Jack Campbell: Odvážný (Ztracená flotila 3)

Po sérii smrtících střetů je alianční flotila vážně poškozená. Dochází jí munice i palivo. Proto je donucena zdržet se v hvězdném systému Baldur a vyrabovat tamní syndické doly. Nicméně Geary netrpělivě čeká, až bude moci pokračovat dál. Ale jaký bude další krok flotily? Syndikové začínají chápat Gearyho taktiku a ačkoli alianční lodě skáčou ze soustavy do soustavy, je stále těžší udržet si náskok. A co je horší, Geary si dal ze střípků informací dohromady děsivé zjištění: Syndikové celou dobu utajují existenci dalšího potenciálního hráče na mezihvězdném bitevním poli. A tato neznámá síla má moc zničit celou lidskou rasu…

A jdeme zase na to. Geary se zhluboka nadechl a vstoupil do kajuty, ve které se setkával se svými kapitány. Nebyla moc velká a ke stolku uvnitř by se ve skutečnosti vešel sotva tucet lidí, ale díky konferenčnímu softwaru flotily a virtuální realitě to vypadalo, jako by se k němu snadno vešli všichni kapitáni flotily. Přestože zde Geary musel vydržet těch schůzí už příliš mnoho, stále se nemohl rozhodnout, zda je konferenční systém požehnání nebo prokletí.

Usadil se na své místo v čele stolu a zadíval se na řady obrazů po obou stranách. Nejblíže něj seděli služebně nejstarší důstojníci, zahajující řadu kapitánů táhnoucí se do dálky. Na konci čekali nejmladší velitelé lodí s nejnižší hodností. Fyzicky kromě něj byla přítomna jediná osoba, kapitánka Desjaniová, která zjevně trpěla stejně velkým nedostatkem nadšení ke schůzování jako Geary. Doufal, že to skrývá lépe než ona.

Nepřítomnost kapitána Numose a kapitánky Faresové, kteří byli normálně „usazení“ blízko něj a oba pro něj představovali závažné trny v patě, mu příliš útěchy nepřinášela. Dřívější velitelé Orionu a Majestátního byli zatčeni, ale i tak nadále dělali problémy. Gearymu se stačilo podívat podél stolu a hned viděl ty, jejichž oči byli příliš opatrné nebo očividně skrývaly to, co si jejich majitelé myslí. Naštěstí tady bylo i mnoho důstojníků, kteří dávali najevo obdiv a legendárního Black Jacka Gearyho (jakkoli to bylo Gearymu nepříjemné) téměř uctívali, nebo těch, co věřili méně v legendu a více v muže, jenž dokázal dostat flotilu tak daleko. Geary si nemohl pomoct a musel přemýšlet, jak dlouho to bude trvat, než něco podělá a jejich narůstající důvěra bude rozdrcena realitou jeho vlastní lidské omylnosti.

„Vítejte v Balduru,“ začal Geary. Když to vyslovil, uvědomil si, že přesně tak se před více než sto lety jmenoval populární dokument. Nikdo na to však nezareagoval, takže byl nejspíš jediný ve flotile, kdo si na něj pamatoval. Na tom samozřejmě nebylo nic divného.

„Měl jsem v plánu vzít nás jen nad ekliptiku systému k dalšímu skokovému bodu, ale jako obvykle se plány změnily.“

Podél dlouhého virtuálního stolu se objevily vlnky zájmu a Geary před sebe vyvolal virtuální displej. Ve středu se vznášel obraz zářící žluté hvězdy Balduru, kolem ní několik důležitějších planet a po celém systému byly rozesety ikony označující syndické aktivity nebo instalace.

„Musíme navštívit syndický těžební komplex na čtvrtém měsíci druhého plynového obra.“

Symbol se rozzářil jasněji.

„Zásobovací lodě potřebují doplnit některé kriticky důležité materiály a ty získáme právě tam. Přesněji řečeno je pro nás získají mariňáci,“ kývnul Geary hlavou k obrazu plukovnice Carabaliové.

Ta stejně jako Geary získala velení, když byl její nadřízený zavražděn Syndiky během vyjednávání. Jelikož byla mariňačka, nenechala se tím při jednání s důstojníky flotily ani v nejmenším zastrašit. Promluvila suchým hlasem s přesnou kadencí důstojníka uvádějícího brífink: „Jsou tady jisté obavy, že by Syndikové mohli potřebné zásoby zničit nebo kontaminovat.“

„Proč?“ přerušil ji někdo.

Geary zaměřil oči na mluvčí. Komandérka Yin, dočasná velitelka Orionu a bezpochyby chráněnka kapitána Numose. Yin se tvářila mírně nervózně, ale útočně, jako by podvědomě imitovala Numosovo chování.

„Pokud necháte plukovnici Carabaliovou domluvit, odpovědi se dočkáte,“ prohlásil Geary a uvědomil si, že promluvil tvrději, než měl v úmyslu.

Carabaliová se rozhlédla a pokračovala: „Řečené materiály jsou pouze stopové prvky. Flotila potvrdila přítomnost potřebných zásob v těžebním komplexu analýzou komunikace v systému a zhodnocením informací získaných na tuto vzdálenost ze senzorů. Jelikož je díky relativně malé velikosti zásob sabotáž nebo kontaminace snadná, požádal mě kapitán Geary o plán nájezdu, který by měl překvapit všechny obyvatele nebo případné obránce těžebního komplexu.“

Carabaliová se odmlčela a kapitán Tulev z bitevního křižníku Leviatan jí věnoval tázavý, ale ne nepřátelský pohled.

„Překvapení? Jak dosáhneme překvapení?“

Odpověděl mu Geary: „Musíme Syndiky zmást, přesvědčit je, že naše úmysly jsou jiné. Uvidí nás přilétat, ale musíme je přesvědčit, že jsme tam s cílem instalaci zničit, ne vybrakovat.“ Zaťukal na ovládací prvky a v obrazu hvězdného systému Baldur se objevilo několik křivek táhnoucích se od bodů mezi planetami a asteroidy.

„Začneme na vnějším okraji Balduru a budeme pokračovat dovnitř. Při průletu kolem syndických instalací je budeme likvidovat palbou pekelnými kopími na krátkou vzdálenost.“

Tentokrát se zamračením promluvil kapitán Casia z bitevní lodi Dobyvatel: „To nedává smysl. Ani Syndikové by neuvěřili, že plýtváme časem útokem na blízkou vzdálenost, když můžeme na dálku zahájit kinetické bombardování.“

Geary si rychle potvrdil podezření, že Dobyvatel patří do třetí divize bitevních lodí, která hostila Orion i Majestátního. Kapitán Casia se na předchozích schůzích neprojevoval, možná byl ve stínu Numose a Faresové. Geary si nedokázal vzpomenout na žádný náznak, že by byl Casia jako ti dva, a tak se rozhodl nepředpokládat nepřátelství a podle toho odpověděl: „Mohou předpokládat, že flotila má málo kinetických střel. Ve skutečnosti jich málo máme, protože jsme spousty vystříleli v Sancere. V tomhle hvězdném systému navíc není nic, co by nás dokázalo výrazně ohrozit. Za těchto okolností dává smysl šetřit kinetickou munici a použít pekelná kopí. Syndikové si budou myslet, že máme kinetických střel ještě méně než ve skutečnosti, což by nám v budoucnu mohlo pomoci.“

Casia se kousl do rtu a sotva viditelně se zamračil. Gearyho pozornost přitáhl obraz kapitána Duellose bitevního křižníku Odvážný, který jasným gestem naznačil, co si o Casiovi myslí. Po dlouhé pauze, již mohla, ale nemusela zavinit časová prodleva mezi Neochvějným a Dobyvatelem, Casia zavrtěl hlavou.

„My máme málo kinetických střel? Co dělali zásobovači?“

„Vyráběli palivové články, kapitáne Casio,“ odpověděl mu Duellos tónem, po kterém Casia zrudl. „Předpokládal bych, že dáváte přednost možnosti manévrovat se svou lodí před neřízeným poletováním vesmírem s plnými sklady kinetické munice, nebo se snad pletu?“

Geary mohl snadno odhadnout pozici Casii ve flotile podle reakcí ostatních důstojníků. Mnozí se při Duellosově kousavém vysvětlení pousmáli, jiní ale byli naštvaní víc na Duellose než na Casia. Což bylo divné, protože si Geary nedokázal vzpomenout, že by mu někdy dřív tenhle muž dělal problémy. Proč se všichni nespokojenci musí soustředit na mě?

Geary bouchl pěstí do stolu, aby zarazil další poznámky.

„Děkuji, kapitáne Duellosi. Máte ještě nějaké otázky, kapitáne Casio?“

„Ano, ano, mám,“ postavil se Casia, aby dodal svým slovům na důrazu. „Pochopil jsem to tak, že suroviny potřebujeme, jen protože si zásobovací lodě správně nedoplnily sklady na Sancere. Celá flotila byla ohrožená, ale zodpovědní lidé nebyli nijak potrestaní.“

Odmlčel se, zatímco se Geary díval po kapitánce Tyrosianové a všiml si, jak ztuhla.

„To je poznámka, nebo otázka?“ zeptal se Geary Casii.“

„To je… obojí.“

„V tom případě vás ujišťuji,“ prohlásil Geary vyrovnaně, „že jsem záležitost prodiskutoval s kapitánkou Tyrosianovou, která má nadále mou důvěru a zůstává velitelkou zásobovací divize.“

„Co jste jí řekl?“ chtěl Casia vědět.

Geary se neovládl a zamračil se. Nesnažil se ale výraz dostat pod kontrolu a místo toho na Casiu jen zíral. Chápal, co se děje. Takováhle debata by v jeho flotile kdysi nebyla možná, nešlo o probírání variant, ale o přímou výzvu veliteli flotily a snahu manipulovat podporou, na niž by se velitel mohl spolehnout. Casia nejspíš každou chvíli požádá o hlasování, které bude po Gearym chtít, aby zbavil Tyrosianovou velení.

Jenže dokud flotile velel Geary, nic takového se nestane.

„Kapitáne Casio,“ prohlásil Geary tak ledovým hlasem, jak jen dokázal. „Nemám ve zvyku projednávat veřejně soukromou konverzaci s jinými důstojníky. Co jsem řekl kapitánce Tyrosianové, zůstává mezi ní a mnou, stejně jako by mezi námi zůstalo vše, co byste mi v soukromé konverzaci řekl vy.“

„Máme právo vědět, zda jste učinil efektivní rozhodnutí…“ začal Casia.

„Stavíte se proti mému velení nad flotilou?“ udeřil na něj Geary hlasem, který se ve virtuální místnosti hlasitě rozléhal.

Chvíli vládlo jen ticho, až promluvil kapitán Tulev, jakoby sám pro sebe, ale se jeho hlas nesl po celé místnosti.

„Syndikové už zjistili v Kalibanu, v Sancere a Ilionu, jak efektivní velitel kapitán Geary je.“

Hlas komandérky Yin se mírně zachvěl, když se opět vmísila do rozhovoru.

„Tradice flotily žádají otevřenou debatu a konsensus mezi kapitány. Co je špatného na pokračování v takové tradici? Proč nechce kapitán Geary podporovat tradice, které udržovaly flotilu v boji?“

Kapitánka Desjaniová do té doby mlčela, ale při přímém útoku na Gearyho vybuchla: „Kapitán Geary v naše tradice věří! Připomněl nám ty, na které jsme už zapomněli!“

„Kapitán Geary ty tradice sám zavedl před sto lety!“ trval na svém další hlas. Ke Gearyho překvapení to byla komandérka Gaesová z Loriky. „Bojuje! A co je důležitější, ví, jak bojovat! Neposlal flotilu do žádné syndické pasti!“

Zřetelný odkaz na katastrofu v systému Vidha na chvíli debatu zarazil. Jak Casia, tak Yin se po komandérce Gaesové tvrdě zadívali, ta si z toho ale nic nedělala. Masakr u Vidhy, který Gaesová zažila, poté co se skupinou vzbouřených aliančních lodí následovala kapitána Falka, na ni udělal hluboký dojem. Zjevně už nehodlala tolerovat kohokoli, kdo by vybízel ke vzpouře proti Gearyho velení a opakování katastrofy.

Casia nakonec zavrtěl hlavou.

„Jsme v obtížné situaci. Flotila si nemůže dovolit být závislá na těch, kteří dokázali získat oblibu velitele flotily bez ohledu na to, jak jsou ve skutečnosti schopní.“

„To by stačilo.“

Geary viděl, jak se k němu všichni obrací a zírají na něj. Uvědomil si, že ta slova neuvěřitelně tvrdým způsobem pronesl on. S námahou změnil tón řeči, aby mluvil více jako velitel a méně jako rozzuřené božstvo. Aby nemluvil jako Black Jack.

„Kapitáne Casio, tahle flotila má až příliš mnoho zkušeností s důstojníky, kteří nejsou schopni plnit povinnosti. Nikoho takového nebudu na velitelské pozici tolerovat. Je to jasné?“

Casia zrudl, ale mlčel.

„Takže hodláte některého z přítomných kapitánů obvinit, že není schopný velet své lodi?“

Geary si uvědomoval, že toho chlapa zastrašuje a veřejně se ho pokouší zahnat na ústup. Neměl by autoritu používat tímhle způsobem. Měl by důstojníkům velet, ne je hnát před sebou. Ale právě teď mu bylo zle z politikaření a z důstojníků, kteří takové kratochvíle milovali i v případě, že to ohrožovalo přežití flotily.

„Tak co?“ zatlačil Geary.

„Ne,“ řekl Casia a znělo to přitom, jako by ho někdo škrtil.

„Jsem velitel flotily a váš nadřízený důstojník, kapitáne Casio.“

„Ne… pane.“

„Děkuju vám.“

Prostě ho zbav velení. Teď hned. Zamkni Casia společně s Numosem, Faresovou, kapitánem Kerestesem a magorem Falcem. Přihoď tam i komandérku Yin. Proč musím ty idioty pořád tolerovat? Flotila by byla ve větším bezpečí, kdyby mi nepřekáželi. Jestli mi nepřestanou dělat problémy…

Geary se zhluboka a pomalu nadechl. Sakra. Ztrácím zdravý rozum. Kde by to skončilo, kdybych s tímhle začal? Kolik důstojníků bych vyhodil, abych si zajistil, že velení mají jen mojí věrní? A když bych jich vyhodil dost, nikdo by se neopovážil cokoli mi říct, upozornit mě na chybu nebo omyl. A pak by flotila zahynula, protože předkové vědí, jak často dělám chyby a pletu se.

„Plukovnice Carabaliová, pokračujte, prosím.“

Mariňácká plukovnice přikývla, jako by se nestalo nic zvláštního, a pokračovala v hlášení. Nic časově náročného nebo komplikovaného. Flotila proletí cestou do systému kolem několika syndických základen a rozstřílí je na kusy pomocí pekelných kopí, kanónů pálících nabité částice. Až se flotila přiblíží ke čtvrtému měsíci druhého plynového obra, začne brzdit a vypustí raketoplány nesoucí mariňáckou údernou jednotku. S dobrým načasováním manévru poletí raketoplány necelou půl hodinu a pak začnou vysazovat mariňáky na povrch.

„I kdyby Syndikové přišli na to, proč přesně chce Aliance instalaci obsadit, snad s trochou štěstí nebudou mít čas, aby zorganizovali efektivní obranu nebo poškodili zásoby, které potřebujeme,“ shrnula situaci Carabaliová.

„Divize průzkumných bitevních lodí bude poskytovat blízkou podporu pro případ, že by ji mariňáci potřebovali,“ dodal Geary. „Vzorový a Statečné srdce už prokázaly, že jim taková práce jde.“

A také to byly dvě poslední průzkumné bitevní lodě, nicméně nikdo na to nepoukázal.

Geary označil trasy, jichž se měla flotila držet. Byly to oblouky táhnoucí se hvězdným systémem Baldur jako šavle mířící na syndické základny.

„Zabere nám to víc času než letět přímo na cíl. Ale také zpomalíme na nula celá nula pět rychlosti světla, abychom zjednodušili rozvoz zásob. Plány tranzitu a zásobování obdržíte během hodiny.“

„Mohli bychom napáchat více škod, kdyby se flotila rozdělila na několik formací,“ navrhla kapitánka Cresidová z bitevního křižníku Zuřivý. Nějak se jí podařilo během celé debaty zůstat zticha, ale při možnosti dostat více bojové akce si nemohla pomoct.

Geary přikývl, uznal, že má pravdu. Společně s Tulevem a Duellosem patřila Cresidová k jeho nejlepším důstojníkům.

„To je pravda. Ale chci udržet spotřebu paliva na minimu, dokud nebudeme mít ty stopové prvky v hrsti, a nechci rozdělovat eskadry a divize, protože by to komplikovalo zásobování.“

„Co syndické válečné lodi?“ zeptal se komandér Neeson z bitevního křižníku Nesmiřitelný, který nedokázal skrýt rozčarování z toho, že tentokrát nebude členem rychlé úderné jednotky.

„Rozdělily se,“ ukázala kapitánka Desjaniová na displej. „Dvě korvety míří k jednomu ze skokových bodů z Balduru, který bychom mohli použít, zbývající korveta a lehký křižník letí k druhému.“

„Záchytné lodě,“ přikývl kapitán Duellos. „Jedna korveta nejspíš rovnou skočí, aby ohlásila naši přítomnost zde, zatímco zbývající lodě budou čekat, aby zjistily, který skokový bod použijeme.“

Nebylo těžké vidět na tvářích všech u stolu nespokojenost, ale prostě nebyl způsob, jak by mohla flotila napadnout kteroukoli z těch syndických lodí. Ačkoli korvety byly pomalejší než cokoli v alianční flotile s výjimkou čtyř zásobovacích lodí, měly příliš velký náskok.

„V tomhle hvězdném systému napácháme Syndikům slušné škody,“ upozornil Geary. „A Syndikové nám zase jednou poskytnou suroviny k tomu, abychom to mohli dělat dál.“

Nedostatek nadšení snadno vycítil. Ani jeho nejbližší spojenci neměli radost. Jenže z čeho by ji také mohli mít? Baldur byl jen jedna zastávka na dlouhé cestě domů. Po něm se budou muset probojovat přes Wendayu, pak přes další hvězdný systém a další a další…

Skokem zpět do nitra Syndikovaných světů a úderem na Sancere se jim podařilo Syndiky zmást, ale jak dlouho se dokáží postarat, aby nepřítel nebyl schopný odhadnout příští zastávku a nečekal tam na ně s ničivou převahou?

KOUPIT

• Odvážný
• Autor: Jack Campbell
• Překlad: Jiří Matyskiewicz
• Formát: paperback
• Počet stran: 320
• Cena: zatím nestanovena
• Vydá: Fantom Print, 2011