Film X-Men 2

Jednička slavila celkem slušný úspěch, i když v našem, americkými superhrdinskými komiksy nepříliš zasaženém národě asi nezanechal takový dojem, jako v zemi svého vzniku. Byl to celkem inteligentně splácaný pilotní díl série na motivy stejnojmenného komiksu z produkce Marvelu. Dvojka jde dál. Scénář už nezavání celkem inteligentní splácaninou, ale celkem inteligentním scénářem. Není už tak přímočarý, a i když se tvůrci hodně snažili, aby to všechno pobral i Američan, co má v hlavě víc sádla než pilin (nebo co v té hlavě vlastně je), nedělají z diváků zbytečně hlupáky.

Zápletka je jednoduchá jako složená rubikovka. Všem mutantům totiž hrozí poměrně tristní záležitost. Smrt. Nezbývá než aby se úhlavní nepřátelé Magneto (Ian McKellen) a profesor Xavier (Patrick Stewart) spojili a společného nepřítele odstranili. I tak se ale rozprostřou sítě intrik, které vedou k přeběhům na druhou stranu, zradám či zneužívání situace ve svůj prostěch a rubikovka je najednou rozložená a dožaduje se opětovného složení, což už se tak jednoduše rozhodně netváří. No a do toho všeho ještě Wolverine (Hugh Jackman) řeší svou minulost, jako kdyby neměl se vším ostatním dost práce. Vůbec Wolverine se chvílemi tváří jako hlavní hrdina tohoto snímku, ovšem jen zdánlivě, protože je jen jeden z mnoha mutantů, kteří nakonec zajistí poměrně uspokojující zvonec (po kterém je pohádky konec) i šňůru, kam půjde příště pověsit zvonec další. Jeho paralelní minipříběh i charisma mu však zajišťují přednostní umístění na plakátu a Storm je vedle něho jenom proto, že ji hraje Halle Berryová, hollywoodský ksicht nambr van.

Herecké obsazení je hodně vydařené. Na jedné straně velice zkušení a kvalitní herci (Ian “Gandalf” McKellen), na straně druhé mladí, krásní, talentovaní a perspektivní (Halle Berry), řečeno slovy jihoamerické telenovely. Svůj part každý odehrál bravůrně, asi proto, že je “těch hlavních” tolik, že se někteří ani pořádně nedostanou ke slovu.

Zatímco z minulého dílu jsem získal neslaný-nemastný pocit, že X-men jsou jen podivný slepenec hrdinů, kteří by ty všechny problémy při troše snahy i zvládli sami, tentokrát mě pohltil i týmový duch, bez kterého by se to tentokrát nepovedlo a série by tak katastrofálně musela skončit už druhým dílem.

Proti speciálním efektům nemám jediné slovo. Mohl bych hrdinně kritizovat jeden, zhruba vteřinový záběr, v kterém se valí obrovské proudy vody lesem a smrky jsou natolik ztepilé, že to s nimi ani nehne, ale domnívám se, že by to nestálo za slovo, natož za celou větu, natožpak tak dlouhou, jako je třeba tato (á sakra). Už od prvních okamžiků, kdy se v plné síle představí nový přírůstek do rodiny – pobožný němec Nightcrawler -, jehož mutace mu dovoluje dokonce jednoduchou teleportaci, jenom zíráme na spektakulární efekty, které nevypadají tak umělohmotně, jako ve Hvězdných válkách, ani kýčovitě, jako ve Hvězdných válkách, ani nepatřičně, jako ve Hvězdných válkách (například).

X-men také překvapuje svou vážností. Na rozdíl od Spider-Mana nebo Daredevila nemá ani jedna z postav v popisu práce “hláškovat”. Vtípků vyslechnete tak málo, že očekávat od X-men 2 nějakou komedii by bylo to nejhorší, co byste mohli udělat. Spíše se připravte na zcela seriózní debaty o roli mutantů na Zemi (berte klidně jako alegorii všeho, co je na světe v menšině), o síle moci či o hořkosti zrady. A také se připravte na pěkné souboje, efekty, herce a… další díl! Film se bohužel chvílemi zbytečně táhne – asi by se daly přímo vytipovat místa, ve kterých to vázne a neškodil by větší spád, ale autoři se spíše snaží filozofovat a dramatizovat než šaškovat a sprintovat. Prostě jsem jim to bez mrknutí oka prominul, akorát jsem to musel zohlednit v celkovém hodnocení.

Doporučení na závěr: Dvojku považuji za lepší, než je jednička, přesto se určitě nejdříve podívejte na první díl, pokud jste ho ještě neviděli.