Zlodějská přísaha začíná přesně tam, kde Zlodějský tanec končí – Jase se s vendskou královnou domluvil, že jeho říše bude uznána za království a společně s Kazi se vydávají zpět domů, do Ballengarovy říše, aby dobré zprávy předali dál. Ale to by nebylo jejich „štěstí“, aby se něco nepokazilo.

Berserkové, loupeže, spory, souboje, krevní msty, rodové sněmy, hrdinství i vyhnanství. To všechno čeká na hrdinu slavné islandské ságy Grettiho. Typický lakonický styl ság zpestřují fantaskní prvky a humor, takže se příběh čte překvapivě lehce a dokáže snadno vtáhnout do děje.

V hlubinách moře měsíce Ilmataru, pod tlustou slupkou ledu, panuje klid. Lidští výzkumníci dodržují pravidla, pozorují místní obyvatele pěkně zdálky, přesně jak nařizuje protokol jejich mise, a nic nenasvědčuje tomu, že by tenhle klid mělo něco narušit. Ale znáte to: stačí jeden machýrek s přehnaným sebevědomím, a neštěstí je na světě. Tedy vlastně na Ilmataru.

Americká spisovatelka Victoria Schwabová není ve fantasy žánru žádným nováčkem. V České republice jí vyšlo hned několik knih, například trilogie Tvář magie, prozatímní duologie Archiv, z plánované trilogie jménem Darebáci u nás vyšel první díl s názvem Neobyčejní, který se honosí nálepkou autorčiny první dospělácké fantasy a zatím sklízí pozitivní ohlasy. A nyní tady máme Divokou píseň – young adult urban fantasy.

Fantasy děl, ve kterých se vyskytují poloorkové, není zrovna mnoho. A těch, ve kterých jsou poloorkové dokonce hlavními postavami, je ještě méně, takže i když to není úplně novátorské téma, určitě každá podobná kniha s neobvyklou tematikou čtenáře potěší. A zvlášť, pokud je to další z řady děl určených vyloženě dospělému publiku, které se ovšem vůbec nebere vážně.

Už v loňském roce se objevil nový kousek od autora bestselleru Vzpomínky na Zemi, ale možná trošku zapadl. Podobně jako v trilogii je i zde hodně pozornosti věnováno zbraním a vůbec military motivům. Tentokrát má však lidské touze po vítězné bitvě dopomoci záhadný přírodní fenomén – kulový blesk.