Čas od času, přesněji alespoň jednou týdně, se při pročítání toho, co v Americe vyšlo nového na komiksové scéně, setkám s něčím, co nestojí ani za odplivnutí. Není toho moc, ale je to tam. Někdy mi to připadá jako urážka všech čtenářů. Smutné je, že poslední dobou se tyto „skvosty“ týkají jednoho jména, které ční vysoko nad ostatními. David Lapham. Naštěstí tu ale mám i malý vybroušený diamant, který spraví chuť.

Wolverine. James Howlett. Logan. Patch. Je to muž mnoha jmen. A samozřejmě i mnoha talentů. Střelte ho do hlavy a přežije to. Nalijte do něj hektolitr whisky a bude skákat kilometr po jedné noze. Zkuste mu uříznout nohy motorovou pilou, střelit ho do obličeje brokovnicí a přejet parním válcem a jen ho naštvete. Geniální čich. Menší postava. Regenerace. A samozřejmě díky ní trochu vyšší věk, než by mu kdokoliv řekl. A mimo jiné je to také ředitel.

Brian Azzarello je u nás známý především díky sérii 100 nábojů. Nejen v českých luzích a hájích je proslaven hlavně jako mistr dialogu a zápletky. Ne náhodou tedy otevřel i perfektní miniedici v rámci DC Vertigo – Vertigo Crime. Tentokrát se nám ale představí z trochu jiného úhlu, a to v žánru klasické scifi komiksem Spaceman.