Severská literatura bude pro mnohé čtenáře synonymem pro velmi drsné kriminálky, případně horor. Takže když už k nám prorazí něco z fantastiky, v tomto případě finské, je to minimálně šance podívat se, jak se píše „jinde“. A v případě Vysněné smrti by se dalo lakonicky prohlásit, že „jinde to píšou úplně jinak“ – a to v nejlepším smyslu toho prohlášení!
Hned na začátku uděláme protřídění tábora potenciálních čtenářů. Vysněná smrt je fantastikou, i když v podstatě jen okrajově. Mnohem více je souborem tu lehčích, tu hutnějších zamyšlení přepadávajících až do filozofie. Probírá se mnoha aktuálními tématy, mezi kterými nejvíce rezonuje kontrast smrti a věčného života, občas se trefuje do moderního umění a poukazuje na kontrast tradiční a moderní, technologické společnosti. Rozhodně to není lehká oddechovka, ale naopak kniha, o které se dá dlouho a dlouho diskutovat.
Na druhou stranu právě ony náměty k přemýšlení mohou být důvodem k pročtení téhle knihy. Díky své nadčasovosti a mnohdy neotřelým směrům, kterými se vydávají odpovědi na nastolená témata, totiž dokážou překvapit a oslovit.
Na kře finského podivna
Vysněná smrt je poměrně zvláštní literární útvar. Je to příběh propojený postavami, ale nesnažte se ho číst jako souvislý román. Jednotlivé kapitoly jsou totiž mnohdy ne zcela souvisejícími miniepizodami. Každá obsahuje nějaké nosné téma – ta jsou různorodá, a když už se opakují, nabízí pohled z perspektivy jiné postavy.
Ústřední postavou je Lucia, žena, která má tři zaměstnání. To nejméně zajímavé je práce v nemocnici. Na anestezii přece není nic až tak úžasného. To práce v ústavu jménem Vysněná smrt je jiná káva. Lucia rozmlouvá s pacienty, kteří se rozhodnou dobrovolně zemřít. Ne každý, kdo se zdá rozhodnutý, opravdu rozhodnutý je, a ne každý dostane doporučení. A do třetice je tu ústav jménem Posterus, neboli Mrazírna. Tady se naopak lidé ukládají k věčnému životu – jsou zmraženi s tím, že v budoucnu budou opět probuzeni a „plně funkční“.
Už na postavě Lucie můžeme krásně popsat jedno z témat, které kniha nabízí. Dobrovolný věčný život proti dobrovolné téměř okamžité smrti… A lidé, kteří přicházejí, vysvětlují své důvody. Leena Krohn dokáže zamotat čtenáře do svých nenásilných úvah, ale zároveň do děje dokáže vměstnat spoustu ironie, narážek, úsměvných malicherností; děj mnohdy balancuje na hraně ironie, a i vážná témata mohou působit úsměvně.
Vše je zasazeno do futuristického světa plného techniky, všudypřítomné personalizované reklamy i dalších technických vymožeností. O tom, že to JE fantastika se v žádném případě diskutovat nedá, i když přesné žánrové zařazení je těžký oříšek. Dystopie, sci-fi, magický realismus? Inu, od každého něco, ale stejně o téhle knize nebudete přemýšlet jako o fantastice, to vám garantujeme!
Zvláštní je i styl vyprávění: lehké čtivé pasáže se střídají s hutnými, chtělo by se říci až učebnicovými částmi textu.
A o čem to bude dnes?
Kontrast života a smrti je pouze jedno z dílčích témat. Hodně probíraným je i umění. I zde se autorka nezdráhá být krutě ironická, a zároveň přiměje k zamyšlení, kam až lze ve formě sebevyjádření zajít, kde jsou hranice umění a co už je překračuje… Využívá při tom bizarních situací dotaženým mnohdy až do extrému a zároveň se mnohdy odkazuje i na reálné události.
Zde se sluší poznámka: pokud jste milovníky umění nebo se orientujete v dění ve Finsku, pak si knihu užijete ještě o něco víc, protože budete schopni odhalit narážky na reálné události i demaskovat karikatury reálných postav. A „neznalcům“ pomohou alespoň v základních věcech poznámky na konci knihy, které dodají kontext několika důležitým situacím.
Na přetřes přijde i technika, protože pokrok má jak své přívržence, tak odpůrce, zamyslet se můžete nad ekologií či ekonomikou. Námětu je ve Vysněné smrti opravdu kopa.
Za vším hledej člověka
Co si uvědomíte možná až s mírným zpožděním je skutečnost, že hybatelem každého námětu je člověk. A i o lidech je tato kniha. Nabízí spoustu postav a postaviček (tedy karikovaných charakterů), a v ději budete sledovat, jak hrdinové uvažují, k jakým závěrům dospějí a jak se vyrovnávají s realitou všedního života a ztrátou iluzí a snů.
Lidé jsou pomyslným rámem obrazu celé knihy, tmelícím prvkem a motorem veškerého dění. Krohnová stvořila hrdiny, kteří mnohdy slouží určitému účelu, ale i přesto umí být lidští a vlastně i velice uvěřitelní.
Zajímavé je sledovat kterak o stejné věci uvažují různé věkové skupiny a lidé v různém psychickém rozpoložení.
Vysněnou smrt je velmi obtížné vystihnout. Tahle „finská podivnost“ v sobě kloubí fantastiku s filozofií, má silný emocionální náboj a několik způsobů výkladu. Ale nakonec je hlavně o lidech, a vlastně i pro lidi, protože mezi propíranými tématy si vybere většina čtenářů.
Vydal: Dokořán, 2021
Překlad: Ema C. Stašová
Obálka: Michal Puhač
Počet stran: 240
Cena: 249 Kč
