Lidstvo bylo obviněno z trestného činu nevážení si své planety, a proto ho intergalaktický soud odsuzuje k trestu… smrti.
Scott Derrickson se vrhl s plnou vervou na jeden ze svých oblíbených snímků. Díky posvátné úctě, kterou chová vůči původní verzi, se vyhnul zmasakrování klasiky. Onen respekt vůči dílu Roberta Wisea (mj. i střihače Občana Kane) je evidentní. Z remaku se stala pocta. Stejně jako v originální verzi, i v jednadvacátém století přiletí mimozemský útvar na Zemi. Díky informačnímu boomu je o hysterii postaráno a média na celém světe přinášejí šokující zprávy, zatímco v padesátých letech si tu poctu nechala Amerika pro sebe. Jelikož jde o ojedinělé střetnutí třetího druhu, tak se s teatrálností nešetřilo. Tanky, stíhačky a jiný smrtelný inventář americké armády se dostaví na nejoblíbenější místo xenofobních událostí, Manhattan, NY.
I když se jedná o mezigalaktickou záležitost, příběh je ve své podstatě komorní. Herecký trojlístek tvoří Reeves se svým asexuálním apatickým výrazem skutečného mimozemšťana, Jennifer Connelly s plným arzenálem mateřských citů a malý drzý upištěný fracek Jaden Smith. Reeves přichází na Zemi s nepříjemným poselstvím: lidé natolik prznili Matičku Zem, až musejí být anihilováni. Remake je adaptován na současnost, přesněji řečeno na post-9/11 dobu. Mimozemský objekt, jinak přicházející v míru, je okamžitě uvězněn americkou armádou, která nešetří ani svými nejnovějšími hračkami, například letouny bez pilotů (obdobní byly použity i v Iráku a momentálně jsou využívány na průzkumné mise v Iránu a vyhledávaní teroristů, sporadicky i k bombardování). Příkladně je demonstrována i činnost/manipulace médií. Nejmarkantnější je změna příčiny. Atomovou hrozbu střídá mnohem zelenější téma, ničení životního prostředí. Tenhle tah by se dal nazvat i populistickým, jelikož se o zbrojení otevřeně nemluví (americká vláda i Rusové natlačí ročně nebeské sumy do výzkumu a vývoje nových zbraní), pozornost se orientuje na novou hrozbu konzumního egoistického způsobu života. Na přitažlivosti přidávají i nekonečné diskuze o globálním oteplování, skleníkových plynů a zda-li lidstvo ovlivňuje oteplování zeměkoule (podle posledních průzkumu údajně ne).
Téhle dějové lince je věnováno podstatně méně místa, i když by si zasloužila rozvést (hlavně se zbavit některých banalit a zaměřit se na relevantní skutečnosti). Nosníkem celého filmu je naivnější a (zřejmě) divácky atraktivnější téma – lidský cit. Ten je demonstrován na matce, která si osvojila dítě jiné barvy pleti (Obama promo?) a snaze prokázat, že ne každý člověk je ve své podstatě xenofobní zabiják. Taky se dává do kontrastu krvežíznivost americké vlády/armády a ,,běžného“ občana, který nesdílí názory své vlády. V pasážích s vládním podtextem dochází i k pohádkovým nuancím, které bohužel vyznívají až příliš naivně. Zatímco zlí armádní lidé se zbraněmi jsou potrestáni, dobří (rozuměj city projevující) občané jsou odměněni (životem). Dobro vítězí nad zlem, naděje umírá poslední, všechno zlé se nakonec obrátí v dobré…
Po efektně natočeném V moci ďábla (režisérský rukopis je evidentní na obou snímcích) byly Derricksonovi svěřeny nákladnější kulisy pro komorní příběh s humanistickým poselstvím. Vzhledem k současnému regresu (kvantitativnímu i kvalitativnímu) vědecko-fantastických snímků je Den… menším zlem. Řemeslně zvládnuté dílko, s větší dávkou pocty originálu, účelovými změnami (které strpí i fanoušci původního snímku), decentní dávka napětí, mamutí dávka sentimentu, špetka naivnosti a melodramatický happyend. Po vynikajícím Boylovém Sunshine je Den… v současném období scifi půstu celkem příjemným filmovým zpestřením večera.
Obrázky: 20th Century Fox
65%
bane, tenhle film je děsná hovadina, nezasouží si ani 30%, nechodte na to – ani reeves to nezachrání, navíc jeho herecký výkon v téhle blbosti je srovnatelný s výkonem orlanda blooma v jakémkoliv filmu mimo společenství prstenu:(
Nejhorší film, co jsem loni viděl v kině (ani kráska z Reuqiem for a dream to nezachrání – už je stará 😉 ) a jeden z nejhorších filmů, co jsem viděl vůbec. Keanu hraje stejně jako v Matrixu, tváří se stejně jako v Matrixu, ale tahle jeho role je úplně debilní, takže ani neměl co hrát. Agitka strany Zelených ve mě vyvolávala znechucení taky proto, že jsem na tenhle film nešel dobrovolně, tudíž jsem netušil, do čeho jdu.Hrozná věc.Jo a taky to nemá děj a spád a nic a je to prostě šílený.
Keď ja radšej toto: http://www.youtube.com/watch?v=OfpSXI8_UpY
Musím se zastat
Mně se naopak tento film líbil a to natolik, že bych dal více než recenzent. Jednak se mi líbí inteligentní zápletka úsporně a rozumně podaná. Ano, je to komorní příběh. Proto se u něj budou mnozí milovníci akce nudit a tvrdit, že to nemá děj. Já dávám přednost logicky konzistentnímu minimalismu před bezhlavou řežbou.Trochu nesouhlasím s pojetím americké vlády v recenzi. Dalo by se označit za tendenční, protože podobné antiamericko-protivládní pindy jsou od nástupu Bushe dosti v módě. K autorovu střízlivému slohu mi však nesedí. On je totiž rozdíl mezi tím, když se na celou situaci díváte jako vědec, jehož úkolem je objevovat a voják, který musí chránit, či politik, jenž rozhoduje a tudíž má za to všechno odpovědnost.Přiznejme si, že mise našeho mimozemšťana opravdu nebyla vzhledem k nám lidem moc mírová a zjistit před jednáním, co se dá (tedy i skutečně záměry druhé strany), se logicky vskutku jeví jako to nejlepší řešení. Krom toho, vláda jej přece nechtěla zabít, jen vyslechnout.Takže psát zde o nějaké krvežíznivosti mi přijde jako dost velká podpásovka. Ono myslet si, že mimozemšťané, kteří přistanou na Zemi, budou mít nutně přátelské úmysly by bylo ještě mnohem naivnější než závěr filmu.
2Augustus
…ono nejde o ze by som bol proti-americky orientovany (som), ale o to ze 9/11 utrpela aj americka kinematografia (nejde o Busha, ale o protiteroristicke bachorky ako-take, ktore sa urcite po nastupe Obamu nezmenia), a to ruku na srdce, dost…za poslednu dobu ich bolo niekolko…komornost vyhovovala aj mne, ale Reevesovova univerzalna grimasa a nepodareny Smith, Jr. znizuju kvality, to nehovorim o vykone Kathy Bates, ten bol otrasny…voec som nebol ani proti zelenej teme (aj ked nuklearna je stale v kurze, a teraz este viac ako inokedy), ale lapsy ako bolo to ,,uzasne” intergalaktice stretnutie u McDonald taktiez uberaju na kvalitach…pocitacova animacia nie je vsetko (ako by sa na priklade G.O.R.T.a mohlo zdat), povodny snimok u mna stale vedie
Re: MK
Nechci být hnidopich, ale první věta (spíše část souvětí) popírá samu sebe.Bushovi jsem příliš nevěřil, ale obávám se, že bagatelizování hrozby terorismu se přehání stejně jako její nadsazování. Je to jen druhá strana jedné a té samé mince. Možná se dívám na špatné filmy nebo nesleduji trendy, ale nevšiml jsem si, že by 11.září americké kinematografii nějak výrazněji ublížilo. Tedy krom nějakého toho slzodojáku, který reflektuje katastrofu, oběti a hrdinné hasiče. Ty však nijak nevyčnívaly z počtu v Hollywoodu každoročně vyprodukovaných hovadin. Prostě jen byly natočené místo něčeho jiného. třeba nějaké rodinné komedie etc. Můžeš být tedy s tím údajným utrpěním trochu konkrétnější?Reevesova univerzální grimasa je asi otázkou osobního vkusu. Mně docela sedla a dá se vysvětlit tím, že je mimozemšťan. Ono by vzhledem k jeho vysoce racionální povaze a úkolu logicky spíše vypadalo blbě, kdyby tam předváděl velké herecké pózy a hluboké emoce. Od toho byla ve filmu slečna a ten malý spratek.Intergalaktické střetnutí v McDonald podle mého mělo svůj účel, který také naplnilo. Pro mne to však zabil závěr, jež pro mne dosud nedává smysl. I když pominu fakt, že ten malý rozmazlenec byl spíše pádným argumentem pro zničení lidstva než naopak, tak mi nepřijde logický a dosud jsem nenašel důvod, proč by mimozemšťan měl udělat to, co udělal. Proto bych asi nakonec dal 70%, tedy jen o 5% více než Ty, což v podstatě není žádný rozdíl.
Mě se tento film líbil a moc. Aby jsme se nedivili když takhle jednou dopadneme 🙂