Tom Barren je obyčajný chlapík po tridsiatke a má neuveriteľnú smolu. Niekto by mohol povedať, že je len neskutočne priemerný, bez nápadov, že je sklamaním svojho otca… našli by sme ešte zopár ďalších prívlastkov, ale načo? Možno úplne postačí, ak ho poľutujeme. Tomovi určite. Veď vyrastať a žiť v tieni otcovho génia, nie je ľaká úloha. Kto z nás by dokázal prekročiť neomylného rodiča, navyše vynálezcu cestovania časom? Verte mi, že nikto. Nedokáže to ani Tom. No po istej tragickej udalosti ho jeho otec vezme na milosť a umožní mu stať sa chrononautom. Lenže… Tom má penis. Tom sa zamiluje a Tom zničí, čoho sa dotkne.

Ačkoli název evokuje drsnou řezničinu a obálka dokonce skoro dívčí románek, ve skutečnosti je tento román něčím zcela jiným. Onou Krví Nejmocnějších je myšlen magický artefakt. Žánrově pak jde o hybrida Pána prstenů a Písně ledu a ohně, jak slibuje kniha v anotaci. A plní své sliby? Překvapivě ano.

Janu Rečkovou na poli fantastiky jistě není potřeba představovat. Pohybuje se mezi světy s lehkostí a vtipem. Stejně taková je i kniha Labyrint u Mrtvého ženicha – proložená spoustou vtipných hlášek, a tak trochu rozkročená mezi několika vypravěčskými styly.

Píše se rok 2052 a tvář světa je poznamenána třetí světovou válkou. Attiona City je jedno z mála míst na Zemi, kterého se jaderné výbuchy nedotkly. Ale to neznamená, že se mu boj vyhýbá – město má totiž svoji vlastní válku. Není možné tolerovat blahobyt, když sami žijete ve špíně a bídě. A davy čekají, kdo jako první zdvihne kámen a hodí.