Při příležitosti vydání dvacáté antologie The Year´s Best Science Fiction, které sestavuje Gardner Dozois, s ním udělal uznávaný autor Michael Swanwick rozhovor pro časopis Locus. Důvody k tomu byly hlavně dva – Dozois sestavuje výběry nejlepších povídek roku už čtvrtstoletí a 20 dílů této série znamená, že je to nejdéle vydávaná série takovýchto antologií (tři z nich vyšly v češtině). Jak se však Dozois k těmto sborníkům dostal, jak do nich vybírá povídky a do kdy to chce ještě dělat?
Dozois (čti “Dozoa”) začal sestavovat antologie v roce 1972, tedy v době, kdy to bylo velmi důležité médium pro čtenáře povídek a o nových spisovatelích nemluvě. Byly to hlavně tematické sborníky originálních povídek, které připravoval spolu s přítelem Jackem Dannem.
V roce 1977 se Lester del Rey vzdal po pěti částech série The Best Science Fiction Stories of the Year a vydavatelství Dutton začalo hledat jeho nástupce. V první řadě se zeptali Danna, ten odmítl, ale doporučil Dozoise. Další radu obrátit se na tohoto kvalitního autora dostalo vydavatelství od samotného Asimova. Série sice po dalších pěti letech zanikla, Dozois si však získal jméno. A tak v roce 1984 dostal nabídku na masivní antologie nejlepších povídek od vydavatelství Bluejay, které brzy převzalo vydavatelství St. Martin´s a drží se jich dodnes.
Jak do knihy Dozois vybírá povídky? Čte všechny sci-fi povídky, které v angličtině vyjdou. Název a poznámku o každé si zapíše do notebooku. Koncem roku si potom projde všechny poznámky a ještě jendou pročte povídky, které se mu zdály zajímavé. Ani ty se samozřejmě do sborníku nedostanou všechny. Dozois si dobře uvědomuje psychiku čtenáře a proto se snaží vyhnout shodným tématům, atmosféře, délce či dokonce zdroji při větším množství povídek. A poté ještě nastupuje fáze získávání, která, pravda, také trochu překope výběr – někdy jsou povídky k dispozici pro reprinty až po delším čase, někdy je v knize autor či agent nechtějí, jindy jsou příliš drahé. Nakonec je však Dozois vždy se svojí prací spokojený.
Dozois neplánuje v nejbližším čase s touto sérií skončit. Lépe řečeno, nechce s ní skončit vůbec, dokud ho nevyhodí anebo nezemře – tak skončily slavné série Donalda A. Wollheima (několik dílů u nás vydalo nakladatelství Laser-books) i Terryho Carra. Ani na minutu však nepochybuje o tom, že když skončí, přijde na jeho místo někdo jiný. Je to jasné, však už dnes fungují dvě další série – Davida G. Hartwella, kterou připravuje spolu s Kathryn Cramerovou a toto léto vyšla osmá kniha, a nejmladší série Roberta Silverberga, jejíž dvě časti sestavil s manželkou Karen Haberovou. Ta poslední drží opačný rekord – už po dvou částech se jí vzdal její hlavní sestavovatel a Silverberga tak nahradí redaktor Locusu Jonathan Strahan. Ten bude navíc se šéfredaktorem tohoto časopisu Charlesem N. Brownem sestavovat antologie vítězů Locusu. Spolu s každoročními nebulovskými antologiemi a vzpomínanými výběry povídek roku (každý z nich má i svůj fantasy protějšek) tak americký čtenář dostane komplexní pohled na rok v angloamerické fantastice a prakticky všechny nejlepší povídky, i když některé vícekrát. Momentálně není toto opakování velký problém – do všech tří letošních výběrů se dostala pouze jediná povídka, Coelacaths od Roberta Reeda. A když už jsme u toho, povězme si ještě nejčastější autory v Dozoisových antologiích. Trojice Michael Swanwick, Greg Egan a Nancy Kressová v nich měla po 15 povídkách.
Doplnění na závěr: Gardner Dozois sestavuje mnoho dalších antologií. Některé z nich máme možnost číst i v češtině. Jedná se hlavně o ceněné sborníky Nové dobré kusy (obsahuje průřez devadesátými léty dvacátého století) a Staré dobré kusy (čtyřicátá až šedesátá léta dvacátého století). Nároční čtenáři ocenili v češtině i sbírku Dozoisových vlastních povídek Tanec s Ježíšem. Všechny jmenované knihy vydalo plzeňské vydavatelství Laser-books. – pozn. šéfredaktora
no jestli pan Dozios pečte opravdu všechno co v americe výjde tak má můj obdiv. To musí být opravdu práce na celé roky