Sklíčenost: Karavana směřující od beznaděje k zatracení

Nadějná vidina lepšího života je schopna v člověku aktivovat rezervy sil daleko za představitelnou mezí fyzických schopností lidského těla. Co se ovšem stane pokud místo kýženého nového začátku přijde drsná kocovina vystřízlivění v podobě nemilosrdné reality?

Mladá žena Ruth Abbott utíká na Západ před svou minulostí. Její největší motivací k úmorné a ubíjející cestě je vidina nového života, vytvoření zázemí pro to nejhlavnější, co vlastně bylo i hlavní příčinou jejího vyloučení z kruhu rodiny a společnosti, ve které se narodila a vyrůstala.

Její tajemství se daří před ostatními osadníky skrývat chytře použitou drobnou lží vysvětlující, proč mladá žena cestuje sama. I díky tomu se jí podařilo získat místo chůvy u jedné osadnické rodiny. Ovšem nic není tak idylické a Ruth se začnou v průběhu cesty zdát velmi živé a nadmíru znepokojivé sny. Od jednoho míšence se dozví o zlovolném tvoru ze svých snů více než by jí bylo milo, Dokonce od něj dostane i amulet na ochranu. Tím vše ovšem pouze začíná.

Z apatie vyčerpanosti způsobené zdlouhavou poutí vytrhne karavanu osadníků ztráta prvního dítěte, což spustí sled všech dalších tragických událostí, už tak dost zkoušených lidí. Navíc začne na povrch vyplouvat zjištění, že Ruth není zdaleka jediným člověkem, který něco skrývá.

Americká spisovatelka Lucy Taylor se českému čtenáři představila již v loňském roce svou povídkovou sbírkou Vztek a další příběhy (2022), vydanou u Golden Dog (Světový horor, svazek 4). Nyní přichází se samostatnou novelou Sklíčenost (Zrnka temnoty, svazek 9), která vyšla tamtéž.

Děj je zasazen do velice atraktivního prostředí dobývání a osidlování Divokého západu, který přidává svojí bezútěšností při sledování cesty jedné karavany osadníků na žánrově vyváženém čtenářském zážitku. Je znát, že autorčiny spisovatelské kvality se ve schopnostech vybudovat hutnou atmosféru rozhodně nedají zpochybnit. Trochu na škodu nepříliš dlouhého příběhu, čítajícího jen nějakých 135 stran maloformátové knihy je až přílišné množství postav, ve kterých se může a nejspíš i bude čtenář ztrácet. Nepomáhá tomu v tomto případě ani jinak skvělý překlad Martina Štefka, ve kterém nebyly ženským příjmením přiřazeny rozlišující koncovky, tudíž jsou všechna příjmení v původní anglické podobě. To je zkrátka matoucí.

Krom ideje tajemství, které si každý člověk nese ve svém nitru a děsí se toho, že by došlo k jeho odhalení rozvíjí Lucy Taylor myšlenku dvou podob zla nacházejících se na světě souběžně. Jedním je zlo pozemské, to, jež vychází z lidské přirozenosti, to, jímž člověk ubližuje člověku. Tím druhým je pochopitelně zlo nadpozemské v tomto případě symbolizované bájným kožoměncem. A jak už to bývá, mohou se tato dvě zla nejen ovlivňovat, ale i prolínat.

A ještě by tu byla druhá a poslední výtka. Tou příliš zbrklý závěr, který nevyužil plně potenciál v předchozím ději budované atmosféry. Přesto se jedná o velice solidní, atmosférický a dramatickými spády nabitý příběh, jenž si získá nejednoho čtenáře a i přes tyto drobné výtky nakonec zanechá hluboký dojem. Knižních hororů odehrávajících se v podobném prostředí jako Sklíčenost je spíše jako šafránu, obzvláště pro českého čtenáře. Navíc je tato kniha plnohodnotným partnerem pro všechny předchozí tituly v edici Zrnka temnoty.

Lucy Taylor: Sklíčenost