A máme tu druhý díl Fantasticky prostřena! Po snídani dle Pratchetta přichází na řadu Star Trek se svou slovutnou plomikovou polévkou, kterou uvařila Vendula. Dobrou chuť!
Základem pro můj opovážlivý čin byl recept ze stránek www.geekychef.com, který byl ale v angličtině, takže jsem z něj se svou chabou znalostí angličtiny vykutala zhruba toto:
Přísady:
4 lžíce olivového oleje
2 hrníčky nakrájeného pórku, pouze bílá část
2 lžíce jemně nasekaného česneku
Sůl
2 hrníčky mrkve, nakrájené na kolečka
1 hrneček lima fazolí
1 hrneček květáku
2 hrníčky čerstvých zelených fazolí, nakrájených na délku 1 palce
2 kostky zeleninového bujonu
4 hrníčky oloupaných a odzrníčkovaných rajčat
2 klasy kukuřice bez vnitřku klasů
1/2 lžičky černého pepře
2–3 lístky čerstvé bazalky, nakrájené na proužky
1/4 šálku čerstvé petrželky
1 nebo 2 lžíce citronové šťávy
Postup:
Rozehřejte olivový olej ve velkém hrnci na střední stupeň. Přidejte pórek, česnek a trochu osolte. Smažte, dokud zelenina nezměkne. Přidejte mrkev, lima fazole, květák a zelené fazole, povařte pět a více minut, občas zamíchejte. Zesilte stupeň varu a nechte vývar povařit. Až se bude směs vařit, přidejte rajčata, kukuřici a pepř. Pak vařte až do doby, kdy bude zelenina doměkka tak, aby se dala propíchnout vidličkou, ale nebyla rozvařená. Přidejte sůl dle chuti. Sundejte z plotny a přidejte petržel, bazalku a citronovou šťávu. Rozmixujte vše v kuchyňském robotovi. Někteří členové posádky tvrdí, že je polévka chutnější se zakysanou smetanou či parmezánem, případně s krutony.
Jelikož jsem pár ingrediencí nesehnala v tak požadovaném stavu, jak měly být, hezky počesku jsem nahrazovala. Jednalo se hlavně o lima fazole, které nahradily klasické bílé fazole ve slaném nálevu. Záhadou mi tedy zůstane, o jak velký aspekt chuti jsem se připravila. Místo čerstvých zelených fazolí jsem použila konzervu a u kukuřice jakbysmet, nicméně do polévky šlo vše bez nálevu a propláchnuté ale i tak jsem pak polévku už vůbec nemusela dosolovat. Mírnou změnu jsem udělala i na postu rajčat, nemám ráda ta velkoobchodní klasická rajčata bez chuti a zápachu, takže do vývaru zahučela vanička cherry rajčátek. Sice jsem si tím na sebe lehce upletla bič a při oloupávání maličkých jablíček mi na mysl vyvstávala myšlenka o sviních klouzavých, změny ale ve finále nelituju, i když asi není na chuť tak markantní, jak jsem si představovala. Vodu jsem typicky česky přilila bajvočko a bujon přidala před rajčaty a kukuřicí, takže než jsem rajčátka zpracovala, vše se krásně provařilo. Následně jsem vše rozmixovala tyčovým mixérem, odolnější kousky mrkve vylovila a zdrtila chopperem, smíchala a naservírovala tak, jak vidíte na obrázku. Výsledkem je hutná krémová polévka lehce nasládlé chuti, která neobsahuje žádné řasy, neprodlouží vám ušní boltce, neobarví krev nazeleno, ale budete pořádně nasyceni, což je možná jeden ze základních kroků k tomu žít dlouho a blaze.
Pokud máte s fantastickým vařením zkušenosti a máte chuť se na rubrice spolupodílet, neváhejte se ozvat na redakce@fantasyplanet.cz.
Přečtěte si i první díl našeho Prostřena – zeměplošská vejce se slaninou dle Samuela Elánia!
To je geniálně napsané:)))
Jenom bych namítla, jakožto dlouholetý trekkie, že jsem byla vždy pevně přesvědčena, že plomiková polévka je zelená…. ani nevím proč. Člověk se pořád učí.
*okamžitě začala promýšlet, jaká je primární barva rostlin na Vulkanu vzhledem k převládající vlnové délce světla jejich mateřské hvězdy*
To Passa
Děkuji za pochvalu, moc si toho cením.
Zdá se, že použitými pozemskými ingrediencemi a nepoužitím barviva se holt k té pravé nefalšované zelené nedostanem, leda tam možná vrazit kelp, ale to bych se bála, jak to bude s chutností. Jinak osobně to byl můj debut s krémovou polévkou a o úspěchu tohoto pokrmu u nás svědčí fakt, že z pátečního velkého hrnce plného polévky do neděle zbyla malá kameninová mistička. 🙂
To se musí u nás taky zkusit! Od doby, co piju po hospodách jen Earl Grey (horký), tohle prostě nesmím vynechat. 😉
zdenek
Jako profesionální kuchař se musím smát. Nahrazování ingrediencí a používání bujonů. Ne děkuji…
to Zdenek
Klidně se smějte, pokud tu budete klást nároky jako na profi kulinářský server. A pokud dle receptu uvaříte z čerstvých surovin a bez bujónu lepší polévku, jenom Vám pogratuluji.
zdenek
Nemusíte být profi, abyste nemusela používat bujon. A ano, pravděpodobně bych uvařil stokrát chutnější polévku. Jen jsem chtěl naznačit, že tenhle styl vaření se používal naposled za totality.
zdenek
Nehledě na to, že se jedná o jakousi zeleninovou polévku, ve které polovina ingrediencí nedává smysl.
to Zdenek
Tak používám totalitní praktiky, to je zrovna dnes celkem trefné, ne? Prostě je to v tom receptu, tak jsem plus mínus podle něj postupovala. Včetně toho bujonu a zeleniny na dvě polívky.
2 zdenek
Mno a co si přestat honit triko v komentářích a ukázat nám amatérům, jak vaří profesionál, co? Tohle je otevřená rubrika, příspěvky čtenářů vítány, pravidla jsou jasná – uvařit podle receptu, který se objevil kdekoliv v SFFH, což pánovi zřejmě uniklo. Viz podlední věta pod fotografií výše. Rád se nechám poučit. Takže?
to zdenek
To, že se někdo, kdo je v oboru profík, prsí na někoho, kdo profík není, tomu se zase jenom usmívám já. Je to totiž toliko Vaše vizitka 🙂
jen bych podotkla – jakožto člověk, který v profesionální kuchyni nějakou dobu pracoval (pokud je kuchyně frekventované restaurace v Brně pánovi dostatečně profesionální) nechovám pražádné iluze o praktikách opravdových kuchařů. Jedna věc je prsit se před kamerami v televizním pořadu a druhá je opravdu uvařit pro nabitou restauraci v době podávání meníček. Bujóny jsou ještě to nejmenší…
No, tak nějak:-) Asi jako když jsem si v dobře vypadající restauraci dal meníčkový kovbojský fazole a přinesli mi ohřátou konzervu s kouskama měkkýho salámu. ..
Zdenkovi: Ty si ňákej Babica poslechni…
Jacques: S konzervou jsi dopad ještě dobře:)
Já si od jisté doby nedávám v žádné restauraci opékané (varianta: americké) brambory. Nerada bych totiž potkala na talíři tytéž exempláře, co byly den předem prezentovány jako vařené nové a nestačily se sníst, takže do následujícího dne přežily osychající v lednici a dočkaly se reinkarnace na pánvi s olejem…
O palačinkách bych taky mohla vyprávět:)
to Passa
Néééé, teď jste mi naprosto zavraždila iluze, bo emerický brambory si dávám jako přílohu nejčastěji. 🙂 A úplně zbožňuji noční můru všech kuchařů, plátek masa s nivou. 😀
to VendulaB: To je mi líto:) Ohledně restaurací doporučuji vůbec držet se dál od brambor. Někteří profesionální kuchaři jsou strašně líní škrabat se s nimi (můj bývalý šéf začínal každé ráno směnu vsedě na stoličce nad kýblem brambor…) a pokud není provoz dostatečně velký (myslím opravdu velký, třeba vysokoškolská menza), aby ospravedlnil investici do strojové škrabky, tak líní kuchaři objednávají brambory už oloupané a zabalené do igelitu, naložené ve speciálním roztoku, aby neztmavly. Co ten roztok udělá se stravitelností, si dovedete představit…
to Passa
No těbůh, já si z drtivé většiny dávám brambory… to asi hranole z fastfoodu jsou z bláta do louže, co… no ale jak sleduji pořad s panem Šéfem, občas lépe do zákulisí nevidět… a radši nikam nechodit a doma si, byť pak zpražené okem experta, kuchtit plomikové polévky. 😀
to Vendula
Nechápu, tys vážně měla tyhle iluze? Naopak mě zrovínka tohle nijak nepřekvapuje a co hůř, snad mi to ani nějak dramaticky nevadí. Pokud si za ně teda neřeknou nějakou židovskou cenu. Fakt to svým způsobem chápu. Jako třeba když si dám z menu krémovou polívku, je super a pak kouknu na lístek a vidím, že den předtím byla svíčková. Hned mi to secvakne, pokrčím rameny a řeknu si no? Doma taky jídlo nevyhazujem a hledíme to zužitkovat. Takže pokud je to dobrý a za rozumnou cenu, no problemo. Ovšem když je někdo namistrovanej, drahej jak lehká děva a ještě není jídlo k žrádlu…
to Schramm
Neboj, to bylo myšleno v legraci, přesně vyznávám tvoji strategii, a pokud se chci plácnout přes kapsu, dávám si třeba špíz nebo něco co nemívám denně… a že jsem se takhle už setkala s velmi dobrými jídly… Když dám stopade za secondhandový ameriky a plátek kuřecího s nivou, plus pití tak to myslím je v mezích.
Ale je fakt, že lepší kuchtit doma. Největší rozdíl mezi kuchařem profesionálem a kuchařem amatérem je totiž ten, že profík používá bujón ve větší krabici:)))
Krom toho, když se držíš regionální kuchyně, nemusíš nahrazovat suroviny… aspoň teda já se od domácí bramboračky nějak nemůžu odloučit.
zdenek
Když čtu vaše příspěvky o špízu jako něčem lepším a cítím tu naprostou neschopnost přijmout kritiku, tak lituji, že jsem k článku přidal svůj názor. Zdraví Vás milovník fantasy a zároveň poctivé kuchyně Zdeněk.
to Zdeněk
Tady zazněla nějaká kritika? V původním slova smyslu? Tj. upozornění na chyby a následná rada jak věc zlepšit? Nemyslím, že by tu panovala neochota se poučit, veškeré reakce se podle mého týkaly nabubřelé samolibosti jak by to profík uvařil stokrát lépe než amatér. Bylo by ostatně smutné, kdyby ne…
to Schramm
A vy jste kdo? Nějaký strážný pes, který se zastává slabších a tráví svůj život na diskusích? Laskavě přestaňte překrucovat mé příspěvky a pravdu jako takovou. A prosím neobtěžujte se s reakcí, Vaše bláboly mě nudí.
2 Zdeněk
Stále postrádám odpověď na svou otázku, zda se dočkáme vašeho příspěvku do této rubriky. Článek milovníka fantasy a zároveň profesionálního kuchaře by byl bezpochyby přínosem. Podotýkám, že ta nabídka je myšlena zcela vážně.
to Zdenek
Pokud dobře vidím, Schramm tu má zlomek příspěvků oproti vám. Lidé kteří mne znají, vědí, že s kritikou problémy nemám, ale pokud se mi vysmějete za náhrady (a to se bavíme o třech položkách z ca. patnácti) a bujónu, přičemž neporadíte s alternativou jakou použít, zní to spíš směšně. A ano, když si v blahé nevědomosti vezmu gumoidní špíz u nás v kantýně a pak za dvěstěpade v restauraci dobrý a s plnou parádou, hodnotím jej jako lepší. Mně osobně Vaše příspěvky líto nejsou, aspoň jste o článek projevil zájem, byť negativní. Pokud vaší rodině a okolí vaříte pouze z čerstvých ingrediencí bez použití náhražek, jsou to šťastní lidé, ale já to z časových a finančních důvodů nezvládám. Stejně jako devětadevadesát procent lidí s průměrným platem a nadprůměrnými finančními závazky.A v této rubrice by ta jídla měla být uvařitelná drtivou většinou čtenářů.
U kuchařské rubriky se tohle pořekadlo hodí obzvláště: nekrmte trolly! 🙂
Nevíte někdo, kde se dá sehnat recept na tu slavnou “stew”, kterou uvařila Éowyn ve filmovém Pánu Prstenů? Takovou tu, kterou se napřed snaží udat Gimlimu (Oh no! I couldn’t!) a pak ji vnutí Aragornovi (I made some stew. It’s not much, but it’s hot.) a ten se ji chudák snaží nepozorovaně vylít, ale nakonec ji hrdinně sní?
Tohle by nám mohl uvařit Zdeněk. Základem toho receptu totiž je, že absolutně nenahrazuje suroviny, ale přesto to není k jídlu:))))
Ad bujón
Je pravda, že původní recept http://www.geekychef.com/2010/01/plomeek-soup.html říká “2 quarts vegetable broth”, tedy 1,9 l tekutého vývaru, který může být i opravdový. Má se přilít po “Zesilte stupeň varu”, což český postup jaksi vynechává.
to Jan Vaněk jr.
Já tam psala, že moje angličtina je chatrná. Profesionální překladatel holt v tu chvíli při ruce nebyl… Omlouvám se za svůj zločin.
žracon
Co takhle někdy zjara uspořádat “žracon”? Privátní předkolo jsme si před pár lety dali s Jackvézem a JWP u JWP na boudě – podařilo se mi oba přežrat (opravdu přežrat a ne ožrat) do bezvědomí. Byl to tehdy velmi nedietní víkend…
Střelec: Přiznám se, že jak zásadně nejezdím na cony, tak na tenhle bych jela:)))
zjara budu ve třetím trimestru a to moje žrací schopnosti překonávají možnosti obyčejných smrtelníků několikanásobně. Zastánci zdravé výživy těhotných by asi z mého jídelníčku dostali žlučníkový záchvat…:)
žlučníkový záchvat?
Pokud zastánci zdravé výživy dostanou záchvat, zbydou na nás jejich porce. To vypadá jako plán….
Můj oblíbený pokrm je speciální zelňačka: do kotlíku pokrájíme půlku hlávky zelí, dvě brambory, “polévkovou” zeleninu, přidáme uzené koleno, přisypeme polévkovou směs “Ontario” (rýže, divoká rýže, mungo fazole a sušená zelenina), zalijeme vodou, osolíme, okořeníme dle chuti a vaříme do měkka. Pak vyndáme koleno, obereme ho, kosti dáme psovi, část masa sníme hned, zbytek pokrájíme zpátky do polívky a necháme ještě chvíli bublat. Konzumujeme s chlebem… Když hladina v kotlíku poklesne, dosypeme další suroviny, dolijeme a znovu vaříme. Mezi přisypávané suroviny může místo kolene přijít pikantní klobása, jiné uzené, nebo normální maso.
Tak jsem hledala tu stew a představte si, že existuje celé diskuzní forum, kde se lidi snaží přijít na to, co v tom plavalo. Nejčastější tipy jsou “kusy tučného”, “kousky žaludku” a “příšerně rozvařené knedlíčky”. To by nemělo být tak těžké napodobit…
to Passa
Já myslím že by stačil kousek jater špatně zbavených žlučníku a bylo by to just nepoživatelné.
to Passa
Já myslím že by stačil kousek jater špatně zbavených žlučníku a bylo by to just nepoživatelné.
Vendula B. To by asi mělo jinou barvu, kdyby v tom byla játra. Ono to bylo takové vyblité bílé… asi jako kdyby se pokoušela udělat bešamel. Špatně udělaná zásmažka je spolehlivý zabiják chuti.
to Passa
Jo ták, já myslela, že šlo prioritně o tu nepoživatelnost.
lodní zásoby
No, když tu šly ty kecy o čerstvejch surovinách a podobně, dost by mě jako netrekkieho zajímalo, kde by se na palubě hvězdoletu léta křižujícího vesmírem vzaly. Měly lodě téhle třídy vlastní palubní zemědělskou výrobu, nebo bylo všechno ze skladu/mražáku, či dokonce čerstvě syntetizované z recyklátu? Tenhle problém kdysi probírala jedna Nesvadbova povídka, ve které se našla perfektně fungující loď s mrtvou posádkou…
to Střelec: c je správně. Měli syntetizátory, myslím, že se jim říká replikátory.
Přijdeš k mašině ve zdi, zadáš příkaz a jídlo se ti materializuje z obláčku hvězdiček i s talířem.
materializuje?
Raději bych nerozebíral, z čeho je ten obláček hvězdiček…
Ale takový kuře po filipínsku, tam je situace jasná. Recept je na netu, začíná větou:”Kuře naporcujeme sekerou na menší kousky…”
Střelec:
Fungovalo to na principu transportéru – neříkej mi, že jsi nikdy nezakopl o hlášku “Beam me up, Scotty!” Prostě, něco paprskem rozebereš na elementární částice a zase jinde to pomocí paprsku složíš. Přičemž v transportéru šlo o to, složit to do původní podoby, zatímco v replikátoru šlo o novou podobu zcela jinou. Nakonec, na subatomární úrovni jsou všechy protony stejné…
Co bylo původní náplní replikátoru, nikde není psáno, ale vzhledem k tomu, že Enterprise nikdy neodhazovala exkrementy…
to Passa
No tak myslet na tohle denně, tak ten Earl Grey Picardovi pěkně zhořkne… 😀
to VendulaB: Myslím, že v TOS to ale ještě tak drastické nebylo. Matně si vzpomínám na kuchyni a kuchaře, ovšem dají se najít i zmínky o syntetizovaných potravinách – najmě “syntheol” – syntetizovaný alkohol, údajně příšerný bolehlav. Mám dojem, že v TOS to ještě jelo tak nějak napůl, syntetizátor byl schopen dodat základní suroviny (cukry, tuky, proteiny) a udělat z toho poživatelné jídlo už bylo úkolem kuchaře. Myslím, že to byl hlavní důvod nápadně častých výsadků v TOS – jak známo, Kirk se nikdy nespokojil s průzkumem planety z orbity, proto měl taky tak velkou spotřebu praporčíků v červených uniformách… možná že tam vždycky lezl, aby konečně ochutnal nějaké pořádné jídlo?
bioplyn
ST mě až na pár ukázek prakticky minul, tudíž mě minuly i odpovídající hlášky. Ale narazil jsem na zajímavý vysvětlení jednoho aspektu:
Neodhazovali exkrementy – z úsporných důvodů lítali v podsvětelným režimu na bioplyn, stejně jako ISD ve Star Wars. Oficiálně se to ale nepřiznává, nevypadá to dobře ve sdělovacích prostředcích.
udělejme si paštičku
je chutná, z čerstvých surovin a bez bujónu(to je pro Tě, Zdéňo) a hotoví se takto:
Orestujeme drůbeží jatýrka na sádle, možno i s kvarky, teda škvarky. Část si uložíme zvlášť, zbytek proženeme masomlejnem i s omastkem, přidáme na 1 pytlík jater 2 balíčky tvarohu, dodáme posekaný zbytek jater, anebo taky né, dokořeníme a tak dle chuti jednoho každého, je to tvůrčí recept k volnému použití, taxi s ním dělejte co chcete a ten tvaroh tam vůbec nechutná tvarohově
no a taky můžem myšaku, tedy musaku – orestujem cibuličku, dáme mleté maso, taky orestujem, zalijeme protlakem(musí být, je to tak o moc chutnější než s kečupem), dáme co doma máme – fazole, rýží, kukurůz, zeleninu nějakou – tvořme bez váhání – povaříme, vylejeme do pekáče(ne do záchodu vy jedni takoví!), brambory vařené ve šlupce a oloupané(jak jinak) procpeme salátovou mřížkou (či jak se to jmenuje, u nás salátová mřížka) do toho pekáče, zapečeme, poklademe sýrem hustě prosím,(to je málo, ještě) a dopečeme
dobrou noc, chuť a příjemné zažití
Televízna polievka
Neviem. Naposledy, keď som videl Star Trek, tak polievka bola jemne svetlejšia, ale farba sedí.
No já o tom fakt přemýšlela, protože vzhledem k tomu, že naše Slunce je žlutý trpaslík, převládající barva slunečního svitu na Zemi je okolo 550 nm vlnové délky a tím pádem se většina rostlin adaptovala na chlorofyl a proto jsou kytky zelené, nedává žádný smysl, aby byla zelená vulkánská plomiková polévka, když vulkánské slunce je rudý obr a kdoví jako xantofyly si vyvinuly jejich kytky. Nejsem natolik biofyzik, abych to dovedla odhadnout:)
Vendulo, tak jinak, je to prostě sračka a styděl bych se s podobným návodem vylézt na světlo boží. Ale poté co jsem viděl tvou postavu, jsem se utvrdil ve svém názoru, že sníš asi opravdu všechno.
Zdeňku –
– nejsou voni Rampas? Ale asi ne, ten se nechová až tak jako dobytek (omlouvam se skutečnému dobytku). Ještě bys mohl bejt Pohlreich, nebo jeho obstojná imitace. Ale ani ten by z vezených zásob hvězdoletu po půl roce letu nevyčaroval nic lepšího. A to by měl zcela po zásluze hubu permanentně “v gypsu”.
Výtvor přesně odpovídá tomu, co se dá po několika letech cestování vesmírem sehnat na kosmické lodi, tedy hydroponice, recyklátu, nebo něčemu materializovanému z volně poletujících atomů. A jednotlivé atomy patrně moc čerstvé nebudou.
Nemluvě o jídlech ve filmu a reklamě, které jsou povětšinou lahodné pro oko, leč nepoživatelné.
aha, takže Zdeněček nám od argumentace ad rem přešel k argumentaci ad hominem. Výborně. aspoň víme, že se s ním nadále v diskuzi nemusíme zabývat, když ani neumí slušně diskutovat.
to Zdeněk
Však tě s tím nikdo na světlo vylézat nenutí, a už vůůůůůbec ne to vařit a nedejbože jíst! 😀
to Zdeněk
🙂 Je to váš názor. Ale husy jsme spolu nepásli a ohledně mého vzhledu vám nemusím nic vysvětlovat. To si nechávám pro lidi kterých si vážím.
a teď –
– něco na zub. Od masa, většinou se to připravuje na ohni v terénu…
Krkovice po žabožroutsku:
Plátky krkovice vykostíme, lehce osolíme, okořeníme (směsí na stejky) a naklepeme. Na pánvi rozpustíme pár kousků špeku (kvalitní se vypeče téměř do ztracena) a plátky krkovice po obou stranách osmahneme. Pak je podlijeme vínem (mělo by být červené, ale Tokaj furmint se též osvědčil) a necháme bublat, dokud sos nezhoustne. Podáváme na chlebu (či mezi dvěma krajíci chleba), dalším kusem “brzdy” vytíráme z pánve omáčku a zapíjíme zbylým vínem.
to Passa
Přesně. Zdeněk se tímto stal zcela nerelevantním pro jakoukoliv diskusi. Bavit se jakkoliv se zjevným buranem a hulvátem je holt jak házet perly sviním, jak se říká.
Já jsem možná nerelevantní pro další diskusi, protože jsem řekl jak to cítím, ale to nic nemění na tom, že podle mého názoru (samozřejmě špatného, jak jinak, totalitní web nezměním) polovina redaktorů na fantasyplanet není relevantní sepsat článek za který bych se nestyděl.
Dřív to mělo nějakou úroveň, teď si tady připadám jako malé dítě.
to Zdeněk
Jako malé dítě se chováte když se snížíte k osobním urážkám. Pokud chcete pozvednout úroveň Fantasyplanet, pokud se nemýlím, noví redaktoři jsou stále vítáni. Pokud chcete jen mlít pantem, diskuse na iDnes je o pár dveří dál.
to zdeněk
Jak tak probírám vaše komentáře, došel jsem k názoru, že jste jednoduše nabubřelý narcis a dobytek. Možná tomu nebudete věřit, ale ani jedno z toho nestojí za ventilování na veřejnosti. Jestliže totalita znamená eliminaci podobných lidských prasat ze slušné společnosti, pak tedy sláva “totalitnímu webu”!
Zdeňku Zdeňku, pozor na používání cizích termitů, je to vždycky velké rizoto.
Doporučuji nastudovat význam slova relevance.
to Zdeněk
Být hrubý na ženu je ohavné.
to Zdeněk
Nikdo vás nenutí sem chodit. 🙂
to Kulagin
Říkat pravdu je ohavné?
to zdeněk
Nejde ani tak o to co říkáte (o lecčem se dá diskutovat), ale jak to říkáte. Souhasím s tím, co řekl Kulagin. Vyjadřujete se o někom koho neznáte, hodnotíte člověka podle vzhledu. To je přízemní. Jinak rád bych si přečetl něco od Vás – je to někde možné?
to Zdeněk
Být klávesovým kulturistou je velmi pohodlné. Jak jsem napsala, je to váš názor, ale říct jenom “je to sračka” je velmi daleko konstruktivní kritice, kterou jsem od vás jako údajného kuchaře profesionála očekávala. Vyčerpal jste inteligentní argumentaci až překvapivě brzy. Druhá otázka: Dokázal byste mi toto říct při přímém kontaktu do očí? Abych poznala nejkrásnějšího muže světa a nejúžasnějšího kuchaře pod sluncem? Samozřejmě jsem si vědoma že když něco zveřejňuji a pohybuji se po akcích, tak mne asi někdo pozná. Riziko podnikání. Ale tím dětinským trollováním se ztrapňujete jen vy sám. Tato rubrika má poskytnout zábavu a jisté ztotožnění se s určitým segmentem fantastiky přes chuťové vjemy. Nenabízím to v žádné restauraci, nelezu s tím do kulinářské soutěže, nepožaduji za to peníze, naopak, peníze jsem do toho investovala jen já, abych ve své volnočasové aktivitě pomohla rozšířit rubriku, která mi svým nápadem přišla skvělá a ještě jednou, když to někdo uvaří lépe, bude to skvělé a moc mu držím palce. Tak mi vrtá hlavou, co vám vlastně vadí. Nebo se prostě někde potřebujete vyblít?
Vendulo, omlouvám se. Jste nejlepší, vaše dovednosti nezpochybnitelné. Dál žijte ve svém snu.
Jakou konstruktivní kritiku chcete? Od začátku tady upozorňuji na to, že podat někomu polévku s bujonem považuji za vrchol nechutnosti. O ničem jiném to není, uvařit zeleninový vývar není nijak časově náročné ani pracné. Trapně jste se vymlouvala na finance a nedostatek času, jako malé mimino. Proč prostě nepřiznáte, že neumíte vařit a já nepřiznám, že jsem hulvát?
Ano, jsem hulvát, protože nenávidím lenost, zjednodušování a lidskou blbost. Píšete, že s receptem nelezete do kulinářské soutěže, ale zároveň ho vystavujete na webu a nabádáte ostatní, aby onu šmakuládu vyzkoušeli doma. Potom ta česká gastronomie má nějak vypadat.
Moralizujete dobře, ale slovo “vyblít” do slovníku vážené dámy, za jakou se považujete zkrátka nepatří.
Za mou poznámku vůči vám se ale upřímně omlouvám, nechal sem se unést. Každopádně se obávám, že se tak úplně navzájem nechápeme a já si své připomínky raději nechám pro sebe. Mějte se dobře a hodně štěstí.
Nechápu, jak může někdo takhle vyšilovat kvůli receptu na polévku. Ať si každý jí co chce, třeba nějakou žoužel, když mu to chutná! Jinak vulgarity ( z obou stran ) jsou nechutné, tenhle “jwp styl” se bohužel dost rozmáhá napříč celou společností, lidé spolu už skoro normálně nemluví, jen se snaží toho druhého zesměšnit, urazit nebo překřičet. Je to velmi smutné.
Ježíši, to je zase prdel… Jestli to takhle flamuje pokaždý, chci psát další díl.
to Zdeněk
Zdeňku já se za váženou dámu nepovažuji ani omylem, ale to jsou zase jen vaše domněnky a pocity z výše napsaných příspěvků. To že se nepovažuji za mistra světa amoleta moc dobře ví ti co mne znají, cizím to vysvětlovat nebudu, když se zřejmě nikdy osobně nesetkáme. Podle výše napsaného vás holt považuju za nafoukaného trolla a vy mne za blbku která je líná dobře vařit, aniž o sobě něco ve skutečnosti víme. OK, přežijem to oba. A přinejhorším, znechucen kvalitou tohoto fóra, sem přestanete chodit nebo se budete smát. To taky přežijem.
Kulagine, děkuji Vám za zastání a omlouvám se, budu se snažit si dávat pozor na jazyk.
kdy?
Tak kdy uděláme “Žracon”? Budeme to limitovat počtem vydaných receptů, snadnou vyrobitelností, nebo roční dobou? Nasměrujem to do civilizace, nebo ven?
Na nějakém conu byly ukázky z lidožroutských pochoutek – zdroj materiálu na příští akci se dobrovolně přihlásil výše, Kuchařka stařenky Oggové už se taky alespoň zčásti realizovala, takže je třeba začít na věci pracovat.
Pokud by se organizovalo něco takového v Brně, no problem a to bych si vzala na starost Garfieldovskou linii. Troufám si tvrdit, že lasagne umím.
Jděte si radši zacvičit, to potřebujete mnohem víc…
Cvičení
Cvičení bude v sobotu ve Starý Bouli – ve střelbě. Chybí nám pohyblivej terč pro muškety…
Vítěz obdrží mražený kuře (-a) je to tradice; b)na krocana nemáme…).
17. listopadu jsem se účastnil tradiční kajakový výpravy z Prahy do Mělníka, večer před plavbou byla grilovačka. Krkovice nakládaná ve speciální směsi s mírným obsahem rumu neměla chybu. Osobně ale pro nakládání upřednostňuju víno.
Hulvátství a nadávky zřejmě nestačí, teď si tu ještě budou vyhrožovat mušketami… Opravdu otřesné.
Já teda nevím, ale podle mě se plomiková polévka vaří z plomiky, což je něco mezi okřehkem a dýní. Recept je jednoduchý: Vezmeme středně velkou (hrst) plomiky, uvaříme doměkka, rozmixujeme/přepasírujeme a podáváme. Prostě něco, co zvládne uvařit i Amanda 🙂
Kulagine…
…kde je jaké vyhrožování? Seriózní nabídka na fyzickou aktivitu s možností vytřílet si surovinu na kus žvance. Bohužel, díky aktivistům a tobě podobným nechápavcům se musí střílet na kus papíru a ne tradičně na živýho krocana, jako se to provozovalo v Americe a po jejich způsobu tady (v režii vedení keramičky v Horní Bříze) za první republiky. Měl jsem o tom na jaře článek ve Střelecký Revui.
to Střelec
Kulagin si dělal srandu. 🙂
to Střelec
Ty víš dobře o čem mluvím.
houby
Wiwi – on si nedělá srandu, jen cíleně provokuje.
Kulagine – čtení myšlenek neprovozuju. Ale fascinuje mě neochota lidí vylézt na vzduch z úkrytu sítě, stejně jako neochota řady autorů vyzkoušet si v praxi věci, o píší ve svých textech, ač je znají jen z obrazovky. Předvést se na živo, zkusit některé věci na vlastní kůži, případně říci názor do očí – to je pro dost lidí problém. Někteří se oprávněně bojí, že za své virtuální řádění budou po zásluze zcela nevirtuálně “odměněni”. Ale v tomhle konkrétním případě platí, že “ozbrojená společnost je zdvořilá společnost”, případný “hrdina” by si tudíž musel ublížit jen a jen vlastní šikovností.
Jo, opoměl jsem původně uvést, že jde o “Střílení na krocana”, tudíž z řad terčů odpadá vše se špatným druhem a počtem končetin.
to Střelec
Své názory jste si tu se Zdeňkem navzájem řekli a moc pěkné počtení to tedy nebylo. Já myslím, že se lze obejít i bez urážek. Jinak ke střílení: Taky rád střílím, ale v životě by mě nenapadlo střílet na krocana, když si ho mohu koupit. Pokud bych se ocitl někde v divočině a měl hlad tak ano, ale ze “sportu” to je nepochopitelné.