300 – komiks vs. film

Predispozice:
Zaměřme svá kopí a meče na film 300 pouze z hlediska předlohy a veďme bitvu jen se zřetelem na ni.

Transkripce:
Tedy zvažme naší myslí, kdo je lepší. Komiks nebo film?

Vivisekce:
Pojďme se projít. Buďme zdvořilí. Ale bez slitování. Copak-to-tu-máme?! Adaptaci. Převod originálu lze dělat několika způsoby. První: Vykrást ho a bezohledně zmasakrovat, aby se masový divák do sytosti nasytil. Druhý: Být pietně přesný a dát fanouškům předlohy znovu to, co už dávno dokonale znají. Třetí. Pochopit podstatu díla a tu pak nově uchopit.

Podle prvního receptu vytvoříte komerční břečku. Podle druhého vznikne další Sin City; pro skutečné fandy předlohy tedy nuda, protože originál je stejně nutné ořezat, takže vznikne akorát horší verze příběhu, který mají dávno v hlavě. Třetí přístup neexistuje. Respektive je tak vzácný, že neexistuje.

Snyder použil tyto koncepty všechny tři. Hodně dvojky, takže vizuálně je film komiksu tak blízko, jak hraný film může být. Navíc je to lahůdkové převedení. Je tu také malý, ale naštěstí (logicky) výrazný kus trojky. Jakožto fanoušek hororu ZS přitvrzuje splatterpunkové vyznění originálu a ve filmu dostanete nadkritickou (pro normálního diváka) porci explicitního násilí vychutnaného do posledního pohledu kamerou do krku právě uťaté hlavy. Hlav. Škoda, že toho není více. Také tu máme pár nových scén, které během několika vteřin odhalí sparťanské pohrdání smrtí, stejně jako jejich nadšení pro válku. Tedy to, čím se lišili od všech ostatních bojovníků. Škoda, že toho není více. A konečně se režisérovo zapálení pro bizarnost odráží ve tvářích monster a hermafroditů zaplňujících perské vojsko i Xerxův královský stan. To komiks zcela postrádal, ale ve filmu to dělá z Peršanů ještě odporu- (a opovržení-) hodnější smečku; a tím dále vyhrocuje rozdíl mezi Námi a Jimi, Západem a Východem. Škoda, že toho není více.

Bohužel naprosto negativně zacákal tvář filmu přístup jedna. Je jedno, že tak měl být zpřístupněn obecnému divákovi, je jedno, že tím měla být nastavena stopáž. Mělo se to udělat kvalitně podle systému tři, ne takhle. Protože výsledkem je uslintané hrdinství jak vyšité. Komiksový Leonidas se nemusí ujišťovat pohledy na svou ženu, jestli činí správně. On to ví – strávil roky broušením svého intelektu do smrtícího ostří. Komiksový Leonidas nemá syna, pouze naději v něj; a to mu zcela stačí. Komiksový Leonidas dokázal lásku ke své ženě vyjádřit jedinou myšlenkou a nepotřeboval k tomu dlouhé, nudné pasáže. Komiks zcela postrádá rozbředlé a klišovitý patos ždímající scény, kterých je film plný. Komiks je koncentrovaný, tvrdý a přesto jasně charakterizující zcela životné postavy. Jenže Zack Snyder má jednoduše pocit, že skutečný bojovník bude pro diváctvo pochopitelný a tedy stravitelný jen když bude kolísat a neustále vzpomínat na svou rodinu. Touto „charakterizací“ je však jedinečně odlišný hrdina proměněn v dalšího ze zástupu politicky korektních „citlivých bijců“ dneška.

Na druhou stranu film postrádá některé skvělé či zásadní scény z originálu. Například slzy Leonidovy ženy, které o její lásce k manželovi vypovídaly stokrát více než příšerná nově vložená dějová linka, ve které za něj bojuje na půdě Sparty. Navíc je jí potlačena jedna ze základních myšlenek komiksu: Řecko před Peršany nezachrání nějaké hlasování spartské Rady starších, ale pouze a jedině oběť oněch 300 Sparťanů. Tento jasný symbol ukáže všem ostatním cestu svobody, ale především odpovědnosti za ní, cestu, kterou naše společnost kráčí dodnes – k jediné skutečné civilizaci: Té, ve které se dobře žije drtivé většině.

Exekuce:
Kdyby byl využit druhý přístup do mrtě a tedy použity všechny scény z originálu… Kdyby se zapomnělo na přístup jedna; a tedy všechny „polidšťující“ scény a v tomto duchu vedené nové pasáže a linie byly hozeny přes palubu… Kdyby někdo dal Franku Millerovi pár miliónů z rozpočtu, aby prodloužil scénář novými sekvencemi v duchu předlohy… (Byly by to rozhodně nejlépe využité prachy, takhle jen odkýval ty nové zhůvěřilosti.) A kdyby Zack Snyder více rozvinul třetí přístup a ještě posílil splatterpunkovost bitevních scén a bizarnost protivníků… Ale slovo „kdyby“ neexistuje; existuje pouze slovo „je“. Tak tedy.

300 JE vizuálně geniálně podobné originálu, využívá většinu jeho poetiky a přístupu, ale vše kazí na překvapivě malé ploše, když původní jádro doplňuje myšlenkově zcela protichůdným odvarem, který má filmu akorát vydělat víc peněz. Lakonicky řečeno: Tato adaptace jako adaptace selhává, protože výsledný filmový součet nemá s komiksem 300 ve své podstatě nic společného. Jak smutné. Exekuce vykonána.