Červený trpaslík – Zpátky na zem

A je to tu, dočkali jsme se. Televize Dave odvysílala v rozmezí tří velikonočních dnů tohoto roku tři nové díly Červeného trpaslíka a následně 13. 4. všechny tři díly po sobě. Opět pod taktovkou Douga Naylora se na televizní obrazovky vrací oblíbená čtyřka v podání Chrise Barrieho (Rimmer), Craiga Charlese (Lister), Dannyho John-Julese (Kocour) a Roberta Llewellyna (Kryton).

Když jsem shlédl sérii poprvé, musím se přiznat, že ve mně nezanechala právě dobrý dojem. Lister, Kocour, Kryton i Rimmer, skopová hlava, zestárli a o dost. Z Davea se stal padesátiletý tatík, po jehož šarmu stěží zůstala stopa. Rimmerovi podstatně ustoupily vlasy a Kocour stále vypadá zdálky přesně tak, jak si ho pamatujeme, ale při záběrech zblízka je poznat, jak zestárl. Jedině Kryton zůstává díky latexu pořád stejný. Zub času se bohužel do naší oblíbené party zakousl.

Děj celé minisérie se na první pohled zdá také nanejvýš podivný. Člověk očekává další sérii všemožných příhod, kterými se bude naše oblíbená čtyřka proplétat, a první epizoda tomu skutečně nasvědčuje. Lister dělá všechno proto, aby Rimmera připravil o trochu příčetnosti. Musím uznat, že pokus si navlhčit kalhoty před žehlením vlastními smrky je víc než originální a ryze „daveovský“. Kryton se stále nezbavil svých sympatií k uklízecímu nářadí a jeho dovolenou v komoře na smetáky mu ze srdce přeji. První epizoda se prostě drží v zajetých kolejích, která se od posledního dílu deváté série neliší v ničem. Do posádky dokonce přibude nová postava s úžasným ruským přízvukem.

Druhý díl se od základů mění a vlivem dimenzionální díry se celá posádka dostane do naší reality. Ne do nějaké cizí, ale přímo do té naší vlastní, kde je seriál Red Dwarf fanouškovsky velmi oblíbený. Dave a spol. jsou zde pouze vymyšlené postavy a oni tak musí najít svého stvořitele, protože je jim předurčena již pouze jedna epizoda, než zemřou. A právě v tom tkví patrně jinakost této minisérie. První díl byl jen jakousi předehrou pro rozeběhnutí úplně jiné dávky humoru, než jsme zvyklí.

Přestalo urážení a pomlouvání Rimmera a zdá se, že celková atmosféra dalších dvou epizod je podstatně vážnější, taková melancholická. Možná to je také díky přítomnosti hudebního podkladu některých scén, který v předchozích sériích prakticky chyběl. Čtveřice putuje naším reálným světem a sama si uvědomuje, že jsou pouze smyšlené postavy. Jejich samotná cesta je přímo exkurzí do fandomovského světa Červeného trpaslíka, který tak svým způsobem zesměšňují.

Třetí díl je pak ryzí drama, které je možná poctou, možná parodií na geniálního Blade Runnera. Smyšlené postavy hledají smysl vlastní existence. Setkání s jejich stvořitelem jim odhalí krutou pravdu, že skutečně zemřou. Dave chápe, že se k němu Kočanská již nikdy nevrátí, avšak najednou se ozve klapot střevíčků a Kocour čichá parfém, který určitě patří právě jí. Jenže krom Kočanské se vrátí na scénu i oliheň beznaděje.
Tam, kde bylo jaksi polovičaté drama, které se zdálo nedotažené a krátké, je najednou dlouhý, pracně dovyprávěný, ale skvělý gag, jenž opět nabude atmosféry starého dobrého Červeného trpaslíka, takového, jakého jsme ho znali. Nic se za ta léta nezměnilo. Tedy krom stále dokonalejších počítačových efektů. Délka tomu sice neodpovídá, ale celá minisérie je vlastně ztrojnásobený jediný díl, kdy se zápletka se svým rozuzlením nepotká po dvacet minutách, ale až za hodinu.

Je tedy třeba chvíli nad celým dílem uvažovat, než se vynese rozsudek. Není tak přímočarý jako předchozí epizody, ale naopak složitější, což mu dodá na jisté hloubce, kam se musí každý potopit, aby nalezl to, co chtěl sdělit. Hrozí však, že mnozí na dně nic nenajdou, příslovečně utonou a navždy tuto minisérii odsoudí jako „blbost“.

Pokud máte chuť a nechcete čekat, až Červený trpaslík dorazí na naše obrazovky se skutečně „chutným“ dabingem, díky kterému se stává opravdu geniálním, navštivte oficiální stránky trpaslíkovského fandomu a tam už se dozvíte, jak a kde tento seriál získat. http://www.cervenytrpaslik.cz/