Fantasy děl, ve kterých se vyskytují poloorkové, není zrovna mnoho. A těch, ve kterých jsou poloorkové dokonce hlavními postavami, je ještě méně, takže i když to není úplně novátorské téma, určitě každá podobná kniha s neobvyklou tematikou čtenáře potěší. A zvlášť, pokud je to další z řady děl určených vyloženě dospělému publiku, které se ovšem vůbec nebere vážně.
Ano, děj Šedých bastardů se motá kolem poloorků. Hned na počátku na čtenáře Jonathan French vytasí parádní akční scénu, která jasně ukáže, co na čtenáře ve zbytku knihy čeká. A velmi rychle pochopíte, že mladší čtenáři by se od poloorčích rejdů měli držet raději dále.
Začínáme – pěkně zvostra!
Vše totiž začíná pěkně zostra – v bordelu (hampejzu, veřejném domě či jak je libo). Poloorkové jsou totiž nejen ostrahou tohoto populárního zařízení, ale zároveň i stálými hosty, kteří dokáží přítomným lidským dámám spolehlivě vyplnit každou volnou.. chvíli. Zde dojde na střet s patrolou lidských vojáků, který skončí smrtí jednoho z lidí. I když si začal, kouká z toho pořádný problém. Poloorkové se totiž rozhodně nehodlají krotit a jejich síla a temperament násobně předčí jejich vyjednávací schopnosti. A do toho všeho se v plné „kráse“ představí i jediná poloorčice…
Už od prvních replik pochopíte, že poloorkové jsou živočišní, s ničím si příliš nelámou hlavu, disponují pořádnou silou a milují vzájemné popichování. Šedí bastardi oplývají nespisovným a nádherně barvitým výrazivem, nahotou (byť poloorkskou), sexuálními narážkami; od prvních chvil se rozjedou vpřed a čtenář si jen může přát, aby tahle jízda okořeněná slušnou dávkou akce vydržela co nejdéle.
Tohle přání však zůstane nevyslyšeno. Vzhledem k tomu, že má kniha být prvním dílem rozsáhlejšího cyklu, přichází na řadu nutné vysvětlování a uvádění do reálií, čímž se tempo pochopitelně přibrzdí. To ovšem neznamená, že Frenchovo dílo nemá po pár stranách najednou co nabídnout. Ba naopak.
Seznámíte se stručnou historií kterak poloorkové k Souzeným zemím přišli, podíváte se do minulosti, kdy byly pouhými otroky a zemi zmítala krutá válka, a především se dozvíte o tom, kterak to mezi našinci chodí a funguje. Šedí bastardi jsou totiž pouze jedním z několika takzvaných kopyt – devíti jezdců na divočácích střežících křehký mír mezi lidmi a orky. Spoustu věcí se dozvídáte jen v hrubých rysech, takže tomu podstatnému, co výrazně ovlivní budoucí dění vlastně ani nebudete příliš věnovat pozornost, protože autor to nijak nezdůrazňuje. A ono je to vlastně dobře, protože dopředu nebudete připraveni na to, co vás čeká.
Kamínek, který strhnul lavinu
Jak již bylo řečeno, smrtí kavaleristy v potyčce u nevěstince si kopyto Šedých bastardů zadělá na pořádný průšvih. A další předzvěstí pořádného průšvihu je poloorčí čaroděj, který se bez pozvání objeví v osadě a vetře se do přízně velitele Šedých bastardů, Jílmistra. Tenhle starý, zjizvený a bitvami zocelený tvor přijme přítomnost čaroděje až moc snadno. A pak už to jde ráz na ráz.
Ústřední postavou celého příběhu je Šakal, jeden z mladších jezdců. Ten je již delší dobu nespokojen s Jílmistrovým vedením kopyta, a když se navíc vrátí kůň zabitého kavaleristy, o jehož zmizení se měl Jílmistr postarat, přidá se do hry navíc lidská posádka toužící po pomstě. Okolnosti spějí k tomu, aby Šakal se svými podporovateli proti Jílmistrovi vystoupil a ukázal, kdo je tady šéf, jenže přání je jedna věc a realita dočista jiná.
French servíruje nadmíru zábavný a umně sepsaný příběh. Objevování světa ve volnějších pasážích je plné drobností, které čtenáře upoutají, a děj sám budí dojem, že se v podstatě neustále něco děje. Akce je svižná, dialogy „správně“ vulgární, humorné a uvěřitelné – a děj sám i přes zdánlivou jednoduchost přinese spoustu překvapení. To, že French mává jasnými fakty před nosem, vůbec nic neznamená, takže rozhodně není dobré dělat rychlé závěry.
Kromě poloorků se setkáte i s čistokrevnou orkskou cháskou, krvežíznivými kentaury, půlčíky a magickými démony. Zkrátka, svět je živý a přežít v něm je složité. Nepřátelé jsou zarytí a přátelé věrní až za hrob, ženy krásné (a mnohdy povolné), elfky tajemné… A dost, ještě bych vyzradil něco, co nechci.
Líbivá slupka
Na první pohled jsou Šedí bastardi plní všemožných „wow momentů“, překvapení a originálních prvků. Pokud se ovšem zamyslíte a dáte si trochu odstup (což rozhodně nedoporučuju, protože tuhle knihu v pohodě slupnete bez zastávky a náramně si ji užijete, já to dělám jen kvůli recenzi), zjistíte, že to, co knihu táhne, je především právě onen pádící děj a akce. Pokud berete Šedé bastardy jako zábavnou oddechovku pro dospělé, těžko jste si mohli vybrat lépe.
Při bližším zkoumání ovšem zjistíte, že překlopit „běžnou“ fantasy do poloorčích reálií není zase takový kumšt, že to, že orkové a půlorkové jezdí na prasatech je v podstatě známý fakt, který se jen příliš neobjevuje a není tím pádem tolik profláklý, že velké finále je ve své podstatě dost komorní a příběh má i své slabší pasáže….
Ale to vám rozhodně nezkazí skvělý pocit, který si ze Šedých bastardů odnesete. Tahle literární divočina je totiž živá, zábavná a strhující; a na přemýšlení opravdu dojde až chvíli po dočtení. Ono totiž okouzlení poloorky na prasatech také potřebuje chvíli na to, aby vyprchalo, víme?
Jonathan French: Šedí bastardi
Vydal: Host, 2019
Překlad: Hana Vrábelová
Počet stran: 461
Cena: 389 Kč
