Zkoušeli jste se někdy zamyslet, kolik českých spisovatelů dokáže napsat dobrou erotickou scénu? Ačkoliv se to nezdá, je to docela kumšt. A najednou se vynořila Vostrá krása, povídková antologie s tématem sexu a erotiky. A tak jsme této knize plné příslibů s velkým očekáváním nakoukli pod sukně.
Většina antologií stojí a padá na tom jaká jména se podaří přilákat. Vostrá krása se sice nemůže měřit s velikány epochovských antologií Ve stínu či strakovských Legend, ale editor Jan Vavřička má přesto v rukávu pár trumfů. Kromě svých vlastních povídek (ke kterým si přizval i spolutvůrce Milana Čechuru nebo Diuka) totiž přilákal i další osobnosti české fantastiky sdružené okolo portálu Vanili.cz – Michala Březinu nebo Krsitinu Haidingerovou. Hlavními taháky Vostré krásy jsou ovšem jména matadora české fantastiky Jiřího Walkera Procházky a dámy, která má s erotikou ze svých děl již bohaté zkušenosti – Haniny Veselé.
A ještě jednu drobnou zajímavost. Vostrá krása volně navazuje na předchozí antologii Jana Vavřičky s názvem Vostrá pohoda.
Navostro
Ale popravdě: mnohem větším tahákem než známá jména literární scény je téma, kterého se obnažené, pardon – obsažené povídky dotýkají. Buďte v klidu, žádné orgie se nekonají, vše je pojato v „mezích dobrého vkusu“. O sexu se spíše hovoří než aby byl explicitně popisován a erotiky je v povídkách také různé množství; od stopového po příjemně lechtivý nářez. Až by se místy chtělo říct, že člověk by té erotiky snesl snad i o něco víc…
Každopádně lze říci, že celá antologie se nese v duchu humoru a nadsázky; jedinou výjimkou je Kristina Haidingerová, která se rozhodla svoji povídku pojmout snově a rafinovaně.
Vostrou krásu otevírá Jan Vavřička také pěkně zvostra. Jeho povídka Voholit, voškubat a spát je variací na známé téma kterak se muž zblbý vnadnou kráskou nechá naverbovat do vesmírného programu. Jakožto zelenáč udělá pár zásadních chyb a jeho život zachrání… sex s mimozemšťankou. Vavřička ukazuje, že má svérázný smysl pro humor a ironii, které prodává v ději a námětu namísto úžasných hlášek a prvoplánové bžundy. Kromě toho má ovšem také cit pro práci s krátkými příběhy – dokáže čtenáře upoutat, navnadit a svižné vyprávění dovede nenuceně až k úsměvné pointě. Zajímavé je, že se autor dokáže odklonit od prvotního očekávaného směrování příběhu a odvést tok děje někam úplně jinam, což relativně krátkou povídku dost oživí.
Hozenou rukavici zvedl i Michal Březina. I jeho specifický smysl pro hrubší, nebál bych se říct až buranský, humor je čtenářům známý, především z knihy Měsíční deník. Podobně jako jeho předchůdce i Březinův Dlouhý den Vlasty Řeháka změní téma v průběhu příběhu, i když dost účelově – začíná to prácičkou pro známého šejdíře, pokračuje pořádnou nakládačkou a končí cestou na jinou planetu. A i v této povídce se dočkáme humorné pointy, byť možná trochu očekávané.
A opět Jan Vavřička – tentokrát s Nervy v čokoládě. Znáte ty reklamy na kosmetiku, po které vás ani vlastní manžel nepozná jak omládnete a zkrásníte? Tak na planetě Regenex (která se mimochodem prolíná většinou Vavřičkových povídek) zašli v tomhle omlazování a zkrášlování ještě dál. Hup, a je z toho pořádný průšvih (sexuální, jak velí téma antologie). Tenhle příběh je ve své podstatě dost fádní a nabere pořádný spád až téměř ve finále. Nakonec zjistíte, že jste si čtení báječně užili a na tváři máte široký zlomyslný úsměv.
Čas zúčtování
Jiří Walker Procházka je bezesporu nejznámějším jménem z celého ansámblu. A své zkušenosti umí náležitě prodat! Povídka s poněkud krkolomným názvem Vlaky, draci, strach a lebky je z pohledu práce s příběhem, formy a kromě toho i invence tím nejlepším, co Vostrá krása nabízí. Příběhu není v podstatě co vytknout. A i Procházka přidal svoji trošku do mlýna s humorem – fórků a nevtíravých vtípků najdete v textu opravdu velké množství a celý text je lehký, vzdušný, šmrncnutý pohádkovou atmosférou a nadpřirozenem. Jedinou chybou je, že tenhle příběh příliš nekoresponduje s tématem antologie; tedy pokud neberete jako sex fakt, že s hlavním hrdinou pekelně vyj**ává buzerbaba z finančního úřadu. Každopádně, text harcovníka a stálice české fantastiky je perlou celé antologie a ukázkovým příkladem jak by se měla dělat povídka po stránce stavby a práce s textem.
Následuje opět Jan Vavřička, tentokrát ve spolupráci s Milanem Čechurou, kteří čtenářům povyprávějí Jak jsem zaspal dobu. Opět je to taková typická vavřičkovina: hravý text se silným erotickým podtextem a cestou do budoucnosti. A mimochodem, budete koukat, jak moc se rozmohla a změnila VZP!
A další známé jméno: Hanina Veselá. V povídce Darklady hledá hrdinu se tato autorka tak trochu „střelila do vlastní nohy“ – jejím námětem je totiž autorčina spisovatelská praxe. Popisuje, kterak se v nejnevhodnějších chvílích (jako jsou třeba důležité testy na vysoké škole) pohybuje ve světě fantazie a hledá hrdiny do svých románů či povídek; samozřejmě nechybí ani lehce provokativní nádech. Hlavní hrdinka je nápadně podobna autorce samé a v textu najdete i odkazy na autorčino již existující dílo. Tok povídky je místy lehce zmatený díky střídání reálného světa a snové říše fantazie, ale veskrze zábavný – zejména pokud máte Veselou alespoň trochu načtenou.
S Kolonizací přichází opět Jan Vavřička, tentokrát v kooperaci s Diukem. Příběh, jehož podstatnou část tvoří trio upírů zavřených s obyčejnými lidmi v raketě směřující na nově obydlovanou planetu, se tematicky v závěrečné fázi zcela otočí. Ano, je to veselé, má to sexuální podtext i nápad, ale vzorec a styl vyprávění i práce s příběhem alá Vavřička už začíná být po několikátém opakování trochu stereotypní.
Narušení stereotypu
Pokud až doposud nabízela kniha humorně laděné příběhy plné nadsázky, pak Stereogram Kristiny Haidingerové je z dočista jiného těsta. Příběh s rafinovaně erotickým podtextem je plný snových vizí, pomalé scény útočí na čtenářovy smysly a čiší smyslností. Na jednu stranu působí tento text ve Vostré kráse jako pěst na oko, na druhou stranu do antologie tematicky dokonale sedí a přináší „konečně něco trochu jiného“.
A na samý závěr ještě dvakrát Jan Vavřička – a oproti předchozím příběhům také netypicky.
Zásnuby jsou hodně nadsazeným příběhem o tom, kterak dokáže moderní technika potrápit mladou dvojici. Pokud zvládnete trochu toho lehce nekorektního a myšlenkově nenáročného humoru zabaleného do zručného vypravěčského řemesla, budete maximálně spokojeni.
To Skokan je spíše dramatičtěji laděný kus, který si dokonce vysloužil rozhlasovou adaptaci. Pojednává o „duchovi“, který dokáže posednout lidské tělo a na útěku před agenty snažící se ho polapit jich pěkných pár vystřídá. Námět není nikterak originální a pointa zase nepříliš překvapivá, ale i přesto má příběh spád a dynamiku, a i trocha toho erotična v něm nakonec dřímá.
Po desítce povídek ještě následují medailonky autorů. Čtenáře potěší, že kromě nezbytné faktografie obsahuje i fotku každého z psavců, což nebývá obvyklé.
Sečteno, podtrženo
Když se podíváme na knihu jako na celek, pak je třeba říct, že povídkám chybí jednotící téma. Propagovaný sex a erotika je spíše jen lákadlem, ale v některých textech se nekoná; to už spíš můžeme hovořit o humoru, který spojuje mnohem víc textů.
Jednotlivá díla jsou co do kvality vyrovnaná, námětově a stylem to opět bude ono klasické „každému sedne něco“ – a bylo by nefér nezmínit JWP, který zaválel! V paměti vám utkví i dílko Kristiny Haidingerové, které je oproti zbytku textů opravdu diametrálně odlišné.
Vostrá krása sice nenabízí příliš velkých jmen; naopak – v nadsázce můžeme mluvit o knize Jana Vavřičky a hostů. Ale po literární stránce jsou lehké texty plné humoru a lehce erotického nádechu zdařilé a všichni autoři ukazují, že jim povídka sedí. Ostatně, určitá lehkost bez velkého filozofování je nejspíš tím, co v antologii věnované erotice a sexu lze očekávat, a Vostrá krása plní toto očekávání navíc v řemeslně kvalitním zpracování a bez pubertální vulgarity. Dobře, další autory ovládající mistrně umění popisu sexuálních scén si bohužel do seznamu nepřidáte, ale i tak si dobře počtete.
Jan Vavřička (editor): Vostrá krása
Vydal: Golden Dog, 2019
Obálka: Michal Březina
Počet stran: 224
Cena: 199 Kč
