Oblíbený román známého a prestižními cenami ověnčeného amerického autora science fiction Mika Resnicka neztratil ode dne svého vzniku pranic na své svěžesti a atraktivitě. Čtivá směs westernu a dobrodružného vědeckofantastického příběhu nás zavádí do předaleké budoucnosti na hranici lidmi osídleného vesmíru, kde se stále ještě prohánějí tajemní padouši a jim v patách kráčejí talentovaní lovci skalpů, kde jsou ženy nejen krásné, ale i smrtelně nebezpečné, a kde je zákon tvořen těmi, kdo umějí lépe a rychleji zabít druhé…
 |
Ukázka:
Sdílet...
Mám problém. Ne v tom, že se mi při nastavení mého počítače ukázka nezobrazí (na to už jsem se naučil kašlat), ale že tu není uveden překladatel. Shodou okolností jsem právě teď “Santiaga” znovu četl, v prvním českém vydání. Tenkrát to překládal jeden z mých jmenovců a… No, on za to zřejmě nemůže; spíš někdo odflákl redakční práci. Čte se to sice dobře, ale občas je poznat, že se slilo víc odstavců v jeden, a co hůř, že semo tamo chybí v dialogu celá replika. Takže by mne moc zajímalo, jestli je to tentýž překlad, a pokud ano, jestli Argo vzalo text přímo od překladatele anebo z tehdy publikované knihy…
Strýcův problém
Původní překlad Pavla Medka nebyl důvod měnit, jeho jméno je zárukou kvality. Samozřejmě s redakční prací to je jiná, ta u prvního vydání snad ani žádná nebyla. Vycházelo se právě z tohoto vydání, překlad se bohužel nedochoval. Redakci jsem dělal já a velkou pomocí byla i korektorka Eva Skálová. Pan Medek si svůj původní překlad celý prošel, opravil a doplnil. My jsme pak při redakci mimo jiné opravili skutečně velké množství překlepů, chyb ve jménech atp. Bylo rovněž doplněno poměrně dost chybějících vět, zčásti překladatelem, zčásti námi. Někdy šlo o celé repliky, občas i o chybějící kousky uvnitř textu. Vše posléze znovu prošel pan Medek. Kniha vychází s originální Resnickovou předmluvou napsanou právě pro toto vydání, původní obálkou Michaela Whelana (ta Royova z prvního vydání nemá s textem nic společného), novými ilustracemi Lubomíra Kupčíka a obsáhlým autorským profilem. To vše se ve vázané podobě s přebalem objeví na trhu 18. září 2013.
Další dotaz 🙂
Teď se zas zeptám já: opravdu revidovaný překlad obsahuje “pozn. překl.”, jak vidím v téhle ukázce? Proč, proboha?
Píšu si: Do antologie Plnou parou zařadit alespoň několik poznámek překladatele či editora, ať má AKKK radost ze života. 🙂
Děkuju, to je milá pozornost, ale stejně bych se rád dozvěděl, jak a proč je to u Santiaga. Nebo myslíš, že dnešní čtenář neví, že nightingale je slavík?
Santiago
Osobně se hodně těším. Původní vydání bylo po velkou část devadesátých let mou nejoblíbenjěší sci-fi (před Dunou a Hyperionem), pak dokonce jedinou sci-fi, kterou jsem četl a dnes je to prostě sci-fi, kterou chci znovu…
Jinak k poznámkám: tohle pro mě není problém (jsou skutešně asi lidi, kteří ani dnes neví, co je slavík… a to i ornitologicky), ale nad některými se prostě pousměju. Třeba ted v antologii k poctě Rayi Bradburymu, kde se sází jedno zapomenuté hollywoodské jméno za druhým, ale do poznámky se dostane jen Douglas Fairbanks.
Odpovím otázkou: Opravdu si myslíš, že všichni čtenáři SF u nás ví, jak se řekne anglicky slavík? V románu to má poměrně důležitou úlohu a i kdyby jen pro jistotu, stejně si myslím, že poznámka je tam zcela na místě.
@AKKK
Pokud bychom měli vycházet z předpokladu, že všichni dnešní čtenáři vědí, co je to nightingale, mohli bychom ty knihy vydávat rovnou v originále, nemyslíte? I kdybychom počítali s tím, že tu angličtinu měli ve škole opravdu všichni potenciální čtenáři (jako že rozhodně neměli), určitě bych od typického českého učitele angličtiny (tj. v devadesátých letech narychlo přeučeného ruštináře, který byl před svými žáky s bídou o dvě lekce napřed, takže “suspended animation” v Project English 1 jim překládal jako “stav beztíže”) neočekával, že bude žactvo seznamovat s anglickým ornitologickým názvoslovím. 😉
Pokud jde o “mluvící” jméno a dál v textu se s ním nějak laboruje, je taková poznámka překladatele jedině fér vůči čtenáři (když už z estetických důvodů nechtěl to jméno přeložit “natvrdo”).
poznámky pod čarou
Sama často váhám, zda poznámky dávat či nedávat, zda si čtenář bude googlit sám nebo ne, případně je znalý a chytrý a nepotřebuje ani googlit či hledat ve slovníku. Santiaga jsem nečetla (a ráda bych), ale obecně, pokud má jméno vypovídací schopnost, tak by se mělo překládat nebo alespoň dát do poznámky. Takže souhlas s “anonymem z 11.21.
Celé jméno zní Sebastian Nightingale Cain, což nedovoluje prostřední jméno přeložit, nevypadalo by to dobře. Na druhou stranu je postava všeobecně známa jako Pěvec, což se samozřejmě vztahuje k prostřednímu jménu a nemá to jinou souvislost. Je tedy na místě osvětlit, proč se jí tak říká, zvláště když ona přezdívka zazní v románu mnohokrát a navíc ji Cain z duše nesnáší právě proto, že ho vůbec nijak nevystihuje, natož že by snad uměl zpívat… Ještě dodám, že je to jediná poznámka pod čarou v celém románu, pokud si to dobře pamatuji.
to Martin Šust, Boris Hokr, Renča, Anonym
Děkuju za poučení, jen podotýkám, že jsem nesledoval žádné temné záměry 🙂 jen jsem se opravdu ptal na to, jestli jsou v překladu poznámky překladatele. A teprve z Martinova posledního dodatku jsem pochopil, že je tam jen ta jedna jediná.
Osobně jsem proti poznámkám pod čarou v beletrii dosti zaujat, to asi bylo poznat, což ale nikomu samozřejmě nevnucuju. Opravdu je těžko odhadnout úroveň znalostí čtenáře. Dodnes mne ale straší třeba poznámkové orgie v překladech Jakuba Floriana pro Olympii, exemplárním příkladem je Lehaneův Prokletý ostrov… Proti tomu je jeden podčárový slavík samozřejmě legrace 🙂
Ach ano, jest to smutné, leč všichni v této zemi nebyli, žel bohu, požehnáni dobrodiním humanitního vzdělání! A nejhorší ze všeho jsou poznámky pod čarou! Jen samotný Lucifer musel vymysliti něco tak ohavného! Stále se objevují a nedají spáti slovutným gentlemanům!
Martinovi Š.: Díky za obsáhlou informaci, přesně tohle jsem chtěl vědět. Uvážíme-li, že “Santiago” byl i v té mírně pomršené podobě jednou z nejlepších SF, co tady vyšly, je potěšlivé, že se mu po letech dostalo zasloužené péče.
A k těm poznámkám pod čarou: Je tam opravdu jen ta jedna, a soudím, že dobře, že tam je. Dokonce bych byl uvítal ještě jednu jinde… (Ale třeba se mi podaří si ten Dickensův “Příběh dvou měst” přecejen v knihovně půjčit…)
Santiaga neznám, v devadesátých letech jsem četla jen historii ne budoucnost. Jelikož ho číst budu (díky Renčo), hodně jste mě všichni svými komentáři navnadili a to poznámečka nepoznámečka:-) Kéž by to bylo papírové Firefly…
Poznámky pod čarou jsou dle mého názoru nutné tam, kde čtenář překladu může oproti čtenáři originálu tápat. Pokud autor do textu zasadil nějaké narážky na dílo jiných autorů, pak je nutné rozlišovat, zda jde o dílo u nás známé či ne. Příběh dvou měst u nás vyšel, a tak tu poznámka pod čarou potřeba není. V novém vydání knihy se navíc v jedné větě stejně jako v anglickém originálu zmiňuje i jedna z hlavních postav Dickensova románu – Sydney Carton. V původní verzi Medkova překladu byl zaměněn za “kaskadéra”, ovšem myslím, že český čtenář science fiction 21. století už podobná zjednodušení nepotřebuje. Pokud to někoho přiměje přečíst si zmiňovaný a česky nedávno vydaný Příběh dvou měst, pak bude autorův záměr splněn.
Jistěže záleží na typu čtenáře. Martin Š. se někde v počátcích téhle debaty ptal, jestli si myslím, že čtenáři SF vědí jak se anglicky řekne slavík. Vždycky jsem si myslel, že čtenáři SF jsou úrovní svých znalostí nad úrovní běžného čtenáře a co nevědí, to si zjistí. Třeba jsem ale naivní…
Krvák
Klucíííí a teče tam krev?
to AKKK
“Běžný čtenář”? To je něco jako “obyčejný člověk”? Co si pod tímto pojmem máme přesně představiti, slovutný gentlemane? Nuzáka, brodivšího se bahnem Whitechapelu, s tváří zrůzněnou pitím ginu?
to AKKK
je prostě nesmysl předpokládat, že všichni umí anglicky 🙂
to Renča
Myslel jsem, že dneska už by speciálně čtenáři SF mohli základy angličtiny ovládat, ale když mne všichni přesvědčujete že ne, tak asi ne 🙂 A nešlo mi ani tak o znalost jazyka jako spíš o schopnost si poradit s textem i bez návodů.
Příběh dvou měst
Když zde byl zmíněn Příběh dvou měst, nedá mi to, abych se nezeptal. Nevíte někdo, proč nebyl česky nikdy vydán Náš společný přítel?
O čem se to ti kluci baví?
A co takové Dobrodružství? Kdy vyjde to slibované pokračování, co je z něj na konci díla ukázka:-)))
Takto má vypadat diskuse o překladech!
Mne by pro změnu zajímalo, jestli teď bude Argo uvádět překladatelův akademický titul u veškeré fantastiky.
Grilovačka
Borisi, TY VELKÝ CENZORE. Grilovačka bude v Praze-Strašnicích.
Grilovačka
Nature: děkuji za pozvání, ale poprosil bych tyto věci soukromého rázu na můj mail, dík, ať nás ještě nepopotahujou.
Kdysi
První vydání jsem kdysi přečetl na jeden zátah. Později vyšlo ještě pokračování, ale už to nemělo tu šťávu. Jinak co se týká poznámky (tedy že jde o opeřence), je zcela na místě – tentýž název označuje i jeden typ polního děla ze 16. století.
Překlad
Právě jsem si přečetl výše uvedenou diskusi. Jen pro vysvětlení, pokud to někoho zajímá: “Santiago” byl poslední kniha, kterou jsem ještě nedělal na počítači, takže ji někdo z mého rukopisu přepisoval a sázel. Nakladatelství WS tehdy neprovedlo redakci ani korekturu a přepsaný text se všemi chybami, překlepy a vynechávkami hodilo rovnou do tisku. Když jsem viděl výsledek, málem mě museli omývat, a jsem nesmírně vděčný Argu, že kniha, kterou považuji za vynikající, konečně vyšla tak, jak má být.
Dotaz
Dobrý den, děkuji za tuto perlu, věřím, že to bude stejný nářez jako zatím jediná kniha od Mika Resnika – Dobrodružství kterou jsem jsem od tohoto spisovatele četl! V této suvislosti plyne můj dotaz – bude v našich končinách ještě v budoucnu něco od tohoto spisovatele? Samozřejmě v první řadě právě další dobrodružství Lucifera Jonese, kterou jsem přečetl už před pár lety, nicméně ten zážitek si pamatuji dodnes! A další dotaz : v knize jsem před chvíli nalistoval, že Mike Resnick vydal volné pokračování k Pánu Marsu od Edgara Rice Burroughse!! Tak na to bych byl dychtivej asi nejen já, ale veškeré moje okolí, pro které jsou tyto knihy v podstatě biblí..:)) Děkuji s pozdravem Martin Černý – Karlovy Vary