Varování: pokud jste nestihli dočíst předchozí díly nebo se chystáte na celou sérii Cesta šamana pěkně od začátku, nečtěte tuto recenzi!! Obsahuje zásadní spoilery ohledně událostí z minulých dílů, kterým se nešlo vyhnout.
Pokud jste se odvážně pustili do čtení, znamená to, že již znáte obsah předchozích knih. Tím pádem také tušíte, že série Cesta šamana od Vasilije Mahaněnka se rychle blíží svému závěru – Šamanova pomsta je již šestým z celkových sedmi dílů. Je tedy na čase pořádně se do toho opřít a uzavřít pár dějových linií.
Vzhledem k tomu, že tato recenze je určena pouze užšímu okruhu ostřílených čtenářů, nemá smysl dlouze vysvětlovat co je žánr litRPG, jehož je série Šamanova cesta představitelem, ani že se jedná o netypický mix žánru fantasy koketující svým zpracováním s populárními multiplayerovými onlinovkami.
Krutost všech realit
Na konci minulého dílu, Karmadontovy šachovnice, se udála spousta nepěkných věcí, po kterých zůstal šamanu Mahanovi holý zadek, prázdné ruce, zlomené srdce a dost intenzivní pocit naštvanosti. Částečně o tom mluvíme z toho titulu, že je jasné (jak už sám název šestého dílu napovídá), že Mahan, nebo spíš jeho hráč z reálného světa Dan, si takovou potupu nenechá jen tak líbit. Pomsta bude strašná! A částečně o tom mluvíme i proto, že Šamanova pomsta obsahuje bonus v podobě povídky Hodina bolesti, která celou situaci ukazuje z pohledu proradné zrádkyně Anastarii.
Mahaněnkova série má jeden obdivuhodný rys: s vývojem postavy se jednotlivé díly diametrálně liší. Čtenář si tak prošel od kopání rudy a zabíjení krys přes plnění všemožných začátečnických questů a získávání zkušeností a reputace přes založení a správu klanu a klanový management. A šestý díl se ale opět vytasí se zcela novou problematikou!
Mahan se totiž dokáže vyplatit ze svého virtuálního vězení a po dlouhém roce pobytu ve virtuální kapsli je opět svobodný. Jenže ona to vlastně není zase taková výhra, protože za každou virtuální postavou stojí hráč z reálného světa; a neexistuje jednodušší způsob jak dostat herní postavu ze scény než likvidace jejího majitele. A Dan/Mahan si záhy velmi bolestně uvědomuje, že i když se k němu herní svět zachoval krutě a je v něm již víceméně nepotřebný, může být realita mnohem tvrdší a definitivnější. Začne tedy podnikat potřebné kroky k záchraně holé existence v reálu a zároveň plánovat pomstu ve světě virtuálním.
Takhle to nepůjde!
Ačkoliv se zdá, že je to nemožný úkol, dokázal autor skloubit svět reálný a virtuální. Mahan se vrací do hry, jen aby se ujistil v tom, jak moc je na tom bídně. Klan v troskách, jeho osobní (mnohdy pořádně cenné) věci nenávratně ukradeny a on sám má pocit, že je idiot, když dovolil své drahé polovičce, aby si mohla JEHO věci beztrestně vzít. Jo, důvěra občas končí blbě. A nejhorší je, že v rámci mechanismů hry musí neustále předstírat svoji lásku… Nebo že by v něm přece jen trocha citu po tom všem zbyla?
Během plánování se však vynoří některé detaily, které naopak hrají Mahanovi do karet; je třeba radovat se i z maličkostí. Co však nebohého muže ničí mnohem víc je vracení se ve stopách vlastní minulosti a postupné uvědomování si indicií vedoucích k jeho současné neradostné situaci. Všechny ty zrady a nože do zad… Z dostupných náznaků měl čtenář možnost poskládat si celou mozaiku jen těžko, ale ony drobné střípky tam byly; o to zábavnější je nyní zpětně odhalovat pravdu.
Nakonec Mahan vymyslí cestu, která by ho z jeho bídy mohla vytáhnout. Jenže jak je zvykem, vyřeší věci jaksi po mahanovsku… Ano, i v Šamanově pomstě naleznete epické bojové scény, typický Mahaněnkův humor zahrnující křečka a žábu, intriky… zkrátka vše, proč máte rádi onlinová RPGčka a co dělá celou literární sérii tak zábavnou a čtivou.
Ani linie z „reálu“ si nevede úplně špatně, i když co do dobrodružnosti poněkud zaostává. Zato skvěle doplňuje herní dění a mnohdy vnáší na věci úplně jiný úhel pohledu. Mahan se musí ukrývat a chránit své připojení ke hře, protože nenávist a touha po moci v rámci virtuální Barliony dostává poněkud jiné rozměry a zemřít ve hře není totéž co zemřít v realitě.
Kniha nabízí neradostnou sondu do duše zhrzeného šamana. Je chvályhodné, že se Mahan opět začíná řídit zdravým rozumem a svými instinkty jak velí jeho profese. Má mnoho problémů, strach i odhodlání porvat se se svými démony, a když přestane myslet schematicky, dokáže nepřátelům slušně zavařit. Celá kniha se nese v rámci lehkého bilancování; nic nečekaného. Autor neztrácí dech a stále se najde několik originálních nápadů a zápletek.
Samotný závěr je opět v duchu klasického Mahaněnka: maximálně bombastický, možná až přepálený, ale strhující a dechberoucí. Všechno se (ne)pěkně propojí a budete valit oči a po dočtení ještě chvíli přemýšlet nad tím, co se to sakra semlelo!
Hořké konce
Na samý závěr knihy čtenáře potěší již výše zmíněná povídka Hodina bolesti. Pokud vás zajímá, jak si osudový moment, kdy byl Mahan oškubán a zneuctěn, užila jeho milovaná Anastaria, máte možnost to zjistit. Víc rozhodně neprozradíme.
Říct, jak si stojí šestý díl v rámci celé série je poměrně problematické. Mnozí čtenáři budou nadšeni, pár bude brblat nad překombinovaností, nepochopitelnými nebo slabými motivy postav k jejich jednání… Ale pokud jste se prokousali přes pět dílů, šestý vás nejspíš nadchne, protože je v mnoha ohledech epický, má náboj, nové nápady a několik zlomových momentů – a hlavně je opět dost jiný!
V celkovém souhrnu se zdá, že poslední díl bude už pouhá „dohrávka“, vše podstatné bylo v Šamanově pomstě řečeno a ukončeno. Ale na druhou stranu – autor umí překvapit, tak se těšme, co na nás vymyslí.
Vasilij Mahaněnko: Šamanova pomsta (Cesta šamana VI.)
Vydal: Fantom Print, 2019
Překlad: Martin Kapalka
Obálka: V. Manyukhin
Počet stran: 352
Cena: 349 Kč
