Braindead

Braindead je teoreticky romantický příběh o lásce dvou mladých lidí. Ale doopravdy jen čistě teoreticky. Hlavní hrdina Lionel je neustále buzerován svou despotickou matkou, proto se svoji dívkou Paquitou musí sejít tajně. Společně si vyjdou do ZOO, ale nejdou sami – tajně je sleduje Lionelova matka. To se ji ale silně nevyplatí, kousne ji totiž velmi vzácná opice ze Sumatry a nakazí nemocí, která ji postupně mění v zombíka. Lionel je hodný syn, takže si matku nechá doma, i když ji musí udržovat v klidu za pomoci sedativ od nacistického doktora.  Bohužel se řady zombíků rozšíří o zdravotní sestru, partu pankáčů a místního kněze ovládajícího kung-fu. A to je pouze začátek…

Závěr filmu je jen o likvidaci zombíků, při které stříká krev na všechny strany (ve vrcholných momentech filmu bylo za jednu minutu prý spotřebováno až 300 litrů umělé krve). Likvidace je doopravdy velmi rozmanitá a místy i humorná. Například, již zmiňovaný kněz jde zahnat nemrtvé s výkřikem  “ve jménu božím vás nakopu do prdele” a Lionel si musí v jedné chvíli vypomoci dokonce sekačkou na trávu. Takhle to vypadá jako velká legrace, ale u některých scén se mi chtělo spíš zvracet než smát. Na první pohled by mohl Braindead vypadat jako nechutné krvavé orgie, ale mně se dost líbil, i když uznávám, že to není film pro každého (třeba matce bych ho nepustil). Ale vy ostatní vstaňte od počítače a běžte si ho půjčit, nebudete rozhodně litovat.