Hrdinové II – Drakobijci

1.KAPITOLA
Hostinec U Tří kotlíků převzal nějaký muž, Olham se jmenoval. Byl to slušný a poctivý člověk, právě takového tato hospoda potřebovala.Družina U Tří kotlíků pobývala, měla pronajaté tři pokoje, neboť když se Olham dozvěděl, co všechno vykonali, nechal jim dva týdny ubytování a jídla zdarma.,,Tak jak ti je, miláčku,”tulila  se ke zraněnému Robinovi Mbara.,,Jde to, ale s tebou je to ještě lepší,”usmál se na ni Robin. Byli tu oba sami, ostatní měli pokoje vedle.Už si oba mysleli, že si za poslední dobu konečně pořádně užijí, ale náhle někdo zaklepal na dveře. Dveře se pomalu pootevřely a v nich byla vidět Donarova tvář.,,Mbaro, můžeš na chvíli?” Robin myslel, že ho zabije, ale pro to zranění nemohl. ,,Tak někdy příště,” podíval se na Mbaru Robin. Když byli oba na chodbě, zavřel Donar dveře od Robinova pokoje. ,,Tak co bys rád?”zeptala se Mbara. ,,No, je mi to trapný, ale tam dole v hostinci sedí jedna žena a hrozně se mi líbí, a tak mi, prosím, řekni, co máte vy ženy nejraději,” začervenal se Donar. Mbara se rozesmála tak, až vykoukl z jednoho pokoje nějaký děda a napomenul ji, že nemůže usnout, když tu tak řve. Donara to urazilo a smutně odešel. ,,Počkej,” řekla Mbara. ,,Já ti pomohu,” zadržovala smích Mbara. Donar se vrátil a řekl: ,,Tak co mám udělat?” ,,Tak mi ji nejdříve ukaž.” Donar ukázal prstem k jednomu ze stolů, kde seděla ta žena. ,,Panebože,” myslela si pro sebe Mbara. ,,Taková štětka,” ale Donarovi to neřekla, nebo by ji asi přerazil. ,,Před hostincem roste něco květin, tak je jdi natrhat a pak sem přijď”.Donar se po chvíli vrátil z plevele vytvořenou kytící.,,Mají se trhat květiny, ne plevel,ale to je jedno, teď k ní půjdeš a požádáš ji, jest-li by sis mohl přisednout, já si sednu o stůl dál a budu ti napovídat”.,,Tak jo”,vykřikl radostí Donar a sešel dolů.Mbara si sedla ke stolu za Donara.,,Tady, květiny pro tebe”,řekl Donar a začal ženě dávat plevel na stůl.,,To je milé”,nuceně se usmála žena.,,Řekni jí:,,Jste  okouzlující, má drahá”,radila tiše Mbara.,,Jste okozlující,má stará”,řekl Donar a žena se na něho divně podívala.,,Teda okouzlující,má drahá”,opravil se Donar.,,Jak může taková vznešená dáma vysedávat na tomto špinavém místě”,radila Mbara.,,Jak může taková vznesená kráva vysedávat na takovým špinavým fleku”,řekl Donar.Žena se zvedla a uraženě odešla.,,Co, co jsem udělal špatně?”,zeptal se udiveně Donar Mbary.,,Nech to být”,řekla Mbara a odešla do pokoje za Robinem.Donar tam ještě chvíli seděl jako omráčený a pak se zvedl a také odešel.Náhle do hospody přiběhl nějaký mladík.,,Rychle, pojďte se podívat ven”,křičel.Bšichni se z hospody narhnuli před ní a s otevřenými hubami pozoroval obrovské stvoření, kterak přelétávalo nad městem.Byl to rudý drak, majestátné to stvoření.Najednou ale v davu před hospodou , a nejen tam, zavládla panika.Drak šlehal plameny a podpaloval domy i lidi.Zanedlouho se část města podobala spáleništi.Draka nezastavila ani garda vojáků, která po něm začala pálit šipky z kuše.Drak samozřejmě ani necítil, že by ho nějaká šipka zasáhla, ale i přesto se rozhodl, že celou gardu vojáků sežehne na popel.Zanedlouho to draka přestalo bavit a někam odletěl.Za hradby města.,,Myslím ,že teď odejdeme co nejrychleji z města”,řekl Ahmed.,,Naopak, toho zmetka zabijem”,prohlásil Donar.,,To je zajímavé, draci jsou inteligentní tvorové a nikdy by nikoho bezdůvodně nenapadli”,zauvažoval Edwin.,,Pokud ovšem nejsou někým ovládáni”,dodala Mbara.,,Ty myslíš”.,,Ano, přesně to”.,,A co jako myslíte”,nechápavě se zeptal Tran.,,Mohl by to bý nějaký mág , který si podrobuje draky, a potom je posílá ničit, co ho napadne”,vysvětloval Tranovi Edwin.,,Jo ,aha”,zakroutil hlavou Tran, nechápaje odpověď.,,A my,zase my, ho máme zabít, ne?”,řekl Robin.,,Přesně tak”,souhlasil Edwin.,,Tak na to vám seru, on ze mě pak vysaje inteligenci a já budu debil ,ne?.To zrovna”, reagoval podrážděně Tran.,,Vždyť ty debil už jsi”,zasmála se Mbara.,,Alespoň to nemusím mít každý den”.,,To už tu jednou bylo”,připomněla Tranovi Mbara.,,Vydáme se hledat jeho sídlo hned teď”,rozhodně řekl Edwin a šel směrem k městské bráně.Ostatní, ač neradi, ho následovali.

2.KAPITOLA
Dlouho  naši hrdinové putovali pustinou směrem na západ od Zürku.Když tu náhle spatřili nějaký povoz tažený čtveřicí koní.Na povozu byl nějaký starší muž.Hrdinové k němu přispěchali a pozdravili.,,Buď zdráv, poutníče”,pronesl na uvítanou Edwin.Stařec zastavil koně.,,Vy taktéž, zrovna jedu z Rilondu, jsem obchodník, pokud máte zájem, podívejte se na mé zboží”,vybídl je stařec.,,Co je tohle?”,zeptal se s úžasem v hlase Donar a ukázal na leskle bílou zbroj z neznámého materiálu.,,Abych se přiznal, tak sám nevím, našel jsem to včera, leželo to u nějaké obrovské jeskyně, tak jsem si to vzal, ještě tam byl tenhle obouručák”, ukázal Donarovi meč ze stejného materiálu.,,Vypadá  dobře, můžu si s ním zkusit zašermovat?” optal se Donar.,,Jistě, posluš si”,souhlasil stařec.,,Tak pojď,Robine, rozdáme si to”,vybídl Donar Robina.,,Braň se”,řekl Robin a chystal se ho seknout mečem, ale když se jeho čepel setkala s Donarovou, meč se mu zlomil.,,Tak to jsem ještě neviděl”,řekl Robin.I Donar na to zíral jako na zjevení.,,Kolik chceš za ten meč?”,zeptal se Donar obchodníka.Ten se ještě taky nemohl dostat z úžasu.,,Ehm,pět set zlatých”,řekl svou cenu kupec.,,Tak na to opravdu nemáme”,usmál se Donar a nerad vracel meč zpátky na místo.,,Dám vám za něj tuto léčivou mast a šest zlaťáků”,nabídl Robin.,,Cha, to by ta mast musela být opravdu zázračná”,zasmál se obchodník.,,Taky že je”,opáčil Robin a demonstroval její účinek.Robin si rozřízl dýkou paži a s bolestí ránu potřel mastí.Rána se jakoby zázrakem zacelila a nezůstala po ní ani stopa.,,Hmm, myslím ,že se dohodneme”,řekl kupec a vzal si od Robina mast spolu se šesti zlaťáky.Podal mu potom meč a odjel směrem k Zürku.,,Robine, nechceš mou válečnou sekeru?”, nabízel hned Donar se závistí v očích.,,Nechci, ale s chutí bych si ještě vzal tu zbroj, kterou tam měl”,zasmál se Robin.,,A nechceš”…, ,,Nechci”,odbyl ho Robin.
Po chvíli putování se začalo stmívat a naneštěstí propukla i silná bouře.Naštěstí byla na obzoru chatka, a tak se do ní všichni vydali.,,Mně se to nezdá, chatka uprostřed pustiny”,řekl Edwin.,,Třeba to slouží jako odpočívadlo pro kupce, kteří mají namířeno do Zürku”,odvětila mu Mbara.,,Možná, ale nemají tu přístavek pro koně”,opáčil Edwin.,,Jdeme dovnitř”,netrpělivě řekl Tran a zabral za kliku od dřevěných dveří, byly odemčené..,,Ale copak?”,optala se postava v černém plášti s kápí, sedící za stolem v domu.,,Jé ,dobrý den, my bychom se potřebovali najíst a vyspat, ale když jste tady, tak vás nebudeme rušit”,řekl rychle Tran a už zavíral dveře.,,Moment,když už jste tady, tak se semnou najíte a můžete se zde i vyspat, takovéto místo asi hned tak nenajdete”,řekl muž v kápí.,,Tak když jinak nedáte”,usmíval se Tran a hrnul se do domu.Za ním šli ostatní.,,Podívejme, docela pěknej kus”,pomyslel si muž v kápi ,když jeho zrak spočinul na Mbaře.,,Tak se u mě posaďte”,vybídl je muž v kápi a všichni obsadili místa k sezení.,,Pardon, asi jsem se nepředstavil, já jsem Arizel”.Všichni se přestavili a podali si s ním ruku.,,Dej si pozor, je to mág”,řekla Mbara tiše Edwinovi.,,Taky jsem to zpozoroval”,odpověděl Edwin.,,A co děláte na takovém místě”,zeptala se Arizaela Mbara.,,No, já jsem tu za stejným účelem jako vy”,znejistěl mág.,,Vezměte si jídlo”,nabízel jim poživatiny mág.,,A nemáš pivo?”,zeptal se Tran.,,Náhodou ano”,řekl mág a ze skříně vyndal soudek s pivem.,,Ty jsi opravdu ožralý prase”,pronesla Mbara na Tranovu adresu.Ale Tran ji nevnímal a s chutí se věnoval svému příteli, soudku s pivem.,,A kam máte vy namířeno?”,optal se mág.,,Ehm, my jdeme do Rilondu”,po chvíli přemýšlení řekl Edwin.,,Aha, tak vymlátit jeskyně byste mi chtěli”,pomyslel si mág, když spatřil obsah Edwinova mozku.,,Já budu muset jít, hodně štěstí”,řekl mág a odešel z domu.Již se stmívalo.,,Mám takový dojem, že je to ten, kterého hledáme, ale nejsem si zcela jist, ale je-li to tak, už o našem záměru ví”,zauvažoval Edwin.,,Všimli jste si vůbec toho malého přívěsku, který se mu houpal na krku, byl na něm skleněný dráček”,řekla Mbara.,,Hmm, tak je to on”,zareagoval Edwin.,,Pryč z domu, rychle!!!”,vykřikl Edwin a vyběhl ven, ostaní učinili to samé.Náhle celý dům vzplál pod dechem rudého draka.,,Myslím, že budeme mít menší problém”, řekl Donar a políbil svou přítelkyni sekeru.,,Ten problém zas tak malý nebude”,ukázala Mbara směrem na oblohu, kde poletovalo dalších šest draků rudého zbarvení.Andy na draky štěkal v naději, že je vystraší.,,To asi ne,Andy”,zpochybnil jeho počínání Robin.,,Složte zbraně na zem”,ozvalo se od jednoho z draků.Onen hlas byl mág, který seděl na jeho hřbetě.Družina samozřejmě uposlechla.,,Nyní odstupte od těch zbraní dál”,řekl mág a náhle všech sedm draků začalo na zbraně chrlit oheň.,,Podívejte”, ukázal Robin na hromádku popela ,který zbyl z jejich zbraní.Tomuto útoku by neodolala žádná známá ocel, ale Robinův bílý meč tam byl a po ohni na něm nebyla ani stopa.,,Mág to viděl ,přistál a pro meč si došel.,,Zajímavý meč”,řekl, když se jej chopil.,,Co teď s vámi”,zasmál se mág.,,Elfko, ty pojď sem a vy ostatní půjdete do pekla v uhelnaté podobě”,zasmál se opět mág.,,Jdi”,řekl Edwin.,,Když už máme zemřít my, tak alespoň ne ty”.,,Miluji tě Mbaro”,řekl Robin.Mbara se  slzami v očích odkráčela k mágovi.,,Tak, má drahá, sedni si za mě a poletíme.Chlapci, usmažte je a potom se vraťte”,usmíval se mág.,,Né, ty hajzle”,řvala Mbara a toukla do mága pěstma.Ale to už se oba na rudém drakovi vznášeli do neznáma.,,Tak teď to bude horší”,řekl Edwin a pronesl nějaké zaklínadlo.Kolem družiny se vytvořila modrá bariéra v době, kdy draci vychrlili oheň.Dračí oheň byl opravdu silný ,zvlášť, když ho místo jednoho sesílalo hned šest draků.Zvuky šlehajících plamenů se mísily s výkřiky družiny.Potom draci usoudili, že svůj úkol splnili, a odlétli neznámo kam.Na zemi teď ležel k smrti vyčerpaný Edwin, neboť proti ochraně před tímto musel vynaložit spousty sil.Ahmed se válel v šílené bolesti s černalou rukou.Jinak všichni byli trochu ožehlí,ale nic vážného.Robin dal napít lektvaru Edwinovi a potom se přesunul k Ahmedovi.,,Nerad ti to říkám ,ale přišel jsi o ruku, s tím já nic nenadělám ,alespoň utiším bolest”,Robin dal Ahmedovi lektvar a seslal na něj léčivé zaklínadlo.,,Néééé, to je jen sen, to všechno se mi zdá”,křičel se slzami v očích Ahmed a mezitím mu zuhelnatěká ruka odpadla.Ostatní   se na něj smutně a s lítostí dívali.,,Chci zemřít, zabijte mě!!!”,křičel stále v bolesti Ahmed.Po několika chvílích bolest ustala.,,Je ho škoda”,řekl tiše Robinovi Donar.Robin mu obvázal pahýl ,který z ruky zbyl, a  po několika hodinách odpočinku se vydali dál.

3.KAPITOLA
Ahmed měl stále ješte hrůzu v očích a nemohl se se ztrátou vyrovnat.,,To bude dobrý, ve městě s tím něco udělaj”,snažil se ho utěšit Robin.,,To určitě, já jsem zloděj,ZLODĚJ, pro mne to znamená konec!Viděl jsi už někdy jednorukýho zloděje??Já ještě ne”.,,Spíše bychom se měli rozmyslet, co dál, neboť já jsem již trochu více unaven”,řekl Edwin a v mdlobách se skácel na zem.,,Tak to je výborný”,pesimisticky prohodil Donar, ,,zbraně nemáme, teď už ani kouzla, jest-li tohle přežijem, bude to hodně velkej zázrak”.,,Já mám hlad a žízeň”,ohlásil se Tran.,,To máme asi všichni”,uklidnil ho Robin.,,Hej, podívejte, les”,začal křičet Donar.Když toto řekl, jako by to Edwin slyšel a vstal ze země.,,Kde?”,zeptal se.,,Přímo před tebou”,řekl Donar a všichni se s radostí rozběhli k lesu.
Po chvíli běhu stanuli před lesem.Byl to vskutku obrovský hvozd, značně hustý.V lese bylo šero, neboť sluneční paprsky  mezi tak hustými
 větvemi stromů ztěží pronikají.,,Stát”,ozvalo se ,když chtěli hrdinové vstoupit do lesa.Zpoza stromů se objevily lesní dryády s dlouhými luky připravenými k útoku.,,Počkejte,my vám nechceme ublížit”,začal hovořit Edwin.Nato se všechny dryády rozesmály.,,Vy a ublížit nám?”,se smíchem řekla jedna.,,To my bychom vás nejdřív zabily, než byste tasili ty své ubohé zbraně, ale jak se tak dívám, nemáte ani ty”,znovu se v řadách dryád strhl smích.,,Vy máte svaly, já mám čáry”,řekl Edwin a demonstroval to jedním bleskem, který zasáhl strom nedaleko dryád.Náhle se ale do stromu, o který se opíral Edwin, zabodly tři šípy ,vystřelené luky dryád.,,Edwine, na ty asi nemáš”,usmíval se Robin na vystrašeného čaroděje, který se bál pohnout, aby se náhodou další šípy nestrefily do něho.,,Přepadl nás jakýsi mág, měl s sebou draky a unesl nám naši přítelkyni, zbraně nám sežehli draci a vybavení došlo, jen zázrakem jsme přežili”,vysvětloval Donar.,,A proč jste to neřekli dřív?Ti jeho miláčci nám vypálili polovinu lesa, pojďte za námi”.Všichni následovali dryády, které je dovedly do jejich vesnice hluboko v lese.Vesnice byla vystavěna na korunách stromů, tvořilo ji několik primitivních chýší, které byly propojeny mezi sebou dřevěnými můstky.Dryády je odvedly k větší chýši.,,Nyní vstoupíte k naší vůdkyni, tak se podle toho taky chovejte a prokazujte jí nejvyšší úctu”, poučila je jedna z dryád, otevřela dveře a vstoupila do chýše ,družina také.,,Má paní, vedu vám tyto muže, kteří se potulovali poblíž našeho lesa”,pronesla dryáda ke své vůdkyni, která seděla na koberci na zemi.,,Výborně, nech je tu a jdi”,řekla vůdkyně a dryáda odešla.,,Víte, co děláme s takovými, jako jste vy”,řekla dryáda.,,To netuším, ale…” řekl Edwin, ale dryáda ho přerušila.,,Dovolila jsem ti snad mluvit, červe.Nyní mi tedy řekněte, co jste dělali v blízkosti našeho lesa”.Edwin jí o tom všem řekl a ona vše začala chápat.,,Ach tak,ten proklatý mág, vím, kdo to je, a  také vám pomohu, ale pod podmínkou, že nás těch odporných stvoření zbavíte.No, stejně nemáte na výběr”,řekla dryáda.,,Souhlasíme”, chopil se slova Edwin, ,,ale potřebujeme zbraně a vybavení”.,,Jistě, to všechno dostanete”,řekla dryáda.,,Nyní vám mé poddané ukáží vaše příbytky a dají vám najíst, zítra vám řeknu, kam se máte vypravit a obdržíte zbraně”,ukončila svou řeč a tleskla rukama.Dveře se otevřely a vstoupily dvě dryády.,,Prosím, následujte nás”,řekla jedna ,družina uposlechla a vydala se za nimi.Dryády je po můstcích dovedly až k jedné chýši.,,Zde je váš příbytek, jídlo je již nachystané uvnitř”, potom dryády odešly.No, je to tu skromnější, ale bude to stačit”,řekl Edwin.,,Já jen doufám, že je Mbara v pořádku, a zítra tomu bastardovi odstraním všechny údy na těle”,řekl Robin a chopil se plodů, které byly v míse na zemi.,,Hej ,podívejte se, roste mi nová ruka!!!”s radostí křičel Ahmed.,,Opravdu, je to tak”,řekl Edwin a udiveně zíral na novou ruku, která Ahmedovi vyrostla.,,To bude zřejmě po těch plodech”,řekl Robin a potom se všichni uložili ke spánku.

4.KAPITOLA
Rudý drak , s Arizelem a Mbarou na hřbetě, přistál v obrovské sluji.Drak si lehl, aby mohl mág snadněji slézt dolu.,,Pojďte ,má drahá”,řekl Arizel a nabídl ruku Mbaře.,,Slezu si sama”,odsekla Mbara a seskočila z draka.,,Můžeš letět”,řekl Arizel a drak se zvedl,zamával křídly a odletěl.Mbara vycítila šanci k útěku, a proto se rozběhla směrem ven ze sluje.Mág udělal rukou jednoduché gesto a náhle se kolem Mbary zhmotnila z kamene šestice golemů, která ji obklopila.Mbara začala šlehat blesky kolem sebe ,ale golemům to naprosto nevadilo.Vždy, když nějaký blesk zasáhl golema, blesk po něm neškodně sjel do země.Mbara se snažila i proklouznout jim, ale narazila do kamene a s bolestí se svalila na zem.Arizel lusknul prsty a golemové se rozpadli.,,Stalo se vám něco, má drahá?”,s obavami k ní přispěchal Arizel.,,Ne, ty hajzle”,plivla na něj Mbara.Arizel si otřel slinu do rukávu a pronesl:,,Víš, nemáš moc navybranou, tak se ke mně chovej úctivě a já ti to budu oplácet stejnou mincí a nakonec uvidíš, že se ti tu bude líbit”,usmál se mág a otevřel poklop, který tu ještě před chvílí nebyl, neboť byl chráněn iluzí.,,Pojď, dáma má přednost”,usmál se mág a pomohl Mbaře sejít dolů.Ocitli se oba v nádherných prostorách.Chodby zde byly vydlážděny zlatem a byly na nich vyryté překrásné ornamenty.Mág ji zavedl k mramorovým dveřím a otevřel je.Uvnitř byla bohatě vybavená místnost, snad nejrásnější, kterou kdy Mbara spatřila.Na stěnách byly pověšeny různé obrazy draků.Uprostřed byla nádherná mahagonová postel a u rohu tři skříně s vyřezávanou výzdobou.Na stropě zde byl zavěšen křišťálový lustr a na něm se mihotaly plamínky svíček.Podlahu zde tvořilo zlato.Na posteli ležela černá tunika a černý plášť.,,Pro vás , má drahá, budete toho mít ještě víc, pokud samozřejmě budete spolupracovat”.,,Co ode mě chceš?”,ptala se mága Mbara.,,Co chci?Nic, jen vaši přízeň.Udělejte si pohodlí a laskavě se převlékněte, potom sem přijdou sluhové a odvedou vás ke koupeli”,domluvil mág , zavřel dveře a odešel.Dlouho se jeho kroky ozývaly chodbou, až pak nakonec se snižující intenzitou ustaly.Mbara zjistila, že dveře nejsou zamčené, ale moc dobře věděla ,že se odtud nedostane, a tak si svlékla špinavé hadry, které měla na sobě, a oblékla si tuniku a přehodila přes sebe plášť.Po chvíli čekání někdo zaťukal na dveře.,,Jste připravená ,paní”,ozvalo se.,,Ano, vstupte”,dveře se otevřely a v nich stál člověk, jenž byl celý zahalený v černém plášti.Do tváře mu vidět nebylo, ale nebylo si možné nevšimnout rudě zářících očí, vyzařovalo z nich obrovské zlo.Člověk se choval ,jako by ho někdo ovládal.Mbara věděla, že je to jedna z obětí ovládaná mágem.,,Prosím, následujte mě”, řekl člověk a zavedl Mbaru chodbou do malé místnosti.,,Prosím, paní, koupel je připravená”,řekl muž a otevřel dveře.V místnosti bylo jen veliké dřevěné vědro napuštěné vařící vodou.U něho byl menší stolek a nějaký hadr na utření.,,Umyjte se, má paní, já tu počkám za dveřmi.”,řekl muž .Mbara vstoupila do místnosti a zavřela dveře.Svlékla se a ponořila se do vroucí vody.

5.KAPITOLA
,,Vstávejte, vy líný prasata”,ozvalo se v chýši, kde družina spala.,,Vždyť je noc”,ospale řekl Edwin.Ve dveřích stály dvě dryády, jedna z nich byl vůdkyně.,,Omlouvám se za tak nevlídné probuzení, ale tady Juthra, velitelka naší domobrany, by vás chtěla seznámit s novými zbraněmi, které tu máme, jsou prý opravdu báječné”,pronesla vůdkyně a všichni se pomalu probudili.,,Kurva, buďto mi doneste pivo, nebo mě nechte spát”,podrážděne řekl Tran.,,Sice nevím, co je pivo, ale na tobě se obzvlášt vyžiju”,řekla Juthra.Trpaslík si uvědomil, že tohle asi neudělal dobře, a tak poslušně vykráčel z chýše za ostatními.Juthra je vedla po můstcích, zatímco vůdkyně odešla zpět do své chýše.,,Tak to jsem ještě v žádné vesnici neviděl”,ozval se Donar, ,,všichni obyvatelé tu jsou vzhůru i v noci”.,,Prosím vás paní… jakže se ta kráva jmenuje?”, optal se Donar Edwina.,,Juthra”, odpověděl Edwin.,,Jo , paní Juthro…”.,,Já nejsem žádná paní ,vy bando tupců, já vás mám naučit zacházet s našimi speciálními zbraněmi a vy se mě nebudete na nic ptát, nebo odtud poletíte po několika kusech”,křičela Juthra.,,Ano, rozumím”,řekl Donar.Po chvíli se dostali na plochu, kterou tvořily stlučené kusy prken.Stál tu i stůl a na něm bylo cosi zahalené pláštěm.,,Tak, tupci, tady jsou zbraně”,řekla Juthra a sejmula plášť.Pod ním bylo pět rozličných zbraní.Andy zakňučel.,,Ne ,Andy, ty žádnou zbraň nemáš, stači ti tvé ostré zuby”,tiše mu řekl Robin.Mezi zbraněmi byla nějaká bambusová foukačka a šipky,deset kamínku fialové barvy,meč z nazelenalé ocely,dřevěná hůl, jenž slabě rude zářila, a obrovská sekera, také rudě zářící.,,Tak ,tohle je foukačka ,střílí se z ní tyto šipky, které jsou napuštěny obzvlástě silným jedem, stačí kapka a lehne i drak,tyto kamínky zase po dopadu na zem vytvoří jasný záblesk, který oslepí všechny v okruhu dvaceti sáhů,tento meč je naprosto imunní proti ohni a mrazu, výborně se s ním bojuje, neboť je nebývale ostrý, po zásahu touto holí bude oběť na několik hodin omráčena, podle velikosti, a tato bitevní sekera je trojnásobně účinnější než ostatní bitevní sekery.Vezměte si každý zbraň, která se vám bude hodit a potom přijďte za vůdkyní, již vás očekáva, a na ten jed pozor”,domluvila Juthra a odkráčela po dřevěných můstcích do své chýše.Ahmedova ruka sáhla po foukačce,Tran si vzal oblázky,Robin meč, Donar uchopil sekeru a Edwin si vzal hůl.Andy výhružně zaštěkal, neboť na něj nic nezbylo.,,Tak ,teď se přesuneme k vůdkyni”,zavelel Edwin a po spleti můstků všichni dokráčeli a ž před chýši vůdkyně.Před drveřmi hlídaly dvě dryády s oštěpy  a jakmile družinu spatřily, otevřely dveře a nechali je vejít dovnitř.,,Vítám vás tu, tak co zbraně, líbí?”.,,Jo, jsou úžasný”,řekl Donar.,,Takže, když už jste vybaveni, jídlo ještě dostanete, můžete se vydat na cestu, mág se nachází v obrovské sluji nedaleko odtud.Avšak mág vždy ve sluji zmizí neznámo kam, je tam patrně vchod do podzemí, který je chráněn iluzí.Vezměte si tento kámen, který vás před iluzemi ochrání”,dryáda jim podala žlutě zářící menší kámen.Kámen si vzal Edwin.,,Pojďte nyní už za mnou”,řekla dryáda a všechny vedla můstky až zpátky na zem.Spolu s ní šly ještě dvě dryády s vaky, ve kterých bylo jídlo.,,Tady je jídlo, řekla jedna z dryád a podala jim vaky.,,Hodně štěstí, jděte na západ odtud a po pár mílích cesty narazíte na sluji, potom si musíte již pomoci sami”,dokončila slova vůdkyně a všichni se vydali na západ, jak jim ona poradila.

6.KAPITOLA
,,Jak vám chutnalo, má drahá”,optal se Arizel Mbary, která seděla naproti němu u většího stolu,oba společně jedli.,,Nedá se to žrát”,odsekla Mbara a naschvál vyplivla jídlo na zem.Náhle do místnosti, ve které jedli, vstoupil nějaký sluha, také měl zcela rudé oči.,,Pane, blíží se k nám vetřelci”.,,Myslíš ty, co jsem usmažil draky?”,zasmál se Arizel.,,Ano, oni to přežili”.,,To nemyslíš vážně”,řekl mág a odešel někam se sluhou.Mbara vycítila šanci k útěku , a tak otevřela dveře a vstoupila do chodby, která vedla do dvou směrů.Z jedné strany slyšela mága, kterak řve na svého sluhu a vydává rozkazy podivnou řečí.Z druhé strany k ní mířil nějaký sluha.Mbara radši zacouvala zpátky a rozhodla se počkat, až sluha přejde.Chvíli čekala a pak se kroky vytratily.Znovu se rozhodla otevřít dveře a vstoupit do chodby.,,Hej, chyťte ji”,zavelel mág  ,když ji spatřil, a dva sluhové se za ní vydali.,,Mbara utíkala chodbou, až doběhla k nějakým dveřím, které byly ale zamčené.Mbara zaútočila blesky a sluhové se v krvi zbortili na zem.,,Hmmm,dobrá práce, myslím, že se k sobě budeme hodit”,smál se mág a pomalu šel k ní.Mbara po mágovi také střelila blesk, ale ten ho jednoduchým pohybem ruky zneškodnil.,,Nerad bych ti ublížil, proto udělám menší opatření do doby, než dostaneš rozum”.Mág ji chytil za ruku a odvedl do pokoje, který byl zavřen kamennými dveřmi.Mág ji zavřel do pokoje a odkráčel.Světlo pokoji zajiťlovaly dvě pochodně na stěnách, ale jinak to tu bylo zcela holé.Mbara si sedla na zem a čekala.
,,Podívejte, je to před námi”,ukázal Ahmed na obrovskou sluj tři sta sáhu od nich.Nad sluji se vznášeli draci.,,A jak se tam chceš dostat, Edwine”,zeptal se ho Robin.,,Jednoduše, zneviditelníme se”,vytáhl Edwin nějaký pytlík s práškem a na všechno ho rozhodil.Stali se neviditelnými.,,A kde si tohle jako vzal”,zeptal se ho Ahmed.,,nejsem sice zloděj, ale když jsem to viděl jednu dryádu používat to, musel jsem  si to vzít a teď jdeme”,zavelel Edwin a všichni se vydali ke sluji..,,Všimli jste si vůbec, že vždy,když je nějakej průser, je v něm vždy ta tupá elfka”,smál se Tran.,,Jo, ale jest-li nezavřeš hubu, budeš v průseru ty”,zklidnil ho Robin.Všichni došli bezpečně do sluje.Žádný drak si jich nevšiml, až na draka, který hlídal sluji, ale ten se jen pozorně začal dívat kolem sebe.,,Hej, tamhle je ten poklop”,řekl Donar a všichni se vydali k němu.
,,Výborně, ti dementi už jsou tady, tak to jim musím přichystat něco na uvítanou”,pomyslel si mág a zaklínadlem z kamene vytvořil golema, který se přesunul ke vchodu do podzemí.,,No, chvlíli si s nimi pohraju a pak je zabiju”,smál se mág sám pro sebe.,,Tak to otevřem, chlapi,zvolal Donar a začal zvedat poklop.Když však začal poklop zvedat, všiml si, že neviditelnost přestala působit
jak u něho, tak u ostatních.Všichni naskákali do podzemí, než si toho drak všimnul.,,Do prdele”,zvolal Donar, když se před ním objevil Kamenný golem.,,Vyndejte vodu z vaku”,zavelel Edwin a nařídil, ať ji vylejou na golema.Když první kapky vody přistály na golemové tělě, golem se jim doslova rozpustil před očima.,,Kurva, jak tohle víš”,ozval se Tran.,,Dryády mi poradily”,usmál se Edwin.,,Tak kam teď”,optal se Robin,neboť stáli v chodbě,oba její směry končily dveřmi.,,Pomoc”,slabě se ozývalo druhých dveří, jenž byly vyrobené z kamene.,,Mbaro, jsi to ty?”,zeptal se Edwin.,,Ano, Robine, dostaňte mě odtud”, ,,teleportovat se nemůžeš?”.,,Ne ,nejde to”,odvětila Mbara.,,Ty kamenné dveře asi nevyrazím”,řekl Donar.,,Odstupte”,varoval Edwin a z jeho ruky vyšlehly dva blesky, které ale dveřím naprosto nic neudělaly, jen způsobily hluk, který oni zrovna nepotřebovali.,,Někdo bude mít klíč,Ahmede, zkus to otevřít”,požadoval Edwin.,,Nemůžu, nemám na to vybavení”,odpověděl mu Ahmed.,,Mbaro ,počkej tam, my najdeme klíč a hned jsme tady”,utěšoval Mbaru Robin.,,Nerada to říkám, ale já nic jiného než čekat dělat nemohu”,řekla Mbara.,,Jdeme k těm druhým dveřím”,řekl Edwin a všichni se k nim přesunuli.Dveře šli otevřit, ale v místosti na ně čekali čtyři sluhové s rudýma očima a s dýkami v rukou.,,Na ně!!!”,zařval Donar a sekerou jednou sťal hlavu.Ahmed jednomu střelil prudce jedovatou šipku foukačkou do krku a sluha se okamžitě svalil na zem.Jeden sluha hodil dýku, která se zabořila do Ahmedova ramene.,,Kurva, ten hajzl mě zasáhl”,zařval bolestí Ahmed.Robin dalšímu sluhovi probodl mečem břicho a Edwin bleskem ukončil život dalšího.Když v místnosti zbyla jen mrtvá těla, vytáhl Robin Ahmedovi dýku z ramene a potřel ránu mastí, kterou ,podobně jako Edwin prášek, získal od dryád.
,,No, nebudu to zdržovat”,řekl si mág a přesunul se do obrovského sálu a usadil se na židli ke stolu.Spolu s ním tam šli čtyři sluhové.Před družinou teď stála chodba, ve který bylo šest dveří.,,Jdeme do těhle”,ukázal Edwin a již chtěl sáhnout na kliku.,,Počkej,někdo tam je, cítím to”,řekl Ahmed.,,Tak to je dobře,určitě je to ten ,kterého hledáme,připravte si zbraně”,zavelel Edwin a otevřel dveře.Před všemi se rozprostřel obrovský sál.Uprostře byl stůl a u něj na židlích seděl mág a jeho čtyři sluhové.,,Již jste dorazili,tak to se o vás postarám s náležitou péčí, chtěl jsem si vás vychutnat, a proto jsem vá nezabil hned, ale slibuji, že teď se polepším”,usmál se mág a vydal rozkaz sluhům, kteří na ně meči zaútočili.,,Do nich”,zařval Donar a ednou sluhovi zabořil svou obrovskou sekeru do břicha.Na zemi se objevily střeva a krev, spousty krve.Mág to vše s radostí pozoroval a jednoduchým gestem ruky se nad Ahmedem zjevila zelená pulzující koule a dopadla na něj.Ahmed zeleně zazářil a potom odhodil foukačku a rozběhl se ven z místosti.Mág se obrovsky smál, zatímco ostatní bojovali.Tran si vzal Ahmedovu foukačku a otestoval ji na jednou sluhovi, který okamžitě jedu ze šipky podlehl.Robin a Donar bojovali se sluhy se střídavým úspěchem.Něco zranění již také utržili.Náhle se Edwin svalil na zem a v jeho tváři se misily výrazy zděšení a potom začal vyplazovat jazyk a slintat a opakoval různé nesmysly.,,Edwine”,vykřikl Robin a přispěchal k čaroději.,,Připravils o veškerou inteligenci, ty šmejde”,vykřikl Robin na mágovu adresu a hodil po něm svůj meč.Mág si vytvořil ochranné pole, takže meč se jen odrazil a neškodně spadl na zem.Mezitím Donar skoro podléhal zranění od dvou sluhů, kteří na něj útočili a on se jen ztěží bránil.,,Kryjte si oči”,vykřikl Tran a hodil na zem jeden kámen od dryád-Místnost náhle zaplavilo jasně bíle světlo.Když světlo ustalo,na zemi leželi sluhové s vypáleným zrakem a mág seděl u stolu a křičel:,,Co je, co se to stalo, jsem slepý”.Ostatní si naštěstí oči zakryli.Ochranná bariéra kolem mága zmizela.,,Dělej, šmejde, dej sem klíč od místnosti, kde je Mbara uvězněná, a udělej něco s Edwinem a Ahmedem, nebo ti proříznu krk dýkou”,výhružně řekl Robin.Náhle se mágovo tělo bez života zhroutilo na zem.,,Jsem v pořádku”,řekl Edwin a vstal ze země.,,Co se s ní ním stalo?”ptal se překvapený Tran.,,To nevím ,ale hlavně že je po smrti”,odpověděl Robin a vzal mu z opasku klíč.,,Tak, teď jdeme najít Ahmeda a potom rychle za Mbarou”,zavelel Robin.Před dveřmi našli Ahmeda, jak se v celé hrůz klepe.,,Edwine, udělej s ním něco”,požádal ho Robin.,,S radostí”,zle se zasmál Edwin a šlehl do Ahmeda blesk, takže se jeho tělo ocitlo na podlaze ,na stěnách a na stropě.Všude byla krev a Ahmedovy vnitřnosti.,,To je ten podělanej mág”,zařval Tran a foukačkou Edwinovi způsobil zranění šipkou.Ten pod působením jedu zemřel.,,To snad není pravda, my jsme jako přišli o Edwina i Ahmeda?”,řekl se strachem hlase Donar.,,Asi jo”,odpověděl mu stejně Robin.,,Jo ,asi jo”,řekl někdo za nimi, byl to ten mág a zle se smál.,,Ty svině”,křičel Donar a rozmáchl se po něm sekerou.,,Mág úder odrazil rukou a tasil bílý meč, který měl za opaskem.Udělal výpad a meč se ocitl v Donarově břiše.,,Ty svině”,zařval Donar a sesunul se k zemi.Tran ještě jednou sřelil šipku po mágovi a ten ji nestihl odrazit ,a proto mu zůstala  trčet v břiše.V křečích se sesunul na zem a zemřel.,,Donare, žiješ?”,ptal se Robin Donara a začal mu vtírat mast do rány.Ale Donar již to měl za sebou.,,Néééééééé, ty hajzle”, řval Robin a Donarovou sekerou začal sekat do mágova těla.Kolem stříkala krev.Když bylo mágovo tělo zohavené a bez údů, Robin se uklidnil, odhodil sekeru a sedl si na zem.Brečel jako malé dítě.,,Jdem”,řekl Tran a pomohl mu vstát.Robinův útok zničil i přívěsek, který měl mág na krku.Potom oba i s Andym dorazili ke kamenným dveřím a klíčem je otevřeli.,,Robine”,vykřikla Mbara a vrhla se Robinovi kolem krku.Robin měl ještě stále slzi v očích a nemohl uvěřit tomu, co se před pár okamžiky odehrálo.Během tak krátké chvíle ztratil tři přátele.Andy začal smutně kňučet.,,Co se stalo?”,zeptala se vážně Mbara.,,Edwin, Ahmed a Donar jsou mrtvi”,řekl Robin.,,To mě mrzí”,soucítila s ním Mbara.,,Jdeme nahoru”,řekl Tran a všichni čtyři z poklopu vylezli do sluje.Ve sluji nebyla po dracích ani památka.,,Měli bychom je pohřbít”,řekl Robin a rukama žačal vyhrabávat hrob.Ostatní se přidali.Po nějaké chvíli jámy vykopali a položili do nich dvě těla a zbytky z Ahmedova těla.Potom hroby zasypali a vydali se ze sluje k dryádám.