Matěj je průšvihář. Neustále utíká z dětského domova a jeho životní dráha neodvratně nabírá směr kriminál. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu… A tak je po jednom z řady nepodařených pokusů o útěk Matěj převezen na místo, ze kterého není úniku.
Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Jenže to v domě uprostřed lesů také ne. A tak není divu, že pokud chcete provozovat nekalé aktivity, je na ně tohle místo jako dělané. Pár strážných, psi – a navrch začarovaný les, ze kterého se nedostanete. Jenže mladík jménem Matěj se nevzdává naděje a pokusí se o nemožné. Zvítězí i tentokrát kouzla a čáry?
Kniha, která se rozhoduje čím být
Nástin příběhu knihy Temný dům v mrtvém lese nezní vůbec špatně. Bohužel, pokud nejste s dílem autora Jana Svitáka obeznámeni (přecejen, jeho jméno není na scéně příliš známé, ačkoliv není Temný dům zdaleka autorovou první knihou), můžete žít v omylu, že vás čeká poměrně zajímavý horor. Jenže chyba lávky. Ačkoliv to anotace říká spíše v náznacích, patří Temný dům v mrtvém lese do kategorie young adult.
Problém je v nevyrovnanosti textu. Některé pasáže si nezadají s klasickým hororem pro dospělé; kniha obecně je na young adult čtení dost temná a místy inklinuje spíše k té adult kategorii. Ale nečekejte žádné zobrazení explicitního násilí nebo lekačky, vše pěkně jen v náznacích, i když některé scény jsou v podstatě dost syrové. Oproti tomu jsou některé části vyloženě dětské, pohádkové – ty pro změnu nejspíš neuspokojí dospělejší publikum. Celkově kniha působí dojmem se, že se autor nemohl rozhodnout jak vlastně chce knihu pojmout, a tak osciluje mezi dvěma póly, což trochu kazí výsledný dojem.
Ale zpět k původní tezi: nástin příběhu nezní vůbec špatně. A čím víc se do příběhu ponoříte, tím víc vás vtáhne. Tajemný dětský domov je totiž pouhý začátek. Brzy zjistíte, že strážci jsou „velmi zvláštní“, podobně jako zbytek osazenstva domu, a postupně se budete seznamovat s detaily podivného experimentu, který se v odlehlém sídle uprostřed lesů odehrává.
Na druhé straně
Úvodní, převážně seznamovací část čítající zhruba třetinu knihy bez problému udrží čtenářovu pozornost; přesto, že má hodně popisných scén, dokázal Sviták udělat děj natolik zajímavým, že ve vás vzbudí touhu objevovat a dozvídat se víc a víc. Autor navíc zvládl nadávkovat informace chytře, takže ani v pozdějších fázích knihy nebude nouze o drobná překvapení a nové věci (které ovšem neodporují logice příběhu, většinou je to jen další podrobnost o již řečeném).
Je škoda, že úvodní scény nemají více atmosféry a spokojí se víceméně se strohým popisem. Ano, mluvíme o young adult a nějaké strašení asi nemělo být účelem, ale když už máte dobré kulisy, chtělo by to vdechnout jim trochu života. Zvlášť u popisu domu a počátečního objevování jeho zákoutí a pravidel je tento drobný neduh dost citelný.
Možná trochu obecněji: odvyprávět příběh je rozhodně dobré, zvlášť pokud má tento příběh čtenáři co nabídnout. Sviták vystavěl příběh vcelku dobře, jenže se mnohdy omezí právě jen na poměrně strohé vyprávění. Chybí mu nějaký osobitý styl, větší množství epiky, emocí. Díky tomu působí Temný dům poměrně suše a emotivní scény bohužel nevyznívají tak naléhavě, jak by mohly.
Kde se vzal, tu se vzal
Po slibném úvodu se děj příběhu nečekaně odkloní od původního směrování. Najednou je ve hře začarovaný les, magie, král, královna a trůn, kouzelník a vše je korunováno výskytem draka. Nebudu prozrazovat jak se v příběhu tyto propriety objeví, vůči čtenáři by to nebylo fér. Střih mezi hororem a pohádkou je dost náhlý a nečekaný; některé scény bohužel v kontrastu k předchozím událostem vyznívají naivně a dětinsky… Tady už je jasné, že cílové publikum nejsou primárně dospělí. Na druhou stranu: očima mladistvého čtenáře má tenhle příběh grády, potřebné napětí, emociální náboj… Zkrátka, když se na Temný dům začnete dívat tou správnou optikou, nezbývá než souhlasně pokývat hlavou.
Hlavní hrdina, Matěj, je problémový mladý muž –dá se s ním však vcelku snadno ztotožnit. Ačkoliv nemá úplně klasické mládežnické problémy, dostává se do situací, které mladší čtenáři mohou velmi dobře znát z každodenního života. Nechybí ani rozpačitá lovestory, přesně jak se na věk hlavního hrdiny sluší. Matěj je„nebojsa“ – drzý, chytrý a důvtipný přiměřeně svému věku s čímž jde ruku v ruce nekomplikovaný pohled na svět… Pozitivní je, že autor nechá hlavního hrdinu projít vývojem, nebojí se jít hlouběji pod povrch a ukázat jeho emoce; přesto se Matěj místy chová dospěleji než by člověk čekal.
Vedlejších postav není mnoho, vyznáte se v nich snadno. Většina z nich je zřetelně dobrá či špatná, což rozhodně není na škodu. Příběh sám je totiž vcelku přímý, což ovšem neznamená, že nedokáže překvapit, a k pohádkovému ladění konflikt jasně vyprofilovaného dobra a zla zkrátka patří.
Pokud tedy budete o Temném domu v mrtvém lese od začátku přemýšlet jako o young adult, pak lze asi vytknout jen trochu chybějící osobitosti, která by dala celému ději hutnější atmosféru. Mladší čtenáři budou spokojeni, dospělí překvapeni proměnlivostí i námětem příběhu. Do špičky mainstreamu Jan Sviták s touhle knihou patrně neprorazí, ale to rozhodně neznamená, že bychom nad jeho tvorbou měli lámat hůl. Ve své podstatě neudělal nic vyloženě špatně.
PS: Na samý závěr děkujeme za důvěru. Sám autor se obrátil na naši redakci se žádostí o recenzi, čehož si velice vážíme! Snad neskončím přivázaný někde v temném domě v mrtvém lese..
Jan Sviták: Temný dům v mrtvém lese
Vydal: Vedrusa, 2019
Obálka: Lukás Vavrečka
Počet stran: 248
Cena: 300 Kč (včetně poštovného)
Pro více informací se podívejte na: www.temnydum.cz
