Když se řekne Forgotten Realms a R. A. Salvatore, tak znalci světa Ztracených říší vyvstane na mysli jméno jednoho slavného temného elfa. Tím jménem je Drizzt Do’Urden. Jak to ale vypadá, když se autor rozhodne napsat trilogii bez svého nejslavnějšího hrdiny? Překvapivě to dopadlo docela dobře. První kniha slibuje, že série Žoldáci má co nabídnout.
Drow se známým jménem Drizzt Do’Urden tentokrát v knize opravdu nevystupuje. Přesto je na jeho osobu několikrát odkazováno, neboť hlavní hrdina, nejschopnější zabiják světa, Artemis Entreri, pevně věří, že se mu podařilo Drizzta v souboji zabít. Drow tedy stále žije, ale to není pro děj knihy nijak podstatné. Román Služebník krystalu se dělí na tři části, z nichž každá je započata krátkým zápiskem z Drizztova deníku, čímž nám autor alespoň dovolil nahlédnout do mysli slavného drowa, když už nám nedopřál jeho fyzickou přítomnost.
Náhradou za Drizzta je nám pak jiný temný elf, žoldák Jarlaxl. Právě Jarlaxl vlastní vnímající artefakt z Planiny ledového větru, krystal Crenshinibon. S pomocí tohoto mocichtivého krystalu se mu podařilo infiltrovat svými drowy podsvětí města Kalimport. Šéfovat zločinu ovšem není nic jednoduchého, obzvláště když lidé nesmí zjistit, že je Kalimport pod tajnou mocí temných elfů.
První housle ovšem nehraje drow Jarlaxl, ale špičkový zabiják, člověk Artemis Entreri. Autor nám ho zpočátku představuje jako bezcitného vrahouna, který nemá problém odpravit svého přítele. Takový hlavní hrdina mi moc sympatický není. Přesto si Artemise zamilujete. Z bezcitného vraha se postupně vyklube bojovník se srdcem rytíře či alespoň cítíme, že někde tam hluboko v jeho srdci taková tvář Artemise Entreriho skutečně existuje. Ano, je to charismatický zabiják, a navíc má natolik silný charakter, že na něho nepůsobí zlá moc Crenshinibonu.
První polovina knihy se v podstatě odehrává celá v ulicích Kalimportu a musím přiznat, že mě moc nebavila. Rozvláčné nudné popisy pletichaření a dialogy plné lží a intrik mi jednoduše nic neříkají – má to hodně daleko k akční dobrodružné sword & sorcery. Přelouskat začátek knihy může být pro mnohé čtenáře značně obtížné. R. A. Salvatore se docela zbytečně rozepsal o intrikách a tempo příběhu mu tím hodně pokulhává. Já osobně preferuji vždy svižnější dějový spád a nemám rád nepodstatné tlachání, kterého je tu skutečně dost. Úvod Žoldáků je tedy plný vaty, což mi nedávalo příliš nadějí, že by se mi dostala do rukou další skvělá čtivá série.
Příběh se pořádně rozjede asi od poloviny knihy, takže to chce vydržet. Akce a dobrodružství se nakonec dostaví v plné parádě. Objeví se dokonce i poutavé dialogy a zábavné hlášky, nechybí ani velkolepé finále. A možná přijde i drak.
Sám jsem byl překvapen, jak mě kniha nakonec chytla – ta samá kniha, která v prvních kapitolách neskutečně nudila. Ano, chce to vydržet.
Příběh je nevyvážený a ke konci snad až zbytečně uspěchaný – to ale může být pouhý pocit, jelikož jsem se musel s hrdiny rozloučit, sotva jsem si je stačil zamilovat. Vadil mi snad ještě nadbytek popisů bojových scén. Salvatore rozepisuje některé souboje i na tři stránky, a to je opravdu hodně. Ne, že by to nebylo poutavé čtení, ale když je toho v knize moc, časem vás ty popisy jednotlivých úderů a kliček začnou trochu nudit, obzvláště když nejsou popsány zrovna přehledně a vy máte problém představit si, kde má kdo zrovna ruku a kudy vede úder. Možná jsem hnidopich, ale když už nás chce autor oblažit detaily boje, měl by to dělat se zručností a přesností Roberta E. Howarda – ale abych nekřivdil, mnohé může mít na svědomí taky překladatel.
Jako úvod Žoldáků a navnadění na další díl funguje Služebník krystalu opravdu dobře. Když se na konci čtenář loučí s Jarlaxlem a Artemisem, jednoduše musí zatoužit popadnout druhou knihu a chtít vědět, jaké další dobrodružství tuto dvojici čeká.
R.A. Salvatore nepatří mezi mé nejoblíbenější autory a Služebník krystalu rozhodně nepatří mezi jeho nejlepší knihy. Přesto ho lze doporučit i naprostému neznalci Forgotten Realms. Příběh je čitelný i pro laika a znalost světa není nijak důležitá. Čtenář se možná bude trochu ztrácet na začátku, ale pokud bude číst pozorně a nezabloudí v těch zamotaných intrikách, dočká se pěkného příběhu zasazeného do jednoho z nejkrásnějších fantasy světů všech dob. Dungeons & Dragons jsou jedním ze základů moderní fantasy a svět Ztracených říší přetéká nebezpečnou magií. Pokud někomu dělá problém číst příběh plný teleportačních děr, kouzelných mečů, mluvících inteligentních krystalů a vražedných vrhacích dýk zhmotněných z pouhého kouzla, tak ať raději sáhne po jiné knize. Zájemcům o magickou sword & sorcery Žoldáky vřele doporučuji. Pro fanoušky Forgotten Realms je to pak milá povinnost, která nemůže zklamat.
Nakladatelství Fantom Print samozřejmě odvedlo skvělou práci. Osobně bych na knize vylepšil snad jen nadpis na obálce, který by si zasloužil ozdobnější fantasy písmo. Malba od Todda Lockwooda zdobící obálku je překrásná a tím obřím rudým drakem nám trochu prozrazuje, na co se můžeme ve finále těšit.
I přes slabší rozjezd mohu s klidným svědomím tvrdit, že jsem na druhou knihu velmi zvědavý, jelikož závěr Služebníka krystalu slibuje mnohé. Kniha má ucelený příběh, jenž je zde i patřičně zakončen, ale dá se uchopit taky jako úvod pro další dobrodružství velmi zajímavé dvojice zabijáků. Čtenář prostě musí dychtit po odpovědích, jak to s nimi bude dál. Artemis Entreri a drow Jarlaxl jsou velmi uspokojivou náhradou za Drizzta Do’Urdena.
R. A. Salvatore: Žoldáci I – Služebník krystalu
Vydal: Fantom Print, 2015
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Todd Lockwood
Počet stran: 288
Cena: 289 Kč
