Co potřebujete vědět o Livii Lllewellynové, Edgar Allan Poe Awards za rok 2020 (Nejlepší povídka One of These Nights), je to, že píše horory, temnou fantasy a erotickou literaturu. A že její tvorba je ovlivněna nejen Lovecraftem, ale také imaginací Chiny Miévilla. Hodně vám o ní také napoví rozhovor na stránkách nakladatelství /www.knihymedusa.cz, které v překladu svého majitele Romana Tilcera vydalo jako druhý svazek její novelu Ta, co jde první.
Svět v rudé a černé
Megalopole Obsidie se táhne od obzoru k obzoru a zvolna se rozkládá. Ale stroje v Becherské čtvrti jedou na plné obrátky. Plány Ministerstva porodnictví totiž spějí ke svému závěru. Všechny grimoáry byly sepsány, všechny oběti jsou připraveny, a přece je tu někdo, kdo může přechod do nové epochy města pokazit. Tou divokou kartou, která může zamíchat osudem města, je obyčejná zaměstnankyně nakladatelství Alex. Na první pohled obyčejná kancelářská myš, na druhý excelentní vražedkyně zmítaná temnými vášněmi a obdařená schopností regenerace.
Llewellynová zvolila květnatý a zdobný sloh. Ten se k dekadentnímu rozpadajícímu městu vzdálenému všemu, co je nám blízké, skvěle hodí. A z každé věty je cítit, s jakou láskou a vášní Roman Tilcer knihu překládal. Obsidie a především čtvrť Becher pak nezapřou autorčinu inspiraci světy Chiny Miévilla, ale jsou mnohem krvavější, slizčí a dekadentnější.
Naopak rozpadající se svět opuštěných kanceláří, do sebe se hroutících registraček a potících se zamlžených oken dává vzpomenout pro změnu na texty Franze Kafky.
Zatímco Laird Barron v předmluvě chválí všechnu tu autorčinu precizní práci s reáliemi jí vymyšleného světa, ona sama v doslovu přiznává, že krvavá, násilná a totální nasraností prodchnutá cesta její hrdinky vznikla jako reakce na autorčin krušný život v nakladatelském korporátu.
Novela čítá 148 stran a rozjezd je poměrně dost pomalý, o to zábavnější je pozorovat gigerovsky zvrácené reálie Becherské čtvrti a neméně zvrácené duševní pochody hlavní hrdinky. A od půlky knihy až po poslední větu je to vražedná a občas dost nechutná jízda.
Zkrátka a dobře Llewellynová a Tilcer nám na poměrně krátkém prostoru přinášejí mix New Weirdu a hororu v hodně zajímavých kulisách. Připočteme-li k tomu již výše zmíněnou předmluvu, doslov, opravdu vymazlenou obálku, jejímž autorem je kolumbijský malíř a kreslíř žijící v Miami Santiago Betancur, a playlist sestavený samotnou autorkou, máme tu hodně originální a zajímavou jednohubku, která potěší každého milovníka lovecraftovských hrůz i příznivce New Weirdu.
Livia Llewellyn: Ta, co jde první
Vydala: Medusa 2022
Předklad: Roman Tilcer
Obálka: Santiago Bentacur
Počet stran: 164
Cena: 279 Kč
