Do čeho se to zase Maggie Grindenwaldová připletla? Nestačí, že všude vidí fialové vlny? A když si ostříhá vlasy, které mají přirozenou sytě červenou barvu, tak jí ihned dorostou! Teď se dokonce kamsi propadla, nefunguje tu mobil a ženy nesmí nosit kalhoty…
Maggie je teenagerka, žije ve Philadelphii a prožívá celkem obyčejný život dospívající dívky. Byl by obyčejný, kdyby nemusela před ostatními skrývat celou řadu tajemství. Neúnavně dorůstající vlasy i jejich podivná barva se ještě dají s pomocí zázraků kosmetických přípravků úspěšně řešit, podivné meteorologické úkazy, které ji doprovází, už hůře. Vyrůstala u babičky, protože její rodiče zahynuli za podivných okolností, kdy jejich auto z nevysvětlených důvodů sjelo do jezera. Po mamince jí zůstal zápisník s poznámkami ke zvláštnímu pohádkovému příběhu.
Když však autobus cestou na volejbalový zápas zasáhne záhadný fialový blesk a přenese Maggie do jiné reality, stane se pohádka skutečností. Jako cizinka je nejprve považována za likénku – nebezpečnou zrůdu – naštěstí najde azyl u chápavé Gatie a její zvědavé dcerky Mii. Jsou to obyvatelky Ametystového lesa hospodařící samostatně pod správou Lesní rady, který dříve patřil do mnohem většího společenství národů Porta della Vega. To se rozpadlo po útoku Obsidiánového proudu – jakési agresivní entity, obdařené vlastní myslí a nesmírnou touhou ovládat druhé (což také dělá, když proměňuje lidi na svůj národ – nyxy – s černou pletí i vlasy). Těm se samozřejmě lesní lidé vyhýbají a drží se v dosahu Ametystové lucerny, jež je chrání a dává jim pocit štěstí. Zbylých národů – víl, skřítků, wimpů, mágů – si nevšímají, protože mezidruhové křížení je zakázané.
Maggie zatím marně hledá vysvětlení, proč se zde ocitla. Pátrá po staré bělovlasé ženě s holí, kterou na okamžik zahlédla ve fialové bouři a která se jí pokoušela předat nějaký vzkaz. Rychle si musí zvyknout na život v předtechnické společnosti, kde je hlavním dopravním prostředkem kůň nebo vlastní nohy. Tíživá přítomnost strážců téměř na každém rohu připomíná policejní stát a člověk se tu musí mít neustále na pozoru. Neposlušné vlasy i netradiční barvu očí tak Maggie maskuje s pomocí kouzelného nápoje, který jí připravuje Gatia. Seznámí se tu také s novými přáteli – slepým chlapcem Wenem, jeho pyšnou sestrou Denis, předvídavou dívkou Liou, odvážným Torim a dalšími.
Maggie má bohužel jednu nepříjemnou vlastnost – pořád do něčeho strká nos. Navíc tají zvláštní schopnost, které říká „volání ran“, prostě nějak vycítí, když je poblíž někdo zraněný či nemocný, a nedá jí to, aby mu nepomohla. Brzy se však prozradí, když Wena vyléčí ze slepoty, a kvůli své další nepozornosti se dostane do pěkného průšvihu a málem skončí ve vězení. Maggie nemá daleko k ráně, a tak se klidně popere i s mnohem silnějšími strážci (jejím oblíbeným chvatem je kop do rozkroku nebo škrcení, někdy i v kombinaci), a svou nezdolností provokuje i tak nebezpečného a mocného muže, jakým je nyxský velitel Darr.
Pak dostane Maggie bláznivý nápad, že se tajně s přáteli vydá na ples, jenže všechno se náhle zvrtne a původně zábavný večer se promění v sérii potyček, pátrání po unesené kamarádce a střet se samotným Darrem. Jak se ukáže, Maggie má jako kříženec velmi vzácnou krev, o kterou stojí uzurpátorská Černá princezna. Stane se Maggie nástrojem pro nastolení krutovlády? Je to skutečně ona, kdo podle proroctví nese klíč k otevření Therosovy brány, odkud hrozí Ametystovému lesu i dalším národům totální pohroma? A jaké další rodinné tajemství ještě čeká na odhalení?
Klidně hned odpovím: nevím. Román V znamení ametystu je úvodním dílem série, takže opravdu netuším, jak to dopadne. Je také prvotinou slovenské autorky Majky Danihelové, kterou jsem objevila díky návštěvě Slavconu. Samotný příběh mě na začátku velmi zaujal, ale postupně můj zájem klesal. Občas jsem k Maggiiným eskapádám postrádala důvod, děj si žil svým vlastním životem mimo zákony logiky a já se ztrácela v tom, proč Wen a jeho parta to či ono podnikají. Samoúčelné epizody tak slouží hlavně pro rozvíjení milostného vztahu mezi Maggie a Wenem – ale pozor, jsme tu na poli young adult fantasy a dál než k polibku se nejde!
Zatímco zamilovaný Wen je průzračný jak sklo, s Maggie je to složitější. Nevyzná se sama v sobě a navíc se kolem ní točí i další mladí muži, třeba pohledný Ewan nebo záhadný zloděj z knihovny. Rozbrečí se, kdykoliv si neví rady s vlastními či cizími emocemi, často se potýká se staženým žaludkem a má neustále knedlík v krku. Těžko říct, zda do těchto typických příznaků nejisté puberťačky musela autorka opravdu jít a zda by jinak ztratila u čtenářek body. Nějak to však celkově k Maggie nesedělo, protože v běžných situacích měla sebevědomí na rozdávání. Ani ve svém původním životě netrpěla nouzí o přízeň chlapců (chudák Carson, kterého tam bez rozloučení nechala!).
Slabších momentů by se našlo více, např. Maggie nestále uvažuje o odchodu domů, aniž by měla vůbec představu, jak by to udělala. I bez hodinek ví, že jsou dvě ráno. Ačkoliv nesnáší koně, bez problémů na nich jezdí. Z neznámé stravy jí vůbec není špatně. Skvěle se vypořádá i s velmi prostými hygienickými podmínkami (což u americké středoškolačky, zvyklé na určitý komfort, klobouk dolů). Samotná myšlenka plesu je… no, velmi moderní. Autorka zcela opomíjí, že kontakt mezi národy má i jiné efekty než jenom mísení genetického materiálu. Ale řekněme, že to všechno k young adult fantasy patří a V znamení ametystu z tohoto žánru nijak nevybočuje.
I když možná… trošku vybočuje. Je to totiž velmi krásná kniha. Pevná vazba, zdařilá obálka se stříbrným písmem, hebký chlupatý papír, na předsádkách mapky fikčního světa (svým vyzněním silně evokující ilustrace k Pánovi prstenů). Je to také celkem objemná kniha – a i když bych já, netrpělivá osoba – děj silně proškrtala, je vidět, že Majka Danihelová má dar vypravěčky, a tudíž i velký potenciál naznačený epický rámec udržet. Musím se přiznat, že mě toto nahlédnutí do tvorby nadějné slovenské autorky nečekaně potěšilo a obohatilo.
Všem, kdo mají rádi žánr young adult fantasy a rádi se noří do propracovaných fantazijních světů, knihu vřele doporučuji. Přestože je napsaná slovensky, autorka zvolila takový styl, že mu může i mladý člověk z Česka dobře rozumět. Žádná složitá souvětí, hojnost dialogů a pomalý děj vám umožní si tuto knihu vychutnat; a možná s překvapením zjistíte, co zajímavého se dá na literární scéně u sousedů najít. Majka Danihelová je navíc i známou knižní bloggerkou a na besedě během BBconu/Parconu se přiznala, že ráda peče muffinky a prý je umí jako nikdo jiný. Vedle kulinářství má i další vášně od fotografování a angličtinu až (samozřejmě) po psaní. Chcete-li tedy poznat tvorbu této debutující slovenské autorky, určitě po knize sáhněte a nenechte se odradit ani poněkud vyšší cenou. Web Martinus.cz slibuje, že to bude 6 hodin skvělého čtení J
Procentuální hodnocení: 60%
Majka Danihelová: V znamení ametystu
Série: Kronika strateného impéria
Jazyk: slovenština
Vydal: CooBoo, 2019
Obálka: Michaela Vysloužilová, Beáta Tóthová
Počet stran: 436
Cena: 377 Kč
