného nekomerčního LOTR kalendáře v Čechách”… 😉

Postupem času se ale musí fanoušek, kterého nezajímá “jen” film a knihy, přeci jenom nad něčím zarazit. Jak je možné, že podle Pána prstenů nebyla vytvořena prakticky žádná komerční počítačová hra? Matné vzpomínky na textové adventury z dob ZX Spectra se již pomalu, ale jistě ztrácejí a je proto s podivem, že z klasického komerčního trojlístku ala Harry Potter, tedy “kniha, film a hra”, zbyly v případě Pána prstenů pouze první dvě složky. Poetika knih J. R. R. Tolkiena je ale natolik silná a fantasticky vytvarovaná, že tvůrcům her v minulosti prostě uniknout nemohla. V nadcházejícím seriálu jsme se rozhodli seznámit vás, pokud možno co nejkomplexnějším způsobem, s historií her podle Tolkienových knih a některé vám i nabídnout ke stažení. Největším pomocníkem při této práci se nám stal švédský fanda Fredrik Ekman, jehož stránky Tolkien Computer Games vám tímto bezprecedentně doporučujeme k dalšímu prozkoumání. Na Ekmanovy zdroje se budeme v tomto seriálu i několikrát odvolávat, protože jeho databáze her vytvořených podle knih Hobit, Pán Prstenů a dalších je skutečně neuvěřitelná. Považte, od roku 1979 vzniklo po celém světě téměř sto her s tolkienovskou tématikou! Podívejme se tedy na ty nejdůležitější z nich…

Éra první – Rozhodně ne nesmělé začátky (1979-1984)

O tom, kdy vyšla první Tolkienova kniha, máme jasno. Ovšem o tom, kdy vyšla první hra na její téma, již tak čiré zprávy nemáme. Problém je totiž v tom, že po světě se pohybuje dost velké množství fandů Pána prstenů a Hobita a v dřevních dobách počítačové zábavy, kdy vytvoření jednoho jednoduchého zpracování mohlo trvat člověku třeba pouze několik málo týdnů, mohlo vzniknout her inspirovaných těmito knihami nevídané množství. Většina z nich zůstala pravděpodobně navždy uzamčena v šuplících svých tvůrců, ale ty nejlepší z nich se dostaly i za hranice jejich domovů, měst a možná i zemí… Podle všeho prvními hrami podle Pána prstenů byly textové adventury The Shire a Ringen. O první jmenované nemáme prakticky žádné informace a v podstatě není ani jasné, kdy přesně vyšla. Rovněž autor je dodnes zahalen anonymitou, a jelikož hra byla stvořena pravděpodobně pro některý z mikropočítačů typu Plato, na Internetu dnes nenalezneme ani jediný screenshot, natož hru samotnou. O adventuře Ringen víme trochu více, protože v pozdějších dobách vyšla i na Commodore 64 a PC. Stojí za ní několik fanoušků z Norska a pravděpodobný rok jejího vydání zní 1979 a její původní platformou se staly programovatelné stroje CNC, jimiž jsou dodnes trápeni studenti průmyslových škol. Kdo by si byl pomyslel, že mezi těmi šílenými kombinacemi souřadnic a příkazů se může objevit i textovka podle Pána prstenů. První komerční hrou na motivy Tolkienových knížek se tak stala až válečná strategie Middle Earth (rovněž v roce 1979) od Dendron Amusements. O její náplni ale nevíme prakticky nic, a není tedy dokonce vyloučeno, že se Středozemí vůbec nezabývala… Skutečnou pravdu ale dnes nezjistí již asi nikdo. To samé platí i o další komerční textové adventuře, nazvané obligátně Lord of the Rings, o které víme pro změnu jen to, že vznikla na prehistorickém systému TRS-80. V této souvislosti nesmíme zapomenout ani na finskou textovku LORD, jež byla vydána jako v freeware v roce 1981 a kombinuje v sobě jak prvky Tolkienových knih, tak i jiné báje a fantasy romány.

První větší boom her s tématikou knih praotce fantasy přišel společně s rokem 1982. Suverénně největší událostí roku v tomto žánru se stalo vydání obrázkové textovky The Hobbit od australské firmy Beam Software, jenž v budoucnu do zpracování Tolkienových knih promluvila ještě několikrát. Hra The Hobbit byla vydána po celém světě (v některých zemí pod názvem The Hobbit Software Adventures) a stala se základem kompletní adventurní série právě od Beam Software. Jednalo se rovněž o první oficiálně licencovanou hru na toto téma a její prodejní výsledky jsou odhadovány na více než jeden milión kusů. Někteří z vás si v tuto chvíli možná vzpomněli na onu matnou zkušenost s první hrou podle Tolkiena, protože právě The Hobbit byl notně rozšířen i v našich zemích. Hra vyšla postupně prakticky na všech tehdy existujících platformách: ZX Spectrum, C64, Amstrad, Apple II a později i na PC. Díky velké popularitě, jež nám uchovala hru až do dnešních dnů, si můžete The Hobbit dokonce sami stáhnout jako soubor do vašeho oblíbeného emulátoru a hrát jej až do aleluja. Pokud vám jakýkoliv emulátor starších počítačů dosud chybí, rozhodněte se pro svého favorita třeba na českých stránkách Emulators.cz a následně již neváhejte se stažením jedné z verzí The Hobbit!

Z dalších her roku 1982 upozorněme například na akční hru Shadowflax, v níž se hráči vžili do role čaroděje Gandalfa, který na svém koni Stínovlasovi čelí nájezdům Sauronových Černých jezdců. V podstatě jde o velmi primitivní záležitost, která vás dnes již asi nezaujme, ale pokud si ji přesto chcete vyzkoušet, nic vám nebrání, protože Shadowflax byl již uvolněn jako freeware. K dispozici jsou verze pro C64, ZX Spectrum a VIC 20. Poslední hrou tohoto roku, o níž dnes máme ještě nějaké informace, je textové RPG Moria od Severn Software. Jak již název napovídá, hra se odehrává v trpasličích jeskyních Morie a vaším úkolem je najít jeden ze sedmi prstenů, náležících právě trpaslíkům.

Dostáváme se k roku 1983, a tím i další legendární hře na téma Středozemě. Mnozí z vás si možná ještě dnes vzpomenou na výborné RPG The Dungeons of Moria, jehož vývoj pokračoval ještě dlouho po vydání hry a poslední verze je datována až do roku 1994. Její jméno vám sice možná tolik neříká, ale když řeknu Angband, jistě jste již doma. Jednalo se o jedny z prvních RPG vůbec a současní hráči Diabla by se jistě podivili, jak propracovaná a atmosférická může být hra mnohdy starší, než jsou oni sami. Shadows of Moria je prostě fenoménem, jaký nemá v herní historii obdoby, a to nehledě na to, že hráči jednotlivých verzí by své oblíbené tituly na jiných platformách snad ani nepoznali. Kupříkladu na Amize byla již hra hodně grafická (obrázek je někde u tohoto odstavce), zatímco třeba na ZX Spectru se “vizuální stránka” hry skládala víceméně pouze z ASCII znaků. Retro zavzpomínání na Angband si můžete přečíst například na serveru GamePort, takže nyní vás již jen odkáži na FTP server, kde najdete velkou většinu verzí této herní perly. Již jen ve stínu Morie vyšly v roce 1983 první dva díly série Colossal Trilogy od Level 9 Computing, pod názvy Colossal Adventure a Adventure Quest. V případě bližšího zájmu o ně vás odkáži opět na stránky Fredrika Ekmana, konkrétně sem a sem.

Pakliže se rok 1983 stal vydáním Shadows of Moria do značné míry určujícím a přelomovým, o rok později měli fanoušci Tolkienových děl na monitorech počítačů takříkajíc krutý půst. Z významnějších her můžeme jmenovat snad jen dokončení trilogie Colossal hrou Dungeon Adventure, která ale svou kvalitou příliš nepřesvědčila. Dále se objevily víceméně paběrky, prapodivné rádoby parodie Ringmaster (download – verze pro ZX Spectrum) a Mario (download – německá verze pro C64) byly doprovázeny i německou verzí výše zmíněného The Hobbit, která vyšla pod názvem Der kleine Hobbit.

Zdroj: GAMEPORT