Simulakra jsou jednou z letošních knižních novinek. Jedná se o další pozoruhodné sci-fi dílo Philipa Kindreda Dicka, který proslul jako kontroverzní spisovatel, jehož známější Blade runner: Sní androidi o elektronických ovečkách? se dočkalo pokračování, které zavítá do českých kin pátého října tohoto roku. Dlouhé čekání na tento film si můžeme zkrátit právě touto zajímavou knihou.
Simulakra se značně odlišují od Dickovy tradiční tvorby. Zatímco jinde si autor pohrává s realitou a jejím vnímáním (například v knize Oko na nebi), zde tomu tak není. Autor se také tentokrát vyhýbá tématu psychedelických látek, které velmi zasáhly do jeho tvorby – on sám bral povzbuzující prostředky, díky nimž dokázal rychleji psát. Co ovšem zůstává stejné, je Dickův um ve vykreslování lidské psychiky. Postavy nejsou pouhými dvojrozměrnými předměty, které pronáší repliky vysvětlující děj a tvarující příběh, jsou to lidé z masa a kostí. Jsou to typy, které důvěrně známe z práce či jaké najdeme mezi svými přáteli.
Děj o mnoha rovinách popisuje vyhraněnou situaci ve Spojených státech amerických a evropských. Prezident der Alte je ve skutečnosti android a pokaždé, když mu vyprší funkční období a není znovu zvolen, vyrobí mocná korporace Karp und Sohnen prostě jiného. Rostoucí vliv německé společnosti ale začíná vadit nestálé první dámě Nicole Thhibodeuxové, která je však již řadu let mrtvá, takže její úlohu zastává herečka. Ta se rozhodne vyhledat pro výrobu příštího prezidenta jinou firmu, tím ale odstartuje politické zemětřesení v celém státě, které bude zahrnovat mutanty z dob třetí světové války, cestování časem, nacisty a nezákonný prodej raket. Pitoreskní skloubení všech nápadů překvapivě dává smysl a drží pohromadě. Již tím je kniha jedinečná a její četba stojí za to.
Za vyzdvihnutí nejvíce stojí postava sovětského klavíristy Kongrosiana, který dokáže hrát na klavír jen za použití své mysli. Tu ale bohužel často sužují nejrůznější záchvaty úzkosti, paniky a fixní představy. Jeho blouznění bylo popsáno naprosto věrohodně: chorá mysl se upíná na jednu marginální představu, které začne podřizovat celý svůj život a nafukovat ji do absurdních rozměrů. Ale nejedná se o pouhou komickou figurku, pro děj představuje Kongrosian důležitý prvek, jehož pravý význam ale pochopíme téměř až na samotném konci knihy. Celková pavučina osudů, které se proplétají a zdánlivě spolu nesouvisí, v závěru vytvoří obrázek, který byl svědomitě budován od samého začátku, obrázek, který vyvrcholí přesně tak, jak měl, hluboce pesimistickou vizí budoucnosti, kde přichází konec všeho, co jsme doposud znali. Krása knihy spočívá v detailech – to co jsme považovali za frázi, jen tak prohozenou do větru, nezajímavou kulisu, to vše je klíčové a přispěje k finálnímu rozuzlení. Sledujeme pletichaření na nejvyšších politických místech, plány a naděje obyčejných lidí i sny umělců a manažerů. Dick vytvořil dokonalý průřez jím vymyšlenou společností.
Vyjma pomalejšího začátku, kdy jsme hned zahlceni množstvím nejrůznějších postav a vůbec netušíme, kterým směrem se bude příběh odvíjet, se nedá knize nic vytknout. Zmíněné zahlcení ale na druhou stranu můžeme považovat spíše než za chybu, tak za autorův záměr. Zaujmout tím, že není dlouho jasné, kdo je postava hlavní a vedlejší a jaký její problém představuje zápletku knížky.
Dick ukazuje cizí svět, svět Spojených států amerických a evropských, který se za pomoci podivuhodných a pro nás komických a zvláštních zvyklostí snaží vypořádat s traumatem způsobeným dávnou třetí světovou válkou. Je to ale svět povědomý. Postupně pochopíme, proč moc ve státě drží první dáma a německé průmyslové kartely, proč lidé žijí ve velkých koldomech, kde tráví čas sledováním fádních kulturních programů předváděných jejich sousedy a psaním ideologických testů, aby měli i nadále tu výsadu v domech bydlet.
A to je právě na Dickových Simulakrech to nejmrazivější. I když je to výplod jeho fantasie, zakládá se na reálných dojmech a zkušenostech a tak nějak podvědomě tušíme, že i když je to nepravděpodobné, něco podobného by se nám mohlo stát i v budoucnosti.
P.K. Dick: Simulakra
Vydal: Argo, 2017
Překlad: Robert Tschorn
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 204
Doporučená cena: 248 Kč
