V minulosti bylo lidstvo na technologickém vrcholu. Jenže z minulosti se žít nedá; a tak nezbývá než se rvát alespoň o lepší budoucnost. Svět po apokalypse je totiž nehostinný, lidé tvrdí a nedůvěřiví a každý další den, který přežijete, stojí za oslavu.
Bůh ví, co se vlastně stalo – kolik lidí, tolik odpovědí. Popravdě, pro dvoudílnou sérii The Rising to není nikterak podstatné. Vše, co potřebujete vědět, je, že svět se změnil: lidstvo se technologicky vrátilo o několik generací zpět. Funkční automobily, elektřina nebo počítače jsou naprostou vzácností, malé skupiny lidí se spolčují v opevněných osadách a věnují se farmaření, manuální práci a samozřejmě obchodu. Naštěstí je však ještě dostatek pamětníků z doby PŘED, takže mnoho znalostí díky nim mohlo zůstat uchováno pro další generace. A samozřejmě i v novém světě platí neměnné pravidlo přetrvávající věky: kdo má početní převahu a více zbraní, vyhrává. Tak nějak by se ve stručnosti dal charakterizovat svět stvořený Felixem A. Münterem.
Dobrodruhův průvodce po apokalypse
Ze všeho nejdříve se trochu blíže podívejme na sérii The Rising. Aktuálně byly do češtiny přeloženy první dva díly plánované trilogie s podtituly Nová naděje a Bitva. A protože na sebe oba díly úzce navazují, nebo možná ještě lépe řečeno se jedná o jeden příběh rozdělený do dvou knih, je smysluplné recenzovat oba díly naráz. Jak již bylo řečeno, jedná se o postapo. Nečekejte žádné veledílo, i když Münter bez problémů překročil laťku rutinního postapa psaného často vypsanými autory čistě pro obživu a řemeslo. Naopak, minisérie nabízí pár námětů k zamyšlení, několik zajímavých a svěžích nápadů a především je z textu patrné, že se při psaní autor bavil a snažil se bavit i čtenáře. Zkrátka – The Rising je velmi příjemná a čtivá záležitost prošpikovaná dobrodružstvím a akcí.
Vše začíná zdánlivě nevinnou situací. Partě dobrodruhů padne do ruky shodou okolností kořist v podobě technologického „šrotu“. Netuší, o co se jedná nebo jak to použít, ale určitě se najde někdo znalejší, kdo za zdánlivě bezcennou věc dobře zaplatí. Naši hrdinové nejsou žádní zabijáci nebo bandité, ale jsou schopni bránit své holé životy. Není divu, že se brzo budou mít co ohánět, protože onen „šrot“ se ukáže jako pořádně horké zboží. Jedná se totiž o počítačové paměti, po kterých touží jeden z místních vojenských velitelů. Jenže z jeho pohledu se vše řádně zkomplikuje, protože celá akce se ukáže mnohem složitější než odprásknout pár nazdárků a paměti sbalit.
Pravidla a zákonitosti
Münterův styl není úplně mainstreamový. Ačkoliv se střílí, plíží, o vlásek uniká smrti a mnohdy i chytračí, nevyžívá se autor v líčení potoků krve a dalších brakových věcech. Vsází spíše na dobrodružné vyznění a i v masovějších přestřelkách nastavenou laťku zvládá udržet. To ovšem neznamená, že si neužijete napětí, situací na ostřích nože a samozřejmě akce; onen často vžitý sterotyp není krev – není zábava v tomto případě opravdu neplatí. Žádné velké popisy, žádné velké složitosti kolem; děj uhání vpřed jako splašený a cokoliv rozvláčnějšího
A ještě jednu důležitou věc je třeba zdůraznit – Münter hraje podle pravidel, která předem stanovil, což je sympatické. Dobře, sem tam se ve chvíli, kdy se to právě hodí nejvíc, objeví nějaká ta autorova pomocná ruka v podobě technologicky vyspělého předmětu, který vytáhne naši partu z bryndy… ale popravdě, vůbec to nevadí. Děj prostě klouže a podání nenutí čtenáře o podobných věcech přemýšlet, dokáže je přijmout jaksi „samozřejmě“ bez nutnosti se pozastavit.
Abychom byli spravedliví, nemůžeme Münterovi upřít ani pár přemýšlivějších pasáží, které však nebrzdí tempo knih. Jinak se však nepouští do žádné větší hloubky, což se týká obecně všech složek knihy. Děj je zpočátku jednoduchý, a až ke konci Nové naděje se začíná větvit na několik nezávislých linií, které se zase opětovně slévají v jedinou ve finální konfrontaci na konci Bitvy. Střídají se pohledy – převažují ty z očí „těch hodných“, tedy čtveřice hlavních hrdinů, ale užijeme si i pohled na některé situace z druhé strany barikády. Nečekejte žádný složitý propletenec, rozhodně nemáte šanci se ztratit, spíše se jedná o příjemné oživení děje.
Bylo nás čtyři
The Rising je autorovou prvotinou. V kontextu tohoto odhalení musíme říct, že se s textem popasoval velice slušně. V porovnání s vypsanými hvězdami fantastiky samozřejmě nemá šanci, ale na druhou stranu zopakujeme ještě jednou to, co tvrdošíjně tvrdíme od samého počátku: Münter nemá žádné umělecké ambice, a knihy jsou „jen“ dobrou a zábavnou myšlenkově nenáročnou oddechovkou. Pokud se k textu postavíme takto, pak plní svůj účel na výbornou!
Zbývá ještě se trochu porýpat v postavách. I zde platí bohužel určitá povrchnost a šablonovitost; ostatně posuďte sami. Čtyřčlenná parta se skládá z Erise, muže středního věku, silného a s vůdčími schopnostmi, ženy podobného věku jménem Sal, jejíž doménou je odstřelovačská puška, Perryho, starého nabručeného lékaře a mladého zvídaného „ucha“ Thomase. Trochu to připomíná počítačovou hru s nastavením vyvážených schopností tak, aby každý uměl od všeho něco a všichni dohromady dokázali uspět v téměř jakékoliv situaci.
Bohužel, postavy nedostanou prostor k tomu nějak výrazněji vyniknout. Během děje se příliš nevyvíjejí, všichni jsou po celou dobu Mirkové Dušínové bez morální poskvrnky nebo náznaku možnosti zrady ostatních. Jediné, s čím se Münter snaží pracovat, jsou vztahy v rámci party hlavních hrdinů. Zejména jiskření mezi Erisem a Sal je vítaným oživením, ale i nerudný lékař umí ostatní popíchnout svými trefnými poznámkami. V rámci The Rising je ale zpracování postav dostatečné a čtenáře uspokojí. On beztak není prostor pro nějaké psychologické rozbory nebo dramata.
A protože už několikrát byla užita slova jako dostačující či uspokojivý, přidáme i pár věcí, které v The Rising vyčnívají. Řeč bude o autorových zajímavých nápadech. Prvním z nich je město postavené na základech starého železničního depa, kde klany válčí o nadvládu nad městem a jednotlivými kolejemi. Celý systém je zajímavě popsaný a část zápletky druhého dílu je postavena právě na tomto neobvyklém nápadu. A protože nechceme příliš spojlerovat, budete muset vystačit s tvrzením, že další originální nápady jsou spojeny s vědou a nejvíce vyniknou až ve finální konfrontaci na Bitvy, tedy druhého dílu série. A působivý, byť ne až tak originální, je i šarvátka v závěru prvního dílu, tedy Nové naděje.
Dvojice knih ze série The Rising, tedy Nová naděje a Bitva, jsou ryzím oddechovým čtivem zpracovaným přesně v duchu tohoto tvrzení. Přestože je Felix A. Münter na literárním poli nováčkem, podařila se mu práce s tempem příběhu. Všeho je „tak akorát“, stačí jen sednout si a začíst se. Stránky budou rychle ubíhat a vy se budete dobře bavit. A o to jde přece především, ne?
Felix A. Münter: Nová naděje (The Rising 1)
Vydal: Mytago, 2017
Překlad: Michal Smrkovský
Obálka: Ignacio Bazán Lazanco
Počet stran: 312
Cena: 289 Kč
Felix A. Münter: Bitva (The Rising 2)
Vydalo: Mytago, 2018
Překlad: Michal Smrkovský
Obálka: Ignacio Bazán Lazanco
Počet stran: 272
Cena: 289 Kč
Což o to, solidního postapa není nikdy dost. Vnucuje se však otázka, jestli opravdu existuje nějaký legitimní důvod, aby kniha vydaná českým nakladatelem v českém jazyce a prodávaná v českém knihkupectví nesla název “The Rising”. To, že pošahaný Münter vydává své německojazyčné(!) tituly téměř výhradně pod anglickými názvy (Mercenary, Troubleshooter, Prepper, Hunter a podobná pakáž), přece neznamená, že se po něm musí opičit i české vydání. Když skočí Münter z mostu, skočí Mytago za ním?
To jsme si v téhle zemi za poslední tři-čtyři staletí užili málo cizojazyčných nápisů?