Taky jste si jako děti milovali hru na slepou bábu? Buďte rádi, že jste neznali Felixe Jonáše, protože kde se objeví on, končí veškeré hry a začíná průšvih. Povětšinou kolosální. A pokud si náhodou tohle zosobnění potíží nepamatujete, je to proto, že se na scénu vrací i se svojí partou po dlouhé době.
Pokud nejste pamětníci a fantastičtí fajnšmekři v jednom, pak jsme vám nejspíš pořádně zamotali hlavu. A proto vás nemine krátká exkurze do nedávné historie. Psal se rok 2017 když vyšel zatím poslední, dvanáctý díl první řady Kladiva na čaroděje. O rok později následoval ještě sborník O krok před peklem ze stejného univerza, načež svět zasáhla dlouhá Doba bezkladivová. Občas na sociálních sítích probleskla fotka či zmínka o tom, že Jiří Pavlovský, duchovní otec celé šílené série, a Martina Antonínová pilně na prvním dílu nové řady pracují, ale po několika pokusech tomu již nikdo nevěřil a Kladivo tak postupně zmizelo z hledáčku čtenářů a zapadalo prachem.
I zjevil se Jiří Pavlovský coby AuThor a rozhodl se za temného mumlání: „Já vám dám, že nejsem hoden!“ Kladivo opět pozvednout k nebeským výšinám. Nebo pekelným propastem. Nebo kamkoliv, kam osud tým Felixe Jonáše zavane a autorské ruce dostrkají. Ano, nová řada se chystá, a Slepý hon je parádní ochutnávkou a návnadou na čtenáře. Mimochodem, když už jsme v té historii – tahle novela úplně prapůvodně vyšla v antologii Ondřeje Jireše Legendy české fantasy II v roce 2015.
Ježkovy voči, to je Felix!
Jak známo, díla Jiřího Pavlovského bývají poněkud nekonvenční, a u každého je pouze otázka, jak vysoko na stupnici nekonvenčnosti bude stát. A tak i pátrací tým ve Slepém honu a vůbec celém Kladivu je… jak to kulantně říct… fakt divnej. Mozkem je Felix Jonáš, borec, jehož historie boje s temnými silami by se stěží vešla na toaletní papír. V jeho stínu nesměle povlává Vincenc, muž, který má svaly a trochu i čáry, Klaudie, silná telepatka, citlivá žena a dáma s heslem „střízlivou mě nedostanou“, a do čtvrtice všeho šíleného Walter, který má rád chladné ženy (protože je nekromant) a vkusu má asi jako jeho „klienti“.
A protože nouze naučila Felixe housti, nebo jak se to říká, založila tahle nesourodá čtveřice detektivní agenturu. Chvíli to funguje, chvíli se to hádá, chvíli zase hroutí. Idylka k pohledání. A protože je v tom magie, mocní mágové, přízraky, zrůdy a další bytosti, které pokud potká běžný smrtelník, je to naposled v životě, je Kladivo pořádná mela a mnohdy Felixova detektivní agentura stojí mezi zkázou celého světa a zítřky lidstva. Záměrně nepíšeme, že šťastnými.
Hra, co svět neviděl
Opáčko z historie série máme za sebou, a pokud nejste škarohlídi a ulítlý humor je vaše parketa, pak Kladivo čeká právě na vás.
A nyní už ke Slepému honu, ať se neplácáme okolo. Zase jednou se něco dere do našeho světa, a to „něco“ způsobuje slepotu při hře na slepou bábu. Kdo by řekl, že známá formulka: „Slepá bábo, kam tě vedu?“ může být namísto nevinné hry strašlivým zaklínadlem? Takže dobrá rada: nezavírejte oči!
A tak se Felix a jeho parta vydávají po stopách a zkouší poskládat dohromady střípky vedoucí k původci. Což samozřejmě vede k mnoha šíleným situacím. Kromě toho Felix musí zavzpomínat na svoji minulost a nepříliš úspěšnou bitvu s démonem, který se chystá našemu světu opět pořádně naložit. Vyhlídky jsou jako vždy na prd, což je proměnná, se kterou Felixův tým ovšem pracuje dost pravidelně a umí jí do svých postupů zakomponovat.
Pavlovský opět roztáčí vír absurdních situací, u kterých se bude čtenář nepříčetně usmívat a velebit autorův černý a mírně zvrácený humor. Na druhou stranu ale dojde příběh do situace, kdy ukáže Pavlovský i svoji ďábelštější tvář a servíruje scény, při kterých budete mít regulérně husí kůži a snad i trochu strach. A mezi tím vších se vznáší hrozba ztráty zraku, světa, životů…
Slepý hon po počátečním štiplavě konverzačním začátku nabere pořádný spád a až do finále vás nenechá vydechnout. Jediná škoda je, že konec je možná až moc rychlý. Ne, nebojte se, příběh je uzavřený, vše vysvětleno – ale pocitově zkrátka chybí samotný závěr trochu vymazlit a rozvést.
Na druhou stranu je třeba ocenit práci s postavami: i přes jejich nestandardní morální výbavu a schopnosti mají hloubku a Pavlovský jim vdechnul život a chuť do vzájemného popichování a osočování, což dává celému ději ještě třaskavější náboj.
Jedno oko nezůstalo suché
Slepý hon je první vlaštovkou k návratu populární série. A protože jsme se těšili, kvitujeme to s povděkem a zvědavostí. Navíc je v mnohém příběhem pro Kladivo na čaroděje reprezentativním – je to útlá knížka s uzavřeným příběhem, předvádí typické vyšetřování Felixova týmu v celé jeho „kráse“, dotýká se témat jako mizející magie táhnoucí se celou sérií a ukazuje obránce našeho univerza, ze kterých by si v Marvelu i DC rvali ne vlasy, ale rovnou celou hlavu. Ale někdo ten svět zachránit musí, ne?
Jiří Pavlovský: Slepý hon
Vydala: Epocha, 2024
Obálka: Lubomír Kupčík
Počet stran: 161
Cena: 399 Kč
