Občas nakladatelství vydají knihu čistě proto, že se snaží zaplnit mezeru na trhu. V případě vydavatelství Golden Dog je Utrpení těla krvavou výplní i s kusem lidského masa – ale podobný příběh tu zkrátka chyběl a rozhodně si své místo zaslouží. Je svým způsobem výjimečný, jen ne každý čtenář bude mít žaludek na to, aby to ocenil.
Co by měl čtenář očekávat od knihy s názvem Utrpení těla? Inu, podívejte se na obálku, která opravdu mnohé napoví, přešlápněte si z levé nohy na pravou – a udělejte rozhodnutí. Na jedné straně totiž můžete dostat knihu, která je „hnusná“ – je v ní plno krve, násilí, mučení a ponižování; to vše popsáno zcela otevřeně, bez příkras. Ten malý piktogram na obálce 18+ měl být určitě mnohem větší! Na straně druhé dostanete extrémní horor jakých na českém trhu je opravdu minimum, pokud vůbec nějaký. Koupě téhle knížky je o nastavení čtenářovy optiky, protože naprosto přesně už začátku ví, co dostane a jde čistě o to, zda to chce a zda je ochoten se s tím poprat.
Tři osudová setkání
Utrpení těla je kniha vcelku útlá. Kromě stejnojmenného románu pro čtenáře si autorka, Monika J. O´Rourke, připravila ještě dvě povídky – Jasmín a česnek a Experiment s podstatou lidství.
A co povídka, to osudové setkání. V prvních dvou kusech mají tu „čest“ být obětí psychopata ženy, ve třetí pak muž. Roli záporáků však drží jen a čistě muži. O tom kterak nebohá oběť padne do rukou psychopatovi už bylo napsáno a natočeno mnoho a mnoho, ale autorka jde v tomto případě do úplného extrému.
Pokud se podíváme na nejdelší dílo knihy, román Utrpení těla, pak je zápletka i příběh sám vcelku jednoduchý: dívka jménem Zoey trpící nadváhou se dostane do speciálního odtučňovacího kursu. Jinými slovy je proti své vůli držena někde v podzemí v rozsáhlém a dobře odhlučněném středisku, kde na ní doktoři, únosci a úchylové v jedné osobě dělají všemožné experimenty a snaží se jí donutit hrát přesně podle jejich pravidel. Neposlechneš – přijde trest. A když to všechno zvládneš, tak tě prostě pustíme na svobodu – jak prosté, že?
Pokud se podíváme na příběh, tak jako horor vcelku funguje. Originality moc nepobral, ale vyprávění o tom, kterak žena zahnaná do kouta dokáže dělat zoufalé věci, je přesvědčivé, má své vnitřní napětí a od jisté chvíle čtenáře vtáhne do děje. Navíc se dostanete Zoey do hlavy a Monika J. O´Rourke zvládla napsat hlavní hrdinku uvěřitelně, což znamená další plusové body.
Celý příběh je ale (místy trochu samoúčelně) prošpikován scénami, které nejsou pro slabé povahy. První kontakt s násilím, znásilňováním, psychickým lámáním a ponižováním je pro čtenáře šok – minimálně proto, že na podobné věci nejsou zvyklí. S tím, jak podobných scén přibývá, čtenář nejspíš trochu otupí a po prvotním šoku bude vnímat víc příběh. Ale vybrali jste si Utrpení těla, nikoliv Encyklopedii nejroztomilejších štěňátek a koťátek… tak co jste sakra čekali?
Hnus & hnus
Jedna věc je hnus fyzický. Hodně záleží na tom, jak máte nastavenou hladinu citlivosti vůči těmhle věcem – krev, létající vnitřnosti a podobné věci dnes nabízí spousta hororů a akčních filmů i knih. Utrpení těla sice jde v tomhle případě mnohdy do extrému, ale troufnu si říct, že díky „mediálnímu tréninku“ se čtenář nebude hroutit a omdlévat hnusem.
Gore by čtenář zřejmě samo o sobě ustál, ale Monika J. O´Rourke nabízí na celou věc pohled z očí oběti, a tady nastupuje mnohem hnusnější věc. Empatičtí čtenáři budou zažívat doslova peklo, protože sledovat, jak se láme lidská důstojnost, jak člověk utíká v hlavě k úplně jiným věcem a snaží se nevnímat své okolí a nakonec otupí a jen přijímá svůj úděl, je mnohem děsivější než samotný akt fyzického násilí. A právě ona možnost vcítit se do obětí je tím nejhrůznějším, co Utrpení těla nabízí.
Paradoxně v tomhle ohledu lépe funguje dvojice kratších povídek. U Utrpení těla téměř od počátku víte, kam příběh směřuje. U Jasmínu a česneku i Experimentu s podstatou lidství naopak může autorka těžit z neočekáva(tel)ných point, zejména u poslední povídky se podaří čtenáře překvapit.
Utrpení těla je takovým knižním flákem masa – na první pohled možná nevypadá úplně vábně, krev z něj odkapává… Jenže když mu dáte péči a upravíte ho, což se v případě této knihy stalo, najednou se ukáže, že i v tom krvavém fláku se ukrývá něco, co byste možná nečekali. Kvalita příběhu je průměrná, zpracování postav lehčí nadprůměr (pokud jste ochotni přijmout, že ve vypjaté situaci se člověk nemusí vždy chovat racionálně), to vše zalité pár kýbly krve a dalších lidských tekutin… Jenže dohromady to prostě funguje.
V téhle kombinaci to člověku moc nejde do úst, ale Utrpení těla má zkrátka něco do sebe. Už jen to, že vyvolává emoce – takové moderní zaklínadlo definující úspěšnou knihu – je základ. Část čtenářů bude zhnusená jen samotnou obálkou, část zvědavá a fajnšmekři si „užijí“ horor, jakých u nás mnoho není, byť nesjpíš s pocitem, že v sobě mají alespoň malý kousek úchyla.
PS: Obálka i grafický design knihy se povedly na výbornou a jasně říkají o čem tahle kniha je. Z vlastní zkušenosti doporučuji chránit ji před zraky zvědavých důchodců v MHD!
Monika J. O´Rourke: Utrpení těla
Vydal: Golden Dog, 2020
Překlad: David Hálek a Martin Štefko
Obálka: Michal Březina
Počet stran: 192
Cena: 249 Kč
