Druhý díl Žoldáků rozehrává nebezpečnou partii o přežití na riskantní výpravě za magickou knihou, která čte samu sebe a s každou další přečtenou formulí realizuje stavbu obřího magického hradu. Zní to sice divně, ale na podobné magické konstrukty už jsou čtenáři série Forgotten Realms zvyklí.
Po přečtení prvních Žoldáků jsem se docela těšil, jak bude společenství zajímavé dvojice pokračovat. Intrikánský temný elf Jarlaxl a špičkový lidský zabiják Artemis Entreri se vracejí a naplňují všechna očekávání.
V porovnání s první knihou netrpí Slib čarodějného krále pomalým rozjezdem plným nudného pletichaření. Právě naopak. Hned na úvod nás autor vhodí do svižné akce a rozjíždí dobrodružnou scénu ve stylu Indiana Jonese, ve které nechybí ani kutálející se koule z Dobyvatelů ztracené archy. Možná je to klišé, ale mě rozhodně potěšilo.
Potom se rozjíždí nový příběh o objevu magické knihy, která materializuje hrad. Sestavuje se nesourodá výprava, jejímž úkolem je hrad zničit. Samozřejmě nejde o šlechetné společenstvo, v němž se možná skrývá jedno zrádné Boromirovo srdce. Kdepak, v tomto společenstvu je Boromirem každý. Nikdo nemůže věřit nikomu. Snad jen naši dva hlavní hrdinové si navzájem s důvěrou kryjí záda.
Salvatore si opět neodpustí nějaké to pletichaření brzdící příběh, ale jinak se dá říct, že je kniha konzistentnější než první díl Žoldáků. Na druhou stranu nedosahuje strhujících kvalit závěru prvního dílu, takže mé pocity z ní jsou trochu rozporuplné. V zásadě je druhá kniha asi lepší, ale mohla být ještě lepší. Myslím, že se autorovi nepodařilo udržet vysokou laťku, na kterou se mu povedlo vyšplhat v posledních kapitolách prvních Žoldáků.
Vadil mi opět nadbytek popisů bojových scén. Akce je dobrá, ale všeho moc škodí. Salvatore se přímo vyžívá v detailech jednotlivých seků a otoček, což může být někdy velmi poutavé a čtivé, ale když je toho moc… no, myslím, že mnohem silnější je tento autor ve tvorbě dialogů. Každý milovník akční sword & sorcery ovšem tento styl ocení.
Slavný drow Drizzt Do’Urden se tentokrát nevyskytuje ani v onom stopovém množství, jež nám Salvatore dopřál v minulé knize skrze jeho deníkové poznámky. Artemis se mezitím z bezcitného vraha definitivně mění na velmi citlivého a vnímavého muže, což je velmi zajímavé sledovat. Chvílemi to dokonce vypadá, že se zamiloval. Artemis a ženy, stejně jako Jarlaxl a ženy, to jsou vůbec snad nejčtivější pasáže z knihy.
Nechybí ani pověstné poutavé dialogy a zábavné hlášky. Obzvlášť rýmující vtipný trpaslík velmi potěší, ačkoli by ho Artemis za každý další protivný rým nejraději zabil. Nejzábavnější je ovšem scéna, kdy Jarlaxl obalamutí a okrade skupinu pulčíckých zabijáků. Ano, představte si, že i něco jako hobiti může utvořit elitní jednotku zabijáků orků a jiné havěti. Velmi roztomilé. A možná přijde i drak. Opět.
Dungeons & Dragons jsou jedním ze základů moderní fantasy a svět Ztracených říší přetéká nebezpečnou magií. Kniha je jen další povinností pro fanoušky tohoto světa a těm ostatním přinese jistě příjemné čtení. Příběh je zde zakončený, takže ačkoli se jedná o prostřední část trilogie, funguje kniha skvěle i samostatně a je bez obtíží stravitelná i čtenářům, kteří se s jinými díly od Salvatoreho nepotkali. Navíc když obálku zdobí opět skvělá malba od Todda Lockwooda.
Artemis Entreri a drow Jarlaxl stále baví a věřím, že budou bavit i v dalších knihách.
R. A. Salvatore: Žoldáci II – Slib čarodějného krále
Vydal: Fantom Print, 2015
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Todd Lockwood
Počet stran: 304
Cena: 289 Kč
