Po sedmi letech se na nám vrací série Kodex Hluboké brány! Ve druhém díle se tak dozvíme, jaké následky měly činy mladého anděla Dilla a legionářky Rachel v propasti pod městem Hluboká brána a jak velké nebezpečí se odsud začne drát na svět.
Zpět po dlouhých letech
Na českou scénu se nám díky nakladatelství Laser-books vrací skotský autor Allan Campbell. Ten se u nás i ve světě proslavil svou prvotinou Zjizvená noc, prvním dílem trilogie (pokud nepočítáme prequel) Kodex Hluboké brány. Po ní se vrhnul na další sérii s názvem Gravedigger Chronicles (Hrobníkovy kroniky), která zatím čítá dva díly. Jak to s jeho tvorbou ovšem bude dál, to nikdo neví. Zdá se totiž, že se po panu Campbellovi na internetu slehla zem.
V českých luzích a hájích jste se do nedávna mohli setkat jen s jednou jeho knihou, a to právě Zjizvenou nocí. Laser-books ji vydal v roce 2009, hezkých pár let zpátky, a proto asi neuškodí si připomenout, o čem vlastně byla. Město Hluboká brána je naštěstí natolik jedinečné, že na něj hned tak nezapomenete. Jeho zvláštností není ani církev uctívající boha v propasti, který musí být krmen dušemi mrtvých, ani flotila vzducholodí ozbrojených chemickými zbraněmi, nýbrž jeho základy. Hluboká brána totiž doslova a do písmene visí nad propastí a nedrží na ničem než na změti řetězů. Právě zde začal a skončil příběh mladého anděla Dilla a legionářky ve výcviku Rachel. On snil o tom, že se stane mocným válečníkem; ona o tom, že dokončí výcvik a bude z ní profesionální zabiják bez emocí. Oba se ale připletli do cesty nejprve vražednému andělu Karneval, následně i sériovému vrahovi, a než se nadáli, skončili na dně propasti pod městem a objevili hrůznou pravdu o svém bohu i původu města. Tou dobou se však situace nahoře vyhrotila. Hluboká brána se octnula ve válce s divochy z pouště a zrádcem z vlastních řad.
V prvním díle série jsme Hlubokou bránu opouštěli v neutěšeném stavu a na začátku druhého, pojmenovaného Železný anděl, se na tom nic nezměnilo. Hluboká brána má své dny sečteny. Pod zbytky jejích řetězů se otevírá cesta do pekla jménem Labyrint, z něhož do Dillova a Rachelina světa proudí proměnliví a nebezpeční démoni. Jde o předvoj armády krále Menoa, jehož konečným záměrem je podrobit si svět a rozšířit tak své přeplněné království o nové prostory. Než se oba naši hrdinové nadějí, jejich cesty se rozdělují. Rachel se s Dillovým předkem vydává hledat pomoc u ostatních bohů. Byť to nejsou zrovna přátelští a bezpeční spojenci, smrtelníci bez jejich pomoci nepřátelskou armádu neporazí. Dill se mezitím ocitá přímo v srdci Labyrintu. Nepřítel o něm ale ví a hledá ho. Menoa by jeho duši rád přetvořil v ničivou zbraň, s jejíž pomocí by si Dillův svět nadobro podmanil. Mladý anděl tak musí urychleně nastoupit na svou vysněnou cestu válečníka. Je to totiž jeho jediná šance na přežití.
Pokrok ve všech směrech
Železný anděl je oproti předešlému dílu v mnoha ohledech lepší. Asi nejsilnějším esem v rukávu pana Campbella je nezkrotná fantazie, kterou autor neváhá použít v plné tonáži. Již Hluboká brána v prvním díle mnohým čtenářům učarovala svou originalitou, neskutečností a přitom fungujícím konceptem. Teď nás ovšem čeká ještě divočejší jízda. Zatímco putování po Rachelině a Dillově světě sází spíše na originální střípky v pevně ukotveném světě temné fantasy, skutečné rodeo začíná, když se Dill dostává do pekelného Labyrintu krále Menoy. Labyrint je neskutečné, proměnlivé místo plné hrůz, bolesti a utrpení. Nic zde nemá pevný tvar, vše může být proměněno v cokoliv a to jen na základě vlastního či cizího přání. Menoovi démoni jsou stvůrami z nejhorších nočních můr a celý Labyrint vás bude fascinovat i děsit zároveň.
Dalším zlepšením jsou postavy. Legionářka Rachel zůstala víceméně stejná, ale to je jen dobře. Je to sympatická holka a hlavu umí používat stejně dobře jako vojenský výcvik, který do ní nalili. Co víc si u hlavní postavy přát? Dill je na tom o něco hůře a přitom o něco lépe. Nemá cenu zapírat, že v prvním díle šlo o naprosto zbytečnou postavu, po jejímž vyškrtnutí by se vlastně vůbec nic nezměnilo. V Železném andělovi díky bohu začal být i užitečný. Stále má sice sklony k panákovitosti, avšak minimálně po dobu strávenou v pekle, kde se musí spolehnout jen sám na sebe, se změní v relativně aktivní postavu. Není to dokonalé, na druhou stranu konečně alespoň trochu funkční. A abychom zápletku neviděli jen z pohledu dvou smrtelníků, seznamujeme se i s Kotvou a Alicí Harperovou. Zatímco nadlidsky silný, dětsky naivní a přesto vražedný Kotva slouží jednomu z bohů, jehož vznášející se loď táhne, kam je potřeba, Alice slouží Menoovi. Kdysi bývala člověkem, jenže pak její vlast ve válce proti králi prohrála a ona se po smrti dostala do Labyrintu. Díky ní tak dostaneme možnost spatřit, jak to bude na světě vypadat, pokud Menoa zvítězí.
Posledním vítaným zlepšením je akce. Zatímco ve Zjizvené noci působila často až směšně a nepříčetně nadsazeně, v Železném andělovi nám už naštěstí koutky zvedat nebude. V zásadě je psaná stále stejně – jakýkoliv boj je dost hnaný na efekt a je v něm značně cítit vliv soudobých superhrdinských filmů. Jenže zatímco v prvním díle obvykle smrtelníci bojovali se smrtelníky, a tudíž nadsazenost nebyla jakkoliv omluvena, ve druhém díle se do popředí dostávají postavy s nadlidskými schopnostmi. O démonech z Labyrintu ani nemluvě. Tím se vše vyvážilo a akce funguje. Je svižná, rychlá, napínavá a bude bavit.
..až na kaz na kráse
Naneštěstí však jeden z neduhů jedničky zůstal zachován. Autor stále neumí pracovat s vyprávěním a na čem víceméně skončila Zjizvená noc, to táhne dolů i Železného anděla. Pominu-li prokletí prostředních dílů, které už ze své podstaty nemají pořádný začátek ani konec, zůstává tu značná roztříštěnost. Více příběhových linií jistě není na škodu (všichni zdravíme Píseň ledu a ohně), musí se to s nimi však umět. Obvykle se takové linie prolínají opakovaně a na střídačku. Jenže v Železném andělovi je máte sepsané hezky vcelku a poskládané jednu za druhou. Nejdřív přečtete vše o Rachel, pak vše o Dillovi atd., až se na konci na okamžik vše seběhne dohromady do jakéhosi narychlo splácaného konce. V závěru tak máte pocit, že čtete spíše souborné vydání několika novel než celistvý román, což dost ruší. Také díky tomu příliš nefunguje konec. Vzhledem k existenci poslední knihy trilogie samozřejmě nemůže být uzavřený, ale aspoň nějaké zakončení by se zde přeci jen mělo vyskytnout. No, nevyskytlo. Na druhou stranu se tím spíš těšíte na závěr trilogie.
Co tedy Železný anděl nabízí? Téměř smrtelnou dávku fantazie, snesitelné až skvělé postavy, fascinující svět, zajímavý střet, spoustu akce, boje o přežití, smrtelná nebezpečí a dobrý příběh. Pravda, autor to úplně neukočíroval a na vyprávěcích metodách by mohl trochu zapracovat, ale po dočtení vám rozhodně nehrozí, že budete litovat promarněného času. Je to temné a zábavné počtení. Teď už nezbývá než doufat, že poslední díl trilogie vyjde dřív jak za dalších sedm let.
Allan Campbell: Železný anděl (série Kodex Hluboké brány, 2. díl)
Vydal: Laser-books, 2016
Překlad: Roman Tilcer
Obálka: Dominic Harman
Počet stran: 384
Cena: 349 Kč
