Pokud vám tato jména připadají povědomá, doplním, že jde o autorky „Světa bez jména“, kterým nedávno vyšel už druhý díl jejich fantasy komiksu v tištěné podobě. Jak těžké je ukočírovat několik desítek postav? Kolik času tvorba českého on-line fantasy komiksu zabere a jaké mají obě autorky plány do budoucna? I to se dozvíte z následujících řádků.
Lys: První verze příběhu vznikla právě 2001. Až v roce 2003 jsem se vrhla na on-line komiks. K tomuto nápadu mě dovedlo zjištění, že opravdu neumím psát a kreslení tak bude užitečnější a snesitelnější forma.
Gobloch: Já nevím, já už přišla k hotovému.
Má Svět bez jména od začátku jasně danou hlavní dějovou linii a teprve v průběhu vám odpadávají další povídky a do děje vstupují nové postavy, podobně jako je tomu v případě Krvavého pohraničí, nebo vám vzniká živelně a postupem času je stále složitější a větší?
Lys: Svět bez jména má od začátku předem danou dějovou linii, bylo by snad lepší říci „hrubé obrysy“, protože stejně jako v případě každé jiné tvorby si nakonec příběh dělá to, co sám chce, je pružný.
Gobloch: Já mám pocit, že dějová linie je hodně hrubá.
Svět bez jména ve své on-line podobě existuje minimálně víc než šest let, stává se vám někdy, že se díváte zpět na své první příběhy a říkáte si: „Tohle přepíšu, tamto překreslím a tohle raději rovnou vyhodím.“?
Lys: Samozřejmě. Náš první výtisk (Deník vraha – grantový projekt podpořený Magistrátem hl. m. Prahy, Město věží je tudíž výtiskem druhým) je takovou předzvěstí toho, že „původní“ komiks hodláme předělat a překreslit. Samozřejmě to bude až za delší dobu, protože nám momentálně jde hlavně o tvorbu novou, a vždycky je zábavnější vytvářet „nové“, než jen předělávat to, co už bylo jednou hotové, i když už se na to ani samy nemůžeme dívat.
Gobloch: Autor, který to takhle nemá, není normální.
Jak dlouho vám dnes trvá vytvoření jedné stránky komiksu nebo napsání další povídky a kolik dalších „ochočených propisek“ a „otroků“ se na tvorbě obsahu podílí?
Lys: Tvorba probíhá tak, že dáme obě dohromady příběh, Gobloch stvoří scénář a pak teprve já začnu kreslit. Závisí na technice tvorby, jedna „plně barevná“ stránka mi zabere kolem třiceti hodin práce, což jsem momentálně posoudila jako neúnosné, má-li SBJ pokračovat alespoň trochu svižným tempem. Přešla jsem na čistě šedé stínování a to mi zabere kolem pěti šesti hodin.
Kromě mě a Goblocha se na Městě věží podílela také Alums, kterou se mi povedlo „zotročit“ na tvorbu pozadí většiny stránek. Korekturu textů provádí Hanka Vranová. Snažíme se „otročit“ i další lidi na stínování „vedlejších“ příběhů, mezi nimi mohu jmenovat Sordida, Fan a Mirabel.
Co se týče „živých“ akcí, co provádíme: jako divadlo, muzikál nebo DOST pochybná hudební skupina Šílení tarnen v tunelu, obvykle otročíme Cábu, Doda Feinobiho a Patulfa. Dá se říct, že není snad nikdo z našich známých a kamarádů, koho by Svět bez jména nezasáhl, ať už jde o účast v našich soutěžích, nebo alespoň psychická podpora. Některým našim známým, slyší-li opět o SBJ, se spouští krev z nosu a prchají za obzor.
Gobloch: Tři stránky scénáře za pracovní den, ve velmi exponovaném prostředí. (Jednou vedle mě přistála židle.) Povídka trvá týden, když hodně dřu a nespím.
Po Světě bez jména se pohybuje docela slušné množství postav, ale ačkoli jde vytipovat hned několik „hlavních vedlejších“ postav, mohly byste říct, která z nich je tou skutečně hlavní, kvůli které celý projekt vznikl?
Lys: Jedinou hlavní postavu bych asi ani jmenovat nemohla. Spousta prostoru je věnována Mortiferovi, ale myslím, že mezi naše evergreeny budou stále patřit i Dalamar s Lexem.
Gobloch: Hlavní postavy nemáme, jen máme některé hlavnější. Já nemám ráda hlavní postavy, když se píše o jednom člověku a ještě lépe „z jednoho pohledu“, tak mě to strašně rozčiluje. Pokud se přidají různé úhly, je to mnohem zábavnější.
Vymýšlet padesát různých vedlejších postav musí dát hodně práce. Stalo se vám někdy, že jste napsaly postavu podle nějaké skutečně žijící osoby? A dá se takový počet postav vůbec zvládnout bez jejich postupného zařezávání?
Lys: Já se obávám, že máme mnohem víc postav, než jsme zatím kde publikovaly… Jako autoři s nimi problémy nemáme – ani s vymýšlením, ani s udržováním. A co se týče postav podle skutečných osob – ano. Mnohdy se nejde neinspirovat, a to nemyslím jen jako negativní karikaturu.
Gobloch: Ty postavy se stejně musí vymyslet, hrdinové se nemohou pohybovat ve stále stejném prostředí – což nejde ani proto, že nám příběh běží v různých časových obdobích v průběhu sta let. Nejvíc mi postavy vznikají kvůli hrubému ději, nosné jsou ty, které se tam ještě neobjevily.
Ve vašich komiksech se postavy často ironizují a dělají si ze sebe legraci i skrze chibi, naproti tomu nejsou některé povídky právě veselé a často v nich teče krev. Je Svět bez jména spíše humorný, vztahový, nebo je naopak drsnější akční příběh? Nemáte pocit, že v průběhu let došlo k jistému zvážnění děje?
Lys: Myslím, že ne. Naopak, podle mě byl původní děj méně odlehčený – nebo přesněji plánovaný děj, ke kterému se vlastně v tvorbě dostáváme až nyní.
Gobloch: Já strašně nerada cokoliv zabíjím, kdykoliv se tomu můžu vyhnout… A víte, jaký je problém dostat nějaký vtip do povídky, kde se vyskytuje hlavně Sharess?
Pro jaký typ čtenářů píšete své příběhy? Máte třeba k dispozici nějakou statistiku návštěvnosti vašich stránek, díky které byste mohly říct třeba: čtou nás hlavně náctileté puberťačky?
Lys: Se teď hlavně směje Ano, máme přehled, kdo to asi tak čte…
Gobloch: To snad ani nechtějte vědět, kde všude máme fandom… Jeden je v psychiatrické léčebně, druhý u seniorů na židovské obci. A nesmíme zapomenout na naše roztomilé děti z tábora, kterým není ani sedm. (Jestli nám nevěříte, pošleme vám fanarty.)
Co studujete za školu, že vám stále ještě zbývá dost času na kreslení a psaní povídek? Nebojíte se, že jednou přijde období, kdy už na komiks nebudete mít vůbec čas? A pokud ano, znamenalo by to jeho ukončení, nebo byste celý projekt předaly někomu jinému?
Lys: Studuji VOŠ Václava Hollara. Spíš než spoustu volného času na kreslení vnímám kombinaci školy a tvorby jako neustálý souboj s časem. Ale jeden už si za ta léta zvykne…
Nemyslím si, že bychom s tvorbou přestaly. Naši čtenáři bohužel ví, kde bydlíme… I při aprílovém vyhlášení ukončení komiksu se zvedla velmi bouřlivá reakce, nechci, aby mi pod okny stál dav s vidlemi.
Gobloch: Na co se mě to ptáte, já dávno pracuji…
Zvláštností Světa bez jména je taky množství fanfikcí a fanartů, které v souvislosti s vaším projektem vznikají. Uvažovaly jste někdy o využití těchto fanfikcí třeba pro nějakou vedlejší dějovou linii?
Lys: Ano, nedávno jsem Sirionovu skvělou fanfikci uznala do „oficiálního“ příběhu. Rozhodně jsme rády, když se čtenáři „sami“ zapojí do vymýšlení příběhu. Pokud se nám výsledek líbí, jsme jen pro další spolupráci, nebo „oficiální“ podporu. Pro kohokoliv, kdo by se chtěl „zapojit“ do tvorby příběhu i jen na zkoušku, vyhlašujeme každý půlrok soutěže – momentálně také jedna běží.
Gobloch: Nejlepší fanarty stále vystavujeme v pražské čajovně Ve Věži, kde se dá přečíst celý komiks, povídky i fanfikce.
Zajímalo by mne, jestli znáte Drowtales, případně jestli tento on-line comics nějak ovlivnil vaši tvorbu a zda se třeba v budoucnu nechystáte vydat stejným směrem jako jeho tvůrci, tedy k profesionalizaci, rozšíření tvůrčího týmu?
Lys: Drowtales znám a obdivuji za tu spoustu práce, kterou za ty roky odvedli. Pro mě to byla v průběhu let silná motivace, že „to jde“. I když pro tvorbu stejného studia v Čechách nejsou takové podmínky a pro nás je zatím dost složité utvořit překlad, aneb jak naši „překladatelé“ nadávají, mnoho čistě českých vtipů a formulací je nepřeložitelných. Pokud by se nám někdy ale povedlo vytvořit stejné studio, byla bych šťastná. O to víc si však nyní vážím všech, kteří nám pomáhají, ať už s tvorbou nebo jinak, protože jde o pomoc čistě nezištnou z nadšení a kamarádství.
Gobloch: Znám, mám je ráda, ale musím se přiznat, že na mě je příběh příliš hrubý.
Na závěr pár obligátních otázek. Jak daleko jste s pokračováním „Města věží“? Je šance, že vyjde na jaře příštího roku?
Lys: Město věží jsme pro teď na chvíli opustily a vracíme se ke staršímu příběhu, který byl dlouho rozdělaný, což jsou Pírka osudu. Usoudily jsme, že jsou pro děj Města věží víc důležité, než jsme původně předpokládaly. Pokud se nám „zadaří“, na jaře by mohly vyjít Pírka s dalším „bonusovým“ komiksem i příběhy. Pak se zase vrátíme k Městu.
Gobloch: Viz odpověď nahoře.
Konečně bych se ještě rád zeptal na vaše plány se Světem bez jména do budoucna. Neuvažujete třeba o tvorbě nějaké visual novel, odehrávající se ve Světě bez jména, nebo o změně designu vašeho webu?
Lys: Všechno je možné, jediný určující faktor je čas. Až bude, bude všechno : )
Gobloch: Natočíme film a budeme konkurovat Hvězdným válkám. (Jsme strašně skromný.)
Děkuji za rozhovor.
Lys i Gobloch: My také.
Děkuji své milé Kitikaře bez níž by tento rozhovor nevzniknul.
