Harry Turtledove si libuje v různých alternativních historiích a často ve svých dílech využívá skutečné historické události, na které naroubuje své představy nebo naopak historické události převede do svého světa. Cyklus Svět ve válce je příkladem toho druhého. Své oblíbené dějinné údobí, tedy Druhou světovou válku, autor převedl do světa, jehož vývoj se, na rozdíl od naší technické společnosti, ubíral cestou využívání magie.

Uplynuly necelé dva měsíce a máme tady další díl série „Mark Stone“. Je to nový příběh, vzešlý (alespoň částečně) z počítače samotného J.-P. Garena.. Po Marku Stonovi v něm obligátně není ani potuchy, přesto patří k těm lepším.

Humoru není nikdy dost a každá kapka je vítána. Víte, kolik výrazů mají orci pro kocovinu nebo jaká pravidla má hospodská hra barbastard? V téhle fantasy se to dozvíte.

Jediná Pravá Vládkyně je vlastně zakončením třetího dílu Farlandova cyklu Runovládci. V originále jednu knihu (Wizardborn) Classic rozdělil do dvou. Alespoň, že obě části vyšly nedlouho po sobě, takže má čtenář obsah té předchozí ještě v paměti.

Že to ale byla doba, než se objevil tento druhý díl, co? Z toho prvního jsem si pamatoval především fakt, že se vše odehrálo během jediné noci a že to nebylo špatné. Proto jsem si s očekáváním koupil i Národy noci a rád vám zprostředkuji mé dojmy.

Fantasy je v mnohem větší míře líhní rozsáhlých a mnohadílných cyklů, příběhů zapsaných na stovkách a tisících stran. Některé jsou výborné, jiné dobré a další nudné, což samozřejmě závisí na autorovi, překladateli a vydavateli. Protože práce těchto všech má vliv na to, jaký výsledný dojem ta která kniha na čtenáře udělá. Je nepopiratelné, že autor musí umět „psát“, ale stejně důležité, aby měl nápad, který dokáže čtenáře zaujmout. Někteří ho mají a někteří ne, jak říká jedna nejmenovaná reklama.