Stíny paramského hvozdu aneb jen tak trochu si pohrát

Jak to vlastně funguje?

Jako první se zaměřme na věc, na které se dá zkazit relativně nejvíc – herní principy a mechaniky. Popravdě, oproti podobným gamebookům se nedočkáme žádné zásadní revoluce; na druhou stranu by byla zbytečná sebevražda vymýšlet převratné novinky a překopávat něco, co již drahnou dobu spolehlivě funguje.

 

Postava má několik vlastností, které je nutné uváženě rozdělit – budete orientováni více na boj, nebo raději na kouzlení? Chcete být šťastlivcem, nebo radši obratně uhnout každé ráně? Záleží jen na vás, neboť každé nastavení přináší výhody i postihy, které se ve hře (povětšinou) projeví. Každá z charakteristik je stručně, leč jasně a přehledně popsána, a jsou zdůrazněny důsledky její příliš nízké či vysoké hodnoty.

 

Následně je krátce (a opět srozumitelně) vysvětlena mechanika fyzického souboje, přehled kouzel, kterými můžete během hry disponovat, a k vytištění je připravena Průvodní listina (neboli deník postavy) a Listina fyzického souboje, která je přehledem boje s nepřáteli v průběhu hry.

 

Vše, co potřebujete ke hře, jsou dvě kostky a tužka s gumou a k tomu se hodí mít po ruce i Průvodní listinu (skromnějším hráčům stačí kus papíru namísto tisknutí Průvodní listiny, neboť předmětů nejsou ve hře až taková kvanta). Z textu pochopíte, že kostky mají být šestistěnky, byť to není nikde zmíněno výslovně.

 

Systém je snadno pochopitelný, pro potřeby daného typu hry plně funkční (i když drobné výtky si v následujícím textu ještě dovolím vznést) a „pravidla“ zaberou necelých 15 stran, což činí tuto „herní knihu“ přístupnou širokým masám hráčů od začátečníků po ostřílené vlky RPG her.

 

Když řvete na lesy

Druhou složkou gamebooku je ovšem příběh sám. Jak bylo uvedeno výše, Stíny paramského hvozdu jsou autorova prvotina, a tak nelze čekat zázraky. Po spisovatelské stránce se ale nebojím knihu prohlásit za zvládnutou – stylistika není z nejhorších, děj je nabitý akcí a příběh plný dějových zvratů u podobného typu knihy lze očekávat jen stěží.

 

Děj je rozdělen do 350ti krátkých odstavců – každý z nich má své číslo a v závislosti na tom, co se váš hrdina rozhodne udělat, jste odkázání vždy na číslo odstavce, kterým máte pokračovat. Až potud vše v pořádku. Pokud se rádi pobavíte nad stránkami gamebooku, pak doporučuji recenzi odložit a knihu zakoupit. Přidejme k tomu fakt, že cena je v poměru k porci zábavy a možnosti několikanásobného opětovného hraní více než příznivá.

 

Nyní totiž přijde kyselé jablko, do kterého je třeba kousnout. Pokud se zamyslíte nad příběhem a odmítnete (byť poměrně logický) argument, že bez podobného přístupu byste se v gamebooku daleko nedostali, pak spláčete nad logikou a chováním postav. Nepodařilo se mi projít všechny scény, najít všechny předměty a zkřížit zbraně se všemi nepřáteli ve hře, byť jsem se snažil a mnohdy se v rámci objektivního zhodnocení vracel dle poznámek k větvi, u které mě zaujaly dvě nebo více možností rozhodnutí.

 

Už jedny z prvních kroků, ve kterých v duchu práce královského vyšetřovatele odhalíte osud nebohých dřevorubců ztracených v hlubokém hvozdu plném nepřátel, popírají veškerou logiku. Vydáte se totiž do hlubokého hvozdu téměř bez výbavy, přestože vrátit se pro lepší zbroj, více jídla a účinnější zbraně by zabralo pouze pár hodin.

 

Naneštěstí se i v mnoha dalších scénách postavy chovají naprosto neuvěřitelně. Celý temný hvozd je doslova přecpaný všemožnými nepřáteli – od banditů, přes přívržence hadího kultu, kupu goblinů, mocného čaroděje, lesního obra a divoká zvířata až po bazilišky a ježibabu v chaloupce na kuří nožce. Pokud pomineme fakt, že na ploše většího lesa se bez problémů uživí všichni bez toho, aniž by o sobě věděli a vzájemně se ohrožovali, pak zbývá zmínit ještě jedna zásadní autorská minela. Po lese se totiž bezstarostně pohybují mnohé postavy, které se nic zlého netuše ženou za hluboké noci přímo k vašemu ohni nebo na potkání nabízí ruku k podání, aniž by očekávali bodnutí dýkou do zad nebo alespoň nějakou past. Vrcholem všeho bylo, když jsem hned první noc potkal trollího barda, který se za zvuku dud nebál zpívat na celý les.

 

Ano, Stíny paramského hvozdu jsou zábavné, i když mnohdy tím nechtěným způsobem. Jsem si vědom, že hra tento přístup vyžaduje, ale přece jen, některé políčky logice jsou prostě daleko za hranicí únosnosti.

 

A když to nefunguje

Přidejme nyní ještě výčet několika menších vad na kráse. Některé odstavce na sebe příliš nenavazují, ale podobných míst jsem nenašel mnoho, a často je to způsobeno tím, že existuje několik cest, jak se k danému místu dostat. Další drobností je nedotažený systém hry. Opět – jsem si vědom, že knižní gamebook nemůže poskytnout čtenáři/hráči tolik volnosti jako například počítačová hra, ale i tak je zřejmé, že kouzla jsou z větší části do počtu. Chybí možnost některá z nich využívat bez vyzvání knihou (například na zvýšení síly nebo zmatení nepřítele) kdykoliv v průběhu boje. Navíc v textu není zmíněno, jestli se některá kouzla (na počátku hry si můžete vybrat pouze deset z obsáhlého seznamu) můžete naučit vícekrát, což se by v průběhu hry mohlo ukázat jako zajímavá volba. K tomu je v průběhu hry několik situací, které přímo vyzývají k využití kouzel, leč kniha tuto možnost nenabízí. Mimo to je také obtížné pro hráče předem odhadnout, která kouzla dokáže v průběhu příběhu využít – některé názvy znějí lákavě a popisy slibují zajímavé efekty, leč v praxi jsou pak víceméně k ničemu. Podobně chybí i možnost využít zlaťáky, ale to bych příběhu odehrávajícímu se v hlubokém lese až tolik nevyčítal.

 

Drobný problém jsem měl i s ne úplně vyváženými statistikami protivníků. U několika významnějších neřádů se mi zdály příliš nízké, u některých běžných zvířat zase poměrně vysoké, ale jedná se pouze o můj pocit, nedělal jsme žádnou detailnější analýzu.

 

Je také škoda, že ve hře není mnoho využitelných předmětů, ale když už nějaký najdete, je jeho účel povětšinou svázán s nějakým zajímavým úkolem. Přimluvil bych se i za více hádanek, kterých je také poskrovnu.

 

A ještě jeden aspekt, tentokrát pozitivní, by byla škoda opomenout. Grafické zpracování knihy se totiž zadařilo na výbornou, většina nepřátel má kromě unikátních statistik i grafické vyobrazení, podobně jako další postavy, které ve hře potkáte. Je škoda, že kniha nemá tiráž s uvedením jména autora kreseb ani úvodního obrázku, který je také zdařilý.

 

V konečném zúčtování jsou Stíny paramského hvozdu rozporuplnou knihou. Pokud chcete gamebook s obstojným herním systémem za dobrou cenu a chcete se především bavit, pak máte před sebou skvělou volbu. Pokud však chcete nahlížet na dílo Jana Kšandy jako na literární dílo, pak se vám rozsype pod rukama jako hrad z písku. Volte tedy dle svých očekávání.

 

 

Jan Kšanda: Stíny paramského hvozdu (e-book)
Vydal: E-Knihy jedou, 2017
Počet stran: 200
Cena: 89 Kč