Mumie se vrací

I když se značným spožděním, je tady! Recenze na jednu bláznivou a zábavnou jízdu Egyptem…

MUMIE SE VRACÍ (The Mummy returns)

Když se před pár lety zrodil nápad natočit film o mumii, moc valné šance na realizaci se mu nedávaly. A když se zanedlouho rozjelo natáčení filmu Mumie, moc valné šance na úspěch se mu nedávaly. A když se potom z filmu stal jeden z nejnavštěvovanějších snímků roku, nedávaly se moc velké šance tomu, že zůstane jen u jednoho filmu…

Úspěch Mumie byl neočekávaný. Svědčí o tom ostatně i zpověď Rachel Weiszové, představitelky půvabné archeoložky Evelyn – když prý řekla, že bude hrát ve filmu o mumii, měli to všichni za dobrý žert. Ale on to žert nebyl. Režisér Stephen Sommers dobře věděl, co dělá. A když se pak staří známí sešli znovu při pokračování, nikdo nepochyboval o úspěchu tohoto filmu. Euforie z Mumie, “divákova žravost” a ještě více puštěné kohoutky rozpočtu a mediální kampani byly zárukou úspěchu ještě před první klapkou. Nebo prvním klikem v počítači…?

Film Mumie se vrací dějově nenavazuje na svého staršího bratra. Nutnost vidět první díl k pochopení děje je asi tak velká jako vidět druhý díl Halloweenu před shlédnutím trojky… Ale to neznamená, že ten, kdo Mumii viděl (myslím tu filmovou, ne tu hnilobu za sklem v nějakém muzeu…) je na tom stejně jako ten, kterému bylo zatěžko si ji alespoň půjčit na videokazetě či DVD. Nejde samozřejmě o samotný děj, ale o to, že několik (opravdu jen několik z celkového, trestuhodně malého množství) poznámek – těch, co mají být vtipné – splní svůj účel právě jen při znalosti prvního dílu. A také několik souvislostí vám dojde právě jen při znalosti “jedničky” (např. “Imhotepův vlakový dýchánek po otevření truhly”…)

Opět se setkáváme se starými známými: manžely (kdo by se divil…) Rickem a Evelyn O´Connellovými, Jonathanem, nechybí ani Ardeth Bay, Imhotep či tajemná Anck-Su-Namun, která dostala ve scénáři překvapivě mnoho prostoru. Několikasekundové zjevení v Mumii teď tedy umožnilo krásné Patricii Velasquezové opravdu se prosadit a nutno dodat, že svou roli zvládla opravdu výborně. A seznámíme se i s novými postavami mezi které patří zejména král Škorpion (kterého ztvárnila wrestlingová star “The Rock”, ale vzhledem k tomu, že se ve filmu objeví – nepočítám-li počítačovou animaci v závěru filmu, se kterou opravdu nic společného nemá – jen prvních pět minut, moc úsilí ho to zřejmě nestálo a nás tak alespoň nemusel mrzet, že jsme ho neznali, než přišel do kin film Král škorpion), kurátor britského muzea (ano, značná část filmu se odehrává v Londýně), či dvanáctiletý synek O´Connellových Alex, který zaujímá v dějové linii důležitou úlohu a svými poznámkami a šibalskými pohledy asi nejvíce postaral o tu humornou stránku příběhu. Z jeho představitele vyzařuje elán a nepopiratelná profesionalita. Vzhledem k roli by nebylo správné srovnávat jej s Haley Joelem Osmentem, neboť role roztomilého klučiny je na hony vzdálená těm, které ztvárňuje Osment v Šestém smyslu, A.I.: Umělé inteligenci či v Pošli to dál. Ale jeho výkon by rozhodně neměl zůstat bez povšimnutí. O ostatních hereckých výkonech se toho nedá moc říci. Stylová podobnost s prvním dílem je až příliš velká takže praxe z Mumie je patrná… Herecké výkony Rachel Weiszové, Brendana Frasera či Arnolda Wosloo přesně zapadají do konceptu filmu a nijak nevybočují.

Děj nemá cenu nějak zdlouhavě popisovat, za zmínku však stojí jeho dost zajímavé vyústění. To jak skončí zloduch Imhotep (lépe řečeno: to jak mu vyhrknou slzy do očí…) vás donutí uvažovat o tom, jak moc zlý vlastně byl. Nemalou zásluhu na celkovém kladném dojmu z tohoto filmu má hudba, která filmu opravdu sedí na 100% a je velmi zdařilým počinem Alana Silvestriho. Druhý díl splnil svůj účel: diváci opět vytáhli v pokladnách kin peněženky a navíc se podařilo natočit jej tak, aby si nezasloužil zatracení kritiky, takže nic nebrání třetímu návratu našich starých známých. No a protože jsme si na tento styl filmů zvykli (bohužel, nebo bohudík?), diváci svých peněz, které v kině směnili za jakýsi malý papírek s názvem tohoto filmu, litovat nebudou; a příště přijdou znovu. Zkrátka vlk se nažral a koza zůstala celá, jak dokonalé…

SUMMARY: Mumie se vrací. My také – s popcornem v ruce a mozkem v šatně, jak to má být. Ách, není nad průzračný, na nic si nehrající Hollywood…

RECEPT:
10% hudba Alana Silvestriho
20% Industrial Light&Magic
30% Mumie
40% Egypt
HODNOCENÍ: 70%

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Myslim si,že Mumia bol skvelí film.Trochu sa mi zdalo že 2 bola tak trochu ako počitačova hra.Ale Odet Fehr bol podla mojej kamošky najkrajši.No neviem.

Zveřejnit odpověď