Podle kvality průvodního dopisu si někteří redaktoři literárních časopisů začínají tvořit úsudek o kvalitách autora samotného. Nemusím však být redaktorem, abych začal tušit, že tento začínající spisovatel Nebulu ještě nějakou dobu nedostane.
Vážená redakce!
Jsem začínající spisovatel a rád bych, abyste mi otiskli moji první povídku. Sice mi ji odmítli už v několika časopisech a řekli mi, že bych měl na sobě ještě hodně pracovat, ale já vím, že to tak není, protože oni mi jenom závidí a nepřejí literární slávu a úspěch, který bych si určitě svojí povídkou vydobyl. Vám ale, vážená redakce skvělého časopisu, plně důvěřuji, poněvadž jste všichni hrozně poctiví a nevíte, co je to závist, a povídku mi otisknete. Povídku je přiložena k tomuto průvodnímu dopisu, takže si ji můžete přečíst, ale ještě bych vám chtěl napsat, o čem je, abyste všechno lépe pochopili.
Hlavním hrdinou mé povídky je muž jménem Beerman. Je to superhrdina, ale nikdo o tom neví, jenom on sám to ví, ale skrývá to. Nechce být odhalen, protože by to pro něj znamenalo velké potíže. Beerman je v mé povídce vysoce kladný hrdina. Koná dobro a chrání lidi před zlem. Zosobněním zla v mé povídce je Abstinentman, který se vyznačuje tím, že nepije alkohol. Na začátku mé povídky čtenář neví, že Beerman je superhrdina, to postupně odhalí až v průběhu rozvíjejícího se děje.
Beerman je v civilním životě uklízečem v jedné restauraci. Většinou zametá podlahu, ale někdy také myje nádobí v kuchyni. Majitelka restaurace se jmenuje Pamela a Beerman je do ní tajně zamilovaný. Sice by mohl využít svých superschopností a znásilnit ji, ale neudělá to protože je kladný hrdina, ale představuje to pro něj velké morální dilema. Řeší to pravidelnými návštěvami u psychoterapeutky CJ, která je tajně zamilovaná do Beermana, ale on tomu nevěnuje pozornost, protože je tajně zamilovaný do Pamely. Je to vlastně takový milostný trojúhelník, v jehož rozích jsou Beerman, Pamela a CJ. Nikdo z nich ale s ostatními členy trojúhelníku nespí.
Beerman má superoblek, který má takovou, řekli byste, poblitou barvu. V něm v noci vychází hájit barvy dobra. Oblek dokonale vykresluje křivky jeho vypracovaného pivního břichu. Beerman má u pasy úchyty na lahve s pivem. Když se totiž napije piva, jeho superschopnosti ještě zesílí. Proto se mu také říká Beerman, protože “beer” znamená anglicky “pivo”. Beerman má anglické jméno, protože se celý příběh odehrává v Americe. Mezi jeho superschopnosti patří alkoholová aura, smrtící šavle, kterou jednou za dvě minuty může vrhnout na vzdálenost až osmadvacet metrů, a tzv. “Velký flus” s dosahem třistajedenáct metrů, který ale není tak smrtící jako šavle.
Vážená redakce, nechci vám prozrazovat všechny překvapivé pointy. Jenom musím dodat, že na konci povídky se Beerman s Pamelou vezmou a CJ se s ním také vyspí. Abstinentman bude po zásluze potrestán pádem do soudku s pivem. Jeho smrt je popsána velice naturalisticky, takže by z toho mohlo být některým čtenářům nevolno. Ale jestli chcete, tak tuto pasáž mohu přepsat, aby v ní bylo méně krve, zvratků a vyhřezlých vnitřností.
Vážená redakce, doufám, že se vám moje povídka bude líbit stejně jako mně a že ji otisknete hned v příštím čísle Vašeho časopisu. Chci to proto, že už mám rozepsáno druhé pokračování Beermana, které se jmenuje Druhé Beermanovo dobrodružství, aby všichni pochopili, že se jedná o druhé pokračování, a to byste mohli otisknout v čísle přespříštím. Honorář mi pošlete složenkou typu C na adresu, která je uvedena na obálce. Doufám, že jeho výše bude přiměřená kvalitě povídky.
Na další spolupráci se těší
Ernest King Bulgakov
P.S. To jméno je vlastně můj pseudonym, pod kterým bych chtěl, aby byla moje povídka o Beermanovi otištěna. Moje pravé jméno jsem napsal na zadní stranu obálky, abyste ho viděli jenom vy a pošťák.
Hm
Hi..docela dobrý. Kdes to schrastil?
Mno…když tento článek pročítám podruhé, tak si uvědomuji, že ona dobře zachycená naivita není zas až tak vzálena nám samotným. Já sám pozoruji jisté..jak to říci..charakterové rysy, které jsou společné nám oboum. Ještěže z naivity dětských let jednou vyrosteme ( alespoň doufám, že se tak jednou stane i u mne).
Postskriptum: Nechápu, proč hodnotíte článek? Vždyť je to samo o sobě irelevantní..
Omyl
Eh, omlouvam se Wotane Blade, že jsem tě tímto příspěvkem uvedl v omyl. Není pravý, od začátku až do konce jsem si ho vymyslel. Měla to být jen trocha humoru, nic víc. Ale na druhou stranu… Měl jsem před asi dvěma lety možnost nahlédnout do pár dopisů lidí, kteří nakladatelství Altar nabízeli povídky či své vlastní hry. Pevně věřím, že v takové Ikarii nebo Dechu draka je to ještě horší… Docela ty redaktory lituji, že se podobnými věcmi musí prokousávat… Ale nejhorší na tom je, že když jsem posílal prvně povídku do Dechu draka, můj průvodní dopis se dosti podobal tomu od Ernesta Kinga Bulgakova. Takže jsem se měl při psaní téhle malé hříčky čím inspirovat…
Re: Omyl
Není potřeba aby byl pravý. Dležitá je jeho hodnota, která o něm vypovídá. Pto příště se snad lépe zmiň o tom, že je to vtip, ačkoliv jak říkám, u takových článků je jedno, zda-li jsou vymyšlené.
imho zupr.
ha ha ha
Humor – ten já rád – hezké!
Koljo, nevím čím to je, ale přesně tohle jsem četl na fóru Ikarie.net. Tos obšlehl odtamtud nebo jsi to napsal i tam?
Pokračování
Už by to chtělo to pokračování, o kterém je v dopisu řeč.Třeba bych i pomohl…
ne vážně skvělý, moc skvělý
Cool
Tak to je fakt dost hustýýý. 🙂