Temný bylinkář: čtyřdílná LitRPG série, ve které i malý goblin dokáže velké věci

Další LitRPG série se uzavírá. Řeč je o čtyřdílném Temném bylinkáři. I tentokrát se podíváme do virtuálního světa kde herní postava hlavního hrdiny bude muset řešit spoustu problémů. Michael Atamanov však nezapomíná ani na to, že hráči mají i soukromý život, a ten má také do idylky hodně daleko. Tak tedy vzhůru do světů, ve kterých je možné úplně vše!

Žánr LitRPG se dostal do povědomí čtenářů dost rychle a celosvětově i lokálně nabírá na oblibě. Spojení klasické sci-fi či fantasy s tím nejlepším, co můžete najít v počítačových RPG hrách je totiž čtenářsky vděčnou záležitostí a dává autorům dostatečný prostor pro jejich fantazii. V Čechách se na tento žánr specializuje převážně vydavatelství Fantom Print, které má na svém kontě už sedmidílnou sérii Cesta Šamana, čtyřdílnou sci-fi (mimochodem, také od Michaela Atamanova) Obránce perimetru a zpět k fantasy žánru se vrací třídílná Pouť mrtvého; a nejinak je tomu i v nově ukončeném čtyřdílném Temném bylinkáři.

Pokud se podíváme čistě na fantasy LitRPG, pak je potěšující, že jednotlivé série nabízí širokou variabilitu. Cesta šamana Vasila Mahaněnka je klasická epická heroická fantasy s člověkem v hlavní roli. Pouť mrtvého Pavla Korněva pak přináší v hlavní roli nemrtvého, jehož cílem je vrátit se zpět mezi živé; Temný bylinkář zase nabízí coby hlavního „herního“ hrdinu zeleného ušatého goblina jménem Amra, a poměrně netypicky oproti předchůdcům dává velký prostor i událostem z hráčova reálného života. Račte si vybrat, vážení!

Herní tester: povolání snů?

Svět bez hranic je obrovská a neskutečné populární virtuální online hra. Budoucnost zkrátka patří technice, a lidé si rádi zalezou do virtuálních kapslí a toulají se digitálními světy, ve kterých prožívají všemožná dobrodružství. Jenže hráči jsou dost konzervativní – vybírají si pro své postavy převážně rasu „člověk“, sem tam se objeví elf nebo trpaslík. A k tomu vybírají „trapně“ klasická povolání.

Korporace provozující hru se však snaží názor lidí trochu pozměnit, a tak najímá testery, kteří dostanou netradiční kombinaci povolání a rasy. Jejich úkolem je ukazovat hráčům prostřednictvím videí, že podobné kombinace mohou být zábavné, a zároveň odhalovat chyby ve hře. Jedním z takových testerů se stane i Timothy, a pro svoji postavu získá naprosto nepoužitelnou kombinaci – goblin bylinkář.

Čtyřdílný cyklus Temný bylinkář (Herní tester, Stále ve střehu, Past na panovníka a Hledání těla) ukazuje cestu zeleného ušatého goblina za slávou a uznáním. Na pomoc si vzal sestru, která pomocí avatara poskytuje ve hře neocenitelné rady, rozumí systému a občas dokáže najít drobnou skulinu, kterou malý golbin proklouzne. Postupně se přidají i další postavy – (nejen) virtuální přátelé, které přidají ruku, pracku či pařát k dílu. Amra však musí hrát „jinak“: jako bijec neobstojí a své slabiny musí proměnit v silné stránky. Navíc před ostatními musí tajit své prokletí: je upírem, což znamená, že si čas od času musí dopřát lok krve a sluneční světlo ho promění v hromádku popela. Udržet goblina naživu je zkrátka pořádná fuška!

Samozřejmě, v souladu se žánrem LitRPG můžeme sledovat vývoj statistik postavy, budeme sbírat předměty, ladit schopnosti a vybírat ty pravé, které mohou poskytnout goblinímu bylinkáři (i když on to s tím sběrem býlí Amra zrovna nepřehání) výhodu, plnit questy, bojovat a vůbec dělat všechno to, co nabízí online RPG hry. V textu jsou i tabulky statistik postav a statistiky předmětů; zkrátka počítačová hra zakletá do textové podoby se vším, co k ní patří.

POZOR. MŮŽE OBSAHOVAT SPOIJLERY! Atamanov je na svého hrdinu dost milý a rád mu občas vypomůže. Pravda, některá řešení jsou vítězstvím lstivosti a ochoty riskovat, ale část jich je způsobena tím, že autor buď nechá hlavního hrdinu, aby měl pověstnou zezadnicekliku, nebo si připraví půdu tak, aby Amrovi pomohl v budoucnu. Díky tomu může goblin získat unikátního mounta (jezdecké zvíře), spoustu unikátních úkolů, předmětů i zkušeností… A k tomu všemu přibalí ještě krásnou a proklatě chytrou goblinku, která Amrovi zamotá hlavu, i když nejspíš ne tak, jak byste očekávali.

V duchu LitRPG je složka odehrávající se ve virtuálu našlapaná akcí, odsýpá, má mnoho nápadů a zábavných momentů. Každý díl je svým způsobem uzavřený příběh, ve kterém se mění prostředí a který reflektuje vývoj hlavní postavy. Od zeleného nýmanda až k … Inu, to budete zírat kam to až tenhle ušatý zelenáč dotáhl!

Herní příběh není kdovíjak složitý, i když spletitost a překvapivé drobné odbočky mu nechybí. Ale cílem je především zabavit čtenáře a sem tam ho s otevřenou pusou posadit na zadek, a to se Temnému bylinkáři daří ve všech dílech bez rozdílu.

Když zrovna nehrajeme

Jak již bylo řečeno, soustředí se Atamanov v Temném bylinkáři poměrně netradičně a oproti konkurenci mnohem více i na soukromý život našeho herního testera. Pravda, často je to kombinace ždímačky emocí a událostí, u kterých ručička měřiče pravděpodobnosti míří závratnou rychlostí k nule, ale obě složky se velmi dobře doplňují, každá má svá vlastní tajemství, zlomy a logiku.

Timothyho sestra je upoutána na vozík, v sousedství bydlí pár zlých chlápků, kteří mají na mladého testera pifku, mladík postupně padne do oka hned několika krásným ženám, které jsou mimo jeho ligu a stav jeho konta stoupá rychlostí rakety… A opět obligátní věta: „To budete čumět kam to tenhle chlapík dotáhne!“

Ono v budoucnosti se mohou dít věci, u kterých nebudete věřit svým očím; a uvnitř korporace Světa bez hranic zuří lítý zákulisní boj, ve kterém je Timothy slušně využitelnou loutkou, díky čemuž si užije své (a seznámí se se spoustou vlivných představitelů korporace).

Osobní složka je mnohem zamotanější než „herní“, nechybí cliffhangery mezi jednotlivými díly a spousta otázek, na které na konci dostanete relativně uspokojivé dopovědi. Obě složky se navíc prolínají a jeden život se navzájem odráží ve druhém. Tenhle propletenec je ale výborná zábava, sice nepříliš myšlenkově náročná, ale neustále jste něčím zaměstnání. Jediná škoda je, že konec je trochu uspěchaný; s rozuzlením se určitě dalo vyhrát více, i když spíše co do rozsahu než že by nějak dostala na frak logika a vysvětlování.

Goblin mezi konkurenty

Pokud srovnáme Temného bylinkáře s konkurencí, vychází asi jako zatím nejlepší série. U Cesty šamana člověk s nadšením objevoval žánr, ale Mahaněnko hrál místy až moc na efekt a nakonec vše přiohnul aby to „nějak“ dopadlo. Bylinkář je navíc údernější a nejde až tak moc do šířky (budování klanu apod). Pouť mrtvého měla skvělý nápad, originální hlavní postavu (což má ovšem Bylinkář také), ale po stránce čtivosti už to místy taková bomba nebyla, i když série byla spíše temněji laděná, takže srovnání v tomhle případě trochu kulhá. Bylinkář má větší švih a především mnohem uspokojivější závěr. Pokud si vypůjčíme pro srovnání i sérii Hraju, abych žil od Fragmentu, tak už srovnáváme nesrovnatelné, protože ta se dostává s přibývajícími díly do úplně jiných poloh a zaměřuje se spíše na globální vývoj než na centrálního hrdinu.

Temný bylinkář je zkrátka barevná a nápaditá zábava s dynamickou akční linkou. Čtyři díly jsou přesně tak akorát, aby série nebyla nastavovaná a nedrhla, hlavní hrdina je svým způsobem příjemně trhlý a nepůsobí strnule (i když občas má momenty, kdy by ho čtenář přerazil); má kopu štěstí a prořízlou pusu, což ho v reálu přivede do nejedné složité situace. Zkrátka: velice příjemné oddechové čtení, které navíc cení i hráči počítačových her.

PS: Snažil jsem se psát obecně, abych neprozradil víc než nabízí anotace jednotlivých dílů, přece vám nezkazím zážitek!

Série Temný bylinkář