Rady pro začínající autory bývají často nedocenitelné. Se svou troškou do mlýna přispěl i polský spisovatel Andrzej Pilipiuk, jehož už dnes známe i Česku. Před Vánocemi vyšla jeho populární sbírka humorných povídek Kroniky Jakuba Vandrovce. Ale pozor, čtenáři Pilipiukových povídek už vědí, že autor dovede být i dostatečně ironický! (Dokončení článku)

Rady pro začínající autory bývají často nedocenitelné. Se svou troškou do mlýna přispěl i polský spisovatel Andrzej Pilipiuk, jehož už dnes známe i Česku. Před Vánoci vyšla jeho populární sbírka humorných povídek Kroniky Jakuba Vandrovce. Ale pozor, čtenáři Pilipiukových povídek už vědí, že autor dovede být i dostatečně ironický!

Termínu „hard science fiction“ poprvé použil P. Schuyler Miller (v té době recenzent Astoundingu, resp. Analogu) v roce 1957. Pojem označuje v užším smyslu SF zabývající se „tvrdými vědami“ (fyzika, matematika, chemie,…), v širším smyslu pak SF psanou ve stylu Campbellova Astoundingu.

V září roku 1937 Campbell nastoupil do Astoundingu jako redaktor. Najal ho F. Orlin Tremaine, neboť dostal od Street & Smith na starosti ještě několik dalších časopisů a na práci editora Astoundingu mu zbývalo jen velmi málo času. Již od počátku tedy Campbell zastával většinu editorské práce, a když Tremaine v březnu následujícího roku od Street & Smith odešel, aby založil vlastní firmu, vydavatel jmenoval novým šéfredaktorem Campbella… a přišel Zlatý věk.