Hanebný pancharti

A je to tu, novinka od Tarantina! Konečně po dlouhé době čekání, kdy netrpělivé diváky uklidňovaly pouze dokolečka pouštěné trailery, se do kin dostává monstrózní dvě a půl hodinový nářez šlapající jako skvěle sladěný orchestr, před kterým stojí sám Tarantino v SS uniformě a vše diriguje pistolí v jedné ruce a německým skalpem v druhé.

Už od první minuty se pozná, že scénář i režii pevně držel v rukou ten samý člověk, který má na svědomí Kill Billa. Kapitola první: Kdysi dávno v nacisty okupované Francii. Ke statku přijíždí několik Němců, v čele s plukovníkem SS, který hledá uprchlé Židy. Farmář se mu snaží pomoci, ale zároveň tak odvádí jeho pozornost od uprchlíků, kteří se skrývají pod podlahou jeho domu. Scéna to je neuvěřitelně dlouhá. Tarantino ji natáhl až za únosnou mez. Jenže jedině tak dokázal do diváků naprat obrovskou dávku napětí, které z filmu přímo čiší. Každou vteřinou se v divákově mysli honí myšlenky: „Vystřel!“ „Co se děje?“ „Na co čekáš?“ „Nic se neděje?“ „Tohle je Tarantino?“ A podobně. Ze scény, která skýtala tolik možností pro efektně zakrvácenou pointu, vytěžil autor mnohem víc. Než aby zabil celkovou scénu pouhými několika výstřely, nechává diváky trpět pod výslechem esesáka stejně jako nebohého farmáře ve filmu. Úvodní scéna má asi dvanáct minut, během které se dá napětí krájet a ani na okamžik nepoleví, přičemž divák očekává zlomový bod každou vteřinou, ale stále nic nepřichází. Až když to autor sám dovolí, celá scéna zanikne v dešti kulek. Nervy drásající moment se skutečně nedá zapomenout. A tohle bude dělat divákovi pořád!

Nemine jediná kapitola z pěti, aby se v něm neodehrávalo něco podobného. Něco tak hluboce psychózního, že se divák sám převtělí do kůže vyslýchaného a bude hledět na čepici s lebkovým štítkem očima plnýma strachu oběti. Tohle tento film dokáže vyvolat. Christoph Waltz zahrál svoji roli dokonale. Jeho esesman je prostě svině svinutá, ze všech sviní svinutých ta nejsvinutější. Je to parchant, natolik hnusný, že jej budou diváci nenávidět od prvního okamžiku, co se objeví na obrazovce. Jenže není to jenom krutost a hnusná úlisnost, co se v tomto charakteru skrývá, to nejhorší je právě jeho vychytralost. Jeho vedení výslechů je prostě geniální a oběť i diváky tak rozloží na kousíčky. Je to právě on, kdo působí nervy drásající psycho během celého filmu.

V traileru mohl každý divák vidět tlupu Američanů vraždících Němce. Ovšem to, co se v něm odehrává, je jakýsi výčet všeho, co se děje i ve filmu plus pár rozšíření, ale víc ani ň. Brad Pitt coby poručík Aldo Rain je skvělým konkurentem Waltze, jenomže jeho výskyt na plátně je sotva poloviční, co jeho nacistického protějšku, neboť na straně „těch hodných“ se pohybuje i uprchlá židovská dívka Šošona, kterou si střihla Mélanie Laurent a zahrála ji velice dobře. Před Pittem lze složit poklonu, protože jeho angličtina je skutečně majstrštyk, který se jen tak nezapomene. Tarantino se přiznal, že zhruba od poloviny scénáře psal tuto roli přímo pro něj a je nutno uznat, že měl pravdu, takže jsou Hanebný parchanti jeden z mála filmů, kam nebyl Brad Pitt obsazen pro svoji hezkou tvářičku. Naopak, s knírem vypadá staře a nebezpečně. Divák nakonec pochopí, že parchanti nejsou oni pomstychtiví vojáci s nálepkou US Army, ale někdo úplně jiný.

Do sto padesáti minut dokázal Tarantino nacpat tolik motivů, že by to vystačilo na dva a kus samostatných celovečerních snímků, které by ovšem zaváněly silným klišé, protože by akorát nadále využívaly již dost vyčpělé téma. Autor toto řeší velice svérázným způsobem, kdy si bere jen to podstatné, co se mu do jeho guláše hodí, a zbytek prostě odhazuje spoléhajíc na divákovu znalost jiných podobných filmů. Prostě jen odstřihl bezvýznamné výplně, které si divák stejně domyslí, a ušetřil tak drahocenný prostor, aby nabídl jen to nejpodstatnější. Na první pohled se může říci, že je film příliš dlouhý a jaksi roztahaný, chybí v něm akce a podobně, jenže problém je v tom, že všechny části autor očesal na kost a jen si v nich vyhrál s emocemi, tudíž vypuštěním i jediné by zbortil svůj domeček z karet.


V tomto snímku se nic neodehrává tak, jak má. Zarytá klišé Tarantino bortí s důsledností panzerfaustu. Všechny plány nevychází, nic se nedaří a ke konci zůstane čtenář šokovaný, kolik lidí umře, a přesto snímek jede dál jako namydlený meserschmit. Konečně si také někdo uvědomil fakt, že Němci prostě mají mluvit německy. Po dlouhých letech angličtiny, která zněla z nacistických úst a díky které neměla jinak kvalitní Valkýra tu pověstnou třešničku na dortu, zní z reproduktorů nefalšovaná němčina v celé své těžkopádně kráse. Němčina k nacistům na plátně prostě patří a díky ní jsou pak takřka dokonale autentičtí.

Podle původních očekávání měl tento film popisovat různé kruťárny, které bude páchat skupina amerických soldátů na nacistickém území. Toto bohužel není celá pravda. Ano, tlupa zabijáků Němců se prohání po okupovaných územích, ale v akci je vidět jen minimálně. Zbytek Tarantino vyplnil psychologickými scénami a vše to korunoval plameny ověnčeným koncem za zvuků kulometu, dynamitu a vůně spáleného celuloidu. Prostě ukázkový konec, který umí jen Tarantino, protože v tomto filmu jde přes všechny meze. Na to, co si dovolil v tomto snímku, se bude dlouho vzpomínat, protože poprvé v celé dlouhé historii válečných dramat z druhé světové války natočil něco, co diváky zvedne ze židlí. Co prostě nepůjde zapomenout a nezbude nic jiného, než tleskat autorově odvaze za zrušení tohoto nepsaného tabu.

Závěrem lze říci jedno. Je to film od Tarantina, což už mluví samo za sebe. Je to neotřelé, originální, krvavé, občas dlouhé a s perfektními výkony herců, ale polovině lidí se to nebude líbit. Proč? Protože to je snímek od Tarantina.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

80 komentářů

  1. super
    Super recenze na super (nejlepší!!!) Tarantinův film. Takhle dlouho už jsem v kině nenasmál ani nepamatuji a na konci se stalo vůbec poprvé, že se celým sálem rozlehl nadšený aplaus. Skutečně doporučuji si na film zajít. Rozhodně toho nebudete litovat.

  2. S námahou 6/10 a to som VEĽKÝ Tarantinov fanúšik. Miestami veľmi zábavné a výborne natočené, väčšinou však zle napísané, samoúčelné, bez jedinej skutočne živej postavy a zbytočne naťahované… Uvažujem, či to nie je úplne najslabšia tarantinovka zo všetkých.

  3. Ďuro, nože hoď iné známe filmy čo majú podľa teba 6/10, aby sme to mohli posúdiť (a daj prípadne aj dáke 4/10, 8/10 a 10/10)

  4. Ďuro
    Neblbni, Ďuro, tobě se to fakt nelíbilo? Podle mě to (skoro) nemělo chybu.

  5. Ale no tááák… dát jako jediný zápor fakt, že je to od Tarantina a někomu se to kvůli tomu nebude líbit? To má být recenze?To jsem schválně zvědavý, jestli mě film zvedne ze sedačky stejně jako autora 🙂

  6. a jak je to s nazvem filmu pac sem to ted v novinack cetl jako Hanebny pancharti misto parchati??

  7. bohužel
    bohužel si pan Červenák hraje na velkého odborníka přes film, když ani nemá vystudovanou filmovou teorii. Tomu se skutečně říká recenzent na úrovni…

  8. Podle mě je důležité si uvědomit, že tohle je zkrátka nejoriginálnější a nejosobitější film za poslední léta. V záplavě anonymních, žánrových a prefabrikovaných filmů – ať už z Hollywoodu, nebo z Evropy či Asie – přijde někdo jako Tarantino s filmem, který je prostě jiný. Jiný neznamená lepší, nebo horší. Jiné je prostě jiné. Jiný znamená, že Tarantino kašle na nějaké normy, nebo zvyklosti. A to je něco, co je mi strašně sympatický. Že má ve 21. století někdo koule a mozek na to, natočit autorský film a ještě na něm vydělat.

  9. Nejsem žid, ale přesto tenhle film nemůžu popsat jinak než nefalšovanou duševní masturbaci. Abych moc nespoileroval, řeknu to krátce: Při poslední scéně s požárem a nihilistickým měněním zásobníků jsem se přistihl, že řvu smíchy – tak krásnou fikci si vážně ještě nikdo nedovolil. Samozřejmě, minimálně z padesáti procent je to naprosto nelogické a nejvíc celá poslední kapitola. Samozřejmě, je to samoúčelné. Ale je to prachsprostá, brutální a místy i docela psychologická zábava. A kvůli tomu lze všechny nedostatky odpustit i bez přehnané blahosklonnosti. 9/10

  10. Re: bohužel
    Ja mám vyštudovanú filmovú teóriu, a v živote by som si nedovolila spochybňovať kompetencie pána Červenáka v oblasti filmovej kritiky.

  11. re:re:bohužel
    tak to bych být vámi ani nepřiznával.

  12. Ehm, nechápu, co vám vadí? Že se ten film někomu nelíbí? Mimochodem, já jsem film ještě neviděl, počkám si na dvd a do kina půjdu raději na 9 🙂

  13. inu
    inu, vaše hloupost. Ten film za to rozhodně stojí a na dvd už to nebude ono

  14. Re: re:re:bohužel
    Toto odporúčanie, bohužiaľ, zhodnotiť nedokážem, pretože okrem mňa nepoznám nikoho, kto bol kedy mnou.

  15. Božíčku, jako by se vrátil ordog 🙂 Btw já mám Tarantina rád, hlavně Pulp Fiction a Kill Bill a právě proto si raději počkám na dvd – jsou to filmy, které si mnohem lépe vychutnám doma než v kině kde je mizerný zvuk a navíc mně ruší konzumenti popcornu…

  16. název
    Pěkná recenze a moc se těším, až se na film dostanu do kina, ale rozhodně by bylo lepší opravit název – oficiálně jsou to skutečně Hanebný pancharti, nikoli parchanti.

  17. Možno by ľudia, ktorí nevyštudovali filmovú teóriu, nemali filmy vôbec pozerať. Veď tí nevzdelaní hlupáci vôbec nerozumejú, na čo sa dívajú!

  18. Pan Červenák má pravdu. I my (ubozí smrtelníci bez studia filmové teorie) si dovolíme svůj vlastní názor na výplody kinematografie. Můžete s hodnocením nesouhlasit, může vás to štvát, ale to je asi tak všechno. Filmy nejsou jen pro odborníky. Alespoň v této (naivní)představě žiji. 😉

  19. Možná by filmy neměl vůbec “pozerať” pouze Herr Červenák, když je pak schopen své názory prezentovat takto ignorantskou a do sebe zahleděnou formou, ze které je až směšně patrné, nakolik sutentům filmové VĚDY závidí. 😉

  20. Nemůžu si pomoct ale “názory prezentovat takto ignorantskou a do sebe zahleděnou formou” to zvládá většina studovaných filmových kritiků mnohem lépe než pan Červenák.

  21. pointa
    K hudbě se dokáže rozumně vyjádřit jen málokdo, u výtvarného umění je to číslo ještě menší a co se týče architektury, která v sobě spojuje stavebně-fyzikální problémy s estetickými, tak tam je to číslo takřka nulové. A co filmy? Filmy snad nejsou umění? Nejsou na úrovni hudby, výtvarného umění nebo architektury? Jistěže jsou! A přesto se k nim vyjadřuje s prominutím kdejaký blb. O ničem jiném to vlastně není, celý ten “problém”.Takže pane Červenák, na filmy se může dívat opravdu každý, ale psát o nich na nějaké úrovni je zkrátka dané jen některým. Prostě je třeba se s tím smířit.

  22. Tak a máš to Ďuro, od teď máš zákaz sledování filmů, nedejsatan abys o nich ještě navíc něco psal :-)))

  23. No, a můžu si dovolit napsat, že se mi od Tarantina nelíbí vůbec nic (pravda, pouze po shlédnutí dvou nebo tří jeho filmů a pár ukázek k dalším, takže to NEVYDAVAM za fundovaný, studiem filmové vědy podložený názor, akorát babi byla vynikající kulturní redaktorka, tak mi vtloukla do palice pár pitomých, vědecky dozajista nepodložených názorů na estetično)? nebo tím, že se na pancharty prostě vykašlu po kouknutí se na trailer a budu se těšit na jiné, jsem taky za ignorantského blba? 😀

  24. musím říct, že Tarantinovi filmy mám moc rád. Jak někdo výše psal – prodejné autorské filmy, to je to, co mnoha lidí udivuje

  25. já fakt nechci tvrdit, že jsou špatné, prostě jen nejsou pro mě 🙂 ale pořád lepší než to, co nám předkládá naše drahá matička vlast. Ďurovu nemůžu posoudit, protože si ani nevzpomínám na nějaký slovenský film z poslední doby, který by kolem mě prošel.

  26. To Hapexamendios
    Zajímavé je, že aby se člověk mohl vyjadřovat na odborné úrovni o filmech, tak musí mít příslušné vzdělání, ale chce-li je točit, pak nemusí. Pokud vím, tak Tarantino nemá jiného vzdělání, než shlédnutou kompletní nabídku místní brakové videopůjčovny. Podle této teorie by tedy byl Tarantino, jen Duchem Svatým osvícený prosťáček, jenž si však absolutně nemá šanci uvědomit genialitu vlastního díla…

  27. @Thomas Morta – znáš to, kdo umí, umí, kdo neumí, učí – v tomto případě potažmo vystuduje filmovou vědu a kecá 😀

  28. Thomas Morta: Za prvé se píše zhlédnout, nikoliv shlédnout, to platí i pro laru.Za druhé, že je Tarantino vychován videopůjčovnou, je jeden z těch mnoha mýtů, které se kolem něho vytvořily. Ve skutečnosti chodil Tarantino do herecké školy, kde se mnohému naučil, on sám říká, že mu to dalo více než eventuální škola režie, a kupř. dokonalé herecké výkony všech zúčastněných v jeho nejnovějším díle, včetně těch, od kterých by to člověk až tak nečekal (Diane Kruger), jsou toho dokladem. Dále, Tarantino je člověk, který viděl tisíce a tisíce filmů, ovšem on se na ty filmy nedívá jako běžný divák, on si všímá práci kamery nebo způsobu, jakým jsou vystavěny jednotlivé scény, což je ono vzdělání, o kterém mluvíte. Zkrátka, o filmovém jazyku toho ví Tarantino jako málokdo a je celkem jedno, jestli to vzdělání nabyl ve škole, nebo někde jinde.

  29. @Hape… – díky za poučení, pravdu máš – zhlédnout, zajisté. Ale tady přece nikdo netvrdil, že Tarantino neumí točit, jenom že na to nemá formální vzdělání – což i podle tvého příspěvku nemá, čímž je dokázáno, že vydělávající filmy může točit i člověk bez vystudované režie, stejně tak k nim může mít podle mě připomínky i někdo bez téhož, popř. filmové kritiky, filmové vědy či jak se všechny ty prapodovné pavědy dnes nazývají. Nicméně trvám na svém počátečním tvrzení – jeho filmy se mi nelíbí, i když jsou zřejmě dobře (režisérsky) natočené. A nikomu neberu jeho názor, že se mu líbit můžou! Howgh 🙂

  30. lara: Hm, jenže já se naopak tím minulým příspěvkem snažil dokázat, že Tarantino filmově vzdělán je, dokonce až nadstandardně. Nebo jak si myslíš, že píše a točí ty svoje filmy, že ho vždy políbí nějaké múzy, či co? Je jedno, že nevystudoval filmovou režii, podstatné je, že filmové režii rozumí. A dočista stejně to platí s filmovou kritikou. Ostatně, já nikde netvrdil, že k provozování filmové publicistiky musí projít jedinec filmovými vědami. Ale musí o tom prostě něco vědět. Myslím, že Červenákovi by se taky nelíbilo, kdyby jeho knihy recenzoval někdo, kdo ví o fantastice kulový.

  31. To Hapexamendios
    Červenákovy knihy recenzují lidé, kteří se sice orientují ve fantastice, ale o literární vědě (kterou prozměnu studuji já) vědí prd. Jediné, co s tím mohu udělat, je postěžovat si, že redaktoří nemají vůbec představu o tom, jak má vypadat recenze. Problém je v tom, že tu představu u nás má opravdu málo lidí – a ještě jsem neviděl, aby v A2 někdo recenzoval knihy pana Červenáka.Víte pane, vy máte trošku problém určením cílové skupiny. Určitě víte, že každé dílo má svou cílovou skupinu – film, kniha, … a také recenze. Určitě i Vy jste zaregistroval, že filmové recenze například v Cinemě a Cinepuru se diametrálně liší. Recenze na místním serveru, jehož cílovou skupinu z velké části tvoří adolescentní publikum, je směrována právě této skupině, která by oné odborné terminologii nerozuměla. Pevnost je cílena na naprosto stejnou skupinu (snad jen s tím rozdílem, že podle dopisů ji čtou převážně zástupkyně hezčího pohlaví). Samozřejmě, že existují mistři, kteří dokáží své dílo učesat tak, aby kromě cílové skupiny bylo snadno přístupné i jiným skupinám. V románové tvorbě tak občas zazářil lidé jako Umberto Eco či Martin Amis (a mnoho dalších na které si aktuálně nevzpomenu), ve filmové podobě to může být právě Quentin Tarantino. Recenzentů a kritiků je takových bohužel pomálu, protože si myslí, že kdo se chce o umění bavit, tak se musí nejdřív vyzbrojit odbornou terminologií a podobným harampádím… A já vám to povím, že tento názor je naprostá píčovina!!! Proč si myslíte, že má Cinepur menší náklad než Cinema?Novináři ze staré školy museli být schopni napsat článek o čemkoliv, ačkoliv se specializovali na nějakou konkrétní oblast. Dobrý šéfredaktor čas od času pověřil nějakého redaktora, aby napsal reportáž, která byla naprosto odlišná od jeho obvyklého žánru (sportovního komentátora třeba poslal na módní přehlídku). Mohlo se totiž stát, že přinesl nový pohled na věc. A když se experiment nezdařil, tak je za to nikdo nekamenoval se slovy, že jsou nekompetentní. Stejně tak se s Vámi budu přít o tom, že i příbuzná odvětví mají nárok vyjádřit svůj názor na umělecká díla: Ukázalo se, že psycholog může psát dobré recenze na knihy. Stejně tak si myslím, že i já bych byl schopen napsat recenzi na film, protože stejně jako literatura je jedním z narativních uměleckých žánrů a takovému divadelnímu teoretikovi byste oprávnění k recenzi neupřel ani Vy. Zkrátka: Můžete s panem Červenákem nesouhlasit, ale tvrdit o něm, že jakožto filmově nevzdělaná osoba (a jste si tím jist? Ptal jste se ho na to někdy?), je nekompetentí film hodnotit, svědčí akorát o Vaší argumentační omezenosti.

  32. To Lara
    Nás učili tohle:Kdo umí, ten to dělá.Kdo neumí, ten to učí.A neumí ani učit, ten to kritizuje:-)

  33. To Thomas Morta
    Jo, tohle je vyšší stupeň, jaký používají literární vědci 🙂 My přízemní bychom si tu delší verzi nezapamatovali. A díky za kultivovanější vyjádření mého názoru ob jedno výše. Nemůžu než souhlasit.

  34. Thomas Morta: Tohle s Vámi je už spíš na nějakou delší debatu.Nikde jsem ale netvrdil, že je Červenák nekompetentní osoba, pouze jsem tvrdil, že psát o filmech na nějaké úrovni je zkrátka dané jen některým, ovšem to jsem myslel obecně. Já naopak názor člověka, který je schopen napsat kvalitní 500stránkový román, který se mu nerozpadne pod rukama, vítám, stejně jako vítám fušování příbuzných odvětví do filmové publicistiky. Existují třeba jisté politické filmy, které se zaobírají současným Ruskem, a pokud se k nim vyjádří politolog, je to naprosto v pořádku.A samozřejmě, tak jako recenzují filmy lidé neerudovaní, děje se tomu stejně i u knih. Jenže kniha je vnímána stále jako cosi uměleckého, či chcete-li do umění spadajícího. Kdežto film je cosi, co mají mnozí za pouhé rozptýlení po práci. A tak se k tomu i staví.A není to o respektu k cílovým skupinám, právě naopak, to je celý ten problém. Ona totiž existuje i taková cílová skupina, které může být vysvětlena teorie relativity v pěti větách, a tato cílová skupina následně pojme podezření, že snad rozumí fyzice a gravitačním teoriím. A stejně tak je to s těmi knihami a filmem. Spousta lidí si na základě čtení lehčích magazínů usmyslí, že daným problémům rozumí. Ale nerozumí. A není na tom nic špatného, ale je třeba si to přiznat.

  35. Odkaz pre Tomáša Němca: Tak to vidíš. Už roky platíš za filmové recenzie fušerom, ktorí tomu vlastne vôbec nerozumejú.

  36. Pokud někdo pochopí teorii relativity po pěti větách, tak by tomu už sakra rozumět měl, ne? 🙂

  37. Ďuro
    A my knižní recenzenti jsme jen nekompetentní pitomečci, kteří literatuře (a potažmo literární vědě) vůbec nerozumí a píšou jen pro pubertální holčiny. 🙂 Jo jo, můj názor na literární teoretiky je od dob studií, kdy jsem s nimi (tedy těmi, co to studovali) absolvoval několik seminářů, stálý a neměnný.

  38. Hej, je to trpký pocit, takto “precitnúť”. Najhoršie je, že pre mňa títo nevzdelanci boli vždy recenzentskými vzormi. Dobeš, Kopřiva, Pavlovský, Fuka (uňho som si nie istý, čo presne vyštudoval). Skrátka som si vždy rád prečítal názor človeka, ktorý namiesto onanovania nad čiernobielymi filmami má prehľad v súčasnej tvorbe (vo VŠETKÝCH žánroch, nielen v iránskych drámach a juhoslovanských muzikáloch) a vie to podať bez toho, aby ma ubíjal mizanscénami a intertextualitou a inými kravinami, ktoré žiadneho normálneho čitateľa absolútne nezaujímajú (pretože pre jeho vnímanie filmu nemajú žiadny význam). Nuž ale toto mi otvorilo oči a po 12 rokoch aktívnej publicistiky a stovkách filmových recenzií sa na to asi naozaj vykašlem.

  39. Víš co, ale o tom to přesně je, oni to dělají pro svůj dobrý pocit z toho, že umí víc cizích slovíček než jejich stejně vzdělaní kolegové (a že tomu, co vyplodí, rozumí zhruba 0,01 promile lidí, je jim šumák), a k tomu mají pocit určité intelektuální nadřazenosti nad všemi okolo. Já vždycky říkám, že ego typického literárního teoretika (ne všech, jsou mezi nimi i normální lidi, jen jich je trochu míň) je v příkrém rozporu s jeho společenskou užitečností. Ale co, já se za to nestydím, že mou cílovou skupinou jsou puberťačky. Z lidského hlediska pro mě mají puberťačky nekonečně vyšší cenu než několik žvanivých intelektuálů z Plavu, Nyxu a podobných periodik a internetových diskusí.

  40. Ďuro Červenák: Člověče, tvoje nenávist vůči náročnějším filmovým fanouškům je chorobně patetická a směšná, ne-li nebezpečná. Vážně jsem netušil, že jsi s prominutím až takový netolerantní blb. Pokud se díváš na film jako “normální člověk” (normální = normalita = normalizace = konformita = měšťácká nuda… nejsi, mimochodem, stoupencem komunismu? Ti měli s intelektuály rovněž velké problémy a byli proti všemu nenormálnímu.), tak prosím. Ale uvědom si, že psaní o filmech na úrovni není o slovíčkách a mizanscéně. Je to prostě o tom, že recenzent je schopen vyprodukovat zajímavé postřehy, všimnou si něčeho a napsat o tom. Nechápu, proč sem taháš nějaké černobílé a jugoslávské filmy. Právě naopak! To, o co tady jde a o čem tu mluvím, je pop-kultura. Třeba Eco a Mýtus Supermana. Už by ses toho komplexu vůči chytrým lidem mohl zbavit, leze ti to na mozek.Jiří Popiolek: Prosím Vás, kolego, a v čem spočívá Vaše užitečnost? Já Pevnost kupuji pravidelně a Vaše texty mám v oblibě, ale, znovu Vás prosím, zachovejte soudnost a přestaňte tu Červenákovi podkuřovat.

  41. Hapex-bla-bla: Ako si si z môjho ironického komentára vyvodil, že nenávidím náročnejších filmových fanúšikov, to nepochopím. Veľmi by ťa prekvapilo, keby som ti prezradil, že som svojho času pracoval ako vedúci kina a výrazne som sa podieľal aj na programe “filmového klubu” a prednáškach o tam premietaných filmoch?Vieš o mne úplné hovno, tak si o mňa prestaň otierať papuľu. Moje články a názory sa ti nepáčia, v poriadku, máš na to právo. Buď ich teda nečítaj, alebo sa vyjadri k nejakému konkrétnemu textu a povedz konkrétne výhrady. Ale nevytváraj tu o mne obraz zadubeného malomeštiackeho komunistu (som mimochodom vášnivý pravičiar a ľavičiarov typu Paroubek a Fico nemôžem ani cítiť) a vôbec – prestaň ma riešiť. Toto je diskusia k recenzii na film Ingolurious Basterds. Hore som k nemu vyjadril názor s celkom jasnou argumentáciou (ktorú kľudne rozviniem konkrétnejšie), namiesto toho tu ľudia, ktorí s mojím názorom nesúhlasia, začali bláboliť o tom, že som nekompetentný, nevzdelaný a netolerantný blb. Úprimne, kto z toho vychádza ako netolerantný idiot?!Že ja vôbec leziem do internetových diskusií a reagujem na týchto trpaslíkov ducha… 🙁

  42. Ďuro Červenák: Já nikde netvrdil, že se mi nelíbí tvoje texty a články. Mě pouze rozčilují tvoje kategorické výroky: “normální divák se o mizanscénu nezajímá; mizanscéna je kravina dobrá tak maximálně pro filmové onanatároy”. Vůbec mám problém s lidmi, kteří se ohánějí normalitou. Možná taky proto se ti nelíbili Ingolurious Basterds – protože ten film prostě je nenormální a jiný.

  43. Hapexamendios: Ale já si o sobě na rozdíl od všech těch literárních teoretiků vůbec nemyslím, že jsem něčím užitečný a lidstvu prospěšný (a už vůbec si nemyslím, že něco vím podstatně líp než mnozí jiní). Jen dělám, co mě baví, a snažím se to dělat co nejlíp. A pokud se to někomu líbí a přijde mu to užitečné, je to jenom dobře a mám z toho radost. Ale nedělám to kvůli tomu. Toť vše. A proč bych měl Ďurovi podkuřovat, to už vůbec nechápu. Dobře se s ním znám, v něčem s ním souhlasím, v něčem ne, tady jsme se sešli, v názorech na Hanebný panchraty ani náhodou – a ani jeden z toho neděláme vědu.

  44. Já ale spíš reagoval na Thomase Mortu a ty jeho bláboly, jak nikdo v Pevnosti (na rozdíl od něj, vzdělance a intelektuála, který to přeci STUDUJE) neví nic o literární vědě, nereagoval jsem na vás.

  45. Jiří Popiolek: Tak tím se mnohé vyjasňuje. Říkám-li mnohé, nemíním tím vše. V prvé řadě Vy sám patříte mezi přední recenzenty fantastiky a s tímto vědomím usínáte. Jistě Vám to dělá dobře, Vašemu ego, jen se nedělejte. Ale z vážnějšího soudku: Mluvíte tady o nadřazenosti jakýchsi literárních teoretiků, kteréžto podezření ve Vás vyklíčilo a zjevně dál klíčí z dob studií. Ale není tomu naopak, není ten útok veden spíše ze spodních řad směrem k intelektuálům? Skutečně neznám a nedovedu si představit intelektuála, který by se vozil po méně vzdělaných. Na podobné malichernosti je věru neužije.S těmi pubertálními čtenářkami Pevnosti ale rovněž nesouhlasím, osobně mi Pevnost přijde hodně na úrovni. Mimochodem, přemluvte někdo Šlechtu, ať dá opět tu a tam dohromady ony exkurzy do historie, jak je psal asi před rokem.

  46. Hapex: Basterdi ma bavili (dokonca si ich rád pozriem znovu a zaobstarám si ich aj na DVD), ale mám voči nim výhrady a nesúhlasím s vlnou nadšenia a nazývania IB filmom roka. Z môjho prvého komentára to jasne vyplýva. Tarantino v tomto filme ale jednoducho neprekročil svoj tieň. Podľa mňa by tak urobil, keby film nepoňal len ako “hru na odkazy”, ale pokúsil sa ísť viac do hĺbky, prepracoval postavy, rozvinul jednotlivé dejové línie a pod. Pre mňa sú IB povrchná schovávačka “so znalým divákom”, ale okrem toho nemajú veľmi čo ponúknuť. To by mi inak nevadilo, ale tu ten potenciál na “niečo zásadnejšie” bol, bohužiaľ zostalo len pri srandičkách a odkazoch, čo je škoda. Keď sú plytkí, povrchní a stupídni Transformers 2, tak je to absolútne v poriadku (pretože to je ich poslanie), keď zostane na povrchu Tarantino, ktorý zjavne má na viac, tak ma to mrzí.

  47. Hape…: Ty zřejmě moc intelektuálů neznáš, co? Ale očividně se sám za jednoho z nich považuješ, což skutečný intelektuál nečiní, neb ví, že nic neví. Tak se přestaň navážet do Jirky, který patří mezi ty pokornější z lidí, které znám.

  48. Hapex: Přiznám se, že spíš než aby to dělalo dobře mému egu, je to pro mě zavazující (a často mírně stresující), a snažím se, abych žádnou recenzi neodbyl. K těm intelektuálům: opravdovým intelektuálům je to opravdu jedno. Bohužel existuje spousta snobů, kteří si na intelektuály jenom hrají. A ti jsou naopak nejukřičenější a nejhlasitější. Veškeré moje nechuť směřuje k nim, protože svou halasnou arogancí a sekernictvím (prokládaným pro oživení třeba latinskými citáty) si vybudovali nemalou fanouškovskou základnu. Můj názor je – i kritika by měla být vedena slušně a s respektem k tomu, s nímž nesouhlasím.

  49. Ďuro Červenák: Jenže pokud by Tarantino udělal to, co navrhuješ ty, vznikl by jen další film, kterých tady byly už stovky. Tenhle tvůj požadavek mě trochu zaráží. Většina režisérů by úvodní dialog utnula po dvou minutách a šla rutinně na dalších scénu. To opravdu nemáš ani trochu radost z toho, že Tarantino takový není? Ohledně hloubky filmu, já na tom byl ve čtvrtek a neustále mi to šrotuje mozek a převaluji si v hlavě každou scénu. Což, dle mě, jistým znakem hloubky je. Nadto propracované postavy a rozvinuté dějové linie nejsou zárukou hloubky a opakem povrchnosti a stupidity. Jsou pouze zárukou “klasicky fungujícího příběhu”, ale ten příběh jako takový může být pěkně blbý. Podobný pocit mám z některých soudobých epochálních čínských filmů, které se tváří hrozně hutně a propracovaně, ale nějak nejsem s to dostat se za jejich povrch a už tam nic dalšího nevidím. I když literární vědec Thomas Morta by asi argumentoval tím, že obdivovat se je třeba výstavbě těchto čínských spektáklů, ne jejich smyslu.Jiří Popiolek: A můžeš jmenovat nějakého konkrétního snoba-intelektuála? Vůbec nevím, co jsou zač, kam píšou, kde se pohybují.

  50. Hapex: Na FP nebo Nyxu jich najdeš dost a dost. Konkrétní jména nenapíšu. Můžeš to považovat za zbabělost, ale dělám to hlavně proto, že by to s velkou pravděpodobností vyvolalo bouřlivou diskusi, které se nechci účastnit. K ničemu by totiž nevedla, nikoho by neobohatila, jen by vyvolala zlou krev a sebrala všem spoustu času. Co jsem chtěl říct, jsem už řekl.

  51. Hapex: Vôbec by nevznikol “tuctový film”. Vznikla by tarantinovka, ktorej už nestačí byť len tarantinovkou. Skrátka som dúfal, že sa Quentin konečne niekam posunie. Žiaľ, nestalo sa tak. Ale to je asi len môj problém, davom jeho prešľapovanie na mieste a variovanie toho, čo sme už videli (a nie raz) očividne vyhovuje. Mne proste to, že je ten film “iný ako bežná produkcia”, nestačí. Chcel by som, aby bol aj iný než “tradičný Tarantino”.Snobi, ktorých spomína Jirka, fungujú napr. na čsfd.cz. Jeden ukážkový napríklad začal svoj príspevok slovami: “Pokúsim sa vyjadrovať jednoduchšie, aby ma pochopili aj menej nároční čitatelia…” Ale ty isto vieš, o kom hovorím, však? ;-D

  52. ad flame
    to Jiří Popiolek: Na mě se klidně prstem ukázat může, moje ego to snese:-)Ale dovolil bych se trochu hájit – přiznávám, že soud, že nevíte o literární vědě nic byl nadsazený, nicméně nejmenoval jsem tento příklad proto, abych Vás nějak shodil, ale abych obhájil, že Váš názor je stejně právoplatný jako názor libovolného sběratele titulů před i za jménem. Nevím, jestli je to dané mou neschopností se vyjádřit, nebo Vaší vášnivostí, s jakou se často zapojujete do debat, ale tentokrát jsme si očividně neporozuměli a střílíte do vlastních řad. Já Hapexamendiovi psal, že má problémy s určováním cílové skupiny a pokud jsem mluvil o tom, že píšete pro pubertální holčiny, tak jsem mluvil o tom, že vzhledem k tomu, že cílová skupina Vašich textů jsou pubertální holčiny, tak píšete dobře!to Ďuro Červenák: Naprosto souhlasím ohledně názoru na pány Pavlovského, Kopřivu a Dobeše (na jejich recenzích ve Score jsem vyrůstal). Pana Fuku jsem bohužel zažil jenom jako legendu o níž všichni mluví, takže bohužel nemohu soudit, ale s Vašimi závěry ohledně přístupné mluvy souhlasím!to Hapexamendios: Thomas Morta by se zdržel argumentování, protože o čínské kinematografii, potažmo kultuře ví prd. Fascinuje mě, že Vás ani nenapadlo, že byste mohl mít pravdu jak Vy, jakožto zástupce oné nepočetné skupiny vyvolených-vzdělaných diváků, tak pan Červenák jako zástupce “obyčejných” diváků. To je to o čem jsem mluvil při přesahu přes cílovou skupinu – můžeme předpokládat, že Tarantino cílil svůj snímek na Vás, ale postavil ho tak dobře, že je atraktivní i pro jiné cílové skupiny! Umberto Eco v jedné své přednášce prohlásil, že asi tak po miliontém prodaném výtisku Jména růže zjistil, že tito masoví čtenáři vnímají jeho dílo jinak.pro všechny: On intelektuální film nebo kniha je strašně pěkná věc – všechny ty odkazy a jemné detaily, které si dělají srandu z jiných děl, ze zastánců nějakého názoru či z nějakého uměleckého směru nebo zažitého klišé… Jenže pokud jich kumulujete velké množství v jednom díle, tak tomu bude rozumět opravdu málo lidí! Proč dnes lidé nečtou Dona Quijota, když je to taková klasika klasik? Protože většině už nic neříká klasický rytířský román, ani většina vzdělaných lidí ani netuší, co jsou zač autoři těch knihy, které má ve své knihovně… Zkrátka: Je to fajn, ale v poslední době bych si rád přečetl knížku u které nemusím znát 90 jiných knížek na které se odkazuje a ani nemá 90 dalších pokračování… A bohužel touto pekelnou intertextualitou (ano, mně se to slovo líbí, ale já jsem přece intelektuál-snob:-D) trpí například i současné komiksy, které jsou schopné umístit do jednoho políčka postavu z úplně jiné série, jenom proto, že je ze stejného vydavatelství. Naposledy jsem tento jev zaregistroval u nově přeloženého Lucifera 2, kde se v jednom okénku ocitl John Constantine! V rozsáhlých ságách ze světa Warhammeru se to také hemží postavami, které se později vyskytnou v samostatné knize, o WarCraftu nemluvě… No a pak jsou tu autoři intelektuální onanisti jako Gaiman či Pratchett, kteří se snaží zúročit veškeré své vzděláním tím, že po celém svém díle rozesejí drobné odkazy na cokoliv. Já už to začínám považovat za zbytečné zabírání mé paměti a finanční vydírání ze strany vydavatelství a oslavuji každého autora, který dokáže psát “kusovky”.

  53. Mne tá intertextualita :-))) vlastne nevadí, bez nej by to už nebol Tarantino. Práve naopak, baví ma. Nie však v prípade, ak je postavená nad všetko ostatné, a ak sa úmorne opakuje (Tarantinovo citovanie Leoneho a používanie Morriconeho hudby som si dostatočne užil v Kill Bill, tu mohol aspoň prísť s niečím novým). Navyše práve scéna, v ktorej je Morricone použitý, je zúfalo nefunkčná (mýtizovanie postavy Eliho Rotha, bleua…).

  54. Ďuro, ale naozaj. Uveď po dva nové filmy (povedzme 2007-2009) s hodnotením 4/10, 6/10, 8/10 a 10/10 aby sme vedeli odhadnúť tvoj vkus.Teda jeden 6/10 už máme, Bastardov, takže 6/10 stačí uviesť len jeden.

  55. K filmu se vyjadřovat nemohu (i když bych ráda:), jelikož jsme ho zatím neviděla, ale chci se zastat pana Červenáka. Přestože má úplně jiný vkus než já a s jeho hodnocením povětšinou nesouhlasím (zdá se mi, že příliš fandí některým hororům, které považuju za samoúčelná krvavá jatka – což nejspíš jsou, že jo, myslím samoúčelná:) a taky filmům o superhrdinech a filmům natočených podle komixů – ale to bude možná způsobeno i tím, že já jsem holčička a on chlapeček), přesto čtu jeho recenze v Pevnosti velmi ráda, protože mě prostě baví a o to snad jde, ne?Stejně neodolám a vyjádřím se i k filmu: Brad Pitt na fotkách z filmu vypadá fakt hnusně 🙂

  56. To Gaba – nerad Pitta bráním, ale on hnusně vypadat má:-)abych se taky vyjádřil k recenzím, úspěšnáý recenze je taková recka, která se dobře čte a autor v ní dokáže stravitelnou formou zformulovat své myšlenky, recenze je jeden z mála publicistických žánrů, který je velice subjektivní, takže autor se musí být obeznámený s celkovým žánrem, ale literární ä filmová teorie není podstatná. Důležité je si uvědomit, že recenzent na film kouká z pohledu diváka, ne filmového teoretika. Proto mi přijde napadání recenzentů a zpochybňování jejich autority tím, že nemají vystudovaný ten a ten obor jako silně neadekvátní.

  57. Gaba: Brad Pitt někdy vypadal dobře? 🙂 Co na něm ty ženské vidí….

  58. Tady to jede:-)
    2 Fenris13: A co vy chlapi vidíte na ženských, co by mohly kojit vodníky z mostu (Pamela Anderson a spol.)?;-)Ohledně Tarantina – na většinu jeho filmů se podívám, ale nikdy jsem neměla nutkání si tu podívanou zopakovat.Ohledně Ďura – ráda čtu jeho recenze, baví mě, ikdyž často vychvaluje filmy, co na mě až tak hluboce nezapůsobily.Z duše nerada čtu recenze, ve kterých pisatel dává až příliš okatě najevo svou fundovanost a inteligenci, není to zábavné a kolikrát článek spoustou cize znějících slov neřekne vlastně vůbec nic (jen naznačí cosi o recenzentově megaegu:-)).

  59. Jana677: no třeba na Pamele nevidím fakt nic :-))) Nějak mezi herečkami sex-idol nemám, nejíc se mi asi líbila Mila Jovovich s oranžovou hlavou v Pátém elementu (ačkoliv jinak nemám rád hubené ženské). Ale Pitt….z mého pohledu – Connery, to je chlapák…nebo třeba Gerard Butler, Brosnan z doby kdy hrál Bonda, Tom Cruise v Interview s upírem 🙂 To jsou chlapi převelmi charismatičtí, ale Brad Pitt???S tvým hodnocením Ďurovo recenzí souhlasím, někdy je píše až moc poutavě – např na Denní hlídku, která se mi pak absolutně nelíbila. Nicméně recenze splnila účel a převelice mně na film navnadila 🙂

  60. to Fenris 13: Cruise kdykoliv????? Och! V tom Interview byl snesitelný právě ten Pitt a je to snad jeho jediný snesitelný film 🙂 Teda ještě Dannyho parťáci, ale tam je za charismatika Clooney a Pitt mu to moc nekazí. Brosnan nikdy! Butler kdykoliv, Connery taky, to souhlas.Ďurovy recenze taky skoro vždycky beru obráceně – ale jelikož jich člověk přečte víc, tak ví, jak si je má přebrat, a potom plní účel náramně – co se jemu nelíbí, na to můžu s klidem jít, a naopak 😀 Nicméně napsané jsou dobře!

  61. Lara: Cruise právě jenom v Interview… Ačkoliv nejlépe zahrál v Tropické bouři :-))) A jo, Clooneyho taky můžu – od doby co jsem viděl Od soumraku do úsvitu 🙂

  62. to Fenris 13: Jo, to je fakt, tam Cruise skoro vůbec není :-)))))Však Clooney je taky jedinej důvod, proč na OSDU koukat, možná kromě Salmy, ale to já zas tak neposoudím 😀

  63. Ještě jsem téma “přitažliví chlapi ve filmech” diskutoval s přítelkyní a ta mi na otázku, kdože jí připadá úplně nej, odpověděla okamžitě – Statham a Reno 🙂

  64. Takže podľa Ďura Červenáka sú Hanebný parchanti zhruba na úrovni Step Brothers, Noc v muzeu 2, Anjeli a Démoni? (dva filmy sú hodnotené o bod lepšie, jeden o bod horšie). Hm…

  65. Fenris13: Tak to měla přítelkyně ovulaci :-)Tom Cruise? No fuj, ten slizoun. A Clooney vypadá jako sňatkový podvodník, Connery se dá – pokud bych byla gerontofil.lara: Co takhle Sedm nebo 12 opic? To přece byly výborné filmy.Nikde jsem nepsala, že se mi Brad Pitt zdá přitažlivý, on je prostě jen hezký, a to mohou být úplně rozdílné věci. Kolikrát se mi stalo (kdysi, kdyby si to náhodou přečetl manžel:), že mě víc než líbivý hezoun přitahoval jeho o něco méně pohledný, ale charismatický kamarád. Neodolala jsem a musela jsem tu poznámku napsat, když jsem přečetla těch 60 mužských komentářu (lara promine) k typicky mužskému filmu 🙂

  66. Alfi: Ďuro ti přece psal, že se máš řídit podle komentářů a ne podle číselných hodnocení :-)Gaba: bude mít až příští týden 🙂 Ona nemá ráda hezouny všeobecně….proto taky chodí se mnou :-)))

  67. Alfi: A tým chceš dokázať akože čo? Napr. že treba hodnotiť v rámci žánrov? 🙂

  68. Fenris 13: To je z nouze ctnost. Já to manželovi taky tvrdím 🙂

  69. To Ďuro: Myslím, že is IB zhodil len kvôli osobe autora, t.j. hodnotenie by bolo podstatne lepšie, keby identický film nakrútil napríklad Uwe Boll.

  70. Trochu s křížkem po funuse ale nevadí, já si raději přečtu zábavnou a srozumitelnou recenzi, než hromadu pro mě nepochopitelných slov a frází. Ostatně když chcete po někom aby vám řekl jestli ten film je dobrý nebo ne nečekáte že z něj vypadne slovník cizých slov.

  71. To Pařmen
    až mi dojde, tak o tom podám zevrubnou recenzi, neboj se:-)

  72. ďurko… klidne se na to vybodni a mas moji plnou podporu, tve recenze opravdu nechapu, zabavny nejsou a o filmu mi malokdy neco reknou … nezlob se za uprimnost…

  73. Hanebný parchanti
    Hanebný parchanti – Tak si myslím, že Quentin Tarantino natřel prdel všem náckům, který kdy opruzovali tuto planetu od německejch a italskejch fašounů až po dnešní vylízance z Dělnickejch a Národních stran …. díky Quentine za tuto krasojízdu …. …jako je povinná četba, tak by tohle měla být povinná filmová tvorba do všech škol …. zajímavé je, že nejsilnější hrdinové u Quentina Tarantina jsou ženy, v Kill Bill i v Hanebných panchartech – zde židovka Šošona …. film je naprosto mistrovsky natočen s obrovským poselstvím, a jestli nedostane ani jednoho Oscara, tak jsou v Hollywoodu hluší, slepí a můžou jít točit leda reklamy na psí konzervy (bez urážky psích laskomin)

Zveřejnit odpověď