DRACULA 2000

Vítejte na exkurzi do světa hyper-technologicky vyspělých, futuristických a extrémně strašidelných upírských hororů nové doby. Kohopak tu máme? Blade, Od soumraku do úsvitu, a dál? Který z nejmodernějších filmů se zabývá upíry? Blade byl akční a atmosférický, nikdo od něho moc nečekal, ale nakonec jsem ho například já sám viděl 3krát, protože to prostě byl dobře “koukatelný” a svěží film. Od soumraku do úsvitu je příběhově zaostávající, ale jinak skvostný a trochu eroticky laděný film, který ze dvou jmenovaných jako jediný inklinuje k evokaci alespoň letmé hrůzy. O druhém díle pomlčíme.

Nyní zde máme film Patricka Lussiera (uvádí Wes Craven… ale to nikoho nezajímá). Který se rozhodl své zoubky zabořit do tepny akčních filmů a trochu si usrknout z filmu Blade a propadáku End of Days (I když i Shwarzeneger zde v některých chvílích vítězí na plné čáře). Co nám tedy vznikne? Dříve než vám na tuto otázku odpovím, rád bych se pozastavil nad tím, co pro mne znamená srovnání s filmem Blade. Blade byl rychlý a svěží, nezaobíral se historickými reáliemi, využíval naopak nejnovější trendy filmařiny a hlavní hrdina s chováním něco mezi Dukem Nukenem, Jamesem Bondem a tajnůstkářským superhrdinou, musel snad alespoň trošku zaujmout každého. Perfektní hlášky, nadprůměrné dialogy, technická kvalita a obdivuhodně zachycená atmosféra (udržená skrz celý film), dodala tomuto dílku moc a magnetismus k tomu, aby si můj bratránek sehnal kazetu (!!), což je dost zvláštní u takového filmového fajnšmekra. Ale zpátky k recenzování. Blade mi připadal pěkný a mám takový nejasný pocit, že každému, kdo ho viděl, bude všechno v Draculovi 2000 připadat známé. Nyní necháme srovnávání a přejděme k dalšímu tématu, kterým bude zpracování snímku.

Nevím jak vy, ale já od filmů čekám něco víc než jen fůru podprůměrných akčních scén, záběrů na polonahé poletující upírky nebo kýble krve házené na zeď. Zpomalování záběrů, sledování vystřelených projektilů, zastavování scény ve vypjatém momentě, to všechno tu už bylo, a filmaři by měli přijít s něčím novým navíc. Když srovnáte tak strašně zatracovanou scénu z filmu Stargate, kde mimozemšťanské letouny bombardují město obyvatelů Abydosu, všichni si ztěžují, že u letadel jsou vidět provázky, na kterých se pohybovaly modýlky… řeknu vám, já osobně viděl Stargate POKAŽDÉ, když běžel v televizi (jednou i v němčině a italštině:) a nikdy mi to nevadilo. Film Stargate totiž považuji za mistrovské dílo scénáristy. Když se nad ním chvíli zamyslíte, tedy pouze nad strukturou příběhu a složením děje, zjistíte, že je to perfektně vybalancovaný a vykalkulovaný stroj na ohromení diváka. Stargate předvedl, jak má vypadat sci-fi film pro pobavení na hezký začátek večera. A tomuto schématu nesahá Dracula 2000 ani po paty. Celý film je neuvěřitelně, až odpudivě epizodní, vyplněný naprosto zbytečnými scénami a plný klišé. Tak například oblíbený thrillerový prvek “prozrazení nebezpečí” (za využití dejme tomu zlomené větvičky) je zde použit vždy, když autoři potřebovali nějakým způsobem zakončit dialog. Naprosto mě to “dostávalo”, a vy se tomu budete smát také. Bohužel, nebude to to jediné, čemu se budete smát.

Dalším negativem je obsazení ženských rolí. Všechny tři hlavní upírky jsou sice krásné holky, ale hodí se spíše do reklamy na pepsinu než že by měly představovat posedlé bytosti… naopak představitelé Draculy (Gerard Butler), Simona (J.L. Miller) a jeho šéfa Van Helsinga (Christopher Plummer) jsou mistři dramatizace. Jejich vystoupení jsou naprosto úchvatná- zvláště Brit Simon, z něhož se během filmu vyklube špičkový zabiják, je naprosto úchvatně prokreslený charakter příběhu. Dracula působí dostatečně dekadentně, abychom si u jeho sledování nemohli  všimnout trapného přehrávání hereček. A! Počkat! Je tu jedna světlá výjimka – dcera lovce upírů. Ze začátku vám bude připomínat poděšenou a nepříjemnou puberťačku, aby se s zní stala poděšená a nepříjemná lovkyně upírů (bohužel, tuto ideu nakonec film poněkud moc okatě vyjevil, a jakoby odhodlaný pohled hlavní představitelky působí před koncem filmu opravdu trapně).

Efekty. Efekty jsou poněkud zastaralé, triků s mlhou jsme si užili dostatek v Ospalé díře, zpomalených bojů v Matrixu atd. atd. Zdálo se mi, že některé efekty se vůbec mohli vypustit – jako přeměna Draculy ve vlka. Představte si, jak hlavní hrdina pronásleduje hrdinku chodbou a úplně bez příčiny za běhu (metr před svojí kořistí) se přikrčí, napodobí rukama pohyb jako když si dítě hraje na pejska a párkrát se dotkne země. Střih, hrdinka běží po schodech a za ní se žene vlčák se svěšenýma ušima a ocasem… střih, hrdinka vybíhá po třiceti metrech běhu na zahradu domu, kde čeká její zachránce s harpunou na upíry…střih, proti jeho hlavě někdo vrhne maketu strašlivého vlka, která se ve vzduchu nepřirozeně nahne, skoro jakoby chtěla vyvrhnout svá gumová a molitanová vycpávko-střeva, pak se vše zpomalí (postřeh diváku – bude se střílet!) načež z hlavně harpuny vyletí dlouhá stříbrná střela a proletí čenichem rozmazaného vlka, který se efektně rozprskne v hejno netopýrů. Tadádadadáá! Hrdinka zachráněna v objetí zachránce, krátký dialog typu: “Kde je otec?” “Co se tu děje.” Atd. Atd. Všechno tu už bylo.

Hudba. Hudba je slušná, bude se líbit hlavně vyznavačům stylu RACHOT+HLUK+HLUCH=SUPER HUDBA. Ano, hudba JE horší než v Bladeovi. Moderní hučení a hulákání se opravdu k rádoby tajemnému thrillero-hororu nehodí. Hodil se k thrillero-akčárně Blade, ale sem rozhodně ne!

Abych ale tento film zas až úplně neodepsal – měl i několik dobrých momentů. Jako příklad uvedu halvně začátky filmu, a totiž až do chvíle, kdy havaruje letadlo s Draculovou rakví (nedivte se!), v tu chvíli všechno jde s prominutím do háje a kromě výstupů tří herců a jedné herečky jde o naprosto nezáživný film, jehož akčnost se omezuje na rychlé střihy a vrhání maket vlků proti kameře… Ajajajaj, zase ta negativa… honem, honem, co by se ještě dalo najít… ah! Ano, vcelku hezky ztvárněná první čtvrtina… ale ne! To už jsem psal… tak co? Nic nového o upírech se nedozvíme (leda byste nějakého znali a chtěli vědět, proč se směje, když mu řeknete, že pochází z Kainova rodu – on je přece potomek Jidáše!

Takže nic překvapivého pod sluncem. Leda snad hezké zpracování toho, jak zabezpečit upíra do vhodného cestovního zavazadla – pijavicemi, vedlejší využití je nesmrtelnost… a tím, vážení a milí, celý výčet končí. Máme zde film, který se může odebrat na věčnost, stejně jako jeho hlavní záporák- v ohni. Témata nového milénia jsou již tak trochu za námi. Kouzlo vampírismu- totiž poměr krutost/vášeň tady autorům proklouzl mezi prsty, neboť na konci je z Draculy hodný strýček, který osvobodil lidstvo od celibátu… ještě mé k mé povinnosti patří jedna věc – doporučení. Tento film se NEDÁ doporučit. Snad jen těm, kteří mají rádi reklamy na Pepsi a u představitelek žíznivých popstar jim chybí ostré špičáky, tak ti snad zde najdou co hledají společně s naprosto nechutně přemrštěnou dávkou hype-kulturní pseudo-hudby v eňo-ňuňo béčkovém hávu.