Dne 2. května 2013 vydá nakladatelství Laser-books nový román Chiny Miévilla Kolejmoří tradičně v překladu Milana Žáčka a s originální obálkou Edwarda Millera. Román je určen pro mládež, ale rozhodně by neměl zklamat ani dospělé čtenáře, obzvláště pak věrné fanoušky skvělého britského spisovatele.
 |
Vydejte se do Kolejmoří, na epickou cestu pro dobrodruhy každého věku. Šam ap Súrap z vlaku Médés se s úžasem účastní svého prvního lovu na krtka. Gigantická šelma vyrazí ze země, lovci na ni zamíří harpunami, odehraje se strhující souboj, jenž je zkázou jedné strany & triumfem té druhé. Ale ať jsou cesty po nekonečných tratích kolejmoří sebeúchvatnější, Šam se nedokáže zbavit pocitu, že život mu může nabídnout i něco víc. Třebaže kapitánka jeho vlaku myslí pouze na dopadení nažloutlého krtka, jemuž se žene v patách od chvíle, kdy ji před léty připravil o ruku. Když Médés na výpravě narazí na zdemolovaný vlak, vrak se zpočátku jeví jako vítané rozptýlení. Nicméně jistá nepředstavitelná věc, kterou Šam v trosce objeví, ho vzápětí dovede do situací, jež by nejspíš oželel. Zanedlouho se sám stává štvanou zvěří, po níž pátrají piráti, vlakaři, netvoři & kdovíkdo ještě. Změna patrně nečeká jen Šamův život, dočká se jí možná celé kolejmoří…
- Kolejmoří
- Autor: China Miéville
- Překlad: Milan Žáček
- Série: –
- Formát: paperback
- Počet stran: 352
- Cena: 339 Kč
- Vydá: Laser-books, 2013
&
Proč všude cpete &? Mě přijde, že by bylo lepší a. Pokud to není autorův záměr. Působí to strašně.
Ano, jde o autorský záměr vysvětlený v knize.
Doufám že má sakra dobrej důvod!!! :-)))
Důvod
Je zhruba takový, že anglicky to je kratší než “and”; bohužel do češtiny to nejde přeložit tak, aby to nepůsobilo afektovaně. (Možná místo toho psát “+”? 🙂
viz úryvek…
“Mohlo by nějaké slovo lépe symbolizovat kolejmoří, jež spojuje & odděluje všechny země, než samo „&“? Kam jinam nás kolejmoří zavádí než na toto místo & tamto & tamto & tamto & tak dále? & co lépe ztělesňuje, tahem pera, křivolaký pohyb vlaků než „&“?
Účelná trasa z místa, odkud vyjíždíme, na místo, kde končíme, by z tohoto slova udělala sotva patrnou čárku. Ale my musíme jet po odbočkách, nahoru & zpátky, přejíždět & korigovat kurz, vracet se opět na jih & na západ, křižovat předchozí trasu, upravovat směr, další přejezd, abychom nakonec zastavili na šířku několika vlasů od místa, odkud jsme vyjeli.”