Vyčkávají. Dívají se. A kradou. Živí se lidskými pocity. Obklopují se otisky lidských věcí. I svou podobu přebírají z lidských snů – a taky z nočních můr. Mají zuby a drápy. Mají andělské tváře i temná křídla. Mají liščí oči. Provázejí nás odnepaměti, vskrytu a potají, daleko a přesto věčně s námi; v jiné rovině skutečnosti, za hranicí tenkou jako smyčka z hedvábí, ve světě, který je odleskem a stínem světa lidí. Jsou to přízraky. Jsou to bytosti Šerosvitu.
 |
Tam v Šerosvitu, za hedvábnou oponou, vane věčný Odliv. Všechno, co ztratí kontakt s otisky lidského světa, jeho proud strhává do prázdnoty Stříbroklamu. Přízraky bojují s Odlivem, co jim síly stačí. Spřádají sítě, které jim brání v pádu do mlhy. Na budovy lidských měst navazují duhová vlákna; a na těch kotvách si staví vlastní města, přízračné zlatobytnosti, které se jako obří pavučiny vznášejí v nepolevujícím proudu. Jedině tam jsou v bezpečí. Nebo si to aspoň myslí.
Někdy to můžeš zahlédnout. Stává se to za nejtemnější noci nebo v bouři… ve zvlášních okamžicích a na zvláštních místech: Pak problesknou do našeho světa přízračné sítě a větrné víry, obrysy neexistujících domů, stíny bez předmětů a světlo bez zdroje. V nebi, vysoko nad městem, se zachvívají duhové odlesky Šerosvitu. U těch nejstarších lidských staveb, kde jsou základové kotvy zlatobytností (a o kterých se říká, že tam prý straší), se výjimečně někomu podaří spatřit přímo některý z přízraků. Ale ještě mnohem těžší je hranici překonat.
Přejít z Šerosvitu do světa lidí.
Nebo ze světa lidí – do Šerosvitu.
Tajná kniha Šerosvitu…
… je ovšem přesně ten správný magický artefakt, který cestu do světa přízraků umožní. A kromě toho je to také sbírka povídek žánru městské fantasy, kterou připravuje k vydání nakladatelství Albatros na 9. května 2011. Povídky se odehrávají napůl v Čechách a napůl v přízračném světě (a trochu taky v Asii). Vystupují v nich mimo jiné liščí démoni, čínský vymítač s mečem z mincí, japonská automobilka, strašidlo se zálibou v počítačích, šílená sinoložka, ohnivý rytíř, několik měst a jedna jihočeská bažina.
Povídky napsalo pět českých autorek sci-fi a fantasy – Karolina Francová (která se vrhla do společného projektu vyzbrojena zkušenostmi z psaní JFK), Sanča Fülle (což je sinoložka, přestože ne šílená, a následkem toho umí čínsky a se strašlivým vymítačem se výborně domluví), Vilma Kadlečková (ta je tu přes ty bažiny), Lucie Lukačovičová (autorka románu ze středověkého Japonska, ve kterém liščí démony poprvé vyvolala – načež se na ni nalepili a pronásledují ji teď všude) a Julie Nováková (autorka mladá a nadějná – která si ovšem hlavního záporáka vychutnala tak, že musel všech nadějí urychleně zanechat).
A především: knížku opatřil pohádkovo-orientálně-přízračnými ilustracemi Jan „Stryx“ Dřevíkovský (známý všem hráčům fantasy deskových her, kteří paří Dorn).
A teď soutěž!
Bez soutěže se samozřejmě neobejdeme! O co se soutěží, to je jasné: O tu tajnou knihu přece! A jak?
Každý týden se někde na internetu (na některém SFF webu, na stránkách autorek, na FB či jinde) objeví nějaká (nepříliš tajná) zpráva o Šerosvitu, ve které se nachází jméno některé postavy z povídek. Stačí zjistit jména alespoň pěti postav a do 30. dubna je poslat na adresu knihaserosvitu@gmail.com. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, který obdrží Tajnou knihu Šerosvitu s podpisy celého autorského týmu. O výsledcích soutěže budeme informovat jak zde, tak na stránkách Šerosvitu – www.serosvit.cz.
