Do finále Fantastické povídky 2011, česko-slovenské literární soutěže v žánrech sci-fi, fantasy a horor, postupuje 12 povídek. Rozhodla tak svým bodovým hodnocením odborná porota složená z publicistů, editorů, spisovatelů a nakladatelů.
 |
„Ačkoliv více povídek do literární soutěže vyhlašované magazínem Fanzine.cz přihlásily ženy, ve finálové dvanáctce jsou jen tři,“ uvedl administrátor soutěže Martin Peška.
Nejlépe hodnocenou povídkou se stala Planeta od Radovana Kolbaby, který bude ve finále bojovat ještě se svou druhou prací s názvem Rozsévač smrti. Se dvěma povídkami jde do finále také Zdeněk Jarchovský.
Seznam finalistů seřazený dle hodnocení poroty:
- Planeta (Radovan Kolbaba)
- Z K Á Z A R Á J E (Zdeněk Jarchovský)
- – 4. KDYŽ DOŠLA VODA (Tomáš Řezníček)
- – 4. Rozbřesk (Petra Lukačovičová)
- SVĚTLO (Janine Pečenková)
- – 7. Rozsévač smrti (Radovan Kolbaba)
- – 7. Na věčnou památku (Daniel Tučka)
- Poslíček (Martin Stručovský)
- TAK OBŽALUJTE (Petr Stejskal)
- – 12. Mistr (Katrin Přikrylová)
- – 12. NEKLIDNÉ BLONDÝNY (Zdeněk Jarchovský)
- – 12. AI, to bolí (Martin Vondráček)
Finálové povídky budou uveřejněné o půlnoci na www.fantastickapovidka.cz. O tom, zda bude uvedené pořadí finalistů konečné, rozhodne hlasování čtenářů. To začne 8. září minutu po půlnoci a skončí minutu před půlnocí 8. října.
Výsledky budou odhaleny až 22. října na slavnostním vyhlášení v rámci 21. Ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Původně měla být nejlepší povídka převedena do audiopodoby a odvysílána na ČRo Leonardo a první trojka měla být publikována s originálními ilustracemi na magazínu Fanzine.cz. Nakonec se ale čtenáři Fanzine.cz budou moci těšit nejen na všechny finalisty, ale i na některé z těch, co skončili pod čarou.
„Hodnocení jednotlivých porotců bylo velmi odlišné. Pod čarou skončily i zajímavé povídky, které získaly od některých porotců 8 či 9 bodů z 10, ale od jiných třeba jen 2 body. Vkus porotců je velmi rozdílný. Vedení redakce Fanzine.cz bude tyto autory v následujících dnech kontaktovat,“ uvedl Peška.
Na www.fantastickapovidka.cz bude zveřejněn seznam 77 povídek, které od poroty v průměru získaly alespoň 5 bodů. „Nejmírnějším porotcem byla slovenská spisovatelka Lívia Hlavačková, největším přísňákem naopak český spisovatel a knihovník Míla Linc, který celkem nerozdal ani polovinu bodů, co Hlavačková,“ prozradil administrátor soutěže.
Na Fanzine.cz (exkluzivním magazínu o sci-fi, fantasy a hororu při Topzine.cz) se také v následujících dnech objeví slovní hodnocení finálových povídek od spisovatele Jiřího W. Procházky a od Františky Vrbenské.
Více informací o soutěži na www.fantastickapovidka.cz.
Zásadní chyba!
Pořadí stanovené porotou nemělo být zveřejněné, tohle značně ovlivní hlasující.
Vtipné
Když si vzpomenu, jak se fantastická povídka oháněla tím, že hledá nové lidi a hned na prvním místě vidím jméno autora, od kterého jsem před pár dny četl povídku v Žoldnéřích fantazie, tak mi to přijde k smíchu.
to Chaac
Oni snad psali, že hledají *jen* nové lidi? Navíc u autorů sedmi povídek z dvanácti mi Legie nevyhodila ani ťuk, takže pár nových lidí očividně našli.
Noví lidé
Ne, sice psali, že cílem je: “Najít nové a mladé (což je taky dost divná formulace, jako by to bylo omezeno věkem – a přitom není) autory v žánrech sci-fi, fantasy a horor”, ale v podmínkách je jasně stanoveno, že autorovi nesměl akorát vyjít román (asi si nevšimli kolik povídkových sborníků vychází). Ale popravdě i já jsem zvědavější na těch 7 povídek od neznámých, kteří zřejmě zatím psali jen do šuplíku. Třeba vážně někoho dobrého našli.
Nahoru…a dolu
Je to dost hloupé, pravda. Za 1) několik autorů je vážně zkušenějších, než by se mohlo zdát (zkuste si vyhledat) Za 2) Co má např.společného s fantastikou povídka “Rozbřesk”? (Autorku neznám, nevybral jsem si jí jako fackovacího panáka) Historický román, dle mého, ani stopa po něčem fantastickém…
conspiracy
Ale ty čísla jsou vtipný – 666 povídek… A 77 nejlepších:) (conspiracy!!!)
Mi tahle soutěž čím dál víc příjde jako totální fraška. Začátečnické chyby v organizaci. Včetně známých autorů, neanonymní, už když jsem pročítala seznam autorů, věděla sem, kdo bude ve dvanáctce a kupodivu jsem se skoro trefila. To že je ve finálové dvanáctce víc příspěvků od jednoho autora, to mi přijde jako už úplně mimo(kdyby se tam mohlo posílat pět povídek, tak by tam bylo pět a pět? a vítězové dva lidi?). Kvalita příspěvků teda nijak závratná není a nechce se mi věřit, že z 666 lidí se nenašel nikdo jiný, než známé “ojetiny”, kdo by nebyl schopný napsat vypointovanou povídku. Kromě toho některé mi připadají dost podobné a v podstatě nic nového nepřináší ( planeta, vesmír, pokusy, přehanný sentimentalismus, nepochopitelná rozhodnutí. Při takovém množství prací není možné, aby se nenašel alespoň jeden talent. Nicméně mediální kampaň přitáhla hodně lidí, kteří si řekli: proč nezkusit štěstí. (a většina z nich asi teď nechápe, že se nedostala ani do vyvolených :-D)
P.s: a to prosím nesoutěžím.
2 Kate
Já taky nesoutěžím, ale řekla bych, že známé ojetiny jsou známými ojetinami i proto, že jsou schopné napsat vypointovanou a fungující povídku. O čemž asi svědčí i to vícenásobné umístění (mmch v anonymních Žoldnéřích fantazie se podařilo Daně Ruskové dvakrát zaskórovat – svědčí to o nevychytané organizaci, nebo o tom, že poslala dva texty, které se skvěle umístily?).
První dvanáctku jsem neodhadovala, odhadla bych do ní vlastně jen dvě, tři jména – a to vyloženě odhadovala, ne očekávala. Takže její složení je pro mě překvapivé.
Osobně bych ten žebříček viděla jinak než porotci, ale jejich volba. 🙂
Tajemství bych hledala každopádně v tom, co přiznávají sami porotci, že docházelo k situacím, kdy povídka od jednoho dostala hodně bodů, a od jiných minimum. Takže se samozřejmě líp umisťovaly průměrnější a obecně zkousnutelnější věci. (konkrétnější nebudu)
Jinak se domnívám, že dost věcí “nepřinášejících nic nového” je prostě charakteristický rys pro naprostou většinu napsaných povídek v jakékoli soutěži. Svou roli hrál i dosti omezený rozsah. 🙂 O to větší výzva pro autory, aby psali jinak a víc po svém.
Rozbřesk
Rozbřesk je fantaskní povídka, s historií jako takovou nemá nic společného, pouze se inspiruje kulisami. Přičemž historie, která není tak nějak naší historií, bývá občas označována jako historická fantasy.
Názor čtenáře. 🙂
Mě ta kvalita textů nepřesvědčila, většina věcí mě nezaujala, ale to je otázka vkusu, třeba se mi to jen netrefilo do “šálku čaje”. Rozsah byl opravdu malý to je pravda. Je těžké napsat na několik málo stran kvalitní věc. Kolísání bodů se prostě stává, každý hold čte rád něco jiného. Tak jako cowley psal, že mu na Rozbřesku nepřipadá nic fantastické, je to jen odlišný pohled. Píšu tady svůj názor, nikomu ho nenutím.
to V.R.
Pravda, moje chyba, on jim neměl být jen vydán román. Takže nakonec asi největší chybou bude ta zmíněná v prvním příspěvku, zveřejnit pořadí a jména autorů povídek před hlasováním veřejnosti. Jinak přihlášení více povídek je u běžné ve většině soutěží.
Co by zajímalo mě: opravdu všichni porotci četli všech 666 povídek? Byť pětistránkových, ale poctivě všechny a důkladně, aby nestříleli body jen od boku? Nebo to brali metodou “nezaujala mě první věta = 0 bodů, dál nečtu; pravopisná chyba v prvním odstavci = 1 bod, dál nečtu… ” a tak dále?
Protože přečíst a ohodnotit 666 povídek, to by s prominutím největší cenu v téhle soutěži nezasloužil vítěz, ale porota.
to Passa
Nečetli (to bylo jasné, že je to v takovém čase nereálné). V porotě je napsáno 11 lidí (tedy pokud to platí), čísla jako 7,125 nebo 6,888888889 (první dvě povídky) nedostaneš když ti 11 lidí hodnotí celými čísly od 1 do 10. Je pravda, že informace, kolik doopravdy (průměrně) četlo povídku porotců chybí. Ale prostým násobením 8-9 každou (celé číslo z 7,125 dostaneš jen násobením 8 a z 6,888888889 jen 9. Což je taky trošku zarážející, že vždy povídku nehodnotil stejný počet lidí. Měli by tenhle počet u každé uvést.
Velmi slabé
Velmi slabé. Zvlášť povídka M. Stručovského. A pokud porotci nečetli všechny povídky od začátku do konce, tak to snad ani nemá cenu něco takového pořádat.
No hlavně když nejen že nehodnotili každý všechny, tak se projeví “měkkosrdcatost” či “katovství” jednotlivých porotců – výš se tak umístí povídka, která prostě nepřišla pod ruku přísnému porotci, ale jen tomu, co body rozhazoval prakticky bez čtení…
2 Kulagin
Poznámka “velmi slabé” autorovi skutečně pomůže se zlepšovat a zapracovat na sobě, její konkrétnost si o to přímo říká… 🙂
Co takhle si tu udělat menší literární koutek a pobavit se o jednotlivých textech s argumentací, co a proč nám přijde dobré, a co a proč nikolivěk? 🙂
Elinor: Škoda, že diskusi o povídkách nezavedli rovnou na tom svém webu, třeba by to přitáhlo víc hlasujících. Na druhou stranu by je to ale taky mohlo ovlivnit.
2 Elinor
Pracovat na sobě musí každý autor sám. Já nemůžu nikomu radit, jak má psát. To je jeho věc. Já můžu pouze jeho práci přečíst a pak říct, jestli se mi líbila, nebo ne. Samozřejmě se to dá různě rozebírat, ale pochybuji, že pokud se mi něco nebude líbit a tobě ano, tak že tě nějakými argumenty přiměji změnit názor. Literatura, stejně jako hudba je pocitová, záležitost, ne rozumová.
Kulagin: Tak s tím bych tak úplně nesouhlasila. Samozřejmě čtenář nemá autorovi říkat, jak to má být napsané, a víc než líbí/nelíbí se od něj nedá požadovat. Přesto ale jsou někteří čtenáři schopni říct konkrétněji, co jim na díle nesedlo, a pro autora to může být vodítko. S dílem měl nějaký záměr – chtěl vzbudit emoce, reakce. Dejme tomu některá postava měla třeba působit hrozivě, ale čtenáři připadá legrační. Když se to autor dozví, může se zamyslet, jak to příště napsat líp – pokud mu ta připomínka připadá užitečná. Ale to už je zase na autorově rozhodnutí.
povídání si
Kulagin: ono jde spíš o to, že když napíšeš “přišlo mi to slabé”, tak si z toho autor odnese velké kulové a ani nebude vědět, proč a jak mu ti to přišlo slabé a celý ten koment je pro něj velmi, velmi irelevantní. Na rozdíl od komentu typu “Povídka mi přišla velmi slabá. Motivace hlavního hrdiny nefungovala, neumím si představit, že by se obrýlený knihomol celou dobu recitující lyrickou poezii s výkřikem “Kurva, hoši, gutntág!” popadl kulomet a vystřílel lokální stanici gestapa. Nemluvě o tom, že náckové sotva měli k dispozici MIG-21 a i kdyby ho k dispozici měli, sotva by s ním parkovali na balkoně…”, nad kterým se může autor zamyslet – minimálně v tom, co se sakra čtenářstvu nezdá. 😉
Idle: pod tohle se můžu podepsat. 🙂
Jinak literatura, stejně jako hudba, stejně jako další druhy užitého umění, jsou především dobře zvládnuté řemeslo a dají se hodnotit rozumově stejně dobře jako pocitem. Člověk věci znalý (v tomto případě porota) jistě vyhodnotí dobře zpracované téma, zajímavý nápad i u povídky, která mu pocitem zrovna nesedne, právě jako návštěvník výstavy ocení např. design netradičně pojaté židle, kterou si ale ze stejného důvodu nekoupí. Není třeba nikoho přesvědčovat, že se daná věc (židle, povídka, písnička) líbit má. Lze ale napsat, co je na ní dobře a co ne.
2 Elinor, dasik
Elinor: A ty myslíš, že to toho autora zajímá? Kromě toho, že si něco neumíš představit ty, tak to přeci neznamená, že si to neumí představit někdo jiný.
dasik: Mě by spíš zajímalo, jestli každý člen poroty četl všechny povídky od začátku do konce. Protože pokud ne, jak tvrdí Chaac, tak to je neprofesionální.
2 Kulagin:
jistě, vzhledem k tomu, že “fantasy je o fantazii”, předpokládám, že je spousta věcí, které si neumím představit já, a někdo jiný s tím nemá problém – třeba v sarkasmu zmíněné parkování MIGu na balkoně v době druhé světové. 😉
Pro snadnější pochopení, co jsem chtěla říct, si lze místo “neumím si představit” dosadit “copak je možné”…
A jo, bylo by zajímavé vědět, kdo toho kolik četl. Ale přiznám se, že tohle až tak neřeším, bavit se o neprofesionalitě je sice fajn, ovšem 666 povídek je číslo skutečně ďábelské a nepředpokládala bych, že v případě, že všichni četli všechno, to skutečně četli celé.
Pokud jde o “jestli to autora zajímá” – hm, od kdy tyhle věci (začínající a české) autory nezajímají?
A nebo z toho vynechme autora a přejděme na čtenářskou diskuzi, v které budeme argumentovat a ne se přesvědčovat, kdo má jak dobrý vkus. 🙂 V čem je zrovna Stručovský tak slabý ve srovnání s ostatními povídkami, kupříkladu s tou, co se umístila na prvním místě? 🙂
Co se týče otázky, kolik toho porotci četli, vcelku trefně to komentovalo pár lidi v diskusi na Hofylandu. (Tu diskusi založil před pár dny někdo, kdo na tu soutěž má zřejmě nějaké vazby, protože se ptal na názory k organizaci a podobně, ale od založení se tam neukázal. Taky vizitka.) Když se podíváme na průměry přidělených bodů a předpokládáme, že porotci hodnotili celými čísly, tak měly ty povídky většinou 8-9 hodnocení. Takže zřejmě nečetli všichni všechno. Jestli četli do konce, to by se asi zjišťovalo hůř. 🙂
Autora zajímá spousta věcí
Mě tedy ano. Přiznám se, že jsem neskončil v zelených řádcích, ale ve vyšších žlutých. To mě potěšilo… dokud jsem zde nezjistil, že hodnocení je poněku v mlhách. Je smutné, že s VŠ jsem na to jednoduché násobení, které ukazuje, že všichni poratci nečetli vše, nepřišel sám 🙂 Mě osobně by totiž zajímal spíše názor spisovatelů z poroty než redaktorů (ať se neurazí, ale je to prostě tak). Jednotlivé bodové hodnocení od členů poroty (a kdo vůbec moji povídku četl) by mě tedy hodně zajímalo.
2 Elinor
Povídka na prvním místě je alespoň sci fi. Povídka M. Stručovského je taková nějaká detektivka, i když s nadpřirozenými motivy. Budu parafrázovat idle: Hlavní hrdina měl asi působit drsně, mě připadal směšný. Z těch finálových povídek mi přišla nejslabší, nelíbila se mi.
No měl se tu k tomu vyjádřit organizátor, než jeden z porotců. Nicméně trochu vám osvětlím hodnoceni. Menší skupina porotců vytvořila výběr asi 129 povídek, kterou pak hodnotili porotci v druhém kole. Organizátorům bych pak do příštího ročníku poradil, aby v případě podobného počtu příspěvků výrazně protáhli dobu na zhodnocení porotci. V tomto krátkém termínu skoro není v lidských silách zvládnout hodnocení tak poctivě, jak by si sám porotce přál. Dále by to určitě chtělo výrazně zvýšit počet porotců. Nakonec řeknu, že každý z nás porotců určitě vidí ve finále některé povídky rád a některé ne. Ala čísla jsou neúprosná.
od největšího přísňáka
Ať už tahle soutěž má jakékoliv mouchy, tak i jako “nejpřísnější přísňák” můžu říct jednu věc (a určitě mluvím i za všechny ostatní porotce) – všechny povídky, které jsem dostal do ruky, jsem přečetl – poctivě a moc jsem se snažil až do konce, stejně jako jsem je hodnotil objektivně a upřímně. Prostě všichni autoři měli stejné šance – a upřímně, v soutěžích jako porotce máte jen jeden cíl – pomoci dobrým povídkám, aby byly vidět, aby nezapadly. Je to služba autorům, kteří se nemají jak jinak prosadit. (možná v tom je trocha bláznovství nebo idealismu pomáhat si na svět konkurenci, což možná někoho přivádí k myšlence, že soutěž potom nemůže být nikdy objektivní bla bla, ale není to tak. V takové případě bychom to neporotcovali a ušetřili si týden času na vlastní psaní a v mém případě i dvě noci na spánek, protože jsem neměl kdy jindy čas to přečíst).
A ať už jsou čísla jakákoliv (do zákulisí nevidím, takže po mě informace o organizaci nechtějte), tak ten výběr, co tu je, čistě objektivně je víceméně asi opravdu tím nejlepším, co se v soutěži dalo najít.
A mlha se zvedá
A už to začíná být jasnější, nejdříve předvýběr a pak hodnocení… tomu už se dá věřit, že to porotci stihli přečíst vše a až do konce. I tak to musel být heroický výkon, ale těm 666 přečteným povídkám se zkrátka věřit nedalo ani v nejmenším. Tohle organizátoři ale měli už dávno napsat na stránky, jak hodnocení probíhalo.
to Chaac
preco sa tomu verit nedalo? precital som vsetky prijate poviedky, od zaciatku do konca. tato diskusia je zabavna, lebo su tu len dohady,ale berie, ze organizator mohol viac a skor komunikovat. ale nie je moj problem. mne len fakt vadi, ako si je niekto isty, ze nie je mozne verit. verit nemusis, fakty su na mojej strane 😉
to Chaac
Ono se napřed nepočítalo s tím, že se hodnotit bude takhle. Počet povídek výrazně překonal očekávání organizátorů. Nicméně systém hodnocení asi mohl a měl být zveřejněn…
hlada sa august
Ako bolo povedane, urcita cast porotcov (a patrim medzi nich) precitala (to znamena, ze nezavrela poviedku po prvych dvoch vetach, ale dopracovala sa ku koncu) vsetkych 666 poviedok (vratane niekolkych basni, ktore tam prisli).
Takze prosim, hladam svoj august 2011, niekde mi zmizol. Povodne som myslela, ze tie rana, poobedia, vecery, unavne vikendy a tak som stravila citanim poviedok, ale asi sa mi to len snivalo, kedze to sa predsa neda a hlavne sa tomu neda uverit… 🙂 🙂
to ivan
No jo, sem naprostý neználek k smíchu, co nic neví… to mám za to, že jsem zase po letech přispěl něco někam do diskuze. Já osobně bych tedy na přečtení tolika povídek při práci více než 8 hodin denně, starostech o rodinu atd. čas neměl… jen jsem chtěl na začátku poukázat, že ze strany organizátorů byly některé věci opomenuty a nezprůhledněny (pořád ještě netuším proč některé povídky hodnotilo více a jiné méně lidí)… ale zalezu si zpět pod kámen, v Čechách kdokoliv na něco poukáže nebo vysloví vlastní názor, tak dostane akorát přes hubu.
to Chaac
co ti k tomu povedat? ja som len napisal, ze vyhlasenia o tom, ze nie je mozne verit, ze to neikto precital, su scestne, lebo minimalne za seba mozem tvrdit, ze som to precital. a mam podobne vela starosti. ale za dva mesiace sa to da (kedze poviedky chodili skor, hodnotit sa dalo priebezne, je to o sikovnosti porotcu). na druhej strane som napisal, ze suhlasim, ze iste veci mal organizator odkomunikovat verejne skor (na fanzine.cz je teraz uz dost informacii, podla mna). ale ak niekto halda nieco, co som nenapisal, len preto, aby sa urazil, asi je to tak lepsie 😉
to Chaac
Nie si jediny, kto ma 8 hodin prace a k tomu dalsie povinnosti. Ale ked som v zime dala svoje slovo, ze tie poviedky precitam, tak som to slovo v lete splnila, hoci prislo neocakavanych 666 poviedok (a nie som jedina, kto tak spravil). Kazdodenna hekticka realita pre mna nie je dovod pre nesplnenie slubeneho (rodinne, zdravotne a ine problemy su celkom ina vec), ale respektujem, ak pre niekoho je.
Podla mna je rozdiel medzi vyjadrovanim nazoru a spochybnovanim niecej prace ci daneho slova. Za to druhe by si mal clovek naozaj zaliezt niekam pod kamen.
2 Livia, ivan, Chaac
Já myslím, že přečíst 666 krátkých povídek za dva měsíce není zas takový problém. Proto nechápu, proč je četla jen určitá část porotců. Tyhle nejasnosti soutěži nesvědčí.
Dva měsíce? povídky jsme obdrželi začátkem srpna a vyhodnoceno muselo být 7.9.
Dva měsíce
První část povídek (212) porotci obdrželi 1.7., zbytek až na začátku srpna.
Proč nehodnotili všichni všechno, proč je různý počet porotců na povídku? Proč předvýběr zrovna 129 (dané dosaženým průměrem bodů nebo čím?), proč je zveřejněno pořadí do místa 77 a ne tedy do místa 129?
A přidám další dohad: každý čtenář, zvlášť velkokapacitní, časem otupí. Povídky zaslané dříve (oněch 212) mohly mít daleko kvalitnější a přísnější hodnocení než ty, na které došla řada až potom… co vy na to, porotci?
Jestli jsem to z různých zdrojů dobře pochopila, tak:
– hodnotilo se až po provedení předvýběru, čili jen těch 129, předvýběr byl jen ano/ne;
– hodnotilo 8 porotců, v některých případech bylo zpočátku započtené hodnocení devátého, který nestihl všechno, ale to už opravili (nechali jen těch 8), opožděné hodnocení zbývajících tří je v tom článku, který dnes zveřejnili.
Ale neručím za přesnost. 🙂
Těch 129 povídek hodnotily podle mě všichni porotci. Uvědomte si, že většina porotců musí taky dělat něco jiného než hodnotit. Každý pak neměl čas ani sílu hodnotit 666 povídek, protože se do soutěže dostalo spoustu nekvality. Zveřejněných 77 povídek je pravděpodobně proto, že dosáhly průměr stejný nebo vyšší než 5.
to Jan Michálek
áno, máš pravdu tých 129 hodnotili všetci. Niektorí spolu s ďalším 537…
Nestačí prostě říct, že je tahle soutěž fraška? Mi přijde směšné, že to, co je tam prezentováno jako dvanáct nejlepších je opravdu z mého pohledu kvalitou sporné a to, že se někdo snažil pomoci dobrým povídkám? Dle výběru jmen při to přijde spíš po známosti. Jestli je to to nejlepší z 666 povídek, tak jsme asi národ totálních tupců a netalentovaných lidí. Ale taky to samozřejmě může být věc názoru…
třeba to není o známých jménech (akorát nevím, co myslíte tím “známé jméno” – člověka, kterému už někdy něco vyšlo?), třeba ti vybraní lidé prostě jen umí psát na rozdíl od zbytku účastníků… a když říkáte, že se vám to nezdá – četl jste někdy něco z nějaké literární soutěže, že můžete tohle tvrdit?
Tak Kolbaba píše bez debaty dobře, ostatně Žoldnéři to dokazují; ovšem v této soutěži mi to přijde, subjektivně, že sem poslal nějaké starší šuplíkové věci, případně flákoty, které jinde neuspěly, protože čul frašku. Rozhodně to nejsou jeho nejlepší věci a má na víc, než s čím tady vyhrál.
Shinji, shinji…
No super, když nám tu Lívia jasně vysvětlila a objasnila jednu konspirační teorii o počtu přečtení u jednotlivých povídek, hned se nám tu vyrojí druhá o protěžování známostí, tentokráte okořeněná kopáním do finalistů a urážením účastníků soutěže, to vše pěkně alibisticky schované za věc názoru na konci.
Nepřipadá vám to taky trochu jako klasická ukázka komentářové pomsty zhrzeného autora?
mám taky ten pocit, že každý kdo tu ryje, je autor, který nepostoupil…
DeX
Moje slova. Musím říct, že zrovna u této soutěže mi podobné schazující komenty připadají těžce nefér, protože zvláště ti porotci, co jako Lívia přelouskali všech 666 (!) povídek v tak šibeničním termínu (a přiznejme si, vzhledem k jejich obrovskému počtu tam museli narazit na nejednu těžko stravitelnou “lahůdku”), odvedli vyloženě heroický výkon, kteří si tací zneuznalí pisálci ani nedokáží představit.
P.S.: Neúčastnil jsem se soutěže ani na jedné straně barikády. Jen upozorňuji, než to tady na mě někdo zkusí vypálit. 😉
Co to blábolíte? Shinji vyjádřil názor na povídky, že mu přijdou nekvalitní, to naopak ti pod ním ryjí do komentátorů jako do zhrzenců a zneuznalců. Naučte se rozlišovat argumentaci ad rem a ad hominem.
Jo, a píše se shazující. Abych si taky rýpla.
řekl bych, že ryje…. vyjadřování názoru vypadá jinak.
pravidla soutěže
Je tu někdo, kdo si zkopíroval pravidla soutěže hned po zveřejnění (ve smyslu vyhlášení soutěže)? Docela by mě to zajímalo. K povídkám se vyjadřovat nebudu, abych jako neúspěšný soutěžící nemohl být z něčeho nařčen.
666 povídek X 5normo = 3330normo stran = 1110 plně potíštěných stran Ikarie. Pro lepší představu (na jedné straně jsou cca 3normo)
Nejvíc mě mrzí, že někdo mě za mou těžkou dřinu obviňuje v podstatě z podvodu. Dělal jsem tu práci na plno a v tom čase jaký byl určený, bych jí líp neudělal. Jediný, co přiznám, že anonimita příšpěvků je k prospěchu, prostě když vnímáš povídku známého jména, tak se snažíš ji zvládnout na plno. Ovšem je spoustu povídek, který jsem ohodnotil líp a nejsou ve finále. Prostě takhle fungují čísla. Buď se snažte trefit do vkusu jednoho redaktora určitého časopisu, nebo pište pro většinové čtenářstvo. Jinak asi uspět nelze.
To je hezká rada… já mám práci napsat povídku tak, aby se líbila mně, a to se znám, natož ještě se trefovat do vkusu někoho cizího. 🙂
1) “Dle výběru jmen při to přijde spíš po známosti.”
Četl jsem povídky, nikoliv jména autorů (a myslím, že to tak dělají všichni porotci, protože pokud bychom chtěli někoho protěžovat, je tisíc mnohem jednodušších a snažších cest než hodnotit literární soutěže). Pokud někomu vadí, že se objevují jména “známá”, pak je to tím, že u nich nejde o první literární pokus, že za sebou již nějaké soutěže mají a že se vypsali – málokdy se povede, že první stránka začínajícího autora je perfektní. Většinou k tomu potřebujete těch stránek stovky, ne-li tisíce. Autoři, kteří již pár let píší a soutěže obesílají a jinde se umisťují, pak prostě i se “šuplíkovkou” mají větší šanci než naprostý nováček, který poprvé sedl k počítači. Neplatí to samozřejmě vždycky a i pro zkušenějšího autora může být experiment “najde se někdo lepší?” hodně zajímavý. A jak dokazují i jiné soutěže, i vypsaný autor se může utnout a skončit až za nováčky (jak se to často třeba stává u žoldnéřů fantasie, dříve drakobijců).
2) “Nestačí prostě říct, že je tahle soutěž fraška? “
Každý hodnotící systém má své mouchy. Ale ať už jsou ty mouchy jakékoliv, vždycky platí (vždycky!), že porotoci vybírají povídky nejlepší. Dobrá povídka projde všemi nástrahami. Těch dvanáct povídek, které tu jsou, opravdu objektivně patří k těmlepším. I při jiném systému hodnocení by ve finále byly plus mínus stejné povídky
3) “Jestli je to to nejlepší z 666 povídek, tak jsme asi národ totálních tupců a netalentovaných lidí.”
Psaní není nic lehkého. Film taky nedokáe natočit každý. Namalovat obraz také ne. A literatura není o nic snazží – je to jenom zdání, že potřebujete “jen” tužku a papír. Napsat dobrou věc je dřina, plná neustálého opravování, škrtání a dalšího opravování. Je to věc zkušeností, které sbíráte během popisování stovek stránek. Ostatně různí autoři tvrdí ve shodě to samé: “autor by měl napsat tisíc stránek, než se o něco začne pokoušet” nebo “první román, co napíšete, byste měli vyhodit a nesnažit se proadt”. V překladu to znamená, že by autor měl tak rok nebo dva psát do šuplíku, repsektive rovnou do koše.
Přesto to dneska dělá málokdo. Je hrozně snadné publikovat. Stačí ctrl+c a ctrl+v a hend to mohou vidět všichni na internetu. Normální čtenář se k těmto věcem příliš často nedostane – ovšem Fantastická povídka nabídla kompromis – stejně jednoduchý systém vložení. V okamžiku, kdy povídku musíte poslat vytšitěnou, už se zamyslíte, jestli vaše práce za to stojí. Tady to nebylo potřeba.
Podle mě se účastnila hodně velká skupina lidí s prvními povídkami (často jsem odpovídal na otázku od někoho,kdo nepíše, že by to chtěl zkusit a co je to za soutěž). Navíc reklama šla i mimo “scifistická” média, do škol apod. (i my v knihovně jsme měli stovky letáčků). Upřímně řečeno, ty povídky nebyly horší, než třeba věci, co chodí do CKČ nebo Žoldnéřů fantasie a získávají tam nulu bodů – jen jich prostě byla většina. Zkušenější a talentovanější autoři si šetří síly právě na tyhle “lepší” soutěže, protože z nich je kniha, vyhlašování na conech, všeobecná sláva a tak podobně.
Takže to není důkaz, že bychom byli národ tupců – je to jenom důkaz, že napsat dobrou povídku není vůbec snadné.
A ještě závěrem – nikdo z porotců nemá zájem někoho protěžovat. Všichni to děláme pro to, že víme, jak je pro nováčka těžké prorazit a literární soutěže jsou něco jako humus – bez humusu se pole brzo unaví, výnosy klesnou a lid je o hladu. Mě osobně kdysi soutěže hodně pomohly k tomu, abych mohl začít vydávat.
Pokud bychom chtěli protěžovat známá jména, je mnohem jednodušší a rychlejší a snazší napsat na fantasyplanet krátký PR článek, že ten a ten autor existuje a vydal na svých stránkách povídku. A možná bychom z toho měli i méně traumat.
Neodsuzujte proto prosím porotce, že nehodnotili tak, jak byste si sami představovali. Dělali jsme to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A docela zamrzí, když se dozvím, že celá ta práce je jenom fraška, podvod a svinstvo.
pohled na pravidla
Já nemám problém s porotci a v zásadě ani s povídkami. Nechci a nebudu nijak zpochybňovat práci hodnotitelů, ale co mi nesedí jsou pravidla. Pravidla jsem četl po zveřejnění a pamatuju si je takto:
9000 znaků – 5 normostran. To je jasný. A teď – porota přečte povídky a každá povídka která bude mít alespoň 7 bodů průměrně (?) postupuje do finále, kde o ní rozhodnou čtenáři.
Takže buď jsem sklerotický debil a pamatuju si něco úplně jiného. Nebo jsem jen debil a celé jsem to špatně pochopil. Nebo došlo k podivné změně pravidel…
Od začátku jsem to chápal tak, že porota vytřídí povídky přijatelné a od těch úplně mimo. A vznikne velká skupina povídek, které budou mít stejnou šanci zabodovat u čtenářstva. Místo toho byli určeni vítězové a na čtenářích je jen, aby vybrali kdo vyhraje co.
Rozlouskne to někdo? Je tu někdo, kdo si pamatuje to samé co já? Jsem opravdu takový sklerotik, nebo se pravidla změnily za jízdy? Pokud jsem sklerotik tak mi to sem napište já sklapnu uši, stáhnu ocas mezi nohy a zalezu do boudy…
KeB:
Lovím z toho, co mi zůstalo uložené v RSS z únorového vyhlášení. Mimo jiné se tam píše:
“Nejlepší povídky budou vybrány ve dvou kolech. V prvním kole vybere na základě bodového hodnocení několik finalistů porota, v druhém, které proběhne v září, budou moci hlasovat pro absolutního vítěze sami čtenáři.”
Podrobná pravidla uložená nemám, ale formulace “několik finalistů” vcelku odpovídá tomu, jak se postupovalo.
to KeB
Do zákulisí nevidím, ale kouknul jsem na jejich stránky: http://fantastickapovidka.cz/finaliste/
Průměrných sedm bodů má pouze první povídka, ostatní jsou pod sedmičkou. Takže kdyby to bylo podle toho, čtenáři by neměli hodnotit co 😉
Dvanáct povídek je podle mě akorát tak dost, aby to normální člověk stihnul rychle přečíst všechno, odhlasovat a zůstat objektivní.
Roggy: Právě proto mi to přišlo divné.
Takže mám zalézt do boudy?
Sorry, jsem zapomně vyplnit hlavičku anonym je KeB
to KeB
Já nevím, bouda asi není potřeba 😉 Jen jsem na to narazil, tak jsem hodil odkaz 😉 Odhadl bych, že se o bod snížila ta hranice ze sedmi na šest, aby bylo vůbec co hodnotit, čímž by se ten problém asi vysvětlil 😉
Ale pak to mohlo být klidně zveřejněno a veřejně na to ukázáno. Tahle šedá zóna připomíná bahno naší politiky a nahrává konspiračním teoriím. Akorát čekám jestli se s tímhle ozve ještě někdo.
Nechcete na sebe rovnou vytáhnout palice?
hovorilo sa tu o kvalite sutaznych prispevkov a zmene finale – jednoducha logika prezradi, aka asi bola kvalita sutaznych prispevkov, ked len jedna poviedka sa preskrabala cez 7 bodov, a teda bez zmeny podmienok finale by ste teraz nemali o akom finale diskutovat, lebo by bol vyhlaseny vitaz. na to predsa netreba riesit nejake konspiracie a zverejnenia, na to staci jeden pohlad na vysledky.
KeB
Ano ta logika je naprosto jasná. Dále se k tomu vyjadřovati nebudu, poněvadž co jsem chtěl řící, jsem řekl. S pozdravem KeB
Tak sem si přečetla Planetu a ehm… nechápu pár věcí. Tohle není nějaká cílená buzerace, jenom mi to v povídce připadalo nepatřičné. Říkalo se tu něco o diskuzi a finálových povídkách.
hleděl na zelenomodrorudou planetu – tohle se nedá napsat lépe? zelenomodrorudou…-
…podařilo získat post vrchního výzkumníka a s ním rozhodující slovo nad bandou stovek magorů, jak nazýval své celogalakticky respektované kolegy, bohatě otitulované zepředu i zezadu. – Tahle věta odpovídá skladebnou schopnosti teenagerovi, který kouří za domem tajně cigaretu. Copak vrchní výzkumník nazývá své kolegy “bandou stovek magorů?”-
…On sám koketoval s biologií, organickou chemií, planetární prospekcí, sociologií, psychologií, kosmickou historií, lingvistikou a antropologií. -Takže vlastně to byl takový všeználek.- …Což znamenalo, že ve všech těchto oborech získal doktorský titul. – Což znamená, že studoval celý lidský život. To je osm oborů po sedmi až osmi letech-
…svoji neochvějnou autoritu i mezi staršími kolegy. -To, že má někdo sto vysokých škol a umí šestnáct jazyků neznamená, že má automaticky autoritu u starších.-
…nebo Středozem, podle jakési kouzelné země z knížek, které Peter nikdy nečetl. -Jestli studoval tolik škol, tak je bohužel číst musel. Tolkien je povinná literatura pro dva z výše uvedených oborů a mimo to taky pro střední školy.-
… telekinezi, schopnosti tlumit či rozproudit tok vody, léčit nemoci dotekem, zakřičet na frekvenci na níž puká skála a další. -=X-men.-
…Zahrnovala dvě větší města, s až dvěma tisíci obyvatel… -dva tisíce obyvatel není větší město to je dědina. Nejmenší město v čr je Přebuz a ta má cca 81 obyvatel s trvalým bydlištěm. To asi není podle celosvětového měřítka že?-
…Je to ale strašná blbost že, pane?“ – řekla profesionálka.-
…U bezpečnostních dveří vyťukal jeden z kódů, které ani neměl znát. -Tak proč ho teda znal? Nebo vrchní výzkumnící nevědí všechno? Zajímavé, že data věděl dobře a stroji rozuměl, ačkoliv přístupový kód neměl znát.-
…aby tlumeně rožnul. -Ostravština ve vesmíru? Nebylo by to jednodušší s fotobuňkou nebo s vypínačem než říkat počítači „ rožni!“? –
…Pro svoji sobeckou potřebu ohrozí nejen své celoživotní dílo, ale i největší výzkumný projekt ve známém vesmíru. -A vůbec ho to neštvalo. Celkově by mě zajímalo, jak se pak dostal zpátky, když pro svou sobeckou potřebu ohrozil celý projekt. Zbytek posádky ho jistě vyzvedne s otevřenou náručí a mimozemšťanem a ochotně ho dopraví na zemi.-
Dále : Frekvence zvuku to přece není magie. Celý příběh je emotivní pouze ve smyslu, že geniální vědec se nedokáže smířit s tím, že jeho žena umírá. Co kdyby na sebe aplikoval trochu té psychologie, ze které měl doktorát, protože při jeho vědomostech mu muselo být jasné, že není v jeho silách praticky ten předcevzatý úkol zvládnout. Protože se musel vydat na neznámou planetu, naučit se jejich jazyk, aby našel někoho, komu by vysvětlil, co vůbec chce a na zemi pak doletěl rychlostí světla nejspíš vesmírným taxíkem a to vše za méně než půl roku (asi teda pokud doktoři nepřeháněli). Kromě toho nemohl tušit, jestli domorodci umí léčit i nemoci, které např. neznají. Geniálně odpozoroval za týden, jak planeta pracuje a jaký má cyklus, to je skvělé takový člověk by se NASA hodil. Proč se radši nezabýval tím, aby zjistil jak tu nemoc vyléčit, když studoval biologii a chemii? Kromě slátaniny Avatára, X-menů a Fullmetal alchemist, co je na tom vlastně autorův přínos? Já nechápu vůbec, jak se tam ta povídka vzala…
Kate velebod!!!
Jestli tohle je průměrně nejméně špatný příspěvek, tak porotci skoro dostali, co zasluhovali.
Mimochodem, chápe někdo, proč je půlka názvů VERZÁLKAMI, případně ještě P R O L O Ž E N Ě?
Já to teda nechápu, ale asi prostě si to tam tak ti lidi vložili a nikdo jim to už neopravoval nebo prostě dali každému jiný nadpis aby to člověk od sebe poznal.
Také nechápu příčinu nejednostnosti nadpisů. Sám dávám přednost verzálám a občas je proložím, snad podle délky napisu. Zkusil jsem se podívat na zúčastněné povídky a tam je statistika ještě markantnější.